Cílem této práce je určit vztah mezilidských vztahů s kvalitou života občanů Ústí nad Labem. Je zkoumán vztah počtu dětí s kvalitou života, vztah partnerství s kvalitou života a vztah času stráveného s přáteli s kvalitou života. Pod pojem "kvalita života" se v této práci řadí životní spokojenost, fyzické zdraví a psychické zdraví. Předchozí studie zabývající se ekonomií štěstí poukazují na to, že mezilidské vztahy jsou důležitým faktorem životní spokojenosti. Primární data byla získána od občanů Ústí nad Labem pomocí dotazníkového šetření. Data byla následně vyhodnocena pomocí deskriptivní statistiky a regresní analýzy. Výsledky poukazují na negativní vztah mezi životem bez partnera a životní spokojeností. Co se týče rozdílu mezi manželstvím a nesezdaným partnerstvím, nebyl v této práci nalezen významný rozdíl v kvalitě života. Výsledky také neprokázaly vztah času stráveného s přáteli s kvalitou života. Pozitivní vztah mezi počtem dětí a životní spokojeností existuje u mužů. Výsledky práce mohou pomoci lidem identifikovat faktory štěstí, které mohou být odlišné od toho, co si sami myslí. Po uvědomění faktorů ovlivňující pocit štěstí mohou lidé přehodnotit své priority. Důsledkem následné reprioritizace může být zvýšení pocitu štěstí dané sociální skupiny s udržením stejných nákladů, tj. přiblížení se pareto-optimálního stavu. Z důvodů různorodosti výsledků jiných studií může být tato práce využita jako skromný příspěvek v této oblasti a přinést podněty pro další výzkum.
Anotace v angličtině
The aim of this work is to determine the relationship between interpersonal relationships and the quality of life of citizens of Ústí nad Labem. This work examines relationship of the number of children with the quality of life, the relationship of partnership with the quality of life and the relationship of time spent with friends with the quality of life. The term "quality of life" in this work includes life satisfaction, physical health and mental health. Previous studies on the economics of happiness have shown that interpersonal relationships are an important factor in life satisfaction. Primary data were obtained from citizens of Ústí nad Labem using a questionnaire survey. The data were then evaluated by descriptive statistics and regression analysis. The results point to a negative relationship between living without a partner and life satisfaction. Regarding the difference between marriage and unmarried partnership, no significant difference in quality of life was found in this work. The results also did not show a relationship between time spent with friends and quality of life. There is a positive relationship between the number of children and men's life satisfaction. The results of the work can help people identify factors of happiness that may be different from what they think. After realizing the factors influencing the feeling of happiness, people can reconsider their priorities. The consequence of subsequent reprioritization can be an increase in the feeling of happiness of a given social group while maintaining the same costs, ie approaching the pareto-optimal state. Due to the diversity of results of other studies, this work can be used as a modest contribution in this area and provide impetus for further research.
Klíčová slova
životní spokojenost, kvalita života, zdraví, mezilidské vztahy, rodina, děti, partnerství, přátelé
Klíčová slova v angličtině
life satisfaction, quality of life, health, interpersonal relationship, family, children, partnership, friends
Rozsah průvodní práce
44 s. (63 915 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem této práce je určit vztah mezilidských vztahů s kvalitou života občanů Ústí nad Labem. Je zkoumán vztah počtu dětí s kvalitou života, vztah partnerství s kvalitou života a vztah času stráveného s přáteli s kvalitou života. Pod pojem "kvalita života" se v této práci řadí životní spokojenost, fyzické zdraví a psychické zdraví. Předchozí studie zabývající se ekonomií štěstí poukazují na to, že mezilidské vztahy jsou důležitým faktorem životní spokojenosti. Primární data byla získána od občanů Ústí nad Labem pomocí dotazníkového šetření. Data byla následně vyhodnocena pomocí deskriptivní statistiky a regresní analýzy. Výsledky poukazují na negativní vztah mezi životem bez partnera a životní spokojeností. Co se týče rozdílu mezi manželstvím a nesezdaným partnerstvím, nebyl v této práci nalezen významný rozdíl v kvalitě života. Výsledky také neprokázaly vztah času stráveného s přáteli s kvalitou života. Pozitivní vztah mezi počtem dětí a životní spokojeností existuje u mužů. Výsledky práce mohou pomoci lidem identifikovat faktory štěstí, které mohou být odlišné od toho, co si sami myslí. Po uvědomění faktorů ovlivňující pocit štěstí mohou lidé přehodnotit své priority. Důsledkem následné reprioritizace může být zvýšení pocitu štěstí dané sociální skupiny s udržením stejných nákladů, tj. přiblížení se pareto-optimálního stavu. Z důvodů různorodosti výsledků jiných studií může být tato práce využita jako skromný příspěvek v této oblasti a přinést podněty pro další výzkum.
