Abstrakt
KOMUNIKACE V HOSPICOVÉ PÉČI V DOBĚ PANDEMIE
Cíl: popsat problémy komunikace v hospici u členů paliativního ošetřovatelského týmu během pandemie Covid-19, zejména při používání obličejových roušek/respirátorů, dále zjistit úroveň dovedností ohledně odborné komunikace u pracovníků hospiců a na základě výsledků průzkumu navrhnout závěry a doporučení do praxe.
Soubor a metodika: soubor tvořili pracovníci hospiců, a to lékaři, sestry/ošetřovatel/ky a jiný "nezdravotnický" personál z Hospice svatého Štěpána Litoměřice, Hospice dobrého pastýře Čerčany a Hospice svaté Zdislavy Liberec. Základní metodou průzkumu bylo dotazníkové šetření anonymního charakteru. Tohoto šetření se zúčastnilo celkově 84 respondentů. Výsledky byly zpracovány programem Microsoft Excel.
Výsledky: průzkum ukázal na důležitost neverbální komunikace pro pracovníky hospiců a problémy související s používáním obličejových roušek/respirátorů. Největší překážkou neverbální komunikace byla obličejová rouška. Nejvíc byly udávány problémy s mimikou tváře, s odezíráním ze rtů, narušením úsměvu a s poznáváním známých lidí. Důležitým faktem je zjištění nemožnosti plného nahrazení výše zmiňovaných neverbálních prostředků. Z výsledků je patrné, že pracovníci hospiců mají za sebou nácvik odborné komunikace ještě před začátkem pandemie a většina respektuje nošení obličejové roušky/respirátoru. Mezi dalšími problémy kromě komunikace byly udány strach, obavy, stres a izolace.
Závěr: šetření ukázalo, že pandemie Covid-19 poškozuje významně celou interpersonální komunikaci v hospici, zejména neverbální. Mimika obličeje, odezírání ze rtů a úsměv jsou poškozeny. Kompenzace nebo náhrada tohoto komunikačního deficitu je sotva možná. Strach, obavy, pocit stresu a izolace byly u personálu hospice časté. Nácvik komunikace se ukázal být na dobré úrovni, ale v budoucnu může být zlepšen. Většina členů pracovních týmů respektuje nezbytnost obličejové roušky/respirátoru. Všechny popsané problémy mají negativní vliv na pracovní týmy v hospicové paliativní péči.
Anotace v angličtině
Summary
COMMUNICATION IN HOSPICE CARE DUHRING A PANDEMIC
Aim: to detect communication problems in the multidisciplinary hospic teams duhring pandemic of Covid-19 and to focus on wearing facial mask, further to find the level of skills in proffesional communication among members of hospice work teams and to suggest conclusions and practice recommendations.
Method: the group of participans consists of hospice workers, i.e. medical doctors, nurses/caregivers and other "non health care" staff in Hospice St. Štěpán, Litoměřice, Hospice Good Shepherd, Čerčany and Hospice St. Zdislava Liberec. Basic method of survey was anonymous questionare. Total 84 respondents took part in. Results were processed by Microsoft Excel program.
Results: the survay showed importance of nonverbal communication for hospice staff and problems related with wearing facial mask. The most important barrier of nonverbal communication was facial mask. The most denoted were problems of facial expression, recognizing of familiar people, smile hindrance and absence of lips reading, It is important, that is impossible to compensate or replace above mentioned nonverbal means of nonverbal communication sufficiently. It is noticeable from results, that training of communication skills before covid period underwent significant part of hospice staff and the majority of the hospice staff respects necessity of wearing facial mask. Another problems apart from communication were determined, i.e. fear, anxiety, stress and isolation.
Conclusions: this survay proved, that pandemic of Covid- 19 significantly hinders the whole interpersonal communication in hospice setting, nonverbal expecially. Facial expression, lip reading and smile cannot be read clearly. Compensation or replacement of this communication deficit is hardly possible. Fear, anxiety, stress feeling, isolation were frequent among hospice staff. Training of communication skills seems to be at good level in hospices, but it could be improved in the future. The majority of the hospice staff respects necessity of wearing facial mask. All decsribed obstacles of communication have significant negative influence on work teams in hospice paliative care.
