V duchu tzv. osvícenství se zejména v druhé polovině 18. století prohloubilo úsilí státu o reorganizaci a kontrolu řady aspektů všedního života. Celoevropský trend se souborem reformních opatření projevil i v habsburské monarchii, přičemž reformy zdravotní se týkaly zejména úprav studia na lékařských fakultách, dohledu nad poskytovateli lékařské péče, prosazování konceptu tzv. lékařské policie a zdravovědné osvěty. Právě do péče o zdraví lidu se promítly dva aspekty osvícenské medicíny, sice starost o ozdravení "těla lidu", tj. populace jako celku, a obroda tradiční antické dietetiky a profylaxe. Dokladem tohoto trendu je mj. vydání revidované verze Regimentu zdraví (z roku 1587), o něž se v roce 1786 zasloužil František Faustin Procházka (1749-1809). Cílem práce je analýza čtyř dietetických pojednání vydaných v češtině (resp. bibličtině) v letech 1771-1800, jež se pokusí zodpovědět otázky související s "druhým životem" žánru regimen sanatis. Pozornost bude věnovaná zejména otázkám významu péče o zdraví a souvisejících eticko-pragmatických konotací v závěru 18. století, tematickým posunům tradičního žánru a podobám domácího lékařství ve sledovaném období.
Anotace v angličtině
In the spirit of the so-called enlightenment, especially in the second half of the 18th century, the state's efforts to reorganise and control a number of aspects of everyday life increased. The European trend with a set of reform measures was also reflected in the Habsburg monarchy. Mainly regulation of study at medical schools, supervision of medical care providers and promotion of the concept of so-called medical police and health education. Two aspects of enlightenment medicine were reflected in health care. The concern of healing the population and the return of traditional Ancient dietetics and prophylaxis. Evidence of this trend is the publication of a revised version of the Health Regiment (originaly from 1587), which was done by František Faustin Procházka (1749-1809) in 1786. The aim of the thesis is an analysis of four dietetic treatises published in Czech language in 1771-1800 which will try to answer questions related to the "second life" of the genre regimen sanatis. Main focus will be paid to importance of health care and related ethical-pragmatic connotations in the late 18th century, thematic shifts of the traditional genre and forms of home medicine in the studied period.
Klíčová slova
osvícenství, reformy, medicína, zdravotní péče, veřejné zdravotnictví, nemoce, lékaři, osvěta, tělo, duše, hygiena, prevence, dietetika
Klíčová slova v angličtině
enlightenment, reforms, medicine, health care, public health care, diseases, physicians, education of the public, body, soul, hygiene, prevention, dietetics
Rozsah průvodní práce
91
Jazyk
CZ
Anotace
V duchu tzv. osvícenství se zejména v druhé polovině 18. století prohloubilo úsilí státu o reorganizaci a kontrolu řady aspektů všedního života. Celoevropský trend se souborem reformních opatření projevil i v habsburské monarchii, přičemž reformy zdravotní se týkaly zejména úprav studia na lékařských fakultách, dohledu nad poskytovateli lékařské péče, prosazování konceptu tzv. lékařské policie a zdravovědné osvěty. Právě do péče o zdraví lidu se promítly dva aspekty osvícenské medicíny, sice starost o ozdravení "těla lidu", tj. populace jako celku, a obroda tradiční antické dietetiky a profylaxe. Dokladem tohoto trendu je mj. vydání revidované verze Regimentu zdraví (z roku 1587), o něž se v roce 1786 zasloužil František Faustin Procházka (1749-1809). Cílem práce je analýza čtyř dietetických pojednání vydaných v češtině (resp. bibličtině) v letech 1771-1800, jež se pokusí zodpovědět otázky související s "druhým životem" žánru regimen sanatis. Pozornost bude věnovaná zejména otázkám významu péče o zdraví a souvisejících eticko-pragmatických konotací v závěru 18. století, tematickým posunům tradičního žánru a podobám domácího lékařství ve sledovaném období.
Anotace v angličtině
In the spirit of the so-called enlightenment, especially in the second half of the 18th century, the state's efforts to reorganise and control a number of aspects of everyday life increased. The European trend with a set of reform measures was also reflected in the Habsburg monarchy. Mainly regulation of study at medical schools, supervision of medical care providers and promotion of the concept of so-called medical police and health education. Two aspects of enlightenment medicine were reflected in health care. The concern of healing the population and the return of traditional Ancient dietetics and prophylaxis. Evidence of this trend is the publication of a revised version of the Health Regiment (originaly from 1587), which was done by František Faustin Procházka (1749-1809) in 1786. The aim of the thesis is an analysis of four dietetic treatises published in Czech language in 1771-1800 which will try to answer questions related to the "second life" of the genre regimen sanatis. Main focus will be paid to importance of health care and related ethical-pragmatic connotations in the late 18th century, thematic shifts of the traditional genre and forms of home medicine in the studied period.
