Cílem diplomové práce je, s využitím Shift-share analýzy, určit velikost technologické mezery a její determinující faktory. Důraz je kladen na technologickou a strukturální složku vzorce Shift-share analýzy. Výzkum je proveden ve třech odvětvích (Zpracovatelský průmysl, Informace a komunikace, Finanční služby) na státech Visegrádské skupiny v období 2008-2018. Zjištěnými ovlivňujícími faktory jsou například míra využívání technologií, efektivnost
využití dostupných zdrojů, výše mzdy, objem výdajů na VaV, PZI a množství přijatých technologií, zvyšování počtu pracovních sil a posílení přesunu znalostí. Pro ekonomiky je důležité se orientovat na odvětví s regionálním či celostátním potenciálem. Nejvíce se technologická mezera ve Zpracovatelském průmyslu projevovala v Maďarsku a po krizi se prohlubovala. Polsko jako nejsilnější článek mělo nejvyšší technologický růst a produktivitu práce do roku 2013. Slovensko předstihlo Polsko rapidním vzrůstem produktivity práce a technologickým růstem. Strukturální růst byl nejvíce zaznamenán v ČR a na Slovensku, zde byl nejvyšší podíl na zaměstnanosti. Nejvyšší propady zaznamenalo
Polsko. Informace a komunikace držely prvenství též v Polsku, které vykazovalo nejvyšší technologický růst a produktivitu práce, ale bylo státem s nejvyššími strukturálními mezerami a nejnižším podílem odvětví na zaměstnanosti. Naopak nejslabším článkem Finančních služeb bylo Maďarsko s nejvyšší technologickou mezerou. Polsko předstihlo Slovensko po roce 2014, udržovalo nejvyšší technologický růst, produktivitu práce a téz strukturální růst. Slovensko vykazovalo nejnižší podíl na zaměstnanosti zároveň a nejvyšší strukturální mezery.
Anotace v angličtině
The aim of the diploma thesis is to determine the size of technological gap and its determining factors, with the use of the Shift-share analysis. Emphasis is placed on the technological and structural component of the Shift-share analysis formula. The research has been carried out in three sectors (Manufacturing, Information and Communication, Financial Services) in the Visegrad Group countries in the period 2008-2018. The identified influencing factors are, for example, the level of using technologies, the efficiency of using available resources, the amount of wages, the volume of expenditures on R&D, FDI and amount of technologies adopted, increasing the workforce and strengthening knowledge transfer. It is important to focus on sectors with regional or national potential. The technological gap in the Manufacturing industry was most pronounced in Hungary and the gap even widened after the crisis. Poland, as the strongest link, had the highest technological growth and labour productivity until 2013. Slovakia outpaced Poland in terms of rapid growth in labour productivity and technological growth. The highest structural growth was in the Czech Republic and Slovakia and the highest declines were achieved in Poland. Poland also held the lead in Information and communication, which showed the highest technological growth and labour productivity, but it was the country with the highest structural gaps and the lowest share of the sector in employment. On the contrary the weakest link in Financial Services with the highest technology gap was Hungary. Poland overtook Slovakia after 2014 and it maintained the highest labour productivity, technological and structural growth, while Slovakia reported the opposite.
Klíčová slova
produktivita práce, technologická mezera, Shift-share analýza, Visegrádská skupina, odvětvová struktura, zaměstnanost
Cílem diplomové práce je, s využitím Shift-share analýzy, určit velikost technologické mezery a její determinující faktory. Důraz je kladen na technologickou a strukturální složku vzorce Shift-share analýzy. Výzkum je proveden ve třech odvětvích (Zpracovatelský průmysl, Informace a komunikace, Finanční služby) na státech Visegrádské skupiny v období 2008-2018. Zjištěnými ovlivňujícími faktory jsou například míra využívání technologií, efektivnost
využití dostupných zdrojů, výše mzdy, objem výdajů na VaV, PZI a množství přijatých technologií, zvyšování počtu pracovních sil a posílení přesunu znalostí. Pro ekonomiky je důležité se orientovat na odvětví s regionálním či celostátním potenciálem. Nejvíce se technologická mezera ve Zpracovatelském průmyslu projevovala v Maďarsku a po krizi se prohlubovala. Polsko jako nejsilnější článek mělo nejvyšší technologický růst a produktivitu práce do roku 2013. Slovensko předstihlo Polsko rapidním vzrůstem produktivity práce a technologickým růstem. Strukturální růst byl nejvíce zaznamenán v ČR a na Slovensku, zde byl nejvyšší podíl na zaměstnanosti. Nejvyšší propady zaznamenalo
Polsko. Informace a komunikace držely prvenství též v Polsku, které vykazovalo nejvyšší technologický růst a produktivitu práce, ale bylo státem s nejvyššími strukturálními mezerami a nejnižším podílem odvětví na zaměstnanosti. Naopak nejslabším článkem Finančních služeb bylo Maďarsko s nejvyšší technologickou mezerou. Polsko předstihlo Slovensko po roce 2014, udržovalo nejvyšší technologický růst, produktivitu práce a téz strukturální růst. Slovensko vykazovalo nejnižší podíl na zaměstnanosti zároveň a nejvyšší strukturální mezery.
