Informace o kvalifikační práci Němečtí svobodní zednáři v Československu (1918-1938). Analýza vybraných spolků svobodných zednářů sdružených pod Velikou Lóží Lessing zu den drei Ringen v historickém a kulturním kontextu
- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Němečtí svobodní zednáři v Československu (1918-1938).
Hlavní téma v angličtině
Germanfreemasons in Czechoslovakia (1818-1938).
Název dle studenta
Němečtí svobodní zednáři v Československu (1918-1938). Analýza vybraných spolků svobodných zednářů sdružených pod Velikou Lóží Lessing zu den drei Ringen v historickém a kulturním kontextu
Název dle studenta v angličtině
German freemasons in Czechoslovakia (1918-1938). Analysis of selected Freemason Associations under the Great Lodge Lessing zu den drei Ringen in historical and cultural context
Tématem disertační práce je německé svobodné zednářství v meziválečném Československu prezentované Velikou Lóží Lessing zu den drei Ringen. Hlavním cílem je představit základní rysy organizace, její vznik a vývoj.
Rozvoj německých zednářských spolků nastal po roce 1870 a až do konce monarchie fungovaly jako tzv. zednářské kroužky. Po roce 1918 došlo k jejich transformaci v řádné lóže. Práce se dále věnuje vybraným tématům jako vztahu VL Lessing k Československu, edukativní činnosti jednotlivých spolků, sociální struktuře a charitativní činnosti a také byla provedena sonda do vnitřního života některých spolků.
Hlavním úkolem tedy bylo pokusit se zcelit roztříštěný pohled na VL Lessing jako na fungující organizaci, která měla svůj postupný vývoj. Zásadním cílem bylo postihnout proměny, kterými tato část německého zednářstva procházela jak v období monarchie, tak zejména v meziválečném Československu. Pod vlivem soudobé německé odborné literatury jsem zpracoval čtyři dílčí přístupy reflektující určitý jev. Prvním je vztah ke státu a jeho institucím. Meziválečné Československo ponechalo zednářství z pohledu legislativy nerušený průběh, navíc tu byl specifický rys a to osobnost prezidenta Tomáše G. Masaryka, který se těšil všeobecnému respektu i mezi zednáři. Spíše mě zajímalo, zda členové VL Lessing nějak artikulovali svou pozici ve státě a vztah k němu jako reprezentanti německého obyvatelstva. Na to navazuje druhý pohled reflektující osvětovou a sebe-prezentační činnost. Jaké materiály mohl mít k dispozici běžný člen? Jaká byla témata zednářských diskuzí? Byly tyto materiály z produkce vlastních členů, nebo se jednalo o přejímání z jiných prostřední, a pokud ano, tak z jakých? Z důvodů pouze úzce profilovaných pramenů zůstalo zpracování sociální struktury lóží na pozici sondy do reprezentativního vzorku. Zde je užitečný komparativní pohled na německé a české zednářstvo, které se rekrutovalo z odlišných sociálních poměrů. Logicky návazným tématem jsou podpůrné a charitativní aktivity spolků, které mnohdy tvořily významnou náplň činnosti konkrétní organizace. Formu sondy jsem zvolil i v případě analýzy vnitřního života tří zednářských spolků z Prahy, Karlových Varů a Žatce. Zde se ukázalo jako plodné srovnání období v monarchii a později v republice.
Anotace v angličtině
The topic of the dissertation is German Freemasonry in Interwar Czechoslovakia presented by the Great Lodge Lessing zu den drei Ringen. The main goal is to present the basic features of the organization, its origin and development. The development of German Masonic associations took place after 1870 and until the end of the monarchy they functioned as so-called Masonic circles. After 1918, they were transformed into a proper lodge. The work also deals with selected topics such as the relationship of GL Lessing to Czechoslovakia, educational activities of individual associations, social structure and charitable activities, and a probe was also conducted into the inner life of some associations.
