Informace o kvalifikační práci Změny organizace a rozvoje zdravotnických zařízení v závislosti na dynamice průběhu pandemie Covid-19 v České republice v letech 2020-2021
Úvod: Pandemie Covid-19 ukázala navzdory technologické a terapeutické vyspělosti zdravotnictví značné slabiny především v oblasti strukturálně-organizační, informační a manažerské. Měli jsme tak jedinečnou možnost zažít opravdovou pandemickou krizi, která je spojena s reorganizací zdravotnických zařízení, jaká se opakuje poprvé po sto letech.
Cíl: Po zpracování časové dynamiky jednotlivých vln pandemie Covid-19 z aspektu změn organizace zdravotnických zařízení a nástupu jednotlivých dominantních genotypů viru, konkordance opatření v ČR se strategickými cíli vydanými WHO jsme určili cíl práce - Ověření míry vlivu pandemie Covid 19 na změny organizace zdravotnických zařízení v daném regionu. Další parciální cíle jsou zaměřené organizační změny, zdravotnické pracovníky, a nemoc z povolání v důsledků onemocnění Covid-19.
Metody: Data jsme zpracovali ze zdrojů mezinárodních a národních zdravotnických autorit a z interních směrnic zdravotnických zařízení Ústeckého kraje. V praktické části jsme jako metodu zpracování dat využili dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na zdravotnické pracovníky.
Výsledky: Průzkum nám přinesl informace zaměřené na dopad pandemie vůči zdravotnickým pracovníkům a zdravotnických zařízení. Zjistili jsme, že pandemie se na pracovníky ve zdravotnictví podílela z velké části po psychické stránce, ale i té fyzické. Někteří zdravotničtí pracovníci uvažovali o změně povolání a zjistili jsme i rozdíl mezi poskytováním finančních odměn v rámci různých zdravotnických poskytovatelů zdravotních služeb.
Závěr: Zátěž kladená na zdravotnická zařízení byl enormní, a byť se Česká republika řadí mezi ekonomicky vyspělé země, některé strategie nemohly být naplněny dle představ. Zdravotnický systém v naší zemi není zcela optimálně nastaven na zvládnutí pandemie takového rozměru, jako je právě Covid-19.
Anotace v angličtině
Introduction: Despite the technological and therapeutic advances in healthcare, the Covid-19 pandemic has shown considerable weaknesses, especially in the areas of structural, organizational, information and management. We thus had a unique opportunity to experience a real pandemic crisis, which is associated with the reorganization of medical facilities, which is recurring for the first time in a hundred years.
Aims: After elaborating the temporal dynamics of the individual waves of the Covid-19 pandemic in terms of changes in the organization of health care facilities and the emergence of individual dominant genotypes of the virus, the concordance of measures in the Czech Republic with the strategic goals issued by the WHO, we determined the objective of the work - Verification of the degree of influence of the Covid 19 pandemic on the changes in the organization of health care facilities in the region. Other partial objectives are focused organizational changes, health workers, and occupational disease in the aftermath of Covid-19 disease.
Methods: We processed the data from the sources of international and national health authorities and from the internal guidelines of health care facilities in the Ústí nad Labem region. In the practical part, we used a questionnaire survey aimed at health care workers as a method of data processing.
Results: The survey provided us with information focused on the impact of the pandemic towards health workers and health facilities. We found that the pandemic had a large impact on health care workers, both psychologically and physically. Some health workers were considering changing careers, and we also found a difference in financial rewards across different health care providers.
Conclusion: The pressure on medical facilities was enormous, and although the Czech Republic is one of the most economically developed countries, some strategies could not be implemented as planned. The health care system in our country is not optimally set up to deal with a pandemic of such a magnitude as Covid-19.
