Diplomová práce s názvem Socha na okraji: české sochařky tvořící od druhé poloviny dvacátého století zaměřující se na figurální tvorbu představuje fenomén figurální sochařské tvorby, jež se v našem uměleckém prostředí začal projevovat od šedesátých let v rámci proudu nové figurace. Práce tak konfrontuje české prostředí se zahraničním vývojem tohoto trendu, a to přímo s konkrétním zaměřením na české sochařky, u jejichž uměleckých projevů získala lidská figura a její fragmenty velkou oblibu. Kromě ukotvení a charakterizování výtvarného termínu nové figurace tak diplomový výzkum pochopitelně prezentuje známá sochařská jména prvotní generace. Ovšem nejvíce se zaměřuje na sochařky mladší generace, konkrétně narozené v letech 1936-1949, povětšině dosud žijící, které se pro figurativní tvorbu rozhodly v momentě, kdy na rozdíl od konceptuální tvorby nebyla figura až tak žádanou, a tak se, i díky často zvolenému materiálu keramiky, tyto umělkyně ocitly na pomyslné periferii české umělecké scény. Umělecké vývoje a projevy Hany Purkrábkové, Stanislavy Kavanové, Jindry Vikové, Ellen Jilemnické a Šárky Radové jsou v mnohém podobné, avšak při hlubším komparativním dialogu se ukazují diference, kterých si tato práce všímá a srovnává je s principy nové figurace.
Anotace v angličtině
The diploma thesis entitled Statue at the periphery: Czech Female Sculptors Producing Figural Art from the Second Half of the Twentieth Century represents the phenomenon of figurative sculpture which began to show itself in our artistic environment from the 1960s, within the art movement of new figuration. The thesis confronts the Czech environment with foreign process of this trend, with a particular focus on Czech female sculptors whose artistic expression have made the human figure and its fragments very popular. Except for anchoring and characterising the artistic term of new figuration, the research also presents well-known female sculptores of the first generation. However the main focus is on the younger generation of sculptor specifically born between 1936 and 1949 and mostly still alive, who decided that figure artwork at the moment of conceptual work, the figure was not so much in demand. Because of this, and owing to the chosen material of ceramics, these female artists found themselves on the imaginary periphery of the art Czech scene. The artistic progresses and expressions of Hana Purkrábková, Stanislava Kavanová, Jindra Viková, Ellen Jilemnická and Šárka Radová are similar in many ways but in deeper comparative dialogue differences are revealed which this thesis observes and compares with the principles of new figuration.
Klíčová slova
nová figurace, sochařství, sochařky, druhá polovina dvacátého století, historicko-srovnávací metoda, pomyslná výtvarná periferie, Hana Purkrábková, Stanislava Kavanová, Jindra Viková, Ellen Jilemnická, Šárka Radová
Klíčová slova v angličtině
new figuration, the art of sculpture, female sculptors, the second half of the 20th century, historical and comparative method, notional periphery of art, Hana Purkrábková, Stanislava Kavanová, Jindra Viková, Ellen Jilemnická, Šárka Radová
Rozsah průvodní práce
Práce - 115 s. Přílohy - 58 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce s názvem Socha na okraji: české sochařky tvořící od druhé poloviny dvacátého století zaměřující se na figurální tvorbu představuje fenomén figurální sochařské tvorby, jež se v našem uměleckém prostředí začal projevovat od šedesátých let v rámci proudu nové figurace. Práce tak konfrontuje české prostředí se zahraničním vývojem tohoto trendu, a to přímo s konkrétním zaměřením na české sochařky, u jejichž uměleckých projevů získala lidská figura a její fragmenty velkou oblibu. Kromě ukotvení a charakterizování výtvarného termínu nové figurace tak diplomový výzkum pochopitelně prezentuje známá sochařská jména prvotní generace. Ovšem nejvíce se zaměřuje na sochařky mladší generace, konkrétně narozené v letech 1936-1949, povětšině dosud žijící, které se pro figurativní tvorbu rozhodly v momentě, kdy na rozdíl od konceptuální tvorby nebyla figura až tak žádanou, a tak se, i díky často zvolenému materiálu keramiky, tyto umělkyně ocitly na pomyslné periferii české umělecké scény. Umělecké vývoje a projevy Hany Purkrábkové, Stanislavy Kavanové, Jindry Vikové, Ellen Jilemnické a Šárky Radové jsou v mnohém podobné, avšak při hlubším komparativním dialogu se ukazují diference, kterých si tato práce všímá a srovnává je s principy nové figurace.