Anotace v angličtině
The aim of this work is to determine the relationship between interpersonal relationships and the quality of life of citizens of Ústí nad Labem. This work examines relationship of the number of children with the quality of life, the relationship of partnership with the quality of life and the relationship of time spent with friends with the quality of life. The term "quality of life" in this work includes life satisfaction, physical health and mental health. Previous studies on the economics of happiness have shown that interpersonal relationships are an important factor in life satisfaction. Primary data were obtained from citizens of Ústí nad Labem using a questionnaire survey. The data were then evaluated by descriptive statistics and regression analysis. The results point to a negative relationship between living without a partner and life satisfaction. Regarding the difference between marriage and unmarried partnership, no significant difference in quality of life was found in this work. The results also did not show a relationship between time spent with friends and quality of life. There is a positive relationship between the number of children and men's life satisfaction. The results of the work can help people identify factors of happiness that may be different from what they think. After realizing the factors influencing the feeling of happiness, people can reconsider their priorities. The consequence of subsequent reprioritization can be an increase in the feeling of happiness of a given social group while maintaining the same costs, ie approaching the pareto-optimal state. Due to the diversity of results of other studies, this work can be used as a modest contribution in this area and provide impetus for further research.
Klíčová slova
životní spokojenost, kvalita života, zdraví, mezilidské vztahy, rodina, děti, partnerství, přátelé
Klíčová slova v angličtině
life satisfaction, quality of life, health, interpersonal relationship, family, children, partnership, friends
Zásady pro vypracování
Cílem této práce je určit vztah mezi životní spokojeností a mezilidskými vztahy občanů Ústí nad Labem. Předchozí studie zabývající se ekonomií štěstí poukazují na to, že mezilidské vztahy jsou důležitým faktorem životní spokojenosti. V této práci ověřím tento aspekt u obyvatel Ústí nad Labem. Také budou specifikovány konkrétní charakteristiky nalezené pro tuto specifickou sociální skupinu. Primární data budou získána od občanů Ústí nad Labem pomocí dotazníkového šetření. Sběr dat proběhne v pěti lokalitách Ústí nad Labem. Data budou vyhodnocena pomocí regresní analýzy. Přidanou hodnotou této práce je analýza výsledků a interpretace pro tři proměnné, které se týkají mezilidských vztahů: vztah mezi počtem dětí a kvalitou života, mezi partnerským vztahem a kvalitou života a vztah mezi časem stráveným s přáteli a kvalitou života. Výsledky mohou pomoci lidem identifikovat faktory štěstí, které mohou být odlišné od toho, co si oni sami myslí. Důsledkem následné reprioritizace může být zvýšení pocitu štěstí dané sociální supiny s udržením stejných nákladů, tj. přiblížení se pareto-optimálního stavu.
Zásady pro vypracování
Cílem této práce je určit vztah mezi životní spokojeností a mezilidskými vztahy občanů Ústí nad Labem. Předchozí studie zabývající se ekonomií štěstí poukazují na to, že mezilidské vztahy jsou důležitým faktorem životní spokojenosti. V této práci ověřím tento aspekt u obyvatel Ústí nad Labem. Také budou specifikovány konkrétní charakteristiky nalezené pro tuto specifickou sociální skupinu. Primární data budou získána od občanů Ústí nad Labem pomocí dotazníkového šetření. Sběr dat proběhne v pěti lokalitách Ústí nad Labem. Data budou vyhodnocena pomocí regresní analýzy. Přidanou hodnotou této práce je analýza výsledků a interpretace pro tři proměnné, které se týkají mezilidských vztahů: vztah mezi počtem dětí a kvalitou života, mezi partnerským vztahem a kvalitou života a vztah mezi časem stráveným s přáteli a kvalitou života. Výsledky mohou pomoci lidem identifikovat faktory štěstí, které mohou být odlišné od toho, co si oni sami myslí. Důsledkem následné reprioritizace může být zvýšení pocitu štěstí dané sociální supiny s udržením stejných nákladů, tj. přiblížení se pareto-optimálního stavu.
