Cílem diplomové práce je určit technologické mezery a jejich determinující faktory států Visegrádské skupiny v období 2008-2018 v odvětvích - Zpracovatelský průmysl (C), Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (D), Informace a komunikace (J). Pro zjištění mezer byla použita metoda Shift-share analýza. Potřebná data byla získána se statistik Eurostatu. Ovlivňujícími faktory je míra využívání technologií, objem výdajů na výzkum a vývoj, přímé zahraniční investice, patenty a jiné. Česká republika byla leaderem s kladnou celkovou i dílčími technologickými mezerami v celém období. Nejprogresivnější vývoj mělo Polsko, zlepšilo svou zápornou technologickou mezeru (nejvíce u odvětví D). Maďarsko bylo leaderem odvětví C. Diplomová práce představuje široký informační materiál pro výzkumníky, odbornou i širokou veřejnost o skupině V4, přináší vhled do problematiky týkající se technologické mezery, produktivity práce, přidané hodnoty a regionálních rozdílů v těchto indikátorech. Přínosem diplomové práce je, že se zabývá problémovými oblastmi v odvětvích států V4 a velikostí technologických mezer. Též samotná aplikace Shift-share analýzy s využitím dat o skupině V4, kdy výsledky zapadají do rámce a kontextu Mezinárodního visegrádského fondu a webu www.visegradgroup.eu, který je spravován tímto fondem a shromažďuje informace, články a studie o skupině V4.
Anotace v angličtině
The aim of the diploma thesis is to identify the technological gaps and their determining factors in the Visegrad Group in the period 2008-2018 in the sectors - Manufacturing (C), Production and distribution of electricity, gas, heat and air conditioning (D), Information and communication (J). Shift-share analysis was used to identify gaps. The necessary data were obtained from Eurostat statistics. The identified influencing factors are the level of technology usage, the volume of expenditures on R&D, foreign direct investment, patents and others. The Czech Republic was the leader with positive overall and partial technology gaps throughout the period. Poland had the most progressive development, improving its negative technology gap (most notably for sector D). Hungary was the leader in sector C and dragged the benchmark value. The thesis provides a broad informative material for researchers, practitioners and the general public on the V4 group, providing insights on the technology gap, labour productivity, value added and regional differences in these indicators. The contribution of the thesis is that it addresses the problem areas in the industries of the V4 countries and the size of the technology gaps. Also the application of Shift-share analysis itself using data on the V4 group, where the results fit into the framework and context of the International Visegrad Fund and the website www.visegradgroup.eu, which is administered by the fund and collects information, articles and studies on the V4 group.
Klíčová slova
produktivita práce, technologická mezera, Shift-share analýza, Visegrádská skupina, odvětvová struktura, zaměstnanost
Cílem diplomové práce je určit technologické mezery a jejich determinující faktory států Visegrádské skupiny v období 2008-2018 v odvětvích - Zpracovatelský průmysl (C), Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (D), Informace a komunikace (J). Pro zjištění mezer byla použita metoda Shift-share analýza. Potřebná data byla získána se statistik Eurostatu. Ovlivňujícími faktory je míra využívání technologií, objem výdajů na výzkum a vývoj, přímé zahraniční investice, patenty a jiné. Česká republika byla leaderem s kladnou celkovou i dílčími technologickými mezerami v celém období. Nejprogresivnější vývoj mělo Polsko, zlepšilo svou zápornou technologickou mezeru (nejvíce u odvětví D). Maďarsko bylo leaderem odvětví C. Diplomová práce představuje široký informační materiál pro výzkumníky, odbornou i širokou veřejnost o skupině V4, přináší vhled do problematiky týkající se technologické mezery, produktivity práce, přidané hodnoty a regionálních rozdílů v těchto indikátorech. Přínosem diplomové práce je, že se zabývá problémovými oblastmi v odvětvích států V4 a velikostí technologických mezer. Též samotná aplikace Shift-share analýzy s využitím dat o skupině V4, kdy výsledky zapadají do rámce a kontextu Mezinárodního visegrádského fondu a webu www.visegradgroup.eu, který je spravován tímto fondem a shromažďuje informace, články a studie o skupině V4.
