Monitorace tělesné teploty patří na odděleních intenzivní péče mezi základní sledované fyziologické funkce. Tělesná teplota může být příznakem infekčních i neinfekčních chorob, ale zároveň i samostatným problémem. Tělesná teplota přispívá také k rozeznání zlepšení či zhoršení stavu pacienta. V dnešní době je na trhu velký výběr přístrojů k monitoraci tělesné teploty. Na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko - resuscitačních odděleních dochází k častějšímu měření teploty. Způsoby monitorace mohou být invazivní a neinvazivní. V některých případech jsou použity invazivní metody k monitoraci centrální tělesné teploty nebo stačí jen monitorace povrchové tělesné teploty.
Cílem práce je zjistit, jaké metody měření tělesné teploty se nejvíce používají na jednotkách intenzivní péče. Dalším cílem je zjistit, jaké jsou rozdíly v naměřených teplotách neinvazivními teploměry u pacientů v intenzivní péči.
V praktické části jsem vybrala tři teploměry dostupné na odděleních, kde jsem měření prováděla. Jednalo se o teploměry pro neinvazivní monitoraci tělesné teploty. Vybrala jsem náhodně 30 pacientů v intenzivní péči, u kterých jsem provedla měření třemi vybranými teploměry. Měření probíhalo dle standardu oddělení 5x denně. Každý klient byl změřen 15krát. Naměřené hodnoty byly zaznamenány do tabulky v programu Excel. Následně došlo k zpracování a vyhodnocení výsledků. Žádná ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Ve 13 případech rozdíl mezi naměřenými teplotami přesáhl 0,5 C. Mezi bezkontaktním teploměrem a povrchovým teplotním čidlem byly naměřeny největší rozdíly
Anotace v angličtině
Body temperature monitoring is one of the basic monitored physiological functions in intensive care units. Body temperature can be a symptom of infectious and non-infectious diseases but also a separate problem. Body temperature also contributes to recognizing the patient's improvement or deterioration. Today, there is a large selection of body temperature monitoring devices on the market. In the intensive care units and anaesthesiology and resuscitation departments, the temperature is measured more frequently. Monitoring methods can be invasive and non-invasive. In some cases, invasive methods are used to monitor central body temperature, or surface body temperature monitoring is sufficient.
The aim of this thesis is to find out which methods of measuring body temperature are most used in intensive care units. Another goal is to determine the differences in the measured temperatures by non-invasive thermometers in patients in intensive care.
In the practical part, I selected three thermometers available in the departments where I performed the measurements. These were thermometers for non-invasive body temperature monitoring. I randomly selected 30 patients in intensive care and I measured with three selected thermometers. The measurement took place according to the standard of the department 5 times a day. Each client was measured 15 times. The measured values were recorded in a table in Excel. Subsequently, the results were processed and evaluated. None of the established hypotheses was confirmed. In 13 cases, the difference between the named temperatures exceeded 0,5 C. The biggest differences in the measured temperatures were between the non-contact thermometer and the surface temperature sensor.
intensive care, body temperature monitoring, body temperature, thermometer, thermoregulation
Rozsah průvodní práce
69 s. + 4s. (103 106 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Monitorace tělesné teploty patří na odděleních intenzivní péče mezi základní sledované fyziologické funkce. Tělesná teplota může být příznakem infekčních i neinfekčních chorob, ale zároveň i samostatným problémem. Tělesná teplota přispívá také k rozeznání zlepšení či zhoršení stavu pacienta. V dnešní době je na trhu velký výběr přístrojů k monitoraci tělesné teploty. Na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko - resuscitačních odděleních dochází k častějšímu měření teploty. Způsoby monitorace mohou být invazivní a neinvazivní. V některých případech jsou použity invazivní metody k monitoraci centrální tělesné teploty nebo stačí jen monitorace povrchové tělesné teploty.
Cílem práce je zjistit, jaké metody měření tělesné teploty se nejvíce používají na jednotkách intenzivní péče. Dalším cílem je zjistit, jaké jsou rozdíly v naměřených teplotách neinvazivními teploměry u pacientů v intenzivní péči.
