Tato práce pojednává o elasticitě vybraných daní. Cílem práce je změřit elasticitu na HDP u vybraných daní českého daňového systému za období let 2004-2017 a vyhodnotit faktory, které tuto elasticitu ovlivňovaly. První část práce pojednává o současném stavu poznání v této problematice. Druhá část popisuje metody pro výpočet daňové elasticity - oblouková elasticita a regresní analýza. Ve třetí části jsou vypočteny hodnoty elasticity všech vybraných daní za použití obou metod. Tyto hodnoty jsou pak komparovány s hodnotami z období let 1993-2003. V poslední části jsou všechny výsledky shrnuty a je diskutováno o faktorech, které je mohly ovlivnit. Mezi elastické daně patří daň z přidané hodnoty, spotřební daň z vína a meziproduktů a spotřební daň z tabáku a tabákových výrobků. Naopak mezi neelastické daně patří daň z příjmů fyzických i právnických osob, spotřební daň z minerálních olejů, piva, lihu a lihovin, a pojistné na sociální zabezpečení.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the tax elasticity of selected taxes. The aim of the thesis is to determine the tax elasticity to GDP of selected taxes in the Czech tax system during the 2004-2017 period and to identify the factors that affected the tax elasticity. The first part of the thesis deals with the current state of knowledge in this area. The second part describes the methods for calculating a tax elasticity - buoyancy and regression analysis. In the third part, values of tax elasticities of all taxes are calculated using the both methods. These values are compared to values from 1993-2003 period. In the last part, all results are summarized and there is a discussion about factors that could affect the results. Elastic taxes include value-added tax, excise tax on wine and intermediates and excise tax on tobacco and tobacco products. Inelastic taxes include income tax, corporate tax, excise tax on mineral oil, on beer, on liquors, and social insurance.
Klíčová slova
daňová elasticita, HDP, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, DPH, spotřební daň, regresní analýza, oblouková elasticita
Tato práce pojednává o elasticitě vybraných daní. Cílem práce je změřit elasticitu na HDP u vybraných daní českého daňového systému za období let 2004-2017 a vyhodnotit faktory, které tuto elasticitu ovlivňovaly. První část práce pojednává o současném stavu poznání v této problematice. Druhá část popisuje metody pro výpočet daňové elasticity - oblouková elasticita a regresní analýza. Ve třetí části jsou vypočteny hodnoty elasticity všech vybraných daní za použití obou metod. Tyto hodnoty jsou pak komparovány s hodnotami z období let 1993-2003. V poslední části jsou všechny výsledky shrnuty a je diskutováno o faktorech, které je mohly ovlivnit. Mezi elastické daně patří daň z přidané hodnoty, spotřební daň z vína a meziproduktů a spotřební daň z tabáku a tabákových výrobků. Naopak mezi neelastické daně patří daň z příjmů fyzických i právnických osob, spotřební daň z minerálních olejů, piva, lihu a lihovin, a pojistné na sociální zabezpečení.
Anotace v angličtině
This thesis deals with the tax elasticity of selected taxes. The aim of the thesis is to determine the tax elasticity to GDP of selected taxes in the Czech tax system during the 2004-2017 period and to identify the factors that affected the tax elasticity. The first part of the thesis deals with the current state of knowledge in this area. The second part describes the methods for calculating a tax elasticity - buoyancy and regression analysis. In the third part, values of tax elasticities of all taxes are calculated using the both methods. These values are compared to values from 1993-2003 period. In the last part, all results are summarized and there is a discussion about factors that could affect the results. Elastic taxes include value-added tax, excise tax on wine and intermediates and excise tax on tobacco and tobacco products. Inelastic taxes include income tax, corporate tax, excise tax on mineral oil, on beer, on liquors, and social insurance.
Klíčová slova
daňová elasticita, HDP, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, DPH, spotřební daň, regresní analýza, oblouková elasticita
Diplomová práce se může stát podkladem pro výzkumy zabývající se komparací elasticity vybraných daní v členských státech EU. S ohledem na to, že diplomová práce navazuje na obdobný výzkum elasticity provedený pro období let 1993-2003 a sama tento horizont posunuje o dalších 14 let (2004-2017), mohou v budoucnu na závěry navázat další výzkumy a posunout měření daňové elasticity v ČR o další časovou periodu. Práce může být rovněž podnětem pro sledování míry stability faktorů, které mohou daňovou elasticitu ovlivňovat. Práce může být podnětná i pro teoretickou sféru, která může následně upozornit praxi na stěžejní makroekonomické faktory, které by mohly daňovou elasticitu negativně ovlivňovat.
Práce se bude opírat o studie, ve kterých byla daňová elasticita zkoumána v zahraničí. Většina studií se shoduje v tom, že nejvyšší hodnoty elasticit bývají naměřeny u daně z příjmů právnických osob, naopak nejmenší hodnoty elasticity vykazují spotřební daně a majetkové daně. K měření elasticit studie používaly pouze jednu metodu; v této práci budou k měření elasticit použity dvě základní metody, jejichž výsledky budou mezi sebou komparovány.