Klíčová slova
SARS-CoV-2, Covid-19, WHO, zdravotnické zařízení, onemocnění
Klíčová slova v angličtině
SARS-CoV-2, Covid-19, WHO, medical facilities, diseases
Rozsah průvodní práce
89 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Úvod: Pandemie Covid-19 ukázala navzdory technologické a terapeutické vyspělosti zdravotnictví značné slabiny především v oblasti strukturálně-organizační, informační a manažerské. Měli jsme tak jedinečnou možnost zažít opravdovou pandemickou krizi, která je spojena s reorganizací zdravotnických zařízení, jaká se opakuje poprvé po sto letech.
Cíl: Po zpracování časové dynamiky jednotlivých vln pandemie Covid-19 z aspektu změn organizace zdravotnických zařízení a nástupu jednotlivých dominantních genotypů viru, konkordance opatření v ČR se strategickými cíli vydanými WHO jsme určili cíl práce - Ověření míry vlivu pandemie Covid 19 na změny organizace zdravotnických zařízení v daném regionu. Další parciální cíle jsou zaměřené organizační změny, zdravotnické pracovníky, a nemoc z povolání v důsledků onemocnění Covid-19.
Metody: Data jsme zpracovali ze zdrojů mezinárodních a národních zdravotnických autorit a z interních směrnic zdravotnických zařízení Ústeckého kraje. V praktické části jsme jako metodu zpracování dat využili dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na zdravotnické pracovníky.
Výsledky: Průzkum nám přinesl informace zaměřené na dopad pandemie vůči zdravotnickým pracovníkům a zdravotnických zařízení. Zjistili jsme, že pandemie se na pracovníky ve zdravotnictví podílela z velké části po psychické stránce, ale i té fyzické. Někteří zdravotničtí pracovníci uvažovali o změně povolání a zjistili jsme i rozdíl mezi poskytováním finančních odměn v rámci různých zdravotnických poskytovatelů zdravotních služeb.
Závěr: Zátěž kladená na zdravotnická zařízení byl enormní, a byť se Česká republika řadí mezi ekonomicky vyspělé země, některé strategie nemohly být naplněny dle představ. Zdravotnický systém v naší zemi není zcela optimálně nastaven na zvládnutí pandemie takového rozměru, jako je právě Covid-19.
Anotace v angličtině
Introduction: Despite the technological and therapeutic advances in healthcare, the Covid-19 pandemic has shown considerable weaknesses, especially in the areas of structural, organizational, information and management. We thus had a unique opportunity to experience a real pandemic crisis, which is associated with the reorganization of medical facilities, which is recurring for the first time in a hundred years.
Aims: After elaborating the temporal dynamics of the individual waves of the Covid-19 pandemic in terms of changes in the organization of health care facilities and the emergence of individual dominant genotypes of the virus, the concordance of measures in the Czech Republic with the strategic goals issued by the WHO, we determined the objective of the work - Verification of the degree of influence of the Covid 19 pandemic on the changes in the organization of health care facilities in the region. Other partial objectives are focused organizational changes, health workers, and occupational disease in the aftermath of Covid-19 disease.
Methods: We processed the data from the sources of international and national health authorities and from the internal guidelines of health care facilities in the Ústí nad Labem region. In the practical part, we used a questionnaire survey aimed at health care workers as a method of data processing.
Results: The survey provided us with information focused on the impact of the pandemic towards health workers and health facilities. We found that the pandemic had a large impact on health care workers, both psychologically and physically. Some health workers were considering changing careers, and we also found a difference in financial rewards across different health care providers.
Conclusion: The pressure on medical facilities was enormous, and although the Czech Republic is one of the most economically developed countries, some strategies could not be implemented as planned. The health care system in our country is not optimally set up to deal with a pandemic of such a magnitude as Covid-19.
Klíčová slova
SARS-CoV-2, Covid-19, WHO, zdravotnické zařízení, onemocnění
Klíčová slova v angličtině
SARS-CoV-2, Covid-19, WHO, medical facilities, diseases
Zásady pro vypracování
1- První zmínky o novém typu viru SARS-CoV-2, jeho původu a kdy se tento virus poprvé objevil v České Republice.