Anotace v angličtině
The aim of the diploma thesis is to identify the technological gaps and their determining factors in the Visegrad Group in the period 2008-2018 in the sectors - Manufacturing (C), Production and distribution of electricity, gas, heat and air conditioning (D), Information and communication (J). Shift-share analysis was used to identify gaps. The necessary data were obtained from Eurostat statistics. The identified influencing factors are the level of technology usage, the volume of expenditures on R&D, foreign direct investment, patents and others. The Czech Republic was the leader with positive overall and partial technology gaps throughout the period. Poland had the most progressive development, improving its negative technology gap (most notably for sector D). Hungary was the leader in sector C and dragged the benchmark value. The thesis provides a broad informative material for researchers, practitioners and the general public on the V4 group, providing insights on the technology gap, labour productivity, value added and regional differences in these indicators. The contribution of the thesis is that it addresses the problem areas in the industries of the V4 countries and the size of the technology gaps. Also the application of Shift-share analysis itself using data on the V4 group, where the results fit into the framework and context of the International Visegrad Fund and the website www.visegradgroup.eu, which is administered by the fund and collects information, articles and studies on the V4 group.
Klíčová slova
produktivita práce, technologická mezera, Shift-share analýza, Visegrádská skupina, odvětvová struktura, zaměstnanost
Zkoumání rozdílů v produktivitách práce mezi jednotlivými státy či odvětvími je v současné době velmi důležité pro zvyšování konkurenceschopnosti a síly států a odvětví. Státy by měly mít přehled o odvětvích vykazujících vyšší mezery v produktivitách, měly by se jim věnovat, také podporovat silná odvětví. Podstatnými závěry dosavadních zjištění je přesun pracovních sil z priméru do sekundéru a terciéru, převládá též technologická mezera a strukturální růst, příliv přímých zahraničních investic může mít dopad na mezery v produktivitách práce, přičemž je klíčový výběr cílových odvětví. Diplomová práce bude zaměřena na dekompozici produktivit práce států Visegrádské skupiny, určení výše technologické mezery a identifikaci faktorů, které technologickou mezeru ovlivňují. Velikost technologické mezery a ovlivňující faktory budou určeny Shift-share analýzou na základě sekundárních dat ze statistik databáze Eurostat, a to pro klíčová odvětví ekonomik Visegrádské skupiny (Zpracovatelský průmysl, Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, Informace a komunikace) v období let 2008-2018. Výsledky poskytnou státům podněty ke zlepšení konkurenceschopnosti v nízkoproduktivních odvětvích či odvětvích s mezerou vůči ostatním. Pomohou identifikovat problémové faktory a slabá místa, na která by se státy měly soustředit soustředit při zlepšování konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí. Přínosem je samotná aplikace Shift-share analýzy s využitím dat o Visegrádské skupině, která zapadá do výzkumného rámce Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, které je podporováno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Dosažené výsledky pomohou rozluštit rozdíly v produktivitách práce vybraných států a klíčových odvětví.
Zásady pro vypracování
Zkoumání rozdílů v produktivitách práce mezi jednotlivými státy či odvětvími je v současné době velmi důležité pro zvyšování konkurenceschopnosti a síly států a odvětví. Státy by měly mít přehled o odvětvích vykazujících vyšší mezery v produktivitách, měly by se jim věnovat, také podporovat silná odvětví. Podstatnými závěry dosavadních zjištění je přesun pracovních sil z priméru do sekundéru a terciéru, převládá též technologická mezera a strukturální růst, příliv přímých zahraničních investic může mít dopad na mezery v produktivitách práce, přičemž je klíčový výběr cílových odvětví. Diplomová práce bude zaměřena na dekompozici produktivit práce států Visegrádské skupiny, určení výše technologické mezery a identifikaci faktorů, které technologickou mezeru ovlivňují. Velikost technologické mezery a ovlivňující faktory budou určeny Shift-share analýzou na základě sekundárních dat ze statistik databáze Eurostat, a to pro klíčová odvětví ekonomik Visegrádské skupiny (Zpracovatelský průmysl, Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, Informace a komunikace) v období let 2008-2018. Výsledky poskytnou státům podněty ke zlepšení konkurenceschopnosti v nízkoproduktivních odvětvích či odvětvích s mezerou vůči ostatním. Pomohou identifikovat problémové faktory a slabá místa, na která by se státy měly soustředit soustředit při zlepšování konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí. Přínosem je samotná aplikace Shift-share analýzy s využitím dat o Visegrádské skupině, která zapadá do výzkumného rámce Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, které je podporováno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Dosažené výsledky pomohou rozluštit rozdíly v produktivitách práce vybraných států a klíčových odvětví.