Klíčová slova
hospic, komunikace, obličejová rouška, pandemie
Klíčová slova v angličtině
communication, facial mask, hospice, pandemic
Rozsah průvodní práce
66 s. + 10 s. příloh = 76 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Abstrakt
KOMUNIKACE V HOSPICOVÉ PÉČI V DOBĚ PANDEMIE
Cíl: popsat problémy komunikace v hospici u členů paliativního ošetřovatelského týmu během pandemie Covid-19, zejména při používání obličejových roušek/respirátorů, dále zjistit úroveň dovedností ohledně odborné komunikace u pracovníků hospiců a na základě výsledků průzkumu navrhnout závěry a doporučení do praxe.
Soubor a metodika: soubor tvořili pracovníci hospiců, a to lékaři, sestry/ošetřovatel/ky a jiný "nezdravotnický" personál z Hospice svatého Štěpána Litoměřice, Hospice dobrého pastýře Čerčany a Hospice svaté Zdislavy Liberec. Základní metodou průzkumu bylo dotazníkové šetření anonymního charakteru. Tohoto šetření se zúčastnilo celkově 84 respondentů. Výsledky byly zpracovány programem Microsoft Excel.
Výsledky: průzkum ukázal na důležitost neverbální komunikace pro pracovníky hospiců a problémy související s používáním obličejových roušek/respirátorů. Největší překážkou neverbální komunikace byla obličejová rouška. Nejvíc byly udávány problémy s mimikou tváře, s odezíráním ze rtů, narušením úsměvu a s poznáváním známých lidí. Důležitým faktem je zjištění nemožnosti plného nahrazení výše zmiňovaných neverbálních prostředků. Z výsledků je patrné, že pracovníci hospiců mají za sebou nácvik odborné komunikace ještě před začátkem pandemie a většina respektuje nošení obličejové roušky/respirátoru. Mezi dalšími problémy kromě komunikace byly udány strach, obavy, stres a izolace.
Závěr: šetření ukázalo, že pandemie Covid-19 poškozuje významně celou interpersonální komunikaci v hospici, zejména neverbální. Mimika obličeje, odezírání ze rtů a úsměv jsou poškozeny. Kompenzace nebo náhrada tohoto komunikačního deficitu je sotva možná. Strach, obavy, pocit stresu a izolace byly u personálu hospice časté. Nácvik komunikace se ukázal být na dobré úrovni, ale v budoucnu může být zlepšen. Většina členů pracovních týmů respektuje nezbytnost obličejové roušky/respirátoru. Všechny popsané problémy mají negativní vliv na pracovní týmy v hospicové paliativní péči.
Anotace v angličtině
Summary
COMMUNICATION IN HOSPICE CARE DUHRING A PANDEMIC
Aim: to detect communication problems in the multidisciplinary hospic teams duhring pandemic of Covid-19 and to focus on wearing facial mask, further to find the level of skills in proffesional communication among members of hospice work teams and to suggest conclusions and practice recommendations.
Method: the group of participans consists of hospice workers, i.e. medical doctors, nurses/caregivers and other "non health care" staff in Hospice St. Štěpán, Litoměřice, Hospice Good Shepherd, Čerčany and Hospice St. Zdislava Liberec. Basic method of survey was anonymous questionare. Total 84 respondents took part in. Results were processed by Microsoft Excel program.
Results: the survay showed importance of nonverbal communication for hospice staff and problems related with wearing facial mask. The most important barrier of nonverbal communication was facial mask. The most denoted were problems of facial expression, recognizing of familiar people, smile hindrance and absence of lips reading, It is important, that is impossible to compensate or replace above mentioned nonverbal means of nonverbal communication sufficiently. It is noticeable from results, that training of communication skills before covid period underwent significant part of hospice staff and the majority of the hospice staff respects necessity of wearing facial mask. Another problems apart from communication were determined, i.e. fear, anxiety, stress and isolation.