Anotace v angličtině
The diploma thesis entitled Statue at the periphery: Czech Female Sculptors Producing Figural Art from the Second Half of the Twentieth Century represents the phenomenon of figurative sculpture which began to show itself in our artistic environment from the 1960s, within the art movement of new figuration. The thesis confronts the Czech environment with foreign process of this trend, with a particular focus on Czech female sculptors whose artistic expression have made the human figure and its fragments very popular. Except for anchoring and characterising the artistic term of new figuration, the research also presents well-known female sculptores of the first generation. However the main focus is on the younger generation of sculptor specifically born between 1936 and 1949 and mostly still alive, who decided that figure artwork at the moment of conceptual work, the figure was not so much in demand. Because of this, and owing to the chosen material of ceramics, these female artists found themselves on the imaginary periphery of the art Czech scene. The artistic progresses and expressions of Hana Purkrábková, Stanislava Kavanová, Jindra Viková, Ellen Jilemnická and Šárka Radová are similar in many ways but in deeper comparative dialogue differences are revealed which this thesis observes and compares with the principles of new figuration.
Klíčová slova
nová figurace, sochařství, sochařky, druhá polovina dvacátého století, historicko-srovnávací metoda, pomyslná výtvarná periferie, Hana Purkrábková, Stanislava Kavanová, Jindra Viková, Ellen Jilemnická, Šárka Radová
Klíčová slova v angličtině
new figuration, the art of sculpture, female sculptors, the second half of the 20th century, historical and comparative method, notional periphery of art, Hana Purkrábková, Stanislava Kavanová, Jindra Viková, Ellen Jilemnická, Šárka Radová
Zásady pro vypracování
Diplomová práce s názvem Socha na okraji: české sochařky tvořící od druhé poloviny dvacátého století zaměřující se na figurální tvorbu má za cíl historicko-komparativní metodou představit sochařky narozené v první polovině 20. století a tvořící od 2. druhé poloviny 20. století, které se ve své tvorbě zaměřují na ztvárňování lidské postavy. Fenomén figurální sochy se začal ve 2. polovině 20. století s příchodem abstrakce a konceptuálního umění pomalu vytrácet, ale v našem prostředí se objevuje značná část ženských sochařek, která si naopak v této době figurální tvorbu oblíbila. Výběr čtyř sochařek, narozených v rozmezí let 1936-1949 má ještě kromě figurální tvorby další společný znak, a to určitý groteskní až satirický nádech tvorby, směřující k odkazu pop-artu a nové figurace. Komparativní dialog bude probíhat mezi následujícími autorkami: Hana Purkrábková, Stanislava Kavanová, Ellen Jilemnická, Jindra Viková a Šárka Radová. Kromě literatury budou zásadními podklady pro zpracování práce rozhovory, uskutečněné s dosud žijícími autorkami.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce s názvem Socha na okraji: české sochařky tvořící od druhé poloviny dvacátého století zaměřující se na figurální tvorbu má za cíl historicko-komparativní metodou představit sochařky narozené v první polovině 20. století a tvořící od 2. druhé poloviny 20. století, které se ve své tvorbě zaměřují na ztvárňování lidské postavy. Fenomén figurální sochy se začal ve 2. polovině 20. století s příchodem abstrakce a konceptuálního umění pomalu vytrácet, ale v našem prostředí se objevuje značná část ženských sochařek, která si naopak v této době figurální tvorbu oblíbila. Výběr čtyř sochařek, narozených v rozmezí let 1936-1949 má ještě kromě figurální tvorby další společný znak, a to určitý groteskní až satirický nádech tvorby, směřující k odkazu pop-artu a nové figurace. Komparativní dialog bude probíhat mezi následujícími autorkami: Hana Purkrábková, Stanislava Kavanová, Ellen Jilemnická, Jindra Viková a Šárka Radová. Kromě literatury budou zásadními podklady pro zpracování práce rozhovory, uskutečněné s dosud žijícími autorkami.