The main task was to try to consolidate the fragmented view of GL Lessing as a functioning organization, which had its gradual development. I tried to capture the fundamental changes that this part of German Masonry went through both during the monarchy and especially in interwar Czechoslovakia. Under the influence of contemporary German professional literature, I tried four partial approaches reflecting a certain phenomenon. The first is the relationship to the state and its institutions. Interwar Czechoslovakia left Masonry undisturbed from the point of view of legislation, moreover, there was a specific feature, namely the personality of President Tomáš G. Masaryk, who enjoyed general respect, including Masonry. I was rather interested in whether the members of GL Lessing somehow articulated their position in the state and their relationship to it as representatives of the German population. This is followed by a second view reflecting educational and self-presentation activities. What materials could an ordinary member have available? What were the topics of the Masonic discussions? Were these materials from the production of their own members, or were they taken over from other media, and if so, from which ones? Due to only narrowly profiled sources, the processing of the social structure of the lodges remained only as a probe into a representative sample. Here is a useful comparative view of German and Czech Masonry, which was recruited from different social conditions. A logically related topic is the support and charitable activities of associations, which often formed a significant part of the activities of a particular organization. I chose the form of the probe also in the case of the analysis of the inner life of three Masonic associations from Prague, Karlovy Vary and Žatec. Here it proved to be a fruitful comparison of the period in the monarchy and later in the republic.
Klíčová slova
meziválečné Československo, spolky, svobodné zednářství, Veliká Lóže Lessing zu den drei Ringen
Klíčová slova v angličtině
interwar Czechoslovakia, Freemasonry, Great Lodge Lessing zu den drei Ringen, society
Rozsah průvodní práce
197 s. (593 994 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tématem disertační práce je německé svobodné zednářství v meziválečném Československu prezentované Velikou Lóží Lessing zu den drei Ringen. Hlavním cílem je představit základní rysy organizace, její vznik a vývoj.
Rozvoj německých zednářských spolků nastal po roce 1870 a až do konce monarchie fungovaly jako tzv. zednářské kroužky. Po roce 1918 došlo k jejich transformaci v řádné lóže. Práce se dále věnuje vybraným tématům jako vztahu VL Lessing k Československu, edukativní činnosti jednotlivých spolků, sociální struktuře a charitativní činnosti a také byla provedena sonda do vnitřního života některých spolků.
Hlavním úkolem tedy bylo pokusit se zcelit roztříštěný pohled na VL Lessing jako na fungující organizaci, která měla svůj postupný vývoj. Zásadním cílem bylo postihnout proměny, kterými tato část německého zednářstva procházela jak v období monarchie, tak zejména v meziválečném Československu. Pod vlivem soudobé německé odborné literatury jsem zpracoval čtyři dílčí přístupy reflektující určitý jev. Prvním je vztah ke státu a jeho institucím. Meziválečné Československo ponechalo zednářství z pohledu legislativy nerušený průběh, navíc tu byl specifický rys a to osobnost prezidenta Tomáše G. Masaryka, který se těšil všeobecnému respektu i mezi zednáři. Spíše mě zajímalo, zda členové VL Lessing nějak artikulovali svou pozici ve státě a vztah k němu jako reprezentanti německého obyvatelstva. Na to navazuje druhý pohled reflektující osvětovou a sebe-prezentační činnost. Jaké materiály mohl mít k dispozici běžný člen? Jaká byla témata zednářských diskuzí? Byly tyto materiály z produkce vlastních členů, nebo se jednalo o přejímání z jiných prostřední, a pokud ano, tak z jakých? Z důvodů pouze úzce profilovaných pramenů zůstalo zpracování sociální struktury lóží na pozici sondy do reprezentativního vzorku. Zde je užitečný komparativní pohled na německé a české zednářstvo, které se rekrutovalo z odlišných sociálních poměrů. Logicky návazným tématem jsou podpůrné a charitativní aktivity spolků, které mnohdy tvořily významnou náplň činnosti konkrétní organizace. Formu sondy jsem zvolil i v případě analýzy vnitřního života tří zednářských spolků z Prahy, Karlových Varů a Žatce. Zde se ukázalo jako plodné srovnání období v monarchii a později v republice.
Anotace v angličtině
The topic of the dissertation is German Freemasonry in Interwar Czechoslovakia presented by the Great Lodge Lessing zu den drei Ringen. The main goal is to present the basic features of the organization, its origin and development. The development of German Masonic associations took place after 1870 and until the end of the monarchy they functioned as so-called Masonic circles. After 1918, they were transformed into a proper lodge. The work also deals with selected topics such as the relationship of GL Lessing to Czechoslovakia, educational activities of individual associations, social structure and charitable activities, and a probe was also conducted into the inner life of some associations.