Anotace v angličtině
The aim of the diploma thesis is to determine the size of technological gap and its determining factors, with the use of the Shift-share analysis. Emphasis is placed on the technological and structural component of the Shift-share analysis formula. The research has been carried out in three sectors (Manufacturing, Information and Communication, Financial Services) in the Visegrad Group countries in the period 2008-2018. The identified influencing factors are, for example, the level of using technologies, the efficiency of using available resources, the amount of wages, the volume of expenditures on R&D, FDI and amount of technologies adopted, increasing the workforce and strengthening knowledge transfer. It is important to focus on sectors with regional or national potential. The technological gap in the Manufacturing industry was most pronounced in Hungary and the gap even widened after the crisis. Poland, as the strongest link, had the highest technological growth and labour productivity until 2013. Slovakia outpaced Poland in terms of rapid growth in labour productivity and technological growth. The highest structural growth was in the Czech Republic and Slovakia and the highest declines were achieved in Poland. Poland also held the lead in Information and communication, which showed the highest technological growth and labour productivity, but it was the country with the highest structural gaps and the lowest share of the sector in employment. On the contrary the weakest link in Financial Services with the highest technology gap was Hungary. Poland overtook Slovakia after 2014 and it maintained the highest labour productivity, technological and structural growth, while Slovakia reported the opposite.
Klíčová slova
produktivita práce, technologická mezera, Shift-share analýza, Visegrádská skupina, odvětvová struktura, zaměstnanost
Zkoumání rozdílů v produktivitách práce mezi jednotlivými státy či odvětvími je v současné době velmi důležité pro zvyšování konkurenceschopnosti a síly států a odvětví. Státy by měly mít přehled o odvětvích vykazujících vyšší mezery v produktivitách, měly by se jim věnovat, také podporovat silná odvětví. Podstatnými závěry dosavadních zjištění je přesun pracovních sil z priméru do sekundéru a terciéru, převládá též technologická mezera a strukturální růst, příliv přímých zahraničních investic může mít dopad na mezery v produktivitách práce, přičemž je klíčový výběr cílových odvětví. Diplomová práce bude zaměřena na dekompozici produktivit práce států Visegrádské skupiny a identifikaci faktorů ovlivňující mezery v produktivitách práce ve vybraných odvětvích. Velikost technologické mezery a její faktory budou určeny Shift-share analýzou na základě sekundárních dat ze statistik OECD, a to pro klíčová odvětví ekonomik Visegrádské skupiny (výroba, informace a komunikace, finanční a pojišťovací služby) od vstupu do Evropské unie v roce 2004 do roku 2018. Výsledky poskytnou České republice podněty ke zlepšení konkurenceschopnosti v nízkoproduktivních odvětvích či odvětvích s mezerou vůči ostatním státům. Pomohou identifikovat problémové faktory a slabá místa, na což by se česká ekonomika měla soustředit při zlepšování konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí. Dalším přínosem práce je samotná aplikace Shift-share analýzy v podmínkách Visegrádské skupiny a vybraných odvětví. Dosažené výsledky pomohou rozluštit rozdíly v produktivitách a typy mezer produktivit práce vybraných států a klíčových odvětví.
Zásady pro vypracování
Zkoumání rozdílů v produktivitách práce mezi jednotlivými státy či odvětvími je v současné době velmi důležité pro zvyšování konkurenceschopnosti a síly států a odvětví. Státy by měly mít přehled o odvětvích vykazujících vyšší mezery v produktivitách, měly by se jim věnovat, také podporovat silná odvětví. Podstatnými závěry dosavadních zjištění je přesun pracovních sil z priméru do sekundéru a terciéru, převládá též technologická mezera a strukturální růst, příliv přímých zahraničních investic může mít dopad na mezery v produktivitách práce, přičemž je klíčový výběr cílových odvětví. Diplomová práce bude zaměřena na dekompozici produktivit práce států Visegrádské skupiny a identifikaci faktorů ovlivňující mezery v produktivitách práce ve vybraných odvětvích. Velikost technologické mezery a její faktory budou určeny Shift-share analýzou na základě sekundárních dat ze statistik OECD, a to pro klíčová odvětví ekonomik Visegrádské skupiny (výroba, informace a komunikace, finanční a pojišťovací služby) od vstupu do Evropské unie v roce 2004 do roku 2018. Výsledky poskytnou České republice podněty ke zlepšení konkurenceschopnosti v nízkoproduktivních odvětvích či odvětvích s mezerou vůči ostatním státům. Pomohou identifikovat problémové faktory a slabá místa, na což by se česká ekonomika měla soustředit při zlepšování konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí. Dalším přínosem práce je samotná aplikace Shift-share analýzy v podmínkách Visegrádské skupiny a vybraných odvětví. Dosažené výsledky pomohou rozluštit rozdíly v produktivitách a typy mezer produktivit práce vybraných států a klíčových odvětví.
