Efekt rámování údajně mění rozhodování. Nicméně jeho teoretické základy vzbuzují obavy. Například neexistuje dostatek důkazů o tom, jak původce informací vybírají rámec nebo zda rámování dokáže přinutit k nevýhodným rozhodnutím. Těmito otázkami se zabývají dvě experimentální studie. Studie 1 zkoumá, zda původci používají efekt rámování k implicitnímu sdělování informací. Účastníci této studie obdrželi scénář obsahující různá doporučení a byli dotázáni, zda by informace sdělili pozitivně, nebo negativně. Výsledky ukazují, že původci používají pozitivní rámec ve všech situacích, nicméně negativní rámec používají, aby odradili jedince od určitého chování. Studie 2 experimentálně ověřuje, zda je rámování účinné, i pokud motivuje k finančně nevýhodnému rozhodnutí. V úkolu s volbou loterie se účastníci rozhodovali mezi vstupem do loterií a ponecháním si prvotní částky. Ve srovnání s prvotní částkou přinášejí loterie stejný, větší nebo nižší očekávaný užitek. Výsledky ukazují, že pozitivní rámce podporují a negativní rámce odrazují od vstupu do loterií pouze tehdy, když se očekávaný užitek loterie rovná očekávanému užitku prvotní částky. Rámování však nedokáže donutit účastníky vstoupit do loterií, které přináší nižší užitek než prvotní částka. Kromě toho nebyl prokázán žádný vliv pobídek a pohlaví na rozhodování. Práce zdůrazňuje důležitost kontextu, ve kterém je efekt rámování využit, a výsledky mohou sloužit jako základ pro tvůrce politik, kteří se zabývají tím, jak efektivně komunikovat a předávat důležité informace.
Anotace v angličtině
The framing effect supposedly alters decision-making. However, its theoretical foundations raise concerns. For instance, evidence is lacking on how speakers choose the frame or whether framing is effective in forcing disadvantageous decisions. Two experimental studies address the issues. Study 1 investigates whether speakers use the framing effect to convey information implicitly. Participants received a scenario containing different recommendations and were asked whether they would communicate the information positively or negatively. The results show that speakers use the positive in all situations and the negative frame only to discourage
individuals from engaging in certain behavior. Study 2 experimentally tests whether the framing is effective even if it motivates a disadvantageous decision. In a lottery-choice task, participants decided between entering lotteries or keeping an endowment. Compared to the endowment, lotteries yield the same, greater, or lower expected utilities. Results show that positive frames encourage and negative frames discourage lottery entry only when the expected utility of the lottery equals to that of the endowment. However, the framing does not force lottery entry when
the lottery yields lower utility than the endowment. Additionally, incentives and gender did not influence the decisions. The thesis highlights the importance of the context in which the framing effect is used, and the findings may serve as a basis for policymakers concerned with how to communicate and convey important information effectively.
Klíčová slova
efekt rámování, behaviorální veřejné politiky, experimentální výzkum, implicitní doporučení, Teorie očekávaného užitku, volba loterie
Efekt rámování údajně mění rozhodování. Nicméně jeho teoretické základy vzbuzují obavy. Například neexistuje dostatek důkazů o tom, jak původce informací vybírají rámec nebo zda rámování dokáže přinutit k nevýhodným rozhodnutím. Těmito otázkami se zabývají dvě experimentální studie. Studie 1 zkoumá, zda původci používají efekt rámování k implicitnímu sdělování informací. Účastníci této studie obdrželi scénář obsahující různá doporučení a byli dotázáni, zda by informace sdělili pozitivně, nebo negativně. Výsledky ukazují, že původci používají pozitivní rámec ve všech situacích, nicméně negativní rámec používají, aby odradili jedince od určitého chování. Studie 2 experimentálně ověřuje, zda je rámování účinné, i pokud motivuje k finančně nevýhodnému rozhodnutí. V úkolu s volbou loterie se účastníci rozhodovali mezi vstupem do loterií a ponecháním si prvotní částky. Ve srovnání s prvotní částkou přinášejí loterie stejný, větší nebo nižší očekávaný užitek. Výsledky ukazují, že pozitivní rámce podporují a negativní rámce odrazují od vstupu do loterií pouze tehdy, když se očekávaný užitek loterie rovná očekávanému užitku prvotní částky. Rámování však nedokáže donutit účastníky vstoupit do loterií, které přináší nižší užitek než prvotní částka. Kromě toho nebyl prokázán žádný vliv pobídek a pohlaví na rozhodování. Práce zdůrazňuje důležitost kontextu, ve kterém je efekt rámování využit, a výsledky mohou sloužit jako základ pro tvůrce politik, kteří se zabývají tím, jak efektivně komunikovat a předávat důležité informace.
Anotace v angličtině
The framing effect supposedly alters decision-making. However, its theoretical foundations raise concerns. For instance, evidence is lacking on how speakers choose the frame or whether framing is effective in forcing disadvantageous decisions. Two experimental studies address the issues. Study 1 investigates whether speakers use the framing effect to convey information implicitly. Participants received a scenario containing different recommendations and were asked whether they would communicate the information positively or negatively. The results show that speakers use the positive in all situations and the negative frame only to discourage
individuals from engaging in certain behavior. Study 2 experimentally tests whether the framing is effective even if it motivates a disadvantageous decision. In a lottery-choice task, participants decided between entering lotteries or keeping an endowment. Compared to the endowment, lotteries yield the same, greater, or lower expected utilities. Results show that positive frames encourage and negative frames discourage lottery entry only when the expected utility of the lottery equals to that of the endowment. However, the framing does not force lottery entry when
the lottery yields lower utility than the endowment. Additionally, incentives and gender did not influence the decisions. The thesis highlights the importance of the context in which the framing effect is used, and the findings may serve as a basis for policymakers concerned with how to communicate and convey important information effectively.