The main task was to try to consolidate the fragmented view of GL Lessing as a functioning organization, which had its gradual development. I tried to capture the fundamental changes that this part of German Masonry went through both during the monarchy and especially in interwar Czechoslovakia. Under the influence of contemporary German professional literature, I tried four partial approaches reflecting a certain phenomenon. The first is the relationship to the state and its institutions. Interwar Czechoslovakia left Masonry undisturbed from the point of view of legislation, moreover, there was a specific feature, namely the personality of President Tomáš G. Masaryk, who enjoyed general respect, including Masonry. I was rather interested in whether the members of GL Lessing somehow articulated their position in the state and their relationship to it as representatives of the German population. This is followed by a second view reflecting educational and self-presentation activities. What materials could an ordinary member have available? What were the topics of the Masonic discussions? Were these materials from the production of their own members, or were they taken over from other media, and if so, from which ones? Due to only narrowly profiled sources, the processing of the social structure of the lodges remained only as a probe into a representative sample. Here is a useful comparative view of German and Czech Masonry, which was recruited from different social conditions. A logically related topic is the support and charitable activities of associations, which often formed a significant part of the activities of a particular organization. I chose the form of the probe also in the case of the analysis of the inner life of three Masonic associations from Prague, Karlovy Vary and Žatec. Here it proved to be a fruitful comparison of the period in the monarchy and later in the republic.
Klíčová slova
meziválečné Československo, spolky, svobodné zednářství, Veliká Lóže Lessing zu den drei Ringen
Klíčová slova v angličtině
interwar Czechoslovakia, Freemasonry, Great Lodge Lessing zu den drei Ringen, society
Zásady pro vypracování
Záměrem tohoto doktorandského projektu je komplexnější studie německého svobodného zednářství v Československu v první polovině 20. století, jež bylo většinově sjednoceno ve Veliké Lóži Lessing. V rámci projektu by měla proběhnout analýza vzniku a vývoje pěti zakládajících spolků Veliké Lóže: žatecké lóže Kette zur Freiheit, karlovarské lóže Munificentia zur Verbrüderung am Sprudel, liberecké lóže Latomia a dvou pražských lóží Hiram a Harmonia. Záměrem je popsat vznik těchto spolků, jejich příhraniční spolupráci s německými mateřskými lóžemi a následnou spolkovou kooperaci, jež vedla ze vzniku VL Lessing.
Práce by se zaměřovala na následující tematické celky:
- vznik a vývoj svobodného zednářství v českých zemích v 18. a 19. století
- vznik a vývoj vybraných německých zednářských spolků v druhé polovině 19. století
- spolková kooperace na počátku 20. století a založení VL Lessing
- mezispolková komunikace v rámci struktur VL Lessing
- komunikace s kooperace s českými zednářskými spolky, komparace dvou různých typů
- vznik a působení badatelské lóže Quatuor Coronati, vnímání a zpracování vlastní historie
- sociální původ členů a osudy vybraných osobností spolků
- lóžové domy - stavitelská stopa německého zednářství patrná do současnosti
- ritus a rituál, historická kontinuita, tradice a symbolika
- vztah k sousednímu Německu v kulturní a politické rovině
- vztah k Československu jako státu a růst nacismu jako podmínky neexistence
- postavení v mezinárodním zednářství
Předpokládané členění práce:
1. Vymezení problematiky, historiografická reflexe, rozbor archivních materiálů, metodologie, heuristika, stanovení základních cílů práce a uvedení do problematiky.
2. Popis vzniku a vývoje svobodného zednářství v českých zemích v 18. a 19. století, na nějž navázal rozmach německých zednářských spolků v 2. polovině 19. století. Komparace vývoje vybraných zednářských organizací, sledování vzájemné komunikace a spolupráce.
3. Vznik Veliké Lóže Lessing a její spolkové struktury, přihlášení se k tradici německého zednářství a zároveň vztah jejích členů k československému státu a jeho demokratickému uspořádání.
4. Komunikace českého a německého zednářského elementu, komparace spolkových struktur, nacismus jako společná hrozba.
5. Vlastní spolková činnost vybraných struktur VL Lessing, vlastní zednářské bádání v historii společenství, literární a časopisecké aktivity, charitativní činnost.
6. Sociální původ členů spolků, vybrané osudy předních německých svobodných zednářů v Československu.
7. Mnichovská dohoda, konec demokracie, uspání organizace, popis některých životních osudů německých svobodných zednářů po roce 1938.