Klíčová slova
osvícenství, reformy, medicína, zdravotní péče, veřejné zdravotnictví, nemoce, lékaři, osvěta, tělo, duše, hygiena, prevence, dietetika
Klíčová slova v angličtině
enlightenment, reforms, medicine, health care, public health care, diseases, physicians, education of the public, body, soul, hygiene, prevention, dietetics
Zásady pro vypracování
Cíle práce
V duchu tzv. osvícenství se zejména v druhé polovině 18. století prohloubilo úsilí státu o reorganizaci a kontrolu řady aspektů všedního života. Celoevropský trend se souborem reformních opatření projevil i v habsburské monarchii, přičemž reformy zdravotní se týkaly zejména úprav studia na lékařských fakultách, dohledu nad poskytovateli lékařské péče, prosazování konceptu tzv. lékařské policie a zdravovědné osvěty. Právě do péče o zdraví lidu se promítly dva aspekty osvícenské medicíny, sice starost o ozdravení "těla lidu", tj. populace jako celku, a obroda tradiční antické dietetiky a profylaxe. Dokladem tohoto trendu je mj. vydání revidované verze Regimentu zdraví (z roku 1587), o něž se v roce 1786 zasloužil František Faustin Procházka (1749-1809). Cílem práce je analýza čtyř dietetických pojednání vydaných v češtině (resp. bibličtině) v letech 1771-1800, jež se pokusí zodpovědět otázky související s "druhým životem" žánru regimen sanatis. Pozornost bude věnovaná zejména otázkám významu péče o zdraví a souvisejících eticko-pragmatických konotací v závěru 18. století, tematickým posunům tradičního žánru a podobám domácího lékařství ve sledovaném období.
Harmonogram práce:
1. Studium odborné literatury k tématu a pramenná heuristika (září 2021).
2. Kritická četba a interpretace pramenů (prosinec 2021).
3. Vyhotovení textu práce podle rámcové osnovy (březen 2022).
4. Korektury a odevzdání práce (duben 2022).
Rámcová osnova:
Úvod
1. Osvícenství a osvícenské reformy v habsburské monarchii
2. Medicína a veřejné zdraví v druhé polovině 18. století
3. Dietetika, profylaxe a tištěné vernakulární příručky
4. Dobré zdraví v radách pro širokou veřejnost
Závěr
Zásady pro vypracování
Cíle práce
V duchu tzv. osvícenství se zejména v druhé polovině 18. století prohloubilo úsilí státu o reorganizaci a kontrolu řady aspektů všedního života. Celoevropský trend se souborem reformních opatření projevil i v habsburské monarchii, přičemž reformy zdravotní se týkaly zejména úprav studia na lékařských fakultách, dohledu nad poskytovateli lékařské péče, prosazování konceptu tzv. lékařské policie a zdravovědné osvěty. Právě do péče o zdraví lidu se promítly dva aspekty osvícenské medicíny, sice starost o ozdravení "těla lidu", tj. populace jako celku, a obroda tradiční antické dietetiky a profylaxe. Dokladem tohoto trendu je mj. vydání revidované verze Regimentu zdraví (z roku 1587), o něž se v roce 1786 zasloužil František Faustin Procházka (1749-1809). Cílem práce je analýza čtyř dietetických pojednání vydaných v češtině (resp. bibličtině) v letech 1771-1800, jež se pokusí zodpovědět otázky související s "druhým životem" žánru regimen sanatis. Pozornost bude věnovaná zejména otázkám významu péče o zdraví a souvisejících eticko-pragmatických konotací v závěru 18. století, tematickým posunům tradičního žánru a podobám domácího lékařství ve sledovaném období.
Harmonogram práce:
1. Studium odborné literatury k tématu a pramenná heuristika (září 2021).
2. Kritická četba a interpretace pramenů (prosinec 2021).
3. Vyhotovení textu práce podle rámcové osnovy (březen 2022).
4. Korektury a odevzdání práce (duben 2022).
Rámcová osnova:
Úvod
1. Osvícenství a osvícenské reformy v habsburské monarchii
2. Medicína a veřejné zdraví v druhé polovině 18. století
3. Dietetika, profylaxe a tištěné vernakulární příručky
4. Dobré zdraví v radách pro širokou veřejnost
Závěr
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Bernhard Christof FAUST, Katechismus o zdraví k užívání v školách a při domácím cvičení, Brno 1795.