Conclusions: this survay proved, that pandemic of Covid- 19 significantly hinders the whole interpersonal communication in hospice setting, nonverbal expecially. Facial expression, lip reading and smile cannot be read clearly. Compensation or replacement of this communication deficit is hardly possible. Fear, anxiety, stress feeling, isolation were frequent among hospice staff. Training of communication skills seems to be at good level in hospices, but it could be improved in the future. The majority of the hospice staff respects necessity of wearing facial mask. All decsribed obstacles of communication have significant negative influence on work teams in hospice paliative care.
Klíčová slova
hospic, komunikace, obličejová rouška, pandemie
Klíčová slova v angličtině
communication, facial mask, hospice, pandemic
Zásady pro vypracování
TEORETICKÁ ČÁST
Sběr teoretických poznatků - vyhledání a nastudování odborné literatury a online zdrojů obsahujících danou tématiku
Sepsání obsahu práce a formulace jednotlivých kapitol (tvorba teoretické části práce)
Pojmy verbální a neverbální komunikace
Prostředky neverbální komunikace
Paliativní a hospicová péče
Neverbální komunikace v paliativní ošetřovatelské péči
Neverbální komunikace v paliativní ošetřovatelské péči v době pandemie
Neverbální komunikace v obličejových rouškách
EMPIRICKÁ ČÁST
Definování hlavního cíle práce
Popsání použité metodiky a metodologie práce (použité metody pro získávání dat)
Výsledky práce
Diskuze výsledků (srovnání s jinými dostupnými odbornými studiemi)
Závěr + doporučení do praxe
Zásady pro vypracování
TEORETICKÁ ČÁST
Sběr teoretických poznatků - vyhledání a nastudování odborné literatury a online zdrojů obsahujících danou tématiku
Sepsání obsahu práce a formulace jednotlivých kapitol (tvorba teoretické části práce)
Pojmy verbální a neverbální komunikace
Prostředky neverbální komunikace
Paliativní a hospicová péče
Neverbální komunikace v paliativní ošetřovatelské péči
Neverbální komunikace v paliativní ošetřovatelské péči v době pandemie
Neverbální komunikace v obličejových rouškách
EMPIRICKÁ ČÁST
Definování hlavního cíle práce
Popsání použité metodiky a metodologie práce (použité metody pro získávání dat)
Výsledky práce
Diskuze výsledků (srovnání s jinými dostupnými odbornými studiemi)
Závěr + doporučení do praxe
Seznam doporučené literatury
BORG, James. Řeč těla: jak poznat, co kdo doopravdy říká. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4474-2.
CEJNAROVÁ Anna, Komunikace s pacientem v intenzívní péči. Bakalářská práce, 3. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Ústav ošetřovatelství, Praha, 2020
DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. Praha: Grada, 2008. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.
EXNEROVÁ, Stanislava. Komunikace pro zdravotní sestry. Liberec: Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-096-5.
HALÁMKOVÁ Jana a kol. Komunikace s onkologickým pacientem. Vnitr Lek 2019, 65 (5): 359-362
KELNAROVÁ, Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty - 4. ročník. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5203-7.
KRISTOVÁ, J: Komunikácia v ošetrovateľstve. 3. vydanie. Martin. Osveta, 2009. ISBN 978-80-8063-160-3.
LAFAYETTE de MENTE, B. Naučte se číst z obličeje: (objevte tajemství ukrytá v lidské tváři). Praha: Aurora, 2005. ISBN 80-7299-084-5
LINHARTOVÁ, Věra. Praktická komunikace v medicíně: pro mediky, lékaře a ošetřující personál. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1784-5.
MARKOVÁ, Monika. Sestra a pacient v paliativní péči, 1. vyd. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-247-3171-1.
