Druhá polovina 18. století se vyznačuje mnoha negativními jevy, které ovlivnily vývoj populace. Předmětem zkoumání je řehlovická farnost, lokalita v severozápadních Čechách, ve které se projevovaly jak válečné operace, tak hladomor. Cílem této práce je zmapovat rozsáhlé demografické škody těchto událostí. Práce také se snaží najít pravé příčiny vzniku krize. Kromě tohoto úkolu práce sleduje demografickou strukturu obyvatelstva a proměny matričních zápisů. Práce vychází především z katolické matriky narozených, oddaných a zemřelých z let 1748-1784. Informace jsou doplňovány údaji vycházejícími z farní kroniky a druhotně odbornou literaturou.
Annotation in English
The second half of the 18th century is characterised by many negative phenomena that influenced the development of the population. The subject of the investigation is the Parish Rehlovice, a locality in northwestern Bohemia, in which both war operations and famine manifested themselves. The aim of this paper is to map the extensive demographic damage of these events. The paper is also trying to find the true causes of the crisis. In addition to this task, the paper monitors the demographic structure of the population and the transformation of matrimonial records. The work is based primarily on the Catholic registry of births, devotionals and deaths from 1748-1784. The information is supplemented by data based on the parish chronicle and scientific literature.
Historical demographics, population, war, famine, parish
Length of the covering note
52 s.
Language
CZ
Annotation
Druhá polovina 18. století se vyznačuje mnoha negativními jevy, které ovlivnily vývoj populace. Předmětem zkoumání je řehlovická farnost, lokalita v severozápadních Čechách, ve které se projevovaly jak válečné operace, tak hladomor. Cílem této práce je zmapovat rozsáhlé demografické škody těchto událostí. Práce také se snaží najít pravé příčiny vzniku krize. Kromě tohoto úkolu práce sleduje demografickou strukturu obyvatelstva a proměny matričních zápisů. Práce vychází především z katolické matriky narozených, oddaných a zemřelých z let 1748-1784. Informace jsou doplňovány údaji vycházejícími z farní kroniky a druhotně odbornou literaturou.
Annotation in English
The second half of the 18th century is characterised by many negative phenomena that influenced the development of the population. The subject of the investigation is the Parish Rehlovice, a locality in northwestern Bohemia, in which both war operations and famine manifested themselves. The aim of this paper is to map the extensive demographic damage of these events. The paper is also trying to find the true causes of the crisis. In addition to this task, the paper monitors the demographic structure of the population and the transformation of matrimonial records. The work is based primarily on the Catholic registry of births, devotionals and deaths from 1748-1784. The information is supplemented by data based on the parish chronicle and scientific literature.
Historical demographics, population, war, famine, parish
Research Plan
Cílem této bakalářské práce je sledovat demografický vývoj farnosti Řehlovice a zodpovědět, do jaké míry se této konkrétní lokality dotkl poslední velký hladomor ze 70. let 18. století. Kromě tohoto úkolu dále bakalářská práce sleduje demografické procesy a proměnu struktury zápisu do matriky. Práce vychází především z katolické matriky narozených, oddaných a zemřelých z let 1748-1784. Informace jsou doplňovány údaji vycházejícími ze soupisů obyvatelstva ze sledovaného období a druhotně odbornou literaturou.
Harmonogram:
březen - červen 2020, rešerše literatury a pramenů
červenec - listopad 2020, analýza pramenů
prosinec 2020 - únor 2021, sepsání práce
Osnova:
Úvod (vymezení cílů, otázek spojených s problematikou, hodnocení pramenů a literatury, zdůvodnění členění práce)
1. Demografické prameny a populace českého státu v 18. století
Cílem této bakalářské práce je sledovat demografický vývoj farnosti Řehlovice a zodpovědět, do jaké míry se této konkrétní lokality dotkl poslední velký hladomor ze 70. let 18. století. Kromě tohoto úkolu dále bakalářská práce sleduje demografické procesy a proměnu struktury zápisu do matriky. Práce vychází především z katolické matriky narozených, oddaných a zemřelých z let 1748-1784. Informace jsou doplňovány údaji vycházejícími ze soupisů obyvatelstva ze sledovaného období a druhotně odbornou literaturou.