Seznam doporučené literatury
FREY, Bruno S. Happiness: A Revolution in Economics. Cambridge: Mass: MIT Press, 2008. ISBN 9780262062770.
Hamplová, D. (2006). Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 42(1), 35-56. doi: 10.13060/00380288.2006.42.1.04.
Holder, M., & Coleman, B. (2009). The Contribution of Social Relationships to Children’s Happiness. Journal of Happiness Studies, 10(3), 329–349.
Kalvāns, Ē., & Ignatjeva, S. (2013). Latgale Inhabitants’ Satisfaction with the Quality of Social Environment Micro and Macro Factors ‘Family’, ‘Job’ and ‘State’ and Its Impact on Their Feeling of Happiness. Reģionālais Ziņojums. Pētījumu Materiāli, (9), 49–62.
Kasser, T., Ryan, R., E. Couchman, C., & M. Sheldon, K. (2004). Materialistic values: Their causes and consequences. Psychology and Consumer Culture: The Struggle for a Good Life in a Materialistic World, 11–28
Koros, J. Štěstí jako součást kvality života. Liberec, 2019. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce RNDr. František Murgaš, Ph.D.
Lišková, M. (2011). Prožívání životní pohody ve vztahu k rodinnému stavu [Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií, Katedra pedagogiky a psychologie]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Sheldon, K. M., & Kasser, T. (2008). Psychological threat and extrinsic goal striving. Motivation and Emotion, 32(1), 37–45.
Štika, P. (2008). Ekonomie a štěstí. Politická ekonomie, 57(2), 250-262. doi: 10.18267/j.polek.684.
TUREČKOVÁ, Simona. Fenomén singles a životní spokojenost single žen a mužů. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2014, 107 s. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/32342. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií. Vedoucí práce Palovčíková, Geraldina.4
ZÁLEŠÁKOVÁ, Tereza. Srovnání spokojenosti osob žijících v manželství a nesezdaném soužití. 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociologie. Vedoucí práce Hamplová, Dana.
Seznam doporučené literatury
FREY, Bruno S. Happiness: A Revolution in Economics. Cambridge: Mass: MIT Press, 2008. ISBN 9780262062770.
Hamplová, D. (2006). Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 42(1), 35-56. doi: 10.13060/00380288.2006.42.1.04.
Holder, M., & Coleman, B. (2009). The Contribution of Social Relationships to Children’s Happiness. Journal of Happiness Studies, 10(3), 329–349.
Kalvāns, Ē., & Ignatjeva, S. (2013). Latgale Inhabitants’ Satisfaction with the Quality of Social Environment Micro and Macro Factors ‘Family’, ‘Job’ and ‘State’ and Its Impact on Their Feeling of Happiness. Reģionālais Ziņojums. Pētījumu Materiāli, (9), 49–62.
Kasser, T., Ryan, R., E. Couchman, C., & M. Sheldon, K. (2004). Materialistic values: Their causes and consequences. Psychology and Consumer Culture: The Struggle for a Good Life in a Materialistic World, 11–28
Koros, J. Štěstí jako součást kvality života. Liberec, 2019. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce RNDr. František Murgaš, Ph.D.
Lišková, M. (2011). Prožívání životní pohody ve vztahu k rodinnému stavu [Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií, Katedra pedagogiky a psychologie]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Sheldon, K. M., & Kasser, T. (2008). Psychological threat and extrinsic goal striving. Motivation and Emotion, 32(1), 37–45.
Štika, P. (2008). Ekonomie a štěstí. Politická ekonomie, 57(2), 250-262. doi: 10.18267/j.polek.684.
TUREČKOVÁ, Simona. Fenomén singles a životní spokojenost single žen a mužů. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2014, 107 s. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/32342. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií. Vedoucí práce Palovčíková, Geraldina.4
ZÁLEŠÁKOVÁ, Tereza. Srovnání spokojenosti osob žijících v manželství a nesezdaném soužití. 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociologie. Vedoucí práce Hamplová, Dana.