S rostoucím úspěchem využití metakognice v oblasti učení bylo záměrem této práce zjistit, zda by se dala využít i v oblasti znalosti duševního zdraví, a to především u dětí v předškolním věku. Teoretická část vysvětlila pojem metakognice, metakognitivní monitorování, autoregulace, duševní zdraví, duševní hygiena, psychická deprivace a znalost duševního zdraví u předškolních dětí. Cílem empirické části bylo objasnění znalosti předškolních dětí o jejich duševním zdraví, a hlavně odhalení možného vlivu metakognitivního monitorování na znalost duševního zdraví. Jako vzorek byli zvoleni žáci mateřské školy v předškolním věku od tří do sedmi let. Ke kvantitativnímu výzkumu byl použit korelační výzkumný design, kdy byl zjišťován vztah mezi ZDZ (znalost duševního zdraví) a metakognitivního monitorování předškolních dětí. Pro sběr dat byla použita autorkou práce vytvořená metoda testu znalosti předškolních dětí o duševním zdraví navazující na základní okruhy RVP vztahující se k rozvoji duševního zdraví. Z výsledků vyplynulo, že pohlaví nemá žádný vliv na znalost ZDZ, ale s rostoucím věkem se ZDZ zvyšuje. S vyšší přesností metakognitivního monitorování se zvyšuje výkon žáků v testu ZDZ. Po podrobnějším prozkoumání bylo zjištěno, že za přítomnosti metakognitivního monitorování věk přestává hrát statisticky významnou roli v ZDZ. To lze interpretovat předpokladem, že míra metakognitivního monitorování nabývá na větší důležitosti než věkové rozdíly vzhledem k úrovni znalosti duševního zdraví dětí v předškolním věku. Výsledky tedy ukázaly vztah mezi znalostí duševního zdraví a metakognitivním monitorováním.
Anotace v angličtině
The aim of the present thesis was inspired by the amalgamating evidence that metacognition can improve educational endeavor. The study explored the association between metacognition and mental health knowledge at the preschool aged children. The theoretical part described the key terms of the thesis: metacognition, metacognitive monitoring, self-regulated learning, mental health, deprivation, and the knowledge of the mental health and explained their manifestation among preschool children. The empirical part investigated the relationship between the knowledge of mental health of preschool children and their metacognitive monitoring. The sample consisted of kindergarten children in age ranging from three to seven years old. Quantitative correlational research design tested the relationship between the knowledge of mental health (ZDZ) and the accuracy of metacognitive monitoring. The data were collected using a test on ZDZ as described in the National Educational Framework (RVP) developed by the author of the thesis. The results showed that gender had no relationship with ZDZ. ZDZ scores increased with age. The pupils' performance in ZDZ test was higher for pupils with higher metacognitive monitoring accuracy. Further analysis revealed that age did not have a statistically significant relationship with ZDZ when metacognitive monitoring was accounted. The discussion part hypothesized that metacognition could have a more substantial impact on ZDZ than chronological age. The study concluded there is an existence of relationship between mental health knowledge and metacognition.
metacognition, self-regulation, mental health, preschool age
Rozsah průvodní práce
53 s. ( 73 831 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
S rostoucím úspěchem využití metakognice v oblasti učení bylo záměrem této práce zjistit, zda by se dala využít i v oblasti znalosti duševního zdraví, a to především u dětí v předškolním věku. Teoretická část vysvětlila pojem metakognice, metakognitivní monitorování, autoregulace, duševní zdraví, duševní hygiena, psychická deprivace a znalost duševního zdraví u předškolních dětí. Cílem empirické části bylo objasnění znalosti předškolních dětí o jejich duševním zdraví, a hlavně odhalení možného vlivu metakognitivního monitorování na znalost duševního zdraví. Jako vzorek byli zvoleni žáci mateřské školy v předškolním věku od tří do sedmi let. Ke kvantitativnímu výzkumu byl použit korelační výzkumný design, kdy byl zjišťován vztah mezi ZDZ (znalost duševního zdraví) a metakognitivního monitorování předškolních dětí. Pro sběr dat byla použita autorkou práce vytvořená metoda testu znalosti předškolních dětí o duševním zdraví navazující na základní okruhy RVP vztahující se k rozvoji duševního zdraví. Z výsledků vyplynulo, že pohlaví nemá žádný vliv na znalost ZDZ, ale s rostoucím věkem se ZDZ zvyšuje. S vyšší přesností metakognitivního monitorování se zvyšuje výkon žáků v testu ZDZ. Po podrobnějším prozkoumání bylo zjištěno, že za přítomnosti metakognitivního monitorování věk přestává hrát statisticky významnou roli v ZDZ. To lze interpretovat předpokladem, že míra metakognitivního monitorování nabývá na větší důležitosti než věkové rozdíly vzhledem k úrovni znalosti duševního zdraví dětí v předškolním věku. Výsledky tedy ukázaly vztah mezi znalostí duševního zdraví a metakognitivním monitorováním.
