Tato bakalářská práce se věnuje porovnání a možnému propojení muzejního a archivního popisu dokumentů archivní povahy, které jsou uložené v kulturně vědeckých institucích, mezi které se řadí například Památník Terezín. Nejprve je nastíněn historický vývoj u muzeí a galerií, následuje popis rozdílného způsobu evidence u těchto institucí včetně charakteristiky uložených materiálů. Ze sbírek Památníku Terezín bylo vybráno několik sbírkových předmětů, které byly zpracovány archivním způsobem dle Základních pravidel pro zpracování archiválií a výsledek byl komparován s evidencí, která je realizována v Památníku Terezín na základě muzejních pravidel v rámci evidence druhého stupně. Cílem práce bylo zjistit, zda lze archivní způsob zpracování použít i na sbírkový materiál uložený v ostatních paměťových institucích.
Anotace v angličtině
This bachelor's thesis is devoted to the comparison and possible connection of museum and archival description of documents of an archival nature, which are stored in cultural and scientific institutions, including the Terezín Memorial. First, the historical development of museums and galleries was outlined, then the different methods of registration at these institutions were described, including a description of the content of stored materials. Several collection objects were selected from the collections of the Terezín Memorial, which were processed in an archival manner according to the Basic Rules for the Processing of Archival Records, and the result was compared with the records that are carried out in the Terezín Memorial based on museum rules as part of second-level records.. The aim of the work was to find out whether the archival method of processing can also be applied to collection material stored in other memory institutions.
Tato bakalářská práce se věnuje porovnání a možnému propojení muzejního a archivního popisu dokumentů archivní povahy, které jsou uložené v kulturně vědeckých institucích, mezi které se řadí například Památník Terezín. Nejprve je nastíněn historický vývoj u muzeí a galerií, následuje popis rozdílného způsobu evidence u těchto institucí včetně charakteristiky uložených materiálů. Ze sbírek Památníku Terezín bylo vybráno několik sbírkových předmětů, které byly zpracovány archivním způsobem dle Základních pravidel pro zpracování archiválií a výsledek byl komparován s evidencí, která je realizována v Památníku Terezín na základě muzejních pravidel v rámci evidence druhého stupně. Cílem práce bylo zjistit, zda lze archivní způsob zpracování použít i na sbírkový materiál uložený v ostatních paměťových institucích.
Anotace v angličtině
This bachelor's thesis is devoted to the comparison and possible connection of museum and archival description of documents of an archival nature, which are stored in cultural and scientific institutions, including the Terezín Memorial. First, the historical development of museums and galleries was outlined, then the different methods of registration at these institutions were described, including a description of the content of stored materials. Several collection objects were selected from the collections of the Terezín Memorial, which were processed in an archival manner according to the Basic Rules for the Processing of Archival Records, and the result was compared with the records that are carried out in the Terezín Memorial based on museum rules as part of second-level records.. The aim of the work was to find out whether the archival method of processing can also be applied to collection material stored in other memory institutions.
Cíl práce:
Cílem bakalářské práce bude hledání odpovědi na otázku, zda lze (a pokud ano, pak jakým způsobem) nalézt cestu k propojení muzejního a archivního popisu dokumentů archivní povahy, jež jsou uložené v kulturně vědeckých institucích typu Památník Terezín. Řada těchto kulturně vědeckých institucí (především muzea a památníky) ve svých sbírkách vykazuje uložené archiválie, ovšem ty jsou zpracovávány dle muzejních zásad a vedené ve formě CES (Centrální evidence sbírek) a v celostátní aplikaci PEVA (Počítačová evidence archiválií) se jeví pro badatele jako nezpracované a tím i nepřístupné. Na příkladu Památníku Terezín bude u vybrané sbírky (zapsané v celostátní evidenci národního archivního dědictví) nejprve analyzován popis archiválií v rámci jejich evidence prostřednictvím Celostátní evidence sbírek a historických pomůcek užívaných v průběhu druhé poloviny 20. století k jejich evidenci a zpřístupnění. Takto získaná data budou posléze komparována s normami upravujícími v současné době popis archiválií v prostředí archivnictví, tedy především se Základními pravidly pro zpracování archiválií. Výrazná část práce bude věnována rozboru prvků popisu archiválií za cílem objasnit míru shody či diverzity v užívaných popisných informacích. V závěrečné části bude nastíněn způsob využití dat vedených v CESu a návazných evidenčních pomůcek pro archivní popis. Přestože v některých normách určených pro popis dokumentů uložených v různých kulturně vědeckých institucích, knihovnách a archivech (paměťových institucích) se vychází z vize propojení popisu napříč těmito paměťovými institucemi, v českém prostředí (nejen) projekt INTERPI ukázal, že prostředí knihoven a archivů má svá specifika, která lze obtížně sjednotit. Lze najít společnou cestu v archivním a muzejním popisu dokumentů?