Harmonogram:
březen - červen 2020, rešerše literatury a pramenů
červenec - listopad 2020, analýza pramenů
prosinec 2020 - únor 2021, sepsání práce
Osnova:
Úvod (vymezení cílů, otázek spojených s problematikou, hodnocení pramenů a literatury, zdůvodnění členění práce)
1. Demografické prameny a populace českého státu v 18. století
Státní oblastní archiv Litoměřice, fond Farní úřad Řehlovice, matrika Brozánky, Dubice, Hliňany, Řehlovice, Stadice, Žichlice, 1748-1784, sig. 145/2. Státní oblastní archiv Litoměřice, fond Velkostatek Trmice - Řehlovice, 1574-1945, NAD 44. Osobní archiv Anny Rauerové, Liber secundus Memorabilium, 1716-1790.
ANDĚL, Jiří, Geografie Ústecka, UJEP, Ústí n/L 2002. ANDĚL, Rudolf, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, Praha 1984. BAHLCKE, Joachima - EBERHARD, Winfrieda - POLÍVKA, Miloslava, Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, Praha 2001. ČÁŇOVÁ, Eliška, Populační vývoj od poloviny 17. století do konce 18. století, Historická demografie 12, 1987, s. 153-175. DOKOUPIL, Lumír - FIALOVÁ, Ludmila - MAUR, Eduard - NESLÁDKOVÁ, Ludmila, Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století, Praha 1999. DOKOUPIL, Lumír - NESLÁDKOVÁ, Ludmila, Úmrtnost kojenců a mladších dětí v českých zemích na sklonku feudalismu, Historická demografie 11, 1987, s. 141-157.
DVOŘÁČEK, František, Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754 1921, Praha 1926. FIALOVÁ, Ludmila, Dějiny obyvatelstva v českých zemích, Praha 1998. FIALOVÁ, Ludmila, Vývoj obyvatelstva Prahy v letech 1650-1800 na základě matrik, Historická demografie 30, 2006, s. 219-276.
HOFMAN, Václav, Sezónní průběh sňatečnosti v Čechách během 17. a 18. století, Historická demografie 26, 2002, s. 81-100. HORSKÁ, Pavla - KUČERA, Milan - MAUR, Eduard - STLOUKAL, Milan, Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990. KAISEROVÁ, Kristina - KAISER, Vladimír a kol., Dějiny města Ústí nad Labem, Ústí n/L 1995. KÁRNÍKOVÁ, Ludmila, Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754-1918, Praha 1965. MAUR, Eduard, O počátcích a vývoji církevních matrik se zvláštním zřetelem k českým poměrům, Historická demografie 3, 1969, s. 4-19. MAUR, Eduard, Urbanizace Čech v raném novověku, Historická demografie 25, 2001, s. 5-64. MAUR, Eduard, Vývoj matričního zápisu v Čechách, Historická demografie 6, 1972, s. 40-58. MAUR, Eduard, Základy historické demografie, Praha 1983. SRB, Vladimír, 1000 let obyvatelstva českých zemí, Praha 2004. STEINBACHOVÁ, Lucie, Demografický vývoj za hladomoru v letech 1771-1772, Historická demografie 25, 2001, s. 101-129. ÚLOVEC, Jiří, Hrady, zámky a tvrze na Ústecku, Ústí n/L 2002. VOJTÍŠKOVÁ, Marie, Farní archivy a historicko-demografické bádání, Historická demografie 4, 1970, s. 33-49. ZEMAN, Martin, Možnosti využití "farářských relací" jako pramene pro historicko-demografická studia, Historická demografie 25, 2001, s. 65-83.
Recommended resources
Státní oblastní archiv Litoměřice, fond Farní úřad Řehlovice, matrika Brozánky, Dubice, Hliňany, Řehlovice, Stadice, Žichlice, 1748-1784, sig. 145/2. Státní oblastní archiv Litoměřice, fond Velkostatek Trmice - Řehlovice, 1574-1945, NAD 44. Osobní archiv Anny Rauerové, Liber secundus Memorabilium, 1716-1790.