Seznam doporučené literatury
BUNGEROVÁ, Vladimíra. Sochárky. Výber osobností česko-slovenského sochárstva. Slovenská národná galéria, Bratislava, 2015. 160 s. HALÍŘOVÁ, Marie. Ellen Jilemnická - plastiky. Praha: Galerie hlavního města Prah, 1986. KROUTVOR, Josef. Suterény, vybrané kritické texty 1963-2000. Jihočany: H&H, 2001. 465 s. ISBN 80-86022-85-4. NOVÁK, Luděk. Nová figurace, 1970. 59 s. NOVOTNÁ, Jarmila. Hana Purkrábková, Karel Pauzer. Brno: Moravská galerie v Brně, 1993. ISBN 80-7027-023-3. PETROVÁ, Eva. Nová figurace. Litoměřice: Galerie výtvarného umění Litoměřice, 1993. 104 s. ISBN 80-85090-16-3. PETROVÁ, Eva. Výstavy v čase proměn. Praha: Gallery, 2009. 255 s. ISBN 978-80-86990-75-0. RONOVSKÝ, František. Cesty k monumentalitě. Karlovy Vary, Klenová: Galerie Klatovy; Galerie umění Karlovy Vary, 2004. Nestr. ISBN 80-85014-53-X. STÁNDÍKOVÁ, Jolana. Sochy v Praze 1980-2000. Praha: Kdo je kdo, 2000. 142 s. ISBN 80-902586-5-4. TETIVA, Vlastimil. České malířství a sochařství 2.poloviny 20.stol. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie, 1991. 238 s. ISBN 80-900633-0-6. VOLF, Petr. Vzrušení, rozhovory o umění z let 1995-2005. Praha: BB art, 2006. 349 s. ISBN 80-7341-729-4. WITTLICH, Petr. České sochařství ve 20. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 246 s. WITTLICH, Petr. Ellen Jilemnická. Praha: Gallery, 2011. 163 s. ISBN 978-80-86990-66-8. WITTLICH, Petr. In Ellen Jilemnická, sochy. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2005. 18 s. ISBN 80-85025-50-7.
Seznam doporučené literatury
BUNGEROVÁ, Vladimíra. Sochárky. Výber osobností česko-slovenského sochárstva. Slovenská národná galéria, Bratislava, 2015. 160 s. HALÍŘOVÁ, Marie. Ellen Jilemnická - plastiky. Praha: Galerie hlavního města Prah, 1986. KROUTVOR, Josef. Suterény, vybrané kritické texty 1963-2000. Jihočany: H&H, 2001. 465 s. ISBN 80-86022-85-4. NOVÁK, Luděk. Nová figurace, 1970. 59 s. NOVOTNÁ, Jarmila. Hana Purkrábková, Karel Pauzer. Brno: Moravská galerie v Brně, 1993. ISBN 80-7027-023-3. PETROVÁ, Eva. Nová figurace. Litoměřice: Galerie výtvarného umění Litoměřice, 1993. 104 s. ISBN 80-85090-16-3. PETROVÁ, Eva. Výstavy v čase proměn. Praha: Gallery, 2009. 255 s. ISBN 978-80-86990-75-0. RONOVSKÝ, František. Cesty k monumentalitě. Karlovy Vary, Klenová: Galerie Klatovy; Galerie umění Karlovy Vary, 2004. Nestr. ISBN 80-85014-53-X. STÁNDÍKOVÁ, Jolana. Sochy v Praze 1980-2000. Praha: Kdo je kdo, 2000. 142 s. ISBN 80-902586-5-4. TETIVA, Vlastimil. České malířství a sochařství 2.poloviny 20.stol. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie, 1991. 238 s. ISBN 80-900633-0-6. VOLF, Petr. Vzrušení, rozhovory o umění z let 1995-2005. Praha: BB art, 2006. 349 s. ISBN 80-7341-729-4. WITTLICH, Petr. České sochařství ve 20. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 246 s. WITTLICH, Petr. Ellen Jilemnická. Praha: Gallery, 2011. 163 s. ISBN 978-80-86990-66-8. WITTLICH, Petr. In Ellen Jilemnická, sochy. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2005. 18 s. ISBN 80-85025-50-7.