Diplomová práce představuje osudy rýmařovských Němců po jejich nuceném odsunu do Německa po 2. světové válce, a to primárně jejich pohledem. Text volně navazuje na předchozí bakalářskou práci, která se zabývala odsunem sudetských Němců z Rýmařovska. Sledována zde bude integrace rýmařovských Němců v Německu po roce 1946 v jejich novém domově ve městě Zeil am Main. Aspektem sledování je jak samotný integrační proces v nové domovině, tak problémy, které byly s procesem integrace spojeny. Jedná se o přijetí rýmařovských Němců ze strany starousedlíků, ekonomická a hospodářská situace města Zeil am Main před příchodem a po příchodu rýmařovských Němců, jejich pracovní uplatnění, bytová otázka a další společensko-sociální atributy integrace. Neméně důležitou částí je samotný vztah rýmařovských Němců k nové domovině v porovnání se svým vztahem k Rýmařovsku v průběhu let. Základ práce je pak postaven na odborné německé literatuře k tomuto tématu, zpracování vysídleneckých materiálů z badatelského centra města Zeil am Main, prameny SOkA Bruntál se sídlem v Krnově a opětovné posouzení vybrané české odborné literatury na toto téma.
Anotace v angličtině
This diploma thesis presents the fate of the Rymarov Germans after their forced removal to Germany after the Second World War, primarily from their point of view. The thesis loosely follows on from the previous bachelor's thesis, which dealt with the removal of Sudeten Germans from Rymarov region. The integration of Rymarov Germans in Germany after 1946 will be followed in their new home in the town of Zeil am Main. The aspect of monitoring is both the integration process itself in the new homeland, and the problems that were associated with the integration process. It is about the acceptance of the Rymarov Germans by the original residents, the economic and financial situation of the town of Zeil am Main before and after the arrival of Rymarov Germans, their employment, the housing issue and other socio-societal attributes of the integration. No less important part is the relationship of the Rymarov Germans to their new homeland in comparison with their relationship to the Rymarov region over the years. The thesis is based on expert literature on this topic, displacement materials from the investigative centre of the town of Zeil am Main, the sources of SOkA Bruntal based in Krnov and a re-assessment of some selected Czech literature on this topic.
Klíčová slova
integrace, Německo, odsun, Rýmařov, Sudety, tábor, Zeil am Main
Klíčová slova v angličtině
integration, Germany, deportation, Rymarov, Sudetenland, camp, Zeil am Main
Rozsah průvodní práce
75
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce představuje osudy rýmařovských Němců po jejich nuceném odsunu do Německa po 2. světové válce, a to primárně jejich pohledem. Text volně navazuje na předchozí bakalářskou práci, která se zabývala odsunem sudetských Němců z Rýmařovska. Sledována zde bude integrace rýmařovských Němců v Německu po roce 1946 v jejich novém domově ve městě Zeil am Main. Aspektem sledování je jak samotný integrační proces v nové domovině, tak problémy, které byly s procesem integrace spojeny. Jedná se o přijetí rýmařovských Němců ze strany starousedlíků, ekonomická a hospodářská situace města Zeil am Main před příchodem a po příchodu rýmařovských Němců, jejich pracovní uplatnění, bytová otázka a další společensko-sociální atributy integrace. Neméně důležitou částí je samotný vztah rýmařovských Němců k nové domovině v porovnání se svým vztahem k Rýmařovsku v průběhu let. Základ práce je pak postaven na odborné německé literatuře k tomuto tématu, zpracování vysídleneckých materiálů z badatelského centra města Zeil am Main, prameny SOkA Bruntál se sídlem v Krnově a opětovné posouzení vybrané české odborné literatury na toto téma.
Anotace v angličtině
This diploma thesis presents the fate of the Rymarov Germans after their forced removal to Germany after the Second World War, primarily from their point of view. The thesis loosely follows on from the previous bachelor's thesis, which dealt with the removal of Sudeten Germans from Rymarov region. The integration of Rymarov Germans in Germany after 1946 will be followed in their new home in the town of Zeil am Main. The aspect of monitoring is both the integration process itself in the new homeland, and the problems that were associated with the integration process. It is about the acceptance of the Rymarov Germans by the original residents, the economic and financial situation of the town of Zeil am Main before and after the arrival of Rymarov Germans, their employment, the housing issue and other socio-societal attributes of the integration. No less important part is the relationship of the Rymarov Germans to their new homeland in comparison with their relationship to the Rymarov region over the years. The thesis is based on expert literature on this topic, displacement materials from the investigative centre of the town of Zeil am Main, the sources of SOkA Bruntal based in Krnov and a re-assessment of some selected Czech literature on this topic.