Osnova práce:
Úvod - vymezení tématu.
1. Vymezení pojmů.
2. Písemnosti v paměťových institucích.
a) Nástin dějin přístupu k písemnostem v paměťových institucích (muzeích a památnících) od roku 1945 do počátku 21. století.
b) Popis zpracování písemností v paměťových institucích (muzeích a památnících) dle zásad užívaných v muzejnictví a v archivnictví v současnosti.
3. Památník Terezín a jeho písemnosti.
a) Historie Památníku Terezín se zaměřením na vývoj organizační struktury.
b) Rozbor písemností Památníku Terezín v kontextu vývoje jeho organizační struktury.
4. Komparace popisu předmětů v CES s prvky popisu archiválií u vybrané archivní sbírky Památníku Terezín.
5. Možnosti evidence a uložení dokumentů vzniklých sbírkotvornou činností Památníku Terezín.
Závěr.
Postup práce:
1. Rešerše, studium literatury a pramenů (květen - srpen 2021).
2. Sumarizace a zhodnocení literatury pro vybrané téma (září - říjen 2021).
3. Zpracování jednotlivých kapitol práce (listopad 2021 - únor 2022).
4. Finální úpravy a dokončení bakalářské práce (březen 2022).
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Cílem bakalářské práce bude hledání odpovědi na otázku, zda lze (a pokud ano, pak jakým způsobem) nalézt cestu k propojení muzejního a archivního popisu dokumentů archivní povahy, jež jsou uložené v kulturně vědeckých institucích typu Památník Terezín. Řada těchto kulturně vědeckých institucí (především muzea a památníky) ve svých sbírkách vykazuje uložené archiválie, ovšem ty jsou zpracovávány dle muzejních zásad a vedené ve formě CES (Centrální evidence sbírek) a v celostátní aplikaci PEVA (Počítačová evidence archiválií) se jeví pro badatele jako nezpracované a tím i nepřístupné. Na příkladu Památníku Terezín bude u vybrané sbírky (zapsané v celostátní evidenci národního archivního dědictví) nejprve analyzován popis archiválií v rámci jejich evidence prostřednictvím Celostátní evidence sbírek a historických pomůcek užívaných v průběhu druhé poloviny 20. století k jejich evidenci a zpřístupnění. Takto získaná data budou posléze komparována s normami upravujícími v současné době popis archiválií v prostředí archivnictví, tedy především se Základními pravidly pro zpracování archiválií. Výrazná část práce bude věnována rozboru prvků popisu archiválií za cílem objasnit míru shody či diverzity v užívaných popisných informacích. V závěrečné části bude nastíněn způsob využití dat vedených v CESu a návazných evidenčních pomůcek pro archivní popis. Přestože v některých normách určených pro popis dokumentů uložených v různých kulturně vědeckých institucích, knihovnách a archivech (paměťových institucích) se vychází z vize propojení popisu napříč těmito paměťovými institucemi, v českém prostředí (nejen) projekt INTERPI ukázal, že prostředí knihoven a archivů má svá specifika, která lze obtížně sjednotit. Lze najít společnou cestu v archivním a muzejním popisu dokumentů?