8. Závěrečné zhodnocení výsledků výzkumu, vymezení dalších možných perspektiv.
Zásady pro vypracování
Záměrem tohoto doktorandského projektu je komplexnější studie německého svobodného zednářství v Československu v první polovině 20. století, jež bylo většinově sjednoceno ve Veliké Lóži Lessing. V rámci projektu by měla proběhnout analýza vzniku a vývoje pěti zakládajících spolků Veliké Lóže: žatecké lóže Kette zur Freiheit, karlovarské lóže Munificentia zur Verbrüderung am Sprudel, liberecké lóže Latomia a dvou pražských lóží Hiram a Harmonia. Záměrem je popsat vznik těchto spolků, jejich příhraniční spolupráci s německými mateřskými lóžemi a následnou spolkovou kooperaci, jež vedla ze vzniku VL Lessing.
Práce by se zaměřovala na následující tematické celky:
- vznik a vývoj svobodného zednářství v českých zemích v 18. a 19. století
- vznik a vývoj vybraných německých zednářských spolků v druhé polovině 19. století
- spolková kooperace na počátku 20. století a založení VL Lessing
- mezispolková komunikace v rámci struktur VL Lessing
- komunikace s kooperace s českými zednářskými spolky, komparace dvou různých typů
- vznik a působení badatelské lóže Quatuor Coronati, vnímání a zpracování vlastní historie
- sociální původ členů a osudy vybraných osobností spolků
- lóžové domy - stavitelská stopa německého zednářství patrná do současnosti
- ritus a rituál, historická kontinuita, tradice a symbolika
- vztah k sousednímu Německu v kulturní a politické rovině
- vztah k Československu jako státu a růst nacismu jako podmínky neexistence
- postavení v mezinárodním zednářství
Předpokládané členění práce:
1. Vymezení problematiky, historiografická reflexe, rozbor archivních materiálů, metodologie, heuristika, stanovení základních cílů práce a uvedení do problematiky.
2. Popis vzniku a vývoje svobodného zednářství v českých zemích v 18. a 19. století, na nějž navázal rozmach německých zednářských spolků v 2. polovině 19. století. Komparace vývoje vybraných zednářských organizací, sledování vzájemné komunikace a spolupráce.
3. Vznik Veliké Lóže Lessing a její spolkové struktury, přihlášení se k tradici německého zednářství a zároveň vztah jejích členů k československému státu a jeho demokratickému uspořádání.
4. Komunikace českého a německého zednářského elementu, komparace spolkových struktur, nacismus jako společná hrozba.
5. Vlastní spolková činnost vybraných struktur VL Lessing, vlastní zednářské bádání v historii společenství, literární a časopisecké aktivity, charitativní činnost.
6. Sociální původ členů spolků, vybrané osudy předních německých svobodných zednářů v Československu.
7. Mnichovská dohoda, konec demokracie, uspání organizace, popis některých životních osudů německých svobodných zednářů po roce 1938.
8. Závěrečné zhodnocení výsledků výzkumu, vymezení dalších možných perspektiv.
Seznam doporučené literatury
Tištěné/vydané prameny
D-M Adolphi-Girschicki MDCCCLIV-MDCCCCXXXI qui-fuit Lessingi-Zu-den-drei-Ringen primus-protomagister per-annos-X-continuos MDCCCCXX-MDCCCCXXX piae-memoriae Pragae MDCCCCXXXII: ad gloriam summi architectonis universi orbis aeterni, Praha 1932.
Jahrbuch - Die Freimaurergrossloge Lessing zu den drei Ringen in der Tschechoslowakischen Republik und die ihr unterstehenden Bundeslogen und Kränzchen Jahrbuch 1932, Praha 1932.
Labor viris convenit!: Festschrift aus Anlass des zehnjährigen Bestandes der Fraeimaurergrossloge "Lessing zu den drei Ringen" in der Tschechoslowakischen Republik mit dem Sitze in Prag, Hg. Oskar Posner, Liberec 1930.
Lehrlings-Rituale der L. Sincerité (1745-1785), Hg. Oskar Posner, Praha 1930.
LENNHOFF Eugen - POSNER Oskar, Internationales Freimaurerlexikon, Zürich - Leipzig - Wien 1932.
POSNER Oskar, 40 Jahre "Munificentia". Festschrift zur Feier des 40. Stiftungstages der "Munificentia" in Karlsbad, Wein 1911.