Diplomová práce se bude zabývat problematikou daňové elasticity na HDP, tj. jak citlivá je změna daňového inkasa na změnu HDP. Cílem práce bude změřit elasticitu na HDP u vybraných daní českého daňového systému za období let 2004-2017 a vyhodnotit faktory, které tuto elasticitu ovlivňovaly.
Pro výpočty a určení daňových elasticit budou použita sekundární data o výši daňových inkas a HDP za sledované období. Zdrojem těchto dat budou oficiální webové portály státních úřadů. K měření daňové elasticity bude použita metoda obloukové elasticity a metoda regresní analýzy. U metody obloukové elasticity se bude při výpočtu elasticity příslušné daně v dané časové řadě postupovat třemi způsoby. Buď se vypočte hodnota elasticity za každý rok a celkovou hodnotu získáme jejich aritmetickým průměrem, nebo se tato hodnota vypočte z krajních hodnot časového období, anebo se vypočte na základě průměrných hodnot ve tříleté periodě na začátku a na konci období. U metody regresní analýzy existují dva způsoby, jak dojít k výsledné hodnotě elasticity. Prvním ze způsobů je stanovit dva regresní modely, kde u prvního modelu bude závisle proměnnou přirozený logaritmus daňového výnosu a u druhého modelu bude závisle proměnnou přirozený logaritmus HDP. Nezávisle proměnnou bude u obou modelů čas. Na základě podílu koeficientů nezávisle proměnných z obou modelů bude stanovena hodnota elasticity příslušné daně. Druhým způsobem, jak stanovit hodnotu elasticity, je stanovit pouze jeden regresní model, kde závisle proměnnou bude čas a nezávisle proměnnou bude přirozený logaritmus HDP. Koeficient nezávisle proměnné bude hodnota elasticity příslušné daně. Výsledky elasticit naměřené v těchto metodách budou mezi sebou komparovány. Vzhledem k tomu, že bude zkoumána daňová elasticita v období let 2004-2017, bude tím navázáno na práci, která zkoumala daňovou elasticitu v období let 1993-2003. Na základě znalosti vývojového trendu elasticit v letech 1993-2003 a vývojového trendu elasticit u stejných daní v letech 2004-2017 bude vyhodnocen celkový trend za posledních 24 let a faktory, které tento trend ovlivňovaly.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se může stát podkladem pro výzkumy zabývající se komparací elasticity vybraných daní v členských státech EU. S ohledem na to, že diplomová práce navazuje na obdobný výzkum elasticity provedený pro období let 1993-2003 a sama tento horizont posunuje o dalších 14 let (2004-2017), mohou v budoucnu na závěry navázat další výzkumy a posunout měření daňové elasticity v ČR o další časovou periodu. Práce může být rovněž podnětem pro sledování míry stability faktorů, které mohou daňovou elasticitu ovlivňovat. Práce může být podnětná i pro teoretickou sféru, která může následně upozornit praxi na stěžejní makroekonomické faktory, které by mohly daňovou elasticitu negativně ovlivňovat.
Práce se bude opírat o studie, ve kterých byla daňová elasticita zkoumána v zahraničí. Většina studií se shoduje v tom, že nejvyšší hodnoty elasticit bývají naměřeny u daně z příjmů právnických osob, naopak nejmenší hodnoty elasticity vykazují spotřební daně a majetkové daně. K měření elasticit studie používaly pouze jednu metodu; v této práci budou k měření elasticit použity dvě základní metody, jejichž výsledky budou mezi sebou komparovány.
Diplomová práce se bude zabývat problematikou daňové elasticity na HDP, tj. jak citlivá je změna daňového inkasa na změnu HDP. Cílem práce bude změřit elasticitu na HDP u vybraných daní českého daňového systému za období let 2004-2017 a vyhodnotit faktory, které tuto elasticitu ovlivňovaly.
