Práce se věnuje vlivu osobnosti pedagoga na vývoj hudebního potenciálu dítěte, vztahu osobnosti pedagoga (provádějícího výuku hudební výchovy, hudebních činností) ke kvalitě předávaného hudebního vzdělávání. Zejména nás zajímá schopnost probouzet a podporovat v dětech jejich hudební sebevědomí. To považujeme za předpoklad úspěšného přístupu k hudbě, ať už v rovině laické, hudebně profesionální nebo pedagogické. Práce se opírá o vlastní kvantitativní výzkum, v němž byla na vzorku 415 osob starších 15 let shromážděna data o aktuálním hudebním sebevědomí respondentů a kontextu jejich osobního hudebního vývoje. Výzkum prokázal, že při rozvoji hudebních schopností jednotlivce hraje velkou roli pozitivní motivace okolí. Pozitivní motivace okolí má vliv, jak na dovednosti, tak zvyšuje hudební sebevědomí jedince a motivuje ho k prohlubování znalostí. Ve všech profesních skupinách respondentů se potvrzuje souvislost mezi motivací a délkou výuky na hudební nástroj. Bylo také zjištěno, že 50 % respondentů nevzpomíná dobře na hudební výchovu na základní škole, a tyto negativní vzpomínky převažují u respondentů s velmi nízkým sebevědomím. Mezi učiteli panuje vyšší hudební sebevědomí než v běžné populaci tvořené ne-pedagogy a ne-hudebníky, převažuje však mezi nimi nižší stupeň sebevědomí doprovázený studem, což předávání pozitivního vztahu k hudbě značně komplikuje. Celý výzkum je konfrontován s tzv. kontrolní skupinou, kterou tvoří hudební profesionálové. V závěru práce nabízí obecná řešení, jak by na základě zjištěných dat bylo možné výuku hudební výchovy zkvalitnit.
Anotace v angličtině
The thesis is focused on teacher's personality and its influence on developing child's musical potential, connection between teacher's personality (music education, musical activities) and quality of the music education. Paying particular attention to the ability to awaken and support musical confidence in children. Considering this to be a prerequisite for a successful approach to the music, whether in the laic, professional or pedagogical sense. This thesis is based on quantitative research, in which data of 415 people over the age of 15 was collected, including respondents' current musical self-confidence and their personal musical development. Research has shown that positive motivation from the surroundings plays a large role in the development of an individual's musical abilities. Positive motivation has an impact on both, skills as well as increasing individual's musical self-confidence and motivates them to deepen their knowledge. The link between motivation and the length of learning musical instrument was confirmed in all professional occupations. It has also been found that 50% of respondents did not have a good experience in their music education at primary school, and these negative memories are more prevalent with very low self-esteem. There is definitely higher musical self-confidence among teachers than in the general population of non-teachers and non-musicians, but they have lower degree of self-esteem and together with shyness makes the positive influence on rapport with music very difficult. The whole research is confronted with so-called control group consisting of music professionals. General solutions, such as how music education can be improved, and which are based on the findings, are offered at the end of the thesis.
Klíčová slova
Osobnost pedagoga; rozvoj dítěte; hudba; hudební výchova; výuka hry na hudební nástroj; hudební psychologie; hudební talent; hudební schopnosti; hudební sebevědomí; hudební dovednosti; hudební potenciál; hudebnost;
Klíčová slova v angličtině
Teacher's personality; child development; music; music education; teaching a musical instrument; music psychology; musical talent;musical ability; musical skills; musical conficence; musical potencial; musicality
Rozsah průvodní práce
60
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se věnuje vlivu osobnosti pedagoga na vývoj hudebního potenciálu dítěte, vztahu osobnosti pedagoga (provádějícího výuku hudební výchovy, hudebních činností) ke kvalitě předávaného hudebního vzdělávání. Zejména nás zajímá schopnost probouzet a podporovat v dětech jejich hudební sebevědomí. To považujeme za předpoklad úspěšného přístupu k hudbě, ať už v rovině laické, hudebně profesionální nebo pedagogické. Práce se opírá o vlastní kvantitativní výzkum, v němž byla na vzorku 415 osob starších 15 let shromážděna data o aktuálním hudebním sebevědomí respondentů a kontextu jejich osobního hudebního vývoje. Výzkum prokázal, že při rozvoji hudebních schopností jednotlivce hraje velkou roli pozitivní motivace okolí. Pozitivní motivace okolí má vliv, jak na dovednosti, tak zvyšuje hudební sebevědomí jedince a motivuje ho k prohlubování znalostí. Ve všech profesních skupinách respondentů se potvrzuje souvislost mezi motivací a délkou výuky na hudební nástroj. Bylo také zjištěno, že 50 % respondentů nevzpomíná dobře na hudební výchovu na základní škole, a tyto negativní vzpomínky převažují u respondentů s velmi nízkým sebevědomím. Mezi učiteli panuje vyšší hudební sebevědomí než v běžné populaci tvořené ne-pedagogy a ne-hudebníky, převažuje však mezi nimi nižší stupeň sebevědomí doprovázený studem, což předávání pozitivního vztahu k hudbě značně komplikuje. Celý výzkum je konfrontován s tzv. kontrolní skupinou, kterou tvoří hudební profesionálové. V závěru práce nabízí obecná řešení, jak by na základě zjištěných dat bylo možné výuku hudební výchovy zkvalitnit.