V praktické části jsem vybrala tři teploměry dostupné na odděleních, kde jsem měření prováděla. Jednalo se o teploměry pro neinvazivní monitoraci tělesné teploty. Vybrala jsem náhodně 30 pacientů v intenzivní péči, u kterých jsem provedla měření třemi vybranými teploměry. Měření probíhalo dle standardu oddělení 5x denně. Každý klient byl změřen 15krát. Naměřené hodnoty byly zaznamenány do tabulky v programu Excel. Následně došlo k zpracování a vyhodnocení výsledků. Žádná ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Ve 13 případech rozdíl mezi naměřenými teplotami přesáhl 0,5 C. Mezi bezkontaktním teploměrem a povrchovým teplotním čidlem byly naměřeny největší rozdíly
Anotace v angličtině
Body temperature monitoring is one of the basic monitored physiological functions in intensive care units. Body temperature can be a symptom of infectious and non-infectious diseases but also a separate problem. Body temperature also contributes to recognizing the patient's improvement or deterioration. Today, there is a large selection of body temperature monitoring devices on the market. In the intensive care units and anaesthesiology and resuscitation departments, the temperature is measured more frequently. Monitoring methods can be invasive and non-invasive. In some cases, invasive methods are used to monitor central body temperature, or surface body temperature monitoring is sufficient.
The aim of this thesis is to find out which methods of measuring body temperature are most used in intensive care units. Another goal is to determine the differences in the measured temperatures by non-invasive thermometers in patients in intensive care.
In the practical part, I selected three thermometers available in the departments where I performed the measurements. These were thermometers for non-invasive body temperature monitoring. I randomly selected 30 patients in intensive care and I measured with three selected thermometers. The measurement took place according to the standard of the department 5 times a day. Each client was measured 15 times. The measured values were recorded in a table in Excel. Subsequently, the results were processed and evaluated. None of the established hypotheses was confirmed. In 13 cases, the difference between the named temperatures exceeded 0,5 C. The biggest differences in the measured temperatures were between the non-contact thermometer and the surface temperature sensor.
intensive care, body temperature monitoring, body temperature, thermometer, thermoregulation
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se bude věnovat problematice měření tělesné teploty u pacientů v intenzivní péči. Hlavní cílem práce je zjistit, zda se významně liší hodnoty tělesné teploty naměřené různými teploměry u pacientů hospitalizovaých na jednotce intenzivní péče. Práce bude rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se bude zaobírat intenzivní péčí jako takovou, kde je velmi důležitá monitorace fyziologických funkcí, kam patří i tělesná teplota. Dále budou pospány fyziologické aspekty tělesné teploty. V práci bude věnován také prostor klinickým situacím, v nichž hlavní roli hraje tělesná teplota, a to podchlazení a febrilním stavům. V další kapitole budou popsány principy fungování různých druhů teploměrů, především určené pro neinvazivní měření teploty. V praktické časti bude realizován stanovený cíl. Bude monitorována tělesná teplota u náhodně vybraných pacientů v intenzivní péči, která bude analyzována na základě vybraných parametrů. Dále bude analyzována tělesná teplota měřena různými teploměry, v různých částech tělesných lokalit.
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se bude věnovat problematice měření tělesné teploty u pacientů v intenzivní péči. Hlavní cílem práce je zjistit, zda se významně liší hodnoty tělesné teploty naměřené různými teploměry u pacientů hospitalizovaých na jednotce intenzivní péče. Práce bude rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se bude zaobírat intenzivní péčí jako takovou, kde je velmi důležitá monitorace fyziologických funkcí, kam patří i tělesná teplota. Dále budou pospány fyziologické aspekty tělesné teploty. V práci bude věnován také prostor klinickým situacím, v nichž hlavní roli hraje tělesná teplota, a to podchlazení a febrilním stavům. V další kapitole budou popsány principy fungování různých druhů teploměrů, především určené pro neinvazivní měření teploty. V praktické časti bude realizován stanovený cíl. Bude monitorována tělesná teplota u náhodně vybraných pacientů v intenzivní péči, která bude analyzována na základě vybraných parametrů. Dále bude analyzována tělesná teplota měřena různými teploměry, v různých částech tělesných lokalit.
Seznam doporučené literatury
Biologie člověka: Tělesná teplota a její řízení [online]. 2008 [cit. 2021-04-15]. Dostupné z: https://biologiecloveka.estranky.cz/clanky/telesna-teplota-a-jeji-rizeni.html
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3240-4.
