Úvod: V bakalářské práci se zabývám možnostmi fyzioterapie u pacientů po ablaci prsu s přihlédnutím na terapii sekundárního lymfedému. Cílem práce je přispět k řešení problematiky fyzioterapie vhodnou volbou fyzioterapeutických postupů, metod a konceptů u pacientky po ablaci prsu a sekundárního lymfedému.
Metodika: Tato závěrečná práce uvádí teoretické poznatky k diagnóze, rešerši zahraniční literatury a shrnuje poznatky z fyzioterapie při léčbě nádorového onemocnění prsu a lymfedému. Z metodologických nástrojů byl využit rozhovor a vyšetření aspekcí. Pro získání objektivních hodnot k vytvoření krátkodobého fyzioterapeutického plánu byla provedena ještě další měření. Jednalo se o měření goniometrické, antropometrické, vyšetření měkkých tkání, vyšetření kloubní vůle, testování svalový testem a vyšetření zkrácených struktur dle Jandy. Naměřené hodnoty byly porovnány nejdříve se vstupním vyšetřením po 6 týdnech při kontrolním vyšetření a poté s výstupním vyšetřením po 4měsíční spolupráci s pacientkou. V průběhu fyzioterapie byly aplikovány konkrétní fyzioterapeutické postupy, které jsou dnes standardně používané (mobilizace měkkých tkání, PIR, PNF, Brügger koncept a DNS koncept). Po skončení terapií byl na základě dosažených výsledků navržen dlouhodobý fyzioterapeutický plán.
Výsledky: Po terapiích se zlepšila posunlivost měkkých tkání do všech směrů, snížila se bolestivost v ramenním kloubu a došlo k obnově správného stereotypu dýchání. Zvětšil se rozsah pohybu (ROM) v ramenním kloubu, především do FLX a ABD v ramenním kloubu, konkrétně do FLX o 40 stupňů u ABD o 60 stupňů a u ZR o 20 stupňů. Největšího pokroku bylo dosaženo snížením otoku pravé horní končetiny a posílením svalů hrudníku i pletence ramenního do abdukce, horizontální addukce a extenze, zejména svalů m. serratus anterior, m. pectoralis major, m. latissimus dorsi., m. deltoideus a m. teres major.
Závěr: Fyzioterapeutická intervence pozitivně ovlivnila stav pacientky a celkově urychlila její rekonvalescenci.
Anotace v angličtině
Introduction: In my thesis I deal with the possibilities of physiotherapy in patients after breast ablation with regard to the treatment of secondary lymphedema. The aim of the thesis is to contribute to the problematics of physiotherapy in a patient after breast ablation and secondary lymphedema by choosing appropriate physiotherapy methods and concepts.
Methodology: This thesis presents the theoretical findings on diagnosis, a review of the foreign literature and summarizes the findings of physiotherapy in the treatment of breast cancer and lymphedema. Among the methodological tools used were the interview and clinical examination. To obtain objective values to create short-term physiotherapy plan were used measurements, such as goniometry, anthropometry, soft tissue examination, joint clearance testing, muscle testing and Janda´s testing for shortened muscles. The measured values were compared first with the initial examination after 6 weeks at the follow-up examination and then with the exit examination after 4 months of cooperation with the patient. Specific physiotherapy techniques that are nowadays standardly used (soft tissue mobilization, PIR, PNF, Brügger concept and DNS concept) were used during the course of physiotherapy. After the therapy, a long-term physiotherapy plan was designed based on the results obtained.
Results: After the therapies, an improvement of soft tissue mobility in all directions, reduction of pain in the shoulder joint and restoration of the correct breathing pattern was achieved. Range of motion (ROM) in the shoulder increased, specifically 40 degrees in flexion, by 60 degrees in abduction and by 20 degrees in external rotation. The greatest progress was a reduction in right upper extremity lymphedema and strengthening of the trunk and brachial plexus muscles in abduction, horizontal adduction and extension, especially in the muscles of m. serratus anterior, m. pectoralis major, m. latissimus dorsi, m. deltoideus and m. teres major.
Conclusion: The physiotherapeutic interventions positively affected the patient's condition and accelerated her overall recovery.
breast ablation, physiotherapy, prevention of secondary lymphedema, lymphedema therapy
Rozsah průvodní práce
91 s. + 16 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Úvod: V bakalářské práci se zabývám možnostmi fyzioterapie u pacientů po ablaci prsu s přihlédnutím na terapii sekundárního lymfedému. Cílem práce je přispět k řešení problematiky fyzioterapie vhodnou volbou fyzioterapeutických postupů, metod a konceptů u pacientky po ablaci prsu a sekundárního lymfedému.