Anotace v angličtině
The aim of the present thesis was inspired by the amalgamating evidence that metacognition can improve educational endeavor. The study explored the association between metacognition and mental health knowledge at the preschool aged children. The theoretical part described the key terms of the thesis: metacognition, metacognitive monitoring, self-regulated learning, mental health, deprivation, and the knowledge of the mental health and explained their manifestation among preschool children. The empirical part investigated the relationship between the knowledge of mental health of preschool children and their metacognitive monitoring. The sample consisted of kindergarten children in age ranging from three to seven years old. Quantitative correlational research design tested the relationship between the knowledge of mental health (ZDZ) and the accuracy of metacognitive monitoring. The data were collected using a test on ZDZ as described in the National Educational Framework (RVP) developed by the author of the thesis. The results showed that gender had no relationship with ZDZ. ZDZ scores increased with age. The pupils' performance in ZDZ test was higher for pupils with higher metacognitive monitoring accuracy. Further analysis revealed that age did not have a statistically significant relationship with ZDZ when metacognitive monitoring was accounted. The discussion part hypothesized that metacognition could have a more substantial impact on ZDZ than chronological age. The study concluded there is an existence of relationship between mental health knowledge and metacognition.
metacognition, self-regulation, mental health, preschool age
Zásady pro vypracování
Cílem této práce je najít spojitost mezi metakognicí a duševním zdravím. Metakognice se v současné době užívá v mnoha oblastech učení se stoupajícími důkazy o její efektivitě. Duševní zdraví je velice důležité pro celkový rozvoj osobnosti, propojení těchto dvou konceptů by mohlo přispět ke zlepšení duševního vývoje předškolních dětí.
Teoretická část se bude zabývat duševním zdravím a metakognicí u dětí předškolního věku. Budou zde vymezeny oba pojmy. Hlavním předmětem bude možná spojitost mezi duševním zdravím a metakognicí.
Pro výzkum bude použita výzkumná otázka, zda existuje vztah mezi duševním zdravím a metakognicí. Práce se bude zabývat kvantitativním šetřením předškolních dětí ve věku od tří do sedmi let. K výzkumu bude použita metoda dotazování a obrázků, kterou bude měřeno duševní zdraví a jistota a potřeba ujištění jako indikátory metakognice. Očekávám, že v této práci bude objeven vliv metakognice na duševní zdraví.
Zásady pro vypracování
Cílem této práce je najít spojitost mezi metakognicí a duševním zdravím. Metakognice se v současné době užívá v mnoha oblastech učení se stoupajícími důkazy o její efektivitě. Duševní zdraví je velice důležité pro celkový rozvoj osobnosti, propojení těchto dvou konceptů by mohlo přispět ke zlepšení duševního vývoje předškolních dětí.
Teoretická část se bude zabývat duševním zdravím a metakognicí u dětí předškolního věku. Budou zde vymezeny oba pojmy. Hlavním předmětem bude možná spojitost mezi duševním zdravím a metakognicí.
Pro výzkum bude použita výzkumná otázka, zda existuje vztah mezi duševním zdravím a metakognicí. Práce se bude zabývat kvantitativním šetřením předškolních dětí ve věku od tří do sedmi let. K výzkumu bude použita metoda dotazování a obrázků, kterou bude měřeno duševní zdraví a jistota a potřeba ujištění jako indikátory metakognice. Očekávám, že v této práci bude objeven vliv metakognice na duševní zdraví.
Seznam doporučené literatury
FOLTÝNOVÁ, Dana. Vliv metakognitivní intervence na rozvoj myšlení dětí předškolního věku [online]. 2009. Dostupné z: www.ped.muni.cz - pedor - archiv - 2009 - pedo
HRBÁČKOVÁ, Karla. Vliv metakognitivní intervence na rozvoj myšlení dětí předškolního věku [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2011. Dostupné z: pdfs.semanticscholar.org . Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
LANGMEIER, Josef a Zdeněk MATĚJČEK. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974. ISBN 978-80-2461-983-5
LOKAJÍČKOVÁ, Veronika. Metakognice- vymezení pojmu a jeho uchopení v kontextu výuky [online]. 2014. Dostupné z: zhttp://userweb.pedf.cuni.cz/wp/pedagogika. Přehledová studie. Masarykova univerzita.
ŘÍČAN, Jaroslav. Rozvoj metakognitivních znalostí: pedagogicko- psychologický vzhled [online]. Pedagogická fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2004. Přehledová studie. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: Dětství a dospívání. 2012. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2153-1.
ZGARBOVÁ, Petra. Metakognice jako součást procesu řešení matematických slovních úloh žáků mladšího školního věku [online]. 2011. Dostupné také z: https://theses.cz/id/i1g33y. Disertační práce. Masarykova Univerzita v Brně, Pedagogická fakulta.
Seznam doporučené literatury
FOLTÝNOVÁ, Dana. Vliv metakognitivní intervence na rozvoj myšlení dětí předškolního věku [online]. 2009. Dostupné z: www.ped.muni.cz - pedor - archiv - 2009 - pedo
HRBÁČKOVÁ, Karla. Vliv metakognitivní intervence na rozvoj myšlení dětí předškolního věku [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2011. Dostupné z: pdfs.semanticscholar.org . Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
LANGMEIER, Josef a Zdeněk MATĚJČEK. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974. ISBN 978-80-2461-983-5
LOKAJÍČKOVÁ, Veronika. Metakognice- vymezení pojmu a jeho uchopení v kontextu výuky [online]. 2014. Dostupné z: zhttp://userweb.pedf.cuni.cz/wp/pedagogika. Přehledová studie. Masarykova univerzita.
ŘÍČAN, Jaroslav. Rozvoj metakognitivních znalostí: pedagogicko- psychologický vzhled [online]. Pedagogická fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2004. Přehledová studie. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: Dětství a dospívání. 2012. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2153-1.
ZGARBOVÁ, Petra. Metakognice jako součást procesu řešení matematických slovních úloh žáků mladšího školního věku [online]. 2011. Dostupné také z: https://theses.cz/id/i1g33y. Disertační práce. Masarykova Univerzita v Brně, Pedagogická fakulta.