Seznam doporučené literatury
Bielik, P., & Rajčániová, M. (2008). Shift-share analysis of employment growth ? the case of V4 countries. Agricecon, 54(8), 347-351. https://doi.org/10.17221/300-AGRICECON
Dobrzanski, P. (2019). Productivity performance of the Czech Republic ? Shift-share analysis. In International Days of Statistics and Economics (s. 317-326). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. https://doi.org/10.18267/pr.2019.los.186.31
Dobrzanski, P. & Grabowski, W. (2019). Structural and productivity changes of Central and Eastern Europe. Zbornik Radova Ekonomskog Fakulteta u Rieci, 37(2), 427-471. https://doi.org/10.18045/zbefri.2019.2.427
Jekabsone, S., & Skribane, I. (2018). Productivity Trap in Latvia. European Integration Studies, 12, 92-103. https://doi.org/10.5755/j01.eis.0.12.21871
Maris, M. (2019). Structural and productivity shift of industries in Slovakia and Czech Republic: A comparative study. Journal of International Studies, 12(1), 313-323. https://doi.org/10.14254/2071-8330.2019/12-1/21
Maudos, J., Pastor, J. M., & Serrano, L. (2008). Explaining the US-EU productivity gap: Structural change vs. instra-sectoral effect. Economic Letters, 100(2), 311-313. https://doi.org/10.1016/j.econlet.2008.02.017
Rojíček, M. (2007). Strukturální analýza české ekonomiky. Centrum ekonomických studií VŠEM. 2007(3), 1-47. Dostupné z: https://www.cesvsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_WPNo307.pdf
Střeleček, F., Zdeněk, R., & Lososová, J. (2009). Shift-share analýza produktivity práce. In INPROFORUM 2009 (s. 315-320). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Šimanová, J., & Trešl, F. (2011). Vývoj průmyslové koncentrace a specializace v regionech NUTS3 České republiky v kontextu dynamizace komparativní výhody. E + M Ekonomie a Management, 14(1), 38-52. Dostupné z http://www.ekonomie-management.cz/download/1346061159_7e63/2011_01_simanova_tresl.pdf
Zdeněk, R., & Střeleček, F. (2012). Hodnocení vývoje zaměstnanosti, průměrné mzdy a produktivity práce pomocí Shift-share analýzy. E + M Ekonomie a Management, 15(3), 4-15. Dostupné z http://www.ekonomie-management.cz/download/1379591076_2fb4/2012_03+Hodnoceni+vyvoje+zamestnanosti%2C+prumerne+mzdy+a+produktivity+prace+pomoci+shift-share+analyzy.pdf
Seznam doporučené literatury
Bielik, P., & Rajčániová, M. (2008). Shift-share analysis of employment growth ? the case of V4 countries. Agricecon, 54(8), 347-351. https://doi.org/10.17221/300-AGRICECON
Dobrzanski, P. (2019). Productivity performance of the Czech Republic ? Shift-share analysis. In International Days of Statistics and Economics (s. 317-326). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. https://doi.org/10.18267/pr.2019.los.186.31
Dobrzanski, P. & Grabowski, W. (2019). Structural and productivity changes of Central and Eastern Europe. Zbornik Radova Ekonomskog Fakulteta u Rieci, 37(2), 427-471. https://doi.org/10.18045/zbefri.2019.2.427
Jekabsone, S., & Skribane, I. (2018). Productivity Trap in Latvia. European Integration Studies, 12, 92-103. https://doi.org/10.5755/j01.eis.0.12.21871
Maris, M. (2019). Structural and productivity shift of industries in Slovakia and Czech Republic: A comparative study. Journal of International Studies, 12(1), 313-323. https://doi.org/10.14254/2071-8330.2019/12-1/21
Maudos, J., Pastor, J. M., & Serrano, L. (2008). Explaining the US-EU productivity gap: Structural change vs. instra-sectoral effect. Economic Letters, 100(2), 311-313. https://doi.org/10.1016/j.econlet.2008.02.017
Rojíček, M. (2007). Strukturální analýza české ekonomiky. Centrum ekonomických studií VŠEM. 2007(3), 1-47. Dostupné z: https://www.cesvsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_WPNo307.pdf
Střeleček, F., Zdeněk, R., & Lososová, J. (2009). Shift-share analýza produktivity práce. In INPROFORUM 2009 (s. 315-320). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Šimanová, J., & Trešl, F. (2011). Vývoj průmyslové koncentrace a specializace v regionech NUTS3 České republiky v kontextu dynamizace komparativní výhody. E + M Ekonomie a Management, 14(1), 38-52. Dostupné z http://www.ekonomie-management.cz/download/1346061159_7e63/2011_01_simanova_tresl.pdf
Zdeněk, R., & Střeleček, F. (2012). Hodnocení vývoje zaměstnanosti, průměrné mzdy a produktivity práce pomocí Shift-share analýzy. E + M Ekonomie a Management, 15(3), 4-15. Dostupné z http://www.ekonomie-management.cz/download/1379591076_2fb4/2012_03+Hodnoceni+vyvoje+zamestnanosti%2C+prumerne+mzdy+a+produktivity+prace+pomoci+shift-share+analyzy.pdf