Osnova práce:
Úvod - vymezení tématu.
1. Vymezení pojmů.
2. Písemnosti v paměťových institucích.
a) Nástin dějin přístupu k písemnostem v paměťových institucích (muzeích a památnících) od roku 1945 do počátku 21. století.
b) Popis zpracování písemností v paměťových institucích (muzeích a památnících) dle zásad užívaných v muzejnictví a v archivnictví v současnosti.
3. Památník Terezín a jeho písemnosti.
a) Historie Památníku Terezín se zaměřením na vývoj organizační struktury.
b) Rozbor písemností Památníku Terezín v kontextu vývoje jeho organizační struktury.
4. Komparace popisu předmětů v CES s prvky popisu archiválií u vybrané archivní sbírky Památníku Terezín.
5. Možnosti evidence a uložení dokumentů vzniklých sbírkotvornou činností Památníku Terezín.
Závěr.
Postup práce:
1. Rešerše, studium literatury a pramenů (květen - srpen 2021).
2. Sumarizace a zhodnocení literatury pro vybrané téma (září - říjen 2021).
3. Zpracování jednotlivých kapitol práce (listopad 2021 - únor 2022).
4. Finální úpravy a dokončení bakalářské práce (březen 2022).
Seznam doporučené literatury
Prameny: Památník Terezín – archivní sbírky: Důl Richard; Ghetto Terezín; Koncentrační tábory a věznice; Malá pevnost Terezín; Sbírka pozůstalostí; Terezín. Státní oblastní archiv Litoměřice – fond: Památník Terezín.
Literatura:
Gabriela ČECHOVÁ a kolektiv,Archivní příručka, Praha 1965.
Alena FIDLEROVÁ – Jaromír LINDA – Alexandr STICH – Martina ŠULCOVÁ a kolektiv, Repertorium rukopisů 17. a 18. století v Čechách I., Praha 2003.
Alena FIDLEROVÁ – Martina BEKEŠOVÁ a kolektiv, Repertorium rukopisů 17. a 18. století v Čechách II., Praha 2008.
Tomáš KALINA, Veřejnoprávní původci se sloní pamětí – existuje řešení? in: Michal Kalina – Jan Kahuda (eds.), Úvahy (nejen) o archivnictví. Sborník studií a dalších textů Tomáše Kaliny připravený při příležitosti jeho životního jubilea, Praha 2013, s. 151–157.
Metodický návod k vedení evidence Národního archivního dědictví v muzeích, knihovnách, galeriích, památnících, pracovištích Akademie věd České republiky a vysokých školách, podle vyhlášky č. 645, ze dne 13. prosince 2004, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů: [on-line] https://www.mvcr.cz/clanek/metodiky.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d (dostupné 23. dubna 2021).
Metodický návod č. 1/2012 odboru archivní správy a spisové služby MV k vedení evidence Národního archivního dědictví: [on-line] https://www.mvcr.cz/clanek/metodiky.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d (dostupné 23. dubna 2021).
Karel MÜLLER, Archivy a muzea. Zásady pro vzájemnou spolupráci, in: Ivan Štarha – Kateřina Smutná (eds.), Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna (= Publikace Moravského zemského archivu v Brně. Nová řada. Sv.7), Brno 2000, s. 85–87.
Muzejní obzory. Sborník z konference Písemné památky v muzeích, spolupráce muzeí a archivů, 2000, č. 1.
Robert Radim NOVOTNÝ, Archiválie a muzea, Archivní časopis 53, 2003, č. 3, s. 145–153.
Vladimír RŮŽEK, Problematika archiválií v muzeích z pohledu řídícího orgánu archivnictví, Archivní časopis 50, 2000, č. 1, s. 9–16.
Ludmila SULITKOVÁ – Radek POKORNÝ, Archivnictví a spisová služba, Ústí nad Labem 2017.