POSNER Oskar, Am rauhen Stein. Ein Leitfaden für Freimaurerlehrlinge, Liberec 1924.
POSNER Oskar, Bilder zur Geschichte der Freimaurerei, Liberec 1927.
POSNER Oskar, Das Karlsbader Buch, Bayreuth 1913.
POSNER Oskar, In tempestate securitas: Chronik der g.u.v. "Johannisloge Munificentia zur Verbrüderung am Sprudel i. Or. Karlsbad: anlässlich des 10-jährigen Logenstiftungsfestes i.J. 1929: Kränzchen 1871-1918, Loge seit 1918, Karlovy Vary 1929.
POSNER Oskar, Ritualien des Gesellen- und Meistergrades, Praha 1923.
POSNER Oskar, Was ist Freimaurerei? (Eine Belehrung für Suchende), Liberec 1925.
Periodika
Die drei Ringe, Monatsblätter für Freimaurerei und verwandte Gebiete. Liberec 1925-1934, Praha 1935-1938.
Svobodný zednář. Orgán československého zednářstva. Praha 1925-1938.
Výběrová literatura k tématu
ANTONÍN Luboš, Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách, Praha 2010.
BERÁNEK Jiří, Tajemství lóží. Svobodné zednářství bez legend a mýtů, Praha 1984.
BOUCHER Jules, Zednářská symbolika, Praha 1998.
ČECHUROVÁ Jana, Čeští svobodní zednáři ve XX. století, Praha 2002.
Geheime Gesellschaft. Weimar und die deutsche Freimaurerei, Hgg. Joachim Berger - Klaus-Jürgen Grün, München 2002.
HASS Ludwik, Wolnomuralstvo w Europie Srodkovo-Wschodniej w XVIII i XIX wieku, Wroclav 1982.
HAUBELT Josef, České osvícenství, Praha 1986.
HAUBELT Josef, Studie o Ignáci Bornovi, Praha 1972.
JAVOR Martin, Svobodné zednářství v 18. století v českých zemích a Uhrách, Horoměřice 2011.
KHNIGHT Christopher - LOMAS Robert, Klíč k Chíramovi, Praha 2010.
KISCHKE Horst - ANDICZ Hellmut - HAUBELT Josef, Svobodní zednáři. Mýty, výmysly, skutečnost a výhledy, Praha 1997.
KROUPA Jiří, Alchymie štěstí, pozdní osvícenství a moravská společnost 1770-1810, Brno 2006.
LENNHOFF Eugen - POSNER Oskar - BINDER Dieter A., Internationales Freimaurerlexikon, München 2003, s. 951.
LENNHOFF Eugen, Svobodní zednáři, Praha 1931.
LESSING Gotthold Ephraim, Ernst und Falk. Gespräche für Freimaurer, in: Lessings Werke. Fünfter Band, Hg. Franz Bornmüller, Leipzig - Wien 1900.
LOMAS Robert, Vidění v temnotách, odmykání Chíramovým klíčem, Brno 2006.
MAŠLAŇ František, Komenský a svobodní zednáři (s přehledem svobodného zednářství a s literaturou zednářskou), Praha 1921.
ORT Petr, Svobodné zednářství, Praha 2001.
SCRUTON Roger, Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře, Praha 2002.
SRB Tomáš, Řád svobodných zednářů 1. Individuální cesta k poznání skryté skutečnosti, Praha 2004.
Staré povinnosti svobodných zednářů, Bratislava 1993.
Svobodní zednáři v jižních Čechách. K 80. výročí založení zednářských kroužků v Českých Budějovicích. 25 let od obnovení svobodného zednářství v Československu, edd. Helena Stejskalová - Miroslav Procházka - Patrik Červák, České Budějovice 2015.
Seznam doporučené literatury
Tištěné/vydané prameny
D-M Adolphi-Girschicki MDCCCLIV-MDCCCCXXXI qui-fuit Lessingi-Zu-den-drei-Ringen primus-protomagister per-annos-X-continuos MDCCCCXX-MDCCCCXXX piae-memoriae Pragae MDCCCCXXXII: ad gloriam summi architectonis universi orbis aeterni, Praha 1932.
Jahrbuch - Die Freimaurergrossloge Lessing zu den drei Ringen in der Tschechoslowakischen Republik und die ihr unterstehenden Bundeslogen und Kränzchen Jahrbuch 1932, Praha 1932.