MATSCHNIG, Monika. Úspěšná řeč těla: není rozhodující, co říkáme, ale jak to říkáme. Přeložil Tomáš MACH. Praha: Grada, 2020. ISBN 978-80-271-2894-5.
MATSCHNIG, Monika. Jak poznat člověka podle gest: řeč těla: během 30 minut víte víc!. Přeložil Lucie NAVRÁTILOVÁ. Praha: Beta, 2015. ISBN 978-80-7306-707-6.
PEASE, Allan a Barbara PEASE. The definitive book of body language. Bantam hardcover ed. New York: Bantam Books, 2006. ISBN 9780553804720
POKORNÁ, Andrea. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. 3. doplněné vydání. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 104 s. ošetřovatelství. ISBN 978-80-7013-524-2.
POLÁKOVÁ, M., Neverbální komunikace v práci všeobecné sestry. Bakalářská práce obhájená na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové v r. 2008. Depon in: archiv Ústavu sociálního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové
PTÁČEK, Radek a Petr BARTŮNĚK. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada, c2011. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-247-3976-2.
RUNO, Tiziana a Gregor ADAMCZYK. Řeč těla: jak rozumět signálům řeči těla a cíleně je používat. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4592-3.
TOMOVÁ, Šárka a Jana KŘIVKOVÁ. Komunikace s pacientem v intenzivní péči. Praha: Grada Publishing, 2016. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0064-4.
TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu: učební texty pro vyšší zdravotnické školy, bakalářské a magisterské studium, specializační studium sester. Vydání: čtvrté rozšířené. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2018. ISBN 978-80-7013-590-7.
VÖRÖSOVÁ, G. Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry. Praha: Grada Publishing, 2015. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5538-0.
Seznam doporučené literatury
BORG, James. Řeč těla: jak poznat, co kdo doopravdy říká. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4474-2.
CEJNAROVÁ Anna, Komunikace s pacientem v intenzívní péči. Bakalářská práce, 3. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Ústav ošetřovatelství, Praha, 2020
DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. Praha: Grada, 2008. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.
EXNEROVÁ, Stanislava. Komunikace pro zdravotní sestry. Liberec: Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-096-5.
HALÁMKOVÁ Jana a kol. Komunikace s onkologickým pacientem. Vnitr Lek 2019, 65 (5): 359-362
KELNAROVÁ, Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty - 4. ročník. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5203-7.
KRISTOVÁ, J: Komunikácia v ošetrovateľstve. 3. vydanie. Martin. Osveta, 2009. ISBN 978-80-8063-160-3.
LAFAYETTE de MENTE, B. Naučte se číst z obličeje: (objevte tajemství ukrytá v lidské tváři). Praha: Aurora, 2005. ISBN 80-7299-084-5
LINHARTOVÁ, Věra. Praktická komunikace v medicíně: pro mediky, lékaře a ošetřující personál. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1784-5.
MARKOVÁ, Monika. Sestra a pacient v paliativní péči, 1. vyd. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-247-3171-1.
MATSCHNIG, Monika. Úspěšná řeč těla: není rozhodující, co říkáme, ale jak to říkáme. Přeložil Tomáš MACH. Praha: Grada, 2020. ISBN 978-80-271-2894-5.
MATSCHNIG, Monika. Jak poznat člověka podle gest: řeč těla: během 30 minut víte víc!. Přeložil Lucie NAVRÁTILOVÁ. Praha: Beta, 2015. ISBN 978-80-7306-707-6.
PEASE, Allan a Barbara PEASE. The definitive book of body language. Bantam hardcover ed. New York: Bantam Books, 2006. ISBN 9780553804720
POKORNÁ, Andrea. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. 3. doplněné vydání. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 104 s. ošetřovatelství. ISBN 978-80-7013-524-2.
POLÁKOVÁ, M., Neverbální komunikace v práci všeobecné sestry. Bakalářská práce obhájená na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové v r. 2008. Depon in: archiv Ústavu sociálního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové
PTÁČEK, Radek a Petr BARTŮNĚK. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada, c2011. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-247-3976-2.