Seznam doporučené literatury
Bielik, P., & Rajčániová, M. (2008). Shift-share analysis of employment growth ? the case of V4 countries. Agricecon, 54(8), 347-351. https://doi.org/10.17221/300-AGRICECON
Dobrzanski, P. (2019). Productivity performance of the Czech Republic ? Shift-share analysis. In International Days of Statistics and Economics (s. 317-326). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. https://doi.org/10.18267/pr.2019.los.186.31
Dobrzanski, P. & Grabowski, W. (2019). Structural and productivity changes of Central and Eastern Europe. Zbornik Radova Ekonomskog Fakulteta u Rieci, 37(2), 427-471. https://doi.org/10.18045/zbefri.2019.2.427
Jekabsone, S., & Skribane, I. (2018). Productivity Trap in Latvia. European Integration Studies, 12, 92-103. https://doi.org/10.5755/j01.eis.0.12.21871
Maris, M. (2019). Structural and productivity shift of industries in Slovakia and Czech Republic: A comparative study. Journal of International Studies, 12(1), 313-323. https://doi.org/10.14254/2071-8330.2019/12-1/21
Maudos, J., Pastor, J. M., & Serrano, L. (2008). Explaining the US-EU productivity gap: Structural change vs. instra-sectoral effect. Economic Letters, 100(2), 311-313. https://doi.org/10.1016/j.econlet.2008.02.017
Rojíček, M. (2007). Strukturální analýza české ekonomiky. Centrum ekonomických studií VŠEM. 2007(3), 1-47. Dostupné z: https://www.cesvsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_WPNo307.pdf
Střeleček, F., Zdeněk, R., & Lososová, J. (2009). Shift-share analýza produktivity práce. In INPROFORUM 2009 (s. 315-320). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Šimanová, J., & Trešl, F. (2011). Vývoj průmyslové koncentrace a specializace v regionech NUTS3 České republiky v kontextu dynamizace komparativní výhody. E + M Ekonomie a Management, 14(1), 38-52. Dostupné z http://www.ekonomie-management.cz/download/1346061159_7e63/2011_01_simanova_tresl.pdf
Zdeněk, R., & Střeleček, F. (2012). Hodnocení vývoje zaměstnanosti, průměrné mzdy a produktivity práce pomocí Shift-share analýzy. E + M Ekonomie a Management, 15(3), 4-15. Dostupné z http://www.ekonomie-management.cz/download/1379591076_2fb4/2012_03+Hodnoceni+vyvoje+zamestnanosti%2C+prumerne+mzdy+a+produktivity+prace+pomoci+shift-share+analyzy.pdf
Seznam doporučené literatury
Bielik, P., & Rajčániová, M. (2008). Shift-share analysis of employment growth ? the case of V4 countries. Agricecon, 54(8), 347-351. https://doi.org/10.17221/300-AGRICECON
Dobrzanski, P. (2019). Productivity performance of the Czech Republic ? Shift-share analysis. In International Days of Statistics and Economics (s. 317-326). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. https://doi.org/10.18267/pr.2019.los.186.31
Dobrzanski, P. & Grabowski, W. (2019). Structural and productivity changes of Central and Eastern Europe. Zbornik Radova Ekonomskog Fakulteta u Rieci, 37(2), 427-471. https://doi.org/10.18045/zbefri.2019.2.427
Jekabsone, S., & Skribane, I. (2018). Productivity Trap in Latvia. European Integration Studies, 12, 92-103. https://doi.org/10.5755/j01.eis.0.12.21871
Maris, M. (2019). Structural and productivity shift of industries in Slovakia and Czech Republic: A comparative study. Journal of International Studies, 12(1), 313-323. https://doi.org/10.14254/2071-8330.2019/12-1/21
Maudos, J., Pastor, J. M., & Serrano, L. (2008). Explaining the US-EU productivity gap: Structural change vs. instra-sectoral effect. Economic Letters, 100(2), 311-313. https://doi.org/10.1016/j.econlet.2008.02.017
Rojíček, M. (2007). Strukturální analýza české ekonomiky. Centrum ekonomických studií VŠEM. 2007(3), 1-47. Dostupné z: https://www.cesvsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_WPNo307.pdf
Střeleček, F., Zdeněk, R., & Lososová, J. (2009). Shift-share analýza produktivity práce. In INPROFORUM 2009 (s. 315-320). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Šimanová, J., & Trešl, F. (2011). Vývoj průmyslové koncentrace a specializace v regionech NUTS3 České republiky v kontextu dynamizace komparativní výhody. E + M Ekonomie a Management, 14(1), 38-52. Dostupné z http://www.ekonomie-management.cz/download/1346061159_7e63/2011_01_simanova_tresl.pdf
Zdeněk, R., & Střeleček, F. (2012). Hodnocení vývoje zaměstnanosti, průměrné mzdy a produktivity práce pomocí Shift-share analýzy. E + M Ekonomie a Management, 15(3), 4-15. Dostupné z http://www.ekonomie-management.cz/download/1379591076_2fb4/2012_03+Hodnoceni+vyvoje+zamestnanosti%2C+prumerne+mzdy+a+produktivity+prace+pomoci+shift-share+analyzy.pdf