2- Kdy začala první vlna v ČR a jak proběhla první reorganizace v nemocničních zařízení na začátku pandemie a jak se změnila hygiena práce.
3- Reorganizace zdravotnických zařízení v jednotlivých vlnách a v období mezi nimi.
4- Vycházet budeme z literatury epidemiologie, hygieny ve zdravotnickém zařízení, odborné literatury a vědeckých článků o pandemii Covid-19.
5- Cílem práce je zpracování časové dynamiky jednotlivých vln pandemie Covid-19 z aspektu změn organizace zdravotnických zařízení a nástupu jednotlivých dominantních genotypů viru, ověřit konkordanci opatření v ČR se strategickými cíli vydanými WHO. Cílem je zaměřit se primárně na zdravotnický personál a jeho chování v období pandemie Covid-19, proočkovanou zdravotnických pracovníků a dopadu pandemie na jejich životy.
6- Metodiku stanovíme na základě hypotéz jednotlivých strategických cílů a výstupem budou dotazníková šetření napříč zdravotnickými zařízeními. Oslovíme jak velké a malé nemocnice.
7- Získaná data budou následně zpracována a vyhodnocena
Zásady pro vypracování
1- První zmínky o novém typu viru SARS-CoV-2, jeho původu a kdy se tento virus poprvé objevil v České Republice.
2- Kdy začala první vlna v ČR a jak proběhla první reorganizace v nemocničních zařízení na začátku pandemie a jak se změnila hygiena práce.
3- Reorganizace zdravotnických zařízení v jednotlivých vlnách a v období mezi nimi.
4- Vycházet budeme z literatury epidemiologie, hygieny ve zdravotnickém zařízení, odborné literatury a vědeckých článků o pandemii Covid-19.
5- Cílem práce je zpracování časové dynamiky jednotlivých vln pandemie Covid-19 z aspektu změn organizace zdravotnických zařízení a nástupu jednotlivých dominantních genotypů viru, ověřit konkordanci opatření v ČR se strategickými cíli vydanými WHO. Cílem je zaměřit se primárně na zdravotnický personál a jeho chování v období pandemie Covid-19, proočkovanou zdravotnických pracovníků a dopadu pandemie na jejich životy.
6- Metodiku stanovíme na základě hypotéz jednotlivých strategických cílů a výstupem budou dotazníková šetření napříč zdravotnickými zařízeními. Oslovíme jak velké a malé nemocnice.
7- Získaná data budou následně zpracována a vyhodnocena
Seznam doporučené literatury
CIMRMAN, MACKOVÁ, KRÁL, et al. (2020) The durativ of SARS-CoV-2 shedding in patients recovering from COVID-19. Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2020 Summer;69(3):148-151. English. PMID: 33086857.
LIVINGSTONE E, DESAI A, BERKWITS M. (2020) Sourcing Personal Protective Equipment During the COVID-19 Pandemic. JAMA. 2020 May 19;323(19):1912-1914. doi: 10.1001/jama.2020.5317. PMID: 32221579.
SAGAN, Anna, Erin WEBB, Marina KARANIKOLOS, et al. Health systems resilience during COVID-19: Lessons for building back better [online]. 11 November 2021. United Kingdom: Europen Observatory on Health Systems and Policies, 2021 [cit. 2021-12-05]. ISBN 9789289051873. Dostupné z: https://eurohealthobservatory.who.int/
UPADHYAY, P., JAIN, P., PATEL, P. (2021) "Covid Shielding (Preventive Measuresof COVID-19)”, Journal of Pharmaceutical Research International, 33(58B), pp. 250-255. doi: 10.9734/jpri/2021/v33i58B34200.