Pro výpočty a určení daňových elasticit budou použita sekundární data o výši daňových inkas a HDP za sledované období. Zdrojem těchto dat budou oficiální webové portály státních úřadů. K měření daňové elasticity bude použita metoda obloukové elasticity a metoda regresní analýzy. U metody obloukové elasticity se bude při výpočtu elasticity příslušné daně v dané časové řadě postupovat třemi způsoby. Buď se vypočte hodnota elasticity za každý rok a celkovou hodnotu získáme jejich aritmetickým průměrem, nebo se tato hodnota vypočte z krajních hodnot časového období, anebo se vypočte na základě průměrných hodnot ve tříleté periodě na začátku a na konci období. U metody regresní analýzy existují dva způsoby, jak dojít k výsledné hodnotě elasticity. Prvním ze způsobů je stanovit dva regresní modely, kde u prvního modelu bude závisle proměnnou přirozený logaritmus daňového výnosu a u druhého modelu bude závisle proměnnou přirozený logaritmus HDP. Nezávisle proměnnou bude u obou modelů čas. Na základě podílu koeficientů nezávisle proměnných z obou modelů bude stanovena hodnota elasticity příslušné daně. Druhým způsobem, jak stanovit hodnotu elasticity, je stanovit pouze jeden regresní model, kde závisle proměnnou bude čas a nezávisle proměnnou bude přirozený logaritmus HDP. Koeficient nezávisle proměnné bude hodnota elasticity příslušné daně. Výsledky elasticit naměřené v těchto metodách budou mezi sebou komparovány. Vzhledem k tomu, že bude zkoumána daňová elasticita v období let 2004-2017, bude tím navázáno na práci, která zkoumala daňovou elasticitu v období let 1993-2003. Na základě znalosti vývojového trendu elasticit v letech 1993-2003 a vývojového trendu elasticit u stejných daní v letech 2004-2017 bude vyhodnocen celkový trend za posledních 24 let a faktory, které tento trend ovlivňovaly.
Seznam doporučené literatury
Belinga, V., Benedek, D., Mooij, R., & Norregard, J. (2014). Tax Buoyancy in OECD Countries [Online]. IMF Working Paper No. WP/14/110.
Creedy, J., & Gemmell, N. (2008). Corporation tax buoyancy and revenue elasticity in the UK [Online]. Economic Modelling, 25(1), 24-37.
Dudine, P., & Jalles, J. (2017). How Buoyant Is the Tax System? New Evidence from a Large Heterogeneous Panel [Online]. Journal Of International Development, 30(6), 961 - 991.
Haughton, J. (1998). Estimating tax buoyancy, elasticity and stability [Online]. Harvard Institute of International Development and Suffolk University.
Havránek, T., Irsová, Z., & Schwarz, J. (2016). Dynamic elasticities of tax revenue: evidence from the Czech Republic [Online]. Applied Economics, 48(60), 5866-5881.
Jalles, J. (2017). Tax Buoyancy in Sub-Saharan Africa: An Empirical Exploration [Online]. African Development Review, 29(1), 1-15.
Koester, G. B., & Priesmeier, C. (2012). Estimating dynamic tax revenue elasticities for Germany. Bundesbank Discussion Paper No. 23/2012.
Leuthold, J. H., & N'Guessan, T. (1986). Tax buoyancy vs elasticity in developing economy. BEBR faculty working paper; no. 1272.
Machado, R., & Zuloeta, J. (2012). The impact of the business cycle on elasticities of tax revenue in Latin America (No. IDB-WP-340). IDB Working Paper Series.
Machová, Z. (2011). Vývoj strukturálního salda státního rozpočtu v České republice po vstupu do EU [Online]. Ekonomická Revue - Central European Review Of Economic Issues, (14), 228-233.
Tagkalakis, A. (2015). Estimating the elasticity of personal income tax to gross earnings from income tax statements in Greece: Implication for tax buoyancy [Online]. Public Finance, 15(1), 47-64.
Seznam doporučené literatury
Belinga, V., Benedek, D., Mooij, R., & Norregard, J. (2014). Tax Buoyancy in OECD Countries [Online]. IMF Working Paper No. WP/14/110.
Creedy, J., & Gemmell, N. (2008). Corporation tax buoyancy and revenue elasticity in the UK [Online]. Economic Modelling, 25(1), 24-37.
Dudine, P., & Jalles, J. (2017). How Buoyant Is the Tax System? New Evidence from a Large Heterogeneous Panel [Online]. Journal Of International Development, 30(6), 961 - 991.
Haughton, J. (1998). Estimating tax buoyancy, elasticity and stability [Online]. Harvard Institute of International Development and Suffolk University.
Havránek, T., Irsová, Z., & Schwarz, J. (2016). Dynamic elasticities of tax revenue: evidence from the Czech Republic [Online]. Applied Economics, 48(60), 5866-5881.
Jalles, J. (2017). Tax Buoyancy in Sub-Saharan Africa: An Empirical Exploration [Online]. African Development Review, 29(1), 1-15.
Koester, G. B., & Priesmeier, C. (2012). Estimating dynamic tax revenue elasticities for Germany. Bundesbank Discussion Paper No. 23/2012.
Leuthold, J. H., & N'Guessan, T. (1986). Tax buoyancy vs elasticity in developing economy. BEBR faculty working paper; no. 1272.
Machado, R., & Zuloeta, J. (2012). The impact of the business cycle on elasticities of tax revenue in Latin America (No. IDB-WP-340). IDB Working Paper Series.
Machová, Z. (2011). Vývoj strukturálního salda státního rozpočtu v České republice po vstupu do EU [Online]. Ekonomická Revue - Central European Review Of Economic Issues, (14), 228-233.
Tagkalakis, A. (2015). Estimating the elasticity of personal income tax to gross earnings from income tax statements in Greece: Implication for tax buoyancy [Online]. Public Finance, 15(1), 47-64.