Christof Wilhelm von HUFELAND, Kunšt prodlaužení života lidského, Vác 1800.
Regiment zdraví. Regimen sanitatis salernitanum, ed. Pavel Kucharský, Praha 1980.
Ján TONSORIS, Sana consilia medica aneb zdravá rada lékařská, Skalica 1771.
Vejtah z regimentu zdraví od Henricha Rantzovia rytíře, Praha 1786.
Literatura:
Peter BURKE, Lidová kultura v raně novověké Evropě, Praha 2005.
Pavel BĚLINA - Jiří KAŠE - Jan P. KUČERA, Velké dějiny Zemí koruny české X, Praha - Litomyšl 2003.
Milan HLAVAČKA - Jiří KAŠE - Jan P. KUČERA, Velké dějiny Zemí koruny české XIb, Praha - Litomyšl 2013.
Ludmila HLAVÁČKOVA-KRATOCHVÍLOVÁ, Jan Theobald Held (1770-1851), Praha 1972.
Ludmila HLAVÁČKOVÁ - Petr SVOBODNÝ, Dějiny pražských lékařských fakult 1348-1990, Praha 1993.
Josef PETRÁŇ a kol., Počátky českého národního obrození. Společnost a kultura v 70. a 80. letech 18. století, Praha 1990.
Roy PORTER, Dějiny lékařství. Od starověku po současnost, Praha 2013.
Václav PUMPRLA, Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16. - 18. století, Praha 2010.
Ladislav NIKLÍČEK - Karel ŠTEIN, Dějiny medicíny v datech a faktech, Praha 1985.
Ladislav NIKLÍČEK, Přehled dějin českého lékařství a zdravotnictví I (do roku 1945), Brno 1989.
Eva ROZSÍVALOVÁ, Pražská lékařská fakulta a první zemský zdravotní řád pro Čechy z roku 1753: 1. část, Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis 17, 2, 1977, s. 17-46.
Milada ŘÍHOVÁ a kol., Kapitoly z dějiny lékařství, Praha 2005.
Milada ŘÍHOVÁ a kol., Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského, Praha 2010.
Heinz SCHOTT, Kronika medicíny, Praha 1994.
Ludmila SINKULOVÁ, Dějiny československého lékařství II (1740-1848), Praha 1965.
Ludmila SINKULOVÁ, Lékaři, stát a zdraví lidu. Z historie zdravotní služby v českých zemích, Praha 1959.
Zdeňka STOKLÁSKOVÁ, Osvícenství a vznik veřejného zdravotnictví, In: Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství, edd. Jaroslav Lorman - Daniela Tinková, Praha 2008, s. 88-105.
Petr SVOBODNÝ - Ludmila HLAVÁČKOVÁ, Dějiny lékařství v českých zemích, Praha 2004.
Daniela TINKOVÁ, Biomoc a "politická anatomie lidského a společenského těla". Foucaultův koncept "biomoci" ve vztahu k otázce modernizace státu, zrození humanitních věd a medikalizace společnosti na přelomu 18. a 19. století, in: Conditio humana, ed. Lucie Storchová, Praha-Ústí nad Labem 2007, s. 115-135.
Daniela TINKOVÁ, Konec hippocratovského světa? Příspěvek k otázce pojetí nemoci mezi renesancí a 19. stoletím, Theatrum historiae, č. 11, 2012, s. 7-23.
Daniela TINKOVÁ, Zákeřná Mefitis. Zdravotní policie a veřejná hygiena v pozdně osvícených Čechách, Praha 2012.
David TOMÍČEK, "Regiment zdraví" Adama Hubera z Riesenbachu aneb lékař a pacient v představách 16. století, in: Historie 2002 - celostátní studentská vědecká konference, Opava 2003, s. 32-51.
Vladimír ZAREMBA, Zdravotnictví a zdravotnické koncepce v Čechách v období rozkladu feudalismu a přechodu ke kapitalismu (1740-1848), Praha 1994.
Čeněk ZÍBRT, Staročeská tělověda a zdravověda, Praha 1924.