FONTANA, Patrik. Funkce buněk a lidského těla: Termoregulace [online]. 2013 [cit. 2021-04-15]. Dostupné z: http://fblt.cz/skripta/xi-regulacni-mechanismy-1-endokrinni-regulace/11-termoregulace/
KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada, 2007. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-1830-9.
KREIDL, Marcel. Měření teploty: senzory a měřící obvody. Praha: BEN - technická literatura, 2005. Senzory neelektrických veličin. ISBN 80-730-0145-4.
LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK. Chorobné znaky a příznaky: diferenciální diagnostika. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5067-5.
NEJEDLÁ, Marie. Fyzikální vyšetření pro sestry. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2015. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4449-0.
PLEVOVÁ, Ilona a Renáta ZOUBKOVÁ. Sestra a akutní stavy od A do Z. Praha: Grada Publishing, 2021. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0890-9.
STREITOVÁ, Dana a Renáta ZOUBKOVÁ. Septické stavy v intenzivní péči: ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2015. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5215-0.
ŠEVČÍK, Pavel. Intenzívní medicína. Praha: Galén, 2000. Sestra (Grada). ISBN 80-726-2042-8.
Seznam doporučené literatury
Biologie člověka: Tělesná teplota a její řízení [online]. 2008 [cit. 2021-04-15]. Dostupné z: https://biologiecloveka.estranky.cz/clanky/telesna-teplota-a-jeji-rizeni.html
DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3240-4.
FONTANA, Patrik. Funkce buněk a lidského těla: Termoregulace [online]. 2013 [cit. 2021-04-15]. Dostupné z: http://fblt.cz/skripta/xi-regulacni-mechanismy-1-endokrinni-regulace/11-termoregulace/
KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada, 2007. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-1830-9.
KREIDL, Marcel. Měření teploty: senzory a měřící obvody. Praha: BEN - technická literatura, 2005. Senzory neelektrických veličin. ISBN 80-730-0145-4.
LUKÁŠ, Karel a Aleš ŽÁK. Chorobné znaky a příznaky: diferenciální diagnostika. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5067-5.
NEJEDLÁ, Marie. Fyzikální vyšetření pro sestry. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2015. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4449-0.
PLEVOVÁ, Ilona a Renáta ZOUBKOVÁ. Sestra a akutní stavy od A do Z. Praha: Grada Publishing, 2021. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0890-9.
STREITOVÁ, Dana a Renáta ZOUBKOVÁ. Septické stavy v intenzivní péči: ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2015. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5215-0.
ŠEVČÍK, Pavel. Intenzívní medicína. Praha: Galén, 2000. Sestra (Grada). ISBN 80-726-2042-8.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka vypracovala bakalářskou práci na téma Monitorizace teploty u pacientů v intenzivní péči. Monitorace tělesné teploty patří na odděleních intenzivní péče mezi základní sledované fyziologické funkce. Tělesná teplota může být příznakem infekčních i
neinfekčních chorob, ale zároveň i samostatným problémem. Tělesná teplota přispívátaké k rozeznání zlepšení či zhoršení stavu pacienta. V dnešní době je na trhu velký výběr přístrojů k monitoraci tělesné teploty. Na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko– resuscitačních odděleních dochází k častějšímu měření teploty. Způsoby monitorace mohou být invazivní a neinvazivní. V některých případech jsou použity invazivní metody k monitoraci centrální tělesné teploty nebo stačí jen monitorace povrchové tělesné teploty.
Cílem práce bylo zjistit, jaké metody měření tělesné teploty se nejvíce používají na
jednotkách intenzivní péče. Dalším cílem bylo, jaké jsou rozdíly v naměřených
teplotách neinvazivními teploměry u pacientů v intenzivní péči.
V praktické části studentka vybrala tři teploměry dostupné na odděleních, kde
měření prováděla. Jednalo se o teploměry pro neinvazivní monitoraci tělesné teploty.
Vybrala náhodně 30 pacientů v intenzivní péči, u kterých bylo provedeno měření
třemi vybranými teploměry. Měření probíhalo dle standardu oddělení 5x denně. Každý klient byl změřen 15krát. Naměřené hodnoty byly zaznamenány do tabulky v programu Následně došlo k zpracování a vyhodnocení výsledků. Žádná ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Ve 13 případech rozdíl mezi naměřenými teplotami přesáhl 0,5 °C. Mezi bezkontaktním teploměrem a povrchovým teplotním čidlem byly naměřeny největší rozdíly.