Metodika: Tato závěrečná práce uvádí teoretické poznatky k diagnóze, rešerši zahraniční literatury a shrnuje poznatky z fyzioterapie při léčbě nádorového onemocnění prsu a lymfedému. Z metodologických nástrojů byl využit rozhovor a vyšetření aspekcí. Pro získání objektivních hodnot k vytvoření krátkodobého fyzioterapeutického plánu byla provedena ještě další měření. Jednalo se o měření goniometrické, antropometrické, vyšetření měkkých tkání, vyšetření kloubní vůle, testování svalový testem a vyšetření zkrácených struktur dle Jandy. Naměřené hodnoty byly porovnány nejdříve se vstupním vyšetřením po 6 týdnech při kontrolním vyšetření a poté s výstupním vyšetřením po 4měsíční spolupráci s pacientkou. V průběhu fyzioterapie byly aplikovány konkrétní fyzioterapeutické postupy, které jsou dnes standardně používané (mobilizace měkkých tkání, PIR, PNF, Brügger koncept a DNS koncept). Po skončení terapií byl na základě dosažených výsledků navržen dlouhodobý fyzioterapeutický plán.
Výsledky: Po terapiích se zlepšila posunlivost měkkých tkání do všech směrů, snížila se bolestivost v ramenním kloubu a došlo k obnově správného stereotypu dýchání. Zvětšil se rozsah pohybu (ROM) v ramenním kloubu, především do FLX a ABD v ramenním kloubu, konkrétně do FLX o 40 stupňů u ABD o 60 stupňů a u ZR o 20 stupňů. Největšího pokroku bylo dosaženo snížením otoku pravé horní končetiny a posílením svalů hrudníku i pletence ramenního do abdukce, horizontální addukce a extenze, zejména svalů m. serratus anterior, m. pectoralis major, m. latissimus dorsi., m. deltoideus a m. teres major.
Závěr: Fyzioterapeutická intervence pozitivně ovlivnila stav pacientky a celkově urychlila její rekonvalescenci.
Anotace v angličtině
Introduction: In my thesis I deal with the possibilities of physiotherapy in patients after breast ablation with regard to the treatment of secondary lymphedema. The aim of the thesis is to contribute to the problematics of physiotherapy in a patient after breast ablation and secondary lymphedema by choosing appropriate physiotherapy methods and concepts.
Methodology: This thesis presents the theoretical findings on diagnosis, a review of the foreign literature and summarizes the findings of physiotherapy in the treatment of breast cancer and lymphedema. Among the methodological tools used were the interview and clinical examination. To obtain objective values to create short-term physiotherapy plan were used measurements, such as goniometry, anthropometry, soft tissue examination, joint clearance testing, muscle testing and Janda´s testing for shortened muscles. The measured values were compared first with the initial examination after 6 weeks at the follow-up examination and then with the exit examination after 4 months of cooperation with the patient. Specific physiotherapy techniques that are nowadays standardly used (soft tissue mobilization, PIR, PNF, Brügger concept and DNS concept) were used during the course of physiotherapy. After the therapy, a long-term physiotherapy plan was designed based on the results obtained.
Results: After the therapies, an improvement of soft tissue mobility in all directions, reduction of pain in the shoulder joint and restoration of the correct breathing pattern was achieved. Range of motion (ROM) in the shoulder increased, specifically 40 degrees in flexion, by 60 degrees in abduction and by 20 degrees in external rotation. The greatest progress was a reduction in right upper extremity lymphedema and strengthening of the trunk and brachial plexus muscles in abduction, horizontal adduction and extension, especially in the muscles of m. serratus anterior, m. pectoralis major, m. latissimus dorsi, m. deltoideus and m. teres major.