Klíčová slova
integrace, Německo, odsun, Rýmařov, Sudety, tábor, Zeil am Main
Klíčová slova v angličtině
integration, Germany, deportation, Rymarov, Sudetenland, camp, Zeil am Main
Zásady pro vypracování
Anotace:
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Poválečný Rýmařov 1945–1949, kde jsem zpracoval odsun rýmařovských Němců z Rýmařovska. Tato práce se zaměří na osudy odsunutých Němců z Rýmařovska v jejich nové domovině - poválečném Německu. Nejprve bude zrekapitulován odsun rýmařovských Němců z Československa se zaměřením na cílové lokality odsunu v Německu. Práce se detailně zaměří na sociální a profesní skladbu odsunutých Němců. Následně bude podrobně popsána cílová lokalita města Zeil am Main, která se stala novým domovem podstatné části rýmařovských Němců. Další aspekt práce přiblíží integraci rýmařovských Němců a jejich přijmutí ze strany obyvatel města Zeil am Main. Zde bude blíže zhodnocena jejich sociální integrace a pracovní uplatnění a jejich smíření s definitivním odloučením s Rýmařovskem i Československým státem. Neméně důležitým bodem bude pohled na téma odsunu ze strany rýmařovských Němců. Práce se na konkrétních případech jednotlivých osob nebo celých rodin pokusí zachytit bezprostřední pocity odsunutých rýmařovských Němců a jejich pohled na vývoj Československa po roce 1948, stejně tak se pokusí nastínit jejich citovou vazbu s Rýmařovskem do současnosti.
Struktura:
Úvod, 1. Odsun z Rýmařovska, 2. Příchod do města Zeil am Main, 3. Integrace v nové domovině, 4. Přijmutí odsunutých Němců ze strany obyvatel města, 5. Uplatnění v poválečném Německu, 6. Majetkoprávní pohled na ztrátu majetku v Československu, 7. Smíření s definitivní odlukou s Rýmařovem, 8. Současné vztahy s Rýmařovem, Závěr.
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Poválečný Rýmařov 1945–1949, kde jsem zpracoval odsun rýmařovských Němců z Rýmařovska. Tato práce se zaměří na osudy odsunutých Němců z Rýmařovska v jejich nové domovině - poválečném Německu. Nejprve bude zrekapitulován odsun rýmařovských Němců z Československa se zaměřením na cílové lokality odsunu v Německu. Práce se detailně zaměří na sociální a profesní skladbu odsunutých Němců. Následně bude podrobně popsána cílová lokalita města Zeil am Main, která se stala novým domovem podstatné části rýmařovských Němců. Další aspekt práce přiblíží integraci rýmařovských Němců a jejich přijmutí ze strany obyvatel města Zeil am Main. Zde bude blíže zhodnocena jejich sociální integrace a pracovní uplatnění a jejich smíření s definitivním odloučením s Rýmařovskem i Československým státem. Neméně důležitým bodem bude pohled na téma odsunu ze strany rýmařovských Němců. Práce se na konkrétních případech jednotlivých osob nebo celých rodin pokusí zachytit bezprostřední pocity odsunutých rýmařovských Němců a jejich pohled na vývoj Československa po roce 1948, stejně tak se pokusí nastínit jejich citovou vazbu s Rýmařovskem do současnosti.
Struktura:
Úvod, 1. Odsun z Rýmařovska, 2. Příchod do města Zeil am Main, 3. Integrace v nové domovině, 4. Přijmutí odsunutých Němců ze strany obyvatel města, 5. Uplatnění v poválečném Německu, 6. Majetkoprávní pohled na ztrátu majetku v Československu, 7. Smíření s definitivní odlukou s Rýmařovem, 8. Současné vztahy s Rýmařovem, Závěr.
Jutta FAEHNDRICH, Eine Endliche Geschichte: Die Heimatbücher Der Deutschen Vertriebenen. Visuelle Geschichtskultur 5., Köln 2011.
Peter FASSL – Marita KRAUSS – Sarah SCHOLL-SCHNEIDER (edd): Odchody a návraty, Praha 2015.
Thomas GROSSER "Die Integration der Vertriebenen in der Bundesrepublik Deutschland", in: Hans Lemberg – Jan Křen – Dušan Kováč (Hg.), Im geteilten Europa. Tschechen, Slowaken und Deutsche und ihre Staaten 1948–1989, Essen 1998.
Guido KNOPP, Exodus – osud vyhnanců, Praha 2006.
Andreas KOSSERT, Chladná vlast, Brno 2011.
Václav KURAL, "Sudety" pod hákovým křížem, Ústí nad Labem 2002.
Volker ZIMMERMANN, Sudetští Němci v nacistickém státě, Praha 1999.
Jutta FAEHNDRICH, Eine Endliche Geschichte: Die Heimatbücher Der Deutschen Vertriebenen. Visuelle Geschichtskultur 5., Köln 2011.
Peter FASSL – Marita KRAUSS – Sarah SCHOLL-SCHNEIDER (edd): Odchody a návraty, Praha 2015.
Thomas GROSSER "Die Integration der Vertriebenen in der Bundesrepublik Deutschland", in: Hans Lemberg – Jan Křen – Dušan Kováč (Hg.), Im geteilten Europa. Tschechen, Slowaken und Deutsche und ihre Staaten 1948–1989, Essen 1998.
Guido KNOPP, Exodus – osud vyhnanců, Praha 2006.
Andreas KOSSERT, Chladná vlast, Brno 2011.
Václav KURAL, "Sudety" pod hákovým křížem, Ústí nad Labem 2002.
Volker ZIMMERMANN, Sudetští Němci v nacistickém státě, Praha 1999.