Cílem této práce bylo prozkoumat vztah mezi životní spokojeností a dojížděním u občanů Ústí nad Labem. Zdrojem byla data získaná z dotazníkového šetření. Typy dojíždění byly rozčleněny do šesti kategorií: autobus, vlak, auto, motorka, kolo a chůze. Byl zkoumán vztah životní spokojenosti a dojíždění těmito způsoby. Pro nalezení vztahu mezi proměnnými byl použit regresní model LOGIT. Vytvořeny byly tři dvojice modelů - rozdělení dle pohlaví, dle věku a dle počtu dětí. Bylo nalezeno několik pozitivních i kvadratických vztahů mezi životní spokojeností a dojížděním. Nejsilnější vztahy se štěstím byly nalezeny u chůze v modelu pro ženy (pozitivní), v modelu věkové kategorie nad 36 let a u respondentů s dětmi (kvadratický). Zároveň byl nalezen kvadratický vztah dojíždění vlakem se životní spokojeností objevující se v modelu nad 36 let a v modelu s dětmi. Spojitost mezi životní spokojeností a dojíždění autem, motorkou a na kole nebyla prokázána.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis was to examine the relationship between life satisfaction and commuting of citizens in Ústí nad Labem. The data source was obtained from a questionnaire survey. Types of commuting were separated into six categories: bus, train, car, motorbike, bicycle and walking. The relationship between life satisfaction and commuting was investigated by these ways. The LOGIT regression model was used to find the relationship between the variables. Three pairs of models were constructed: division by gender, age and number of children. Several positive and quadratic relationships have been found between life satisfaction and commuting. The strongest relationship found with happiness was walking in the model for women (positive), in the model of the age category over 36 years and in respondents with children (quadratic). Simultaneously, the qudratic relationship between the train and life satisfaction was found, appearing in the model over 36 years of age and in the model with children. The connection between life satisfaction and commuting by car, motorcycle and bicycle has not been proven.
Klíčová slova
Životní spokojenost, dojíždění, druhy dojíždění, vztah, dotazník, regrese, občané Ústí nad Labem
Klíčová slova v angličtině
Life satisfaction, transport, means of transport, relationship, questionnnaire, regression, citizens of Ústí nad Labem
Rozsah průvodní práce
57 s. (95 349 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem této práce bylo prozkoumat vztah mezi životní spokojeností a dojížděním u občanů Ústí nad Labem. Zdrojem byla data získaná z dotazníkového šetření. Typy dojíždění byly rozčleněny do šesti kategorií: autobus, vlak, auto, motorka, kolo a chůze. Byl zkoumán vztah životní spokojenosti a dojíždění těmito způsoby. Pro nalezení vztahu mezi proměnnými byl použit regresní model LOGIT. Vytvořeny byly tři dvojice modelů - rozdělení dle pohlaví, dle věku a dle počtu dětí. Bylo nalezeno několik pozitivních i kvadratických vztahů mezi životní spokojeností a dojížděním. Nejsilnější vztahy se štěstím byly nalezeny u chůze v modelu pro ženy (pozitivní), v modelu věkové kategorie nad 36 let a u respondentů s dětmi (kvadratický). Zároveň byl nalezen kvadratický vztah dojíždění vlakem se životní spokojeností objevující se v modelu nad 36 let a v modelu s dětmi. Spojitost mezi životní spokojeností a dojíždění autem, motorkou a na kole nebyla prokázána.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis was to examine the relationship between life satisfaction and commuting of citizens in Ústí nad Labem. The data source was obtained from a questionnaire survey. Types of commuting were separated into six categories: bus, train, car, motorbike, bicycle and walking. The relationship between life satisfaction and commuting was investigated by these ways. The LOGIT regression model was used to find the relationship between the variables. Three pairs of models were constructed: division by gender, age and number of children. Several positive and quadratic relationships have been found between life satisfaction and commuting. The strongest relationship found with happiness was walking in the model for women (positive), in the model of the age category over 36 years and in respondents with children (quadratic). Simultaneously, the qudratic relationship between the train and life satisfaction was found, appearing in the model over 36 years of age and in the model with children. The connection between life satisfaction and commuting by car, motorcycle and bicycle has not been proven.
Klíčová slova
Životní spokojenost, dojíždění, druhy dojíždění, vztah, dotazník, regrese, občané Ústí nad Labem
Klíčová slova v angličtině
Life satisfaction, transport, means of transport, relationship, questionnnaire, regression, citizens of Ústí nad Labem
Zásady pro vypracování
Dojíždění je denní součástí života většiny lidí současnosti. Zjištění, jak dojíždění ovlivňuje životní spokojenost, může přinést poznatky pro management dopravy.
Vztahem životní spokojenosti a dojížděním se zabývá řada vědeckých studií. Dle Helliwell, J., Layard, R., Sachs, J. 2018 a jejich World Happinnes Report 2018 uskutečněnou OSN je průměrná doba dojíždění lidí na celém světě do práce 41,6 minut. Nejspíše není náhodou, že 3 nejšťastnější země světa (Norsko, Dánsko, Finsko) mají dobu dojíždění hluboko pod tímto průměrem. Buettner, D. (2010) vypočítal, že lidé si cení zkrácení doby dojíždění do práce na 40 000 \$ ročně. Nejvhodnější dobou dojíždění je dle průzkumu Redmonda, L. S., & Mokhtariana, P. L. (2001), 16-ti minutová jednosměrná cesta. Tento čas lidé také volí proto, aby ideálně oddělili svoje pracovní prostředí od domova. Výzkum probíhal pouze v USA, ale je pravděpodobné, že podobný výsledek bychom našli i v jiných zemích světa.