Conclusion: The physiotherapeutic interventions positively affected the patient's condition and accelerated her overall recovery.
breast ablation, physiotherapy, prevention of secondary lymphedema, lymphedema therapy
Zásady pro vypracování
Zpracovat teoretickou analýzu odborné literatury shrnující problematiku využití fyzioterapie u žen po operaci prsu
Provést kineziologický rozbor – vstupní vyšetření (aspekcí a palpací, goniometrie, antropometrie, vyšetření zkrácených struktur a pohybových stereotypů)
Stanovit cíl a zpracovat krátkodobý plán fyzioterapie základě výsledků vstupního kineziologického rozboru s využitím fyzioterapeutických konceptů a metod (mobilizace měkkých tkání, PIR, PNF, Brüger koncept a dekongestivní terapie)
Provést kontrolní hodnocení vybraných parametrů v průběhu fyzioterapie
Stanovit cíl a zpracovat dlouhodobý plán fyzioterapie na základě výsledků výstupního kineziologického rozboru
Porovnat výsledky vstupního a výstupního kineziologického rozboru (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření pohybového systému, pohybového stereotypu) před a po ukončení fyzioterapeutické intervence
Zásady pro vypracování
Zpracovat teoretickou analýzu odborné literatury shrnující problematiku využití fyzioterapie u žen po operaci prsu
Provést kineziologický rozbor – vstupní vyšetření (aspekcí a palpací, goniometrie, antropometrie, vyšetření zkrácených struktur a pohybových stereotypů)
Stanovit cíl a zpracovat krátkodobý plán fyzioterapie základě výsledků vstupního kineziologického rozboru s využitím fyzioterapeutických konceptů a metod (mobilizace měkkých tkání, PIR, PNF, Brüger koncept a dekongestivní terapie)
Provést kontrolní hodnocení vybraných parametrů v průběhu fyzioterapie
Stanovit cíl a zpracovat dlouhodobý plán fyzioterapie na základě výsledků výstupního kineziologického rozboru
Porovnat výsledky vstupního a výstupního kineziologického rozboru (antropometrie, goniometrie, statické, dynamické vyšetření pohybového systému, pohybového stereotypu) před a po ukončení fyzioterapeutické intervence
Seznam doporučené literatury
ABRAHÁMOVÁ, J., 2019. Co byste měli vědět o rakovině prsu. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-2055-0.
BECHYNĚ, M., 1997. Mízní otok - lymfedém: komplexní terapie. I. vyd. Praha: PHLEBOMEDICA. ISBN 80-9012981-1.
ČIHÁK, R., 2011. Anatomie 1. Praha: Grada Publishing. ISBN 978- 80-247- 3817-8.
ČIHÁK, R., 2016. Anatomie 3. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5636-3.
DYLEVSKÝ, I., 2006. Lymfa: míza. Olomouc: Poznání. ISBN 80-86606-42-2.
ELIŠKA, O., 2018. Lymfologie: teoretické základy a klinická praxe. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-387-6.
HOLUBÁŘOVÁ, J. a D. PAVLŮ, 2017. Proprioceptivní neuromuskulární facilitace. 2., upravené vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1941-5.
KOLÁŘ, P., 2020. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-500-9.
MACHOVÁ HUSAROVIČOVÁ, V., E. HUSAROVIČOVÁ a K. GAZDÍKOVÁ, 2017. Komplexný pohľad na problematiku lymfedému. Bratislava: HERBA. ISBN 978-80-89631-63-6.
VANÍKOVÁ, K. a Z. RŮŽIČKOVÁ, 2017. Fyzioterapie v indikační oblasti I: učební text. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta zdravotnických studií. ISBN 978-80-7561-059-1.
Seznam doporučené literatury
ABRAHÁMOVÁ, J., 2019. Co byste měli vědět o rakovině prsu. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-2055-0.
BECHYNĚ, M., 1997. Mízní otok - lymfedém: komplexní terapie. I. vyd. Praha: PHLEBOMEDICA. ISBN 80-9012981-1.
ČIHÁK, R., 2011. Anatomie 1. Praha: Grada Publishing. ISBN 978- 80-247- 3817-8.
ČIHÁK, R., 2016. Anatomie 3. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5636-3.
DYLEVSKÝ, I., 2006. Lymfa: míza. Olomouc: Poznání. ISBN 80-86606-42-2.
ELIŠKA, O., 2018. Lymfologie: teoretické základy a klinická praxe. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-387-6.
HOLUBÁŘOVÁ, J. a D. PAVLŮ, 2017. Proprioceptivní neuromuskulární facilitace. 2., upravené vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1941-5.
KOLÁŘ, P., 2020. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-500-9.
MACHOVÁ HUSAROVIČOVÁ, V., E. HUSAROVIČOVÁ a K. GAZDÍKOVÁ, 2017. Komplexný pohľad na problematiku lymfedému. Bratislava: HERBA. ISBN 978-80-89631-63-6.
VANÍKOVÁ, K. a Z. RŮŽIČKOVÁ, 2017. Fyzioterapie v indikační oblasti I: učební text. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta zdravotnických studií. ISBN 978-80-7561-059-1.