Klíčová slova
efekt rámování, behaviorální veřejné politiky, experimentální výzkum, implicitní doporučení, Teorie očekávaného užitku, volba loterie
Efekt rámování označuje situaci, ve které je rozhodování ovlivněno způsobem prezentace informací. V současné době je tento efekt považován za jeden z nástrojů, kterým lze ovlivnit rozhodování lidí v rámci behaviorálních veřejných politik. Řada studií se zabývala různými způsoby rámování, avšak většina se nezabývala vlivem finanční motivace, která je dle poznatků experimentální ekonomie při rozhodování důležitá. Diplomová práce se proto bude skládat ze dvou experimentálních studií. První studie se zaměří na efekt rámování ze strany příjemce a druhá studie se zaměří na efekt rámování ze strany původce informace, jelikož tomuto pohledu není v literatuře věnovaná dostatečná pozornost. Cílem první studie je experimentálně ověřit, zda je efekt rámování účinný, i pokud motivuje k rozhodnutí, které je pro rozhodovatele finančně nevýhodné. Efekt rámování by v této studii měl být zřejmý, pouze pokud jsou rozhodovatelé indiferentní mezi nabízenými možnostmi. Cílem druhé studie je experimentálně ověřit hypotézu, že původce využívá rámování jako prostředek k vyjádření subjektivního doporučení. Získaná data obou studií budou analyzována pomocí probit modelů s interakcemi. Diplomová práce poukáže na efekt rámování z pohledu experimentální ekonomie a získané poznatky mohou sloužit jako podklad pro tvůrce veřejných politik, kteří se zabývají tím, jak efektivně komunikovat a předávat důležité informace.
Zásady pro vypracování
Efekt rámování označuje situaci, ve které je rozhodování ovlivněno způsobem prezentace informací. V současné době je tento efekt považován za jeden z nástrojů, kterým lze ovlivnit rozhodování lidí v rámci behaviorálních veřejných politik. Řada studií se zabývala různými způsoby rámování, avšak většina se nezabývala vlivem finanční motivace, která je dle poznatků experimentální ekonomie při rozhodování důležitá. Diplomová práce se proto bude skládat ze dvou experimentálních studií. První studie se zaměří na efekt rámování ze strany příjemce a druhá studie se zaměří na efekt rámování ze strany původce informace, jelikož tomuto pohledu není v literatuře věnovaná dostatečná pozornost. Cílem první studie je experimentálně ověřit, zda je efekt rámování účinný, i pokud motivuje k rozhodnutí, které je pro rozhodovatele finančně nevýhodné. Efekt rámování by v této studii měl být zřejmý, pouze pokud jsou rozhodovatelé indiferentní mezi nabízenými možnostmi. Cílem druhé studie je experimentálně ověřit hypotézu, že původce využívá rámování jako prostředek k vyjádření subjektivního doporučení. Získaná data obou studií budou analyzována pomocí probit modelů s interakcemi. Diplomová práce poukáže na efekt rámování z pohledu experimentální ekonomie a získané poznatky mohou sloužit jako podklad pro tvůrce veřejných politik, kteří se zabývají tím, jak efektivně komunikovat a předávat důležité informace.
Seznam doporučené literatury
Bernheim, B. D., & Taubinsky, D. (2018). Behavioral public economics. Handbook of Behavioral Economics: Applications and Foundations 1, 1, 381-516. https://doi.org/10.1016/bs.hesbe.2018.07.002
Gigerenzer, G. (2018). The bias bias in behavioral economics. Review of Behavioral Economics, 5(3-4), 303-336. https://doi.org/10.1561/105.00000092
Lévy-Garboua, L., Maafi, H., Masclet, D., & Terracol, A. (2012). Risk aversion and framing effects. Experimental Economics, 15(1), 128–144. https://doi.org/10.1007/s10683-011-9293-5
Smith, V. L., & Walker, J. M. (1993). Monetary rewards and decision cost in experimental economics. Economic Inquiry, 31(2), 245-261. https://doi.org/10.1111/j.1465-7295.1993.tb00881.x
Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453-458. https://doi.org/10.1126/science.7455683
Seznam doporučené literatury
Bernheim, B. D., & Taubinsky, D. (2018). Behavioral public economics. Handbook of Behavioral Economics: Applications and Foundations 1, 1, 381-516. https://doi.org/10.1016/bs.hesbe.2018.07.002
Gigerenzer, G. (2018). The bias bias in behavioral economics. Review of Behavioral Economics, 5(3-4), 303-336. https://doi.org/10.1561/105.00000092
Lévy-Garboua, L., Maafi, H., Masclet, D., & Terracol, A. (2012). Risk aversion and framing effects. Experimental Economics, 15(1), 128–144. https://doi.org/10.1007/s10683-011-9293-5
Smith, V. L., & Walker, J. M. (1993). Monetary rewards and decision cost in experimental economics. Economic Inquiry, 31(2), 245-261. https://doi.org/10.1111/j.1465-7295.1993.tb00881.x
Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453-458. https://doi.org/10.1126/science.7455683