ANDĚL, Jiří, Geografie Ústecka, UJEP, Ústí n/L 2002. ANDĚL, Rudolf, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, Praha 1984. BAHLCKE, Joachima - EBERHARD, Winfrieda - POLÍVKA, Miloslava, Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, Praha 2001. ČÁŇOVÁ, Eliška, Populační vývoj od poloviny 17. století do konce 18. století, Historická demografie 12, 1987, s. 153-175. DOKOUPIL, Lumír - FIALOVÁ, Ludmila - MAUR, Eduard - NESLÁDKOVÁ, Ludmila, Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století, Praha 1999. DOKOUPIL, Lumír - NESLÁDKOVÁ, Ludmila, Úmrtnost kojenců a mladších dětí v českých zemích na sklonku feudalismu, Historická demografie 11, 1987, s. 141-157.
DVOŘÁČEK, František, Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754 1921, Praha 1926. FIALOVÁ, Ludmila, Dějiny obyvatelstva v českých zemích, Praha 1998. FIALOVÁ, Ludmila, Vývoj obyvatelstva Prahy v letech 1650-1800 na základě matrik, Historická demografie 30, 2006, s. 219-276.
HOFMAN, Václav, Sezónní průběh sňatečnosti v Čechách během 17. a 18. století, Historická demografie 26, 2002, s. 81-100. HORSKÁ, Pavla - KUČERA, Milan - MAUR, Eduard - STLOUKAL, Milan, Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990. KAISEROVÁ, Kristina - KAISER, Vladimír a kol., Dějiny města Ústí nad Labem, Ústí n/L 1995. KÁRNÍKOVÁ, Ludmila, Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754-1918, Praha 1965. MAUR, Eduard, O počátcích a vývoji církevních matrik se zvláštním zřetelem k českým poměrům, Historická demografie 3, 1969, s. 4-19. MAUR, Eduard, Urbanizace Čech v raném novověku, Historická demografie 25, 2001, s. 5-64. MAUR, Eduard, Vývoj matričního zápisu v Čechách, Historická demografie 6, 1972, s. 40-58. MAUR, Eduard, Základy historické demografie, Praha 1983. SRB, Vladimír, 1000 let obyvatelstva českých zemí, Praha 2004. STEINBACHOVÁ, Lucie, Demografický vývoj za hladomoru v letech 1771-1772, Historická demografie 25, 2001, s. 101-129. ÚLOVEC, Jiří, Hrady, zámky a tvrze na Ústecku, Ústí n/L 2002. VOJTÍŠKOVÁ, Marie, Farní archivy a historicko-demografické bádání, Historická demografie 4, 1970, s. 33-49. ZEMAN, Martin, Možnosti využití "farářských relací" jako pramene pro historicko-demografická studia, Historická demografie 25, 2001, s. 65-83.
Enclosed appendices
-
Appendices bound in thesis
maps, graphs
Taken from the library
Yes
Full text of the thesis
Appendices
Reviewer's report
Supervisor's report
Defence procedure record
Studentka Markéta Štindlová v úvodu své obhajoby za pomoci prezentace představila svou obhajovanou bakalářskou práci Obyvatelstvo farnosti Řehlovice v druhé polovině 18. století. Hovořila o motivaci, cílech práce (populační trendy a změny, krize, výpovědní hodnota pramene), pramenech, metodách, odborné literatuře, následně představila výsledky své práce (postupný demografický růst, vysoká dětská úmrtnost, sezónnost sňatečnosti,sezónnost úmrtí, demografické krize - sedmiletá válka, hladomor - 1771/72). Vedoucí práce dr. Zábranský poté představil teze svého posudku, připomenul příznivou konstelaci dochovaných pramenů a zdůraznil pozitiva práce. Z jeho pohlednu byly cíle práce naplněny bezezbytku. Oponent práce dr. Koumar ocenil kvalitní způsob zpracování zadaného úkolu, připomenul nicméně, že by práci svědčila širší práce s odbornou literaturou k matrikám, a upozornil na některá přílišná zjednodušení, jichž se autorka dopustila. Dále zmínil další potenciální prameny, s nimiž by bylo možné pracovat, metodickou literaturu, o níž by bylo možné se opřít, a možnosti případné komparace. Kriticky ohodnotil formální stránku práce a úroveň pravopisu. Studentka Štindlová reagovala na posudky, zejména na posudek oponenta. V rozpravě byly diskutovány nabízející se směry dalšího bádání a použitá terminologie.