WHO (2019) Coronavirus Disease (COVID-19) Situation Reports.World Health Organization [online]. [cit. 28. 03. 2022]. Dostupné z: https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/situation-reports
Seznam doporučené literatury
CIMRMAN, MACKOVÁ, KRÁL, et al. (2020) The durativ of SARS-CoV-2 shedding in patients recovering from COVID-19. Epidemiol Mikrobiol Imunol. 2020 Summer;69(3):148-151. English. PMID: 33086857.
LIVINGSTONE E, DESAI A, BERKWITS M. (2020) Sourcing Personal Protective Equipment During the COVID-19 Pandemic. JAMA. 2020 May 19;323(19):1912-1914. doi: 10.1001/jama.2020.5317. PMID: 32221579.
SAGAN, Anna, Erin WEBB, Marina KARANIKOLOS, et al. Health systems resilience during COVID-19: Lessons for building back better [online]. 11 November 2021. United Kingdom: Europen Observatory on Health Systems and Policies, 2021 [cit. 2021-12-05]. ISBN 9789289051873. Dostupné z: https://eurohealthobservatory.who.int/
UPADHYAY, P., JAIN, P., PATEL, P. (2021) "Covid Shielding (Preventive Measuresof COVID-19)”, Journal of Pharmaceutical Research International, 33(58B), pp. 250-255. doi: 10.9734/jpri/2021/v33i58B34200.
WHO (2019) Coronavirus Disease (COVID-19) Situation Reports.World Health Organization [online]. [cit. 28. 03. 2022]. Dostupné z: https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/situation-reports
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Pandemie Covid-19 ukázala navzdory technologické a terapeutické vyspělosti zdravotnictví značné slabiny především v oblasti strukturálně-organizační, informační a manažerské. Měli jsme tak jedinečnou možnost zažít opravdovou pandemickou krizi, která je spojena s reorganizací zdravotnických zařízení, jaká se opakuje poprvé po sto letech.
Po zpracování časové dynamiky jednotlivých vln pandemie Covid-19 z aspektu změn organizace zdravotnických zařízení a nástupu jednotlivých dominantních genotypů viru, konkordance opatření v ČR se strategickými cíli vydanými WHO jsme určili cíl práce - Ověření míry vlivu pandemie Covid 19 na změny organizace zdravotnických zařízení v daném regionu. Další parciální cíle jsou zaměřené organizační změny, zdravotnické pracovníky, a nemoc z povolání v důsledků onemocnění Covid-19.
Data jsme zpracovali ze zdrojů mezinárodních a národních zdravotnických autorit a z interních směrnic zdravotnických zařízení Ústeckého kraje. V praktické části jsme jako metodu zpracování dat využili dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na zdravotnické pracovníky.
Průzkum nám přinesl informace zaměřené na dopad pandemie vůči zdravotnickým pracovníkům a zdravotnických zařízení. Zjistili jsme, že pandemie se na pracovníky ve zdravotnictví podílela z velké části po psychické stránce, ale i té fyzické. Někteří zdravotničtí pracovníci uvažovali o změně povolání a zjistili jsme i rozdíl mezi poskytováním finančních odměn v rámci různých zdravotnických poskytovatelů zdravotních služeb.
Zátěž kladená na zdravotnická zařízení byl enormní, a byť se Česká republika řadí mezi ekonomicky vyspělé země, některé strategie nemohly být naplněny dle představ. Zdravotnický systém v naší zemi není zcela optimálně nastaven na zvládnutí pandemie takového rozměru, jako je právě Covid-19.
PŘIPOMÍNKY A DOTAZY NA ZÁVĚR – oponent diplomové práce
Predstavte si hypotetickú situáciu, že by ste počas pandémie bola na vedúcej/riadiacej funkcii velkej spádovej nemocnice, a vola osobne zodpovědná za organizáciu a rozvoj uvedeného zdravotnického zariadenia, ktoré Vami zo zmienených zistení/opatrení by ste zaviedla/zlepšila jako prvé?
Studentka zodpověděla erudovaně všechny dotazy členů zkušební komise.
Zkušební komise se shodla na celkovém hodnocení diplomové práce známkou výborně.