Václav VOJTÍŠEK, O poměru knihoven a archivů, in: Výbor rozprav a studií Václava Vojtíška (=Studie a prameny. Sekce filosofie a historie 5), Praha 1953, s. 492–500.
Michal WANNER a kolektiv, Základní pravidla pro zpracování archiválií, Praha 2015: [on-line] https://www.mvcr.cz/clanek/metodiky.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D (dostupné 23. dubna 2021).
Jiří ŽALMAN – Pavel JIRÁSEK, Příručka muzejníkova I., Praha 2010.
Seznam literatury není vyčerpávající a bude průběžně aktualizován při zpracování bakalářské práce.
Seznam doporučené literatury
Prameny: Památník Terezín – archivní sbírky: Důl Richard; Ghetto Terezín; Koncentrační tábory a věznice; Malá pevnost Terezín; Sbírka pozůstalostí; Terezín. Státní oblastní archiv Litoměřice – fond: Památník Terezín.
Literatura:
Gabriela ČECHOVÁ a kolektiv,Archivní příručka, Praha 1965.
Alena FIDLEROVÁ – Jaromír LINDA – Alexandr STICH – Martina ŠULCOVÁ a kolektiv, Repertorium rukopisů 17. a 18. století v Čechách I., Praha 2003.
Alena FIDLEROVÁ – Martina BEKEŠOVÁ a kolektiv, Repertorium rukopisů 17. a 18. století v Čechách II., Praha 2008.
Tomáš KALINA, Veřejnoprávní původci se sloní pamětí – existuje řešení? in: Michal Kalina – Jan Kahuda (eds.), Úvahy (nejen) o archivnictví. Sborník studií a dalších textů Tomáše Kaliny připravený při příležitosti jeho životního jubilea, Praha 2013, s. 151–157.
Metodický návod k vedení evidence Národního archivního dědictví v muzeích, knihovnách, galeriích, památnících, pracovištích Akademie věd České republiky a vysokých školách, podle vyhlášky č. 645, ze dne 13. prosince 2004, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů: [on-line] https://www.mvcr.cz/clanek/metodiky.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d (dostupné 23. dubna 2021).
Metodický návod č. 1/2012 odboru archivní správy a spisové služby MV k vedení evidence Národního archivního dědictví: [on-line] https://www.mvcr.cz/clanek/metodiky.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d (dostupné 23. dubna 2021).
Karel MÜLLER, Archivy a muzea. Zásady pro vzájemnou spolupráci, in: Ivan Štarha – Kateřina Smutná (eds.), Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna (= Publikace Moravského zemského archivu v Brně. Nová řada. Sv.7), Brno 2000, s. 85–87.
Muzejní obzory. Sborník z konference Písemné památky v muzeích, spolupráce muzeí a archivů, 2000, č. 1.
Robert Radim NOVOTNÝ, Archiválie a muzea, Archivní časopis 53, 2003, č. 3, s. 145–153.
Vladimír RŮŽEK, Problematika archiválií v muzeích z pohledu řídícího orgánu archivnictví, Archivní časopis 50, 2000, č. 1, s. 9–16.
Ludmila SULITKOVÁ – Radek POKORNÝ, Archivnictví a spisová služba, Ústí nad Labem 2017.
Václav VOJTÍŠEK, O poměru knihoven a archivů, in: Výbor rozprav a studií Václava Vojtíška (=Studie a prameny. Sekce filosofie a historie 5), Praha 1953, s. 492–500.
Michal WANNER a kolektiv, Základní pravidla pro zpracování archiválií, Praha 2015: [on-line] https://www.mvcr.cz/clanek/metodiky.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D (dostupné 23. dubna 2021).
Jiří ŽALMAN – Pavel JIRÁSEK, Příručka muzejníkova I., Praha 2010.
Seznam literatury není vyčerpávající a bude průběžně aktualizován při zpracování bakalářské práce.