Labor viris convenit!: Festschrift aus Anlass des zehnjährigen Bestandes der Fraeimaurergrossloge "Lessing zu den drei Ringen" in der Tschechoslowakischen Republik mit dem Sitze in Prag, Hg. Oskar Posner, Liberec 1930.
Lehrlings-Rituale der L. Sincerité (1745-1785), Hg. Oskar Posner, Praha 1930.
LENNHOFF Eugen - POSNER Oskar, Internationales Freimaurerlexikon, Zürich - Leipzig - Wien 1932.
POSNER Oskar, 40 Jahre "Munificentia". Festschrift zur Feier des 40. Stiftungstages der "Munificentia" in Karlsbad, Wein 1911.
POSNER Oskar, Am rauhen Stein. Ein Leitfaden für Freimaurerlehrlinge, Liberec 1924.
POSNER Oskar, Bilder zur Geschichte der Freimaurerei, Liberec 1927.
POSNER Oskar, Das Karlsbader Buch, Bayreuth 1913.
POSNER Oskar, In tempestate securitas: Chronik der g.u.v. "Johannisloge Munificentia zur Verbrüderung am Sprudel i. Or. Karlsbad: anlässlich des 10-jährigen Logenstiftungsfestes i.J. 1929: Kränzchen 1871-1918, Loge seit 1918, Karlovy Vary 1929.
POSNER Oskar, Ritualien des Gesellen- und Meistergrades, Praha 1923.
POSNER Oskar, Was ist Freimaurerei? (Eine Belehrung für Suchende), Liberec 1925.
Periodika
Die drei Ringe, Monatsblätter für Freimaurerei und verwandte Gebiete. Liberec 1925-1934, Praha 1935-1938.
Svobodný zednář. Orgán československého zednářstva. Praha 1925-1938.
Výběrová literatura k tématu
ANTONÍN Luboš, Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách, Praha 2010.
BERÁNEK Jiří, Tajemství lóží. Svobodné zednářství bez legend a mýtů, Praha 1984.
BOUCHER Jules, Zednářská symbolika, Praha 1998.
ČECHUROVÁ Jana, Čeští svobodní zednáři ve XX. století, Praha 2002.
Geheime Gesellschaft. Weimar und die deutsche Freimaurerei, Hgg. Joachim Berger - Klaus-Jürgen Grün, München 2002.
HASS Ludwik, Wolnomuralstvo w Europie Srodkovo-Wschodniej w XVIII i XIX wieku, Wroclav 1982.
HAUBELT Josef, České osvícenství, Praha 1986.
HAUBELT Josef, Studie o Ignáci Bornovi, Praha 1972.
JAVOR Martin, Svobodné zednářství v 18. století v českých zemích a Uhrách, Horoměřice 2011.
KHNIGHT Christopher - LOMAS Robert, Klíč k Chíramovi, Praha 2010.
KISCHKE Horst - ANDICZ Hellmut - HAUBELT Josef, Svobodní zednáři. Mýty, výmysly, skutečnost a výhledy, Praha 1997.
KROUPA Jiří, Alchymie štěstí, pozdní osvícenství a moravská společnost 1770-1810, Brno 2006.
LENNHOFF Eugen - POSNER Oskar - BINDER Dieter A., Internationales Freimaurerlexikon, München 2003, s. 951.
LENNHOFF Eugen, Svobodní zednáři, Praha 1931.
LESSING Gotthold Ephraim, Ernst und Falk. Gespräche für Freimaurer, in: Lessings Werke. Fünfter Band, Hg. Franz Bornmüller, Leipzig - Wien 1900.
LOMAS Robert, Vidění v temnotách, odmykání Chíramovým klíčem, Brno 2006.
MAŠLAŇ František, Komenský a svobodní zednáři (s přehledem svobodného zednářství a s literaturou zednářskou), Praha 1921.
ORT Petr, Svobodné zednářství, Praha 2001.
SCRUTON Roger, Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře, Praha 2002.
SRB Tomáš, Řád svobodných zednářů 1. Individuální cesta k poznání skryté skutečnosti, Praha 2004.
Staré povinnosti svobodných zednářů, Bratislava 1993.
Svobodní zednáři v jižních Čechách. K 80. výročí založení zednářských kroužků v Českých Budějovicích. 25 let od obnovení svobodného zednářství v Československu, edd. Helena Stejskalová - Miroslav Procházka - Patrik Červák, České Budějovice 2015.