Anotace v angličtině
The thesis is focused on teacher's personality and its influence on developing child's musical potential, connection between teacher's personality (music education, musical activities) and quality of the music education. Paying particular attention to the ability to awaken and support musical confidence in children. Considering this to be a prerequisite for a successful approach to the music, whether in the laic, professional or pedagogical sense. This thesis is based on quantitative research, in which data of 415 people over the age of 15 was collected, including respondents' current musical self-confidence and their personal musical development. Research has shown that positive motivation from the surroundings plays a large role in the development of an individual's musical abilities. Positive motivation has an impact on both, skills as well as increasing individual's musical self-confidence and motivates them to deepen their knowledge. The link between motivation and the length of learning musical instrument was confirmed in all professional occupations. It has also been found that 50% of respondents did not have a good experience in their music education at primary school, and these negative memories are more prevalent with very low self-esteem. There is definitely higher musical self-confidence among teachers than in the general population of non-teachers and non-musicians, but they have lower degree of self-esteem and together with shyness makes the positive influence on rapport with music very difficult. The whole research is confronted with so-called control group consisting of music professionals. General solutions, such as how music education can be improved, and which are based on the findings, are offered at the end of the thesis.
Klíčová slova
Osobnost pedagoga; rozvoj dítěte; hudba; hudební výchova; výuka hry na hudební nástroj; hudební psychologie; hudební talent; hudební schopnosti; hudební sebevědomí; hudební dovednosti; hudební potenciál; hudebnost;
Klíčová slova v angličtině
Teacher's personality; child development; music; music education; teaching a musical instrument; music psychology; musical talent;musical ability; musical skills; musical conficence; musical potencial; musicality
Zásady pro vypracování
Při zpracování diplomové práce se řídit novelou směrnice děkana PF UJEP č. 5D/2019 s názvem Pokyny pro psaní a odevzdání bakalářských a diplomových prací na PF UJEP.
Shromáždit a prostudovat odbornou literaturu vztahující se k tématu práce včetně poznatků z praxe a doplnit je vlastním komentářem.
Zpracovat teoretickou část práce: charakteristika pojmů souvisejících s tématem – období mladšího školního věku – hlediska vývojové psychologie, kompetence učitele, způsoby a nástroje k rozvoji hudebního potenciálu
Připravit a zpracovat praktickou část práce: stanovit cíl diplomové práce.
Zvolit vhodné metody pro praktickou část.
Zvolit vhodný způsob provedení výzkumu.
Analyzovat a vyhodnotit realizované činnosti.
Navrhnout doporučení pro rozvoj kompetencí budoucích učitelů, nabídnout nástroje a způsoby, jak pracovat s dětmi i při nízkém hudebním sebevědomí učitele.
Závěr-zhodnotit a shrnout získané poznatky.
Zásady pro vypracování
Při zpracování diplomové práce se řídit novelou směrnice děkana PF UJEP č. 5D/2019 s názvem Pokyny pro psaní a odevzdání bakalářských a diplomových prací na PF UJEP.
Shromáždit a prostudovat odbornou literaturu vztahující se k tématu práce včetně poznatků z praxe a doplnit je vlastním komentářem.
Zpracovat teoretickou část práce: charakteristika pojmů souvisejících s tématem – období mladšího školního věku – hlediska vývojové psychologie, kompetence učitele, způsoby a nástroje k rozvoji hudebního potenciálu
Připravit a zpracovat praktickou část práce: stanovit cíl diplomové práce.
Zvolit vhodné metody pro praktickou část.
Zvolit vhodný způsob provedení výzkumu.
Analyzovat a vyhodnotit realizované činnosti.
Navrhnout doporučení pro rozvoj kompetencí budoucích učitelů, nabídnout nástroje a způsoby, jak pracovat s dětmi i při nízkém hudebním sebevědomí učitele.
Závěr-zhodnotit a shrnout získané poznatky.
Seznam doporučené literatury
Sedlák, František a Váňová, Hana, 2013. Hudební psychologie pro učitele. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2303-0.
Tichá, Alena, 2014. Učíme děti zpívat. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0648-4.
Váňová, Hana a Skopal, Jiří, 2017. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-3621-4.
Jenčková, Eva, 2005.Hudba a pohyb ve škole. Hradec Králové: Tandem. ISBN 80-903115-7-1.
Kružíková, Lenka a Drlíčková, Svatava a Novotná, Dana a kolektiv, 2020. Hudební didaktika. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-5671-3.
Holas, Milan,1999. Didaktika profesionální hudební výchovy. Ostrava, Praha: Ritornel a AMU. IBSN 80-902-638-0-1.
Holas, Milan: Metody a techniky výzkumu v hudební výchově. PRAHA: SNP 1987
Seznam doporučené literatury
Sedlák, František a Váňová, Hana, 2013. Hudební psychologie pro učitele. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2303-0.
Tichá, Alena, 2014. Učíme děti zpívat. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0648-4.
Váňová, Hana a Skopal, Jiří, 2017. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-3621-4.
Jenčková, Eva, 2005.Hudba a pohyb ve škole. Hradec Králové: Tandem. ISBN 80-903115-7-1.
Kružíková, Lenka a Drlíčková, Svatava a Novotná, Dana a kolektiv, 2020. Hudební didaktika. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-5671-3.
Holas, Milan,1999. Didaktika profesionální hudební výchovy. Ostrava, Praha: Ritornel a AMU. IBSN 80-902-638-0-1.
Holas, Milan: Metody a techniky výzkumu v hudební výchově. PRAHA: SNP 1987