Martin ŽEMLA, Adam Huber of Riesenpach (1545-1613) and his Translation of the Book on Regimen within the Context of the Prague Medical Milieu, Early Science and Medicine 21, 2016, s. 531-556.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Bernhard Christof FAUST, Katechismus o zdraví k užívání v školách a při domácím cvičení, Brno 1795.
Christof Wilhelm von HUFELAND, Kunšt prodlaužení života lidského, Vác 1800.
Regiment zdraví. Regimen sanitatis salernitanum, ed. Pavel Kucharský, Praha 1980.
Ján TONSORIS, Sana consilia medica aneb zdravá rada lékařská, Skalica 1771.
Vejtah z regimentu zdraví od Henricha Rantzovia rytíře, Praha 1786.
Literatura:
Peter BURKE, Lidová kultura v raně novověké Evropě, Praha 2005.
Pavel BĚLINA - Jiří KAŠE - Jan P. KUČERA, Velké dějiny Zemí koruny české X, Praha - Litomyšl 2003.
Milan HLAVAČKA - Jiří KAŠE - Jan P. KUČERA, Velké dějiny Zemí koruny české XIb, Praha - Litomyšl 2013.
Ludmila HLAVÁČKOVA-KRATOCHVÍLOVÁ, Jan Theobald Held (1770-1851), Praha 1972.
Ludmila HLAVÁČKOVÁ - Petr SVOBODNÝ, Dějiny pražských lékařských fakult 1348-1990, Praha 1993.
Josef PETRÁŇ a kol., Počátky českého národního obrození. Společnost a kultura v 70. a 80. letech 18. století, Praha 1990.
Roy PORTER, Dějiny lékařství. Od starověku po současnost, Praha 2013.
Václav PUMPRLA, Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16. - 18. století, Praha 2010.
Ladislav NIKLÍČEK - Karel ŠTEIN, Dějiny medicíny v datech a faktech, Praha 1985.
Ladislav NIKLÍČEK, Přehled dějin českého lékařství a zdravotnictví I (do roku 1945), Brno 1989.
Eva ROZSÍVALOVÁ, Pražská lékařská fakulta a první zemský zdravotní řád pro Čechy z roku 1753: 1. část, Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis 17, 2, 1977, s. 17-46.
Milada ŘÍHOVÁ a kol., Kapitoly z dějiny lékařství, Praha 2005.
Milada ŘÍHOVÁ a kol., Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského, Praha 2010.
Heinz SCHOTT, Kronika medicíny, Praha 1994.
Ludmila SINKULOVÁ, Dějiny československého lékařství II (1740-1848), Praha 1965.
Ludmila SINKULOVÁ, Lékaři, stát a zdraví lidu. Z historie zdravotní služby v českých zemích, Praha 1959.
Zdeňka STOKLÁSKOVÁ, Osvícenství a vznik veřejného zdravotnictví, In: Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství, edd. Jaroslav Lorman - Daniela Tinková, Praha 2008, s. 88-105.
Petr SVOBODNÝ - Ludmila HLAVÁČKOVÁ, Dějiny lékařství v českých zemích, Praha 2004.
Daniela TINKOVÁ, Biomoc a "politická anatomie lidského a společenského těla". Foucaultův koncept "biomoci" ve vztahu k otázce modernizace státu, zrození humanitních věd a medikalizace společnosti na přelomu 18. a 19. století, in: Conditio humana, ed. Lucie Storchová, Praha-Ústí nad Labem 2007, s. 115-135.
Daniela TINKOVÁ, Konec hippocratovského světa? Příspěvek k otázce pojetí nemoci mezi renesancí a 19. stoletím, Theatrum historiae, č. 11, 2012, s. 7-23.
Daniela TINKOVÁ, Zákeřná Mefitis. Zdravotní policie a veřejná hygiena v pozdně osvícených Čechách, Praha 2012.
David TOMÍČEK, "Regiment zdraví" Adama Hubera z Riesenbachu aneb lékař a pacient v představách 16. století, in: Historie 2002 - celostátní studentská vědecká konference, Opava 2003, s. 32-51.
Vladimír ZAREMBA, Zdravotnictví a zdravotnické koncepce v Čechách v období rozkladu feudalismu a přechodu ke kapitalismu (1740-1848), Praha 1994.
Čeněk ZÍBRT, Staročeská tělověda a zdravověda, Praha 1924.
Martin ŽEMLA, Adam Huber of Riesenpach (1545-1613) and his Translation of the Book on Regimen within the Context of the Prague Medical Milieu, Early Science and Medicine 21, 2016, s. 531-556.