Cílem práce je najít a popsat vztah mezi délkou dojíždění a životní spokojeností občanů v Ústí nad Labem.
Hlavním zdrojem diplomové práce budou informace získané dotazníkovým šetřením, které bude probíhat v Ústí nad Labem. Dotazník bude obsahovat otázky týkající se délky dojíždění, typu dojíždění, současné životní spokojenosti jedince a jiných faktorů lidského života, které potenciálně mohou mít vliv na životní spokojenost respondenta. Životní spokojenost bude zjišťována za použití škály 0 (nejhorší) ? 10 (nejlepší). Výstupní informace z dotazníků budou analyzovány ve statistickém programu Gretl pomocí lineární regresní analýzy.
Zásady pro vypracování
Dojíždění je denní součástí života většiny lidí současnosti. Zjištění, jak dojíždění ovlivňuje životní spokojenost, může přinést poznatky pro management dopravy.
Vztahem životní spokojenosti a dojížděním se zabývá řada vědeckých studií. Dle Helliwell, J., Layard, R., Sachs, J. 2018 a jejich World Happinnes Report 2018 uskutečněnou OSN je průměrná doba dojíždění lidí na celém světě do práce 41,6 minut. Nejspíše není náhodou, že 3 nejšťastnější země světa (Norsko, Dánsko, Finsko) mají dobu dojíždění hluboko pod tímto průměrem. Buettner, D. (2010) vypočítal, že lidé si cení zkrácení doby dojíždění do práce na 40 000 \$ ročně. Nejvhodnější dobou dojíždění je dle průzkumu Redmonda, L. S., & Mokhtariana, P. L. (2001), 16-ti minutová jednosměrná cesta. Tento čas lidé také volí proto, aby ideálně oddělili svoje pracovní prostředí od domova. Výzkum probíhal pouze v USA, ale je pravděpodobné, že podobný výsledek bychom našli i v jiných zemích světa.
Cílem práce je najít a popsat vztah mezi délkou dojíždění a životní spokojeností občanů v Ústí nad Labem.
Hlavním zdrojem diplomové práce budou informace získané dotazníkovým šetřením, které bude probíhat v Ústí nad Labem. Dotazník bude obsahovat otázky týkající se délky dojíždění, typu dojíždění, současné životní spokojenosti jedince a jiných faktorů lidského života, které potenciálně mohou mít vliv na životní spokojenost respondenta. Životní spokojenost bude zjišťována za použití škály 0 (nejhorší) ? 10 (nejlepší). Výstupní informace z dotazníků budou analyzovány ve statistickém programu Gretl pomocí lineární regresní analýzy.
Seznam doporučené literatury
Seznam doporučené literatury:
Biddix, P. (2015). Strategies for Assessing Commuter Students, in Biddix, P., ed., Understanding and Addressing Commuter Student Needs: New Directions for Students Service. San Francisco, CA: Jossey Bass, pp. 97-107, https://doi.org/10.1002/ss.20131
Buettner, D. (2010). Thrive: Finding happiness the blue zones way. National Geographic Books.
Helliwell, J., Layard, R., Sachs, J. (2018). World Happiness Report 2018. New York: Sustainable Development Solutions Network. ISBN: 978-0-9968513-6-7.
Lachmann, B., Sariyska, R., Kannen, Ch., Stavrou, M., Montag, Ch. (2017). Commuting, Life-Satisfaction and Internet Addiction. International Journal of Environmental Research and Public Health, 14(10), http://dx.doi.org/10.3390/ijerph14101176
Redmond, L. S., & Mokhtarian, P. L. (2001). The positive utility of the commute: modeling ideal commute time and relative desired commute amount. Transportation, 28(2), 179-205.
Seznam doporučené literatury
Seznam doporučené literatury:
Biddix, P. (2015). Strategies for Assessing Commuter Students, in Biddix, P., ed., Understanding and Addressing Commuter Student Needs: New Directions for Students Service. San Francisco, CA: Jossey Bass, pp. 97-107, https://doi.org/10.1002/ss.20131
Buettner, D. (2010). Thrive: Finding happiness the blue zones way. National Geographic Books.
Helliwell, J., Layard, R., Sachs, J. (2018). World Happiness Report 2018. New York: Sustainable Development Solutions Network. ISBN: 978-0-9968513-6-7.
Lachmann, B., Sariyska, R., Kannen, Ch., Stavrou, M., Montag, Ch. (2017). Commuting, Life-Satisfaction and Internet Addiction. International Journal of Environmental Research and Public Health, 14(10), http://dx.doi.org/10.3390/ijerph14101176
Redmond, L. S., & Mokhtarian, P. L. (2001). The positive utility of the commute: modeling ideal commute time and relative desired commute amount. Transportation, 28(2), 179-205.