RUNO, Tiziana a Gregor ADAMCZYK. Řeč těla: jak rozumět signálům řeči těla a cíleně je používat. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4592-3.
TOMOVÁ, Šárka a Jana KŘIVKOVÁ. Komunikace s pacientem v intenzivní péči. Praha: Grada Publishing, 2016. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0064-4.
TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu: učební texty pro vyšší zdravotnické školy, bakalářské a magisterské studium, specializační studium sester. Vydání: čtvrté rozšířené. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2018. ISBN 978-80-7013-590-7.
VÖRÖSOVÁ, G. Ošetřovatelská diagnostika v práci sestry. Praha: Grada Publishing, 2015. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5538-0.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka vypracovala bakalářskou práci na téma „Komunikace v hospicové péči v době pandemie“ Cílem bylo popsat problémy komunikace v hospici u členů paliativního ošetřovatelského týmu během pandemie Covid-19, zejména při používání obličejových roušek/respirátorů, dále zjistit úroveň dovedností ohledně odborné komunikace u pracovníků hospiců a na základě výsledků průzkumu navrhnout závěry a doporučení do praxe.
Soubor tvořili pracovníci hospiců, a to lékaři, sestry/ošetřovatel/ky a jiný „nezdravotnický“ personál z Hospice svatého Štěpána Litoměřice, Hospice dobrého pastýře Čerčany a Hospice svaté Zdislavy Liberec. Základní metodou průzkumu bylo dotazníkové šetření anonymního charakteru. Tohoto šetření se zúčastnilo celkově 84 respondentů. Výsledky byly zpracovány programem Microsoft Excel.
Průzkum ukázal na důležitost neverbální komunikace pro pracovníky hospiců a problémy související s používáním obličejových roušek/respirátorů. Největší překážkou neverbální komunikace byla obličejová rouška. Nejvíc byly udávány problémy s mimikou tváře, s odezíráním ze rtů, narušením úsměvu a s poznáváním známých lidí. Důležitým faktem je zjištění nemožnosti plného nahrazení výše zmiňovaných neverbálních prostředků. Z výsledků je patrné, že pracovníci hospiců mají za sebou nácvik odborné komunikace ještě před začátkem pandemie a většina respektuje nošení obličejové roušky/respirátoru. Mezi dalšími problémy kromě komunikace byly udány strach, obavy, stres a izolace.
Šetření ukázalo, že pandemie Covid–19 poškozuje významně celou interpersonální komunikaci v hospici, zejména neverbální. Mimika obličeje, odezírání ze rtů a úsměv jsou poškozeny. Kompenzace nebo náhrada tohoto komunikačního deficitu je sotva možná. Strach, obavy, pocit stresu a izolace byly u personálu hospice časté. Nácvik komunikace se ukázal být na dobré úrovni, ale v budoucnu může být zlepšen. Většina členů pracovních týmů respektuje nezbytnost obličejové roušky/respirátoru. Všechny popsané problémy mají negativní vliv na pracovní týmy v hospicové paliativní péči.
Dotazy oponenta:
Dotazy:
V dotazníku jsou zajímavé „smajlíky“, obličeje k posouzení dotazovanými, a naopak k jejich dokreslení. Co bylo jejich smyslem a cílem? Může to autorka vysvětlit?
V nové budově FZS budou vytvořeny učebny pro simulovanou výuku jednotlivých problémů. Šlo by tam vyučovat (simulovat) také komunikaci, v obličejových rouškách především?
BP obsahuje zajímavý publikační potenciál. Hodlá autorka (pochopitelně ve spolupráci s vedoucí práce) své výsledky publikovat, prezentovat? Kde? Zná elektronický časopis Health&Caring, na kterém „naše a také její“ FZS participuje? Bude autorka (pochopitelně opět ve spolupráci s vedoucí práce) prezentovat výsledky BP práce na nějaké konferenci, např. konferenci paliativní péče?