Tato práce se zabývá využitím metod klasické analytické chemie pro charakterizaci odlišných typů nanomateriálů (uhlíkových a metaloxidových). K těmto účelům byly zvoleny acidobazické titrace, cyklická voltametrie na pevných elektrodách, metody založené na sorpci organické látky a metoda infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací. Těmito metodami bylo stanoveno množství povrchových funkčních skupin a popsány acidobazické vlastnosti těchto materiálů. U použitých nanomateriálů byly posuzovány jejich užitné charakteristiky s ohledem na jejich využití jako materiálů schopných odstraňovat nebezpečné látky z životního prostředí. Bylo zjištěno, že metody klasické analytické chemie jsou vhodným nástrojem pro charakterizaci povrchových vlastností odlišného typu nanomateriálů, zvláště když jsou použity v kombinaci s pokročilými instrumentálními technikami.
Anotace v angličtině
This dissertation thesis deals with the use of classical methods of analytical chemistry for characterization of different types of nanomaterials (carbon and metal oxide). For these purposes, acid-base titration, cyclic voltammetry on the solid electrode, methods based on sorption of an organic compound and Fourier-transform infrared spectroscopy were selected. By these methods was determined the amount of surface functional groups and described acid-base properties of these materials. Used nanomaterials have been also evaluated for their utility with regard to their use as materials capable of removing hazardous chemicals from the environment. Classical methods of analytical chemistry have been found to be a suitable tool for characterizing the surface properties of the different type of nanomaterials, especially when is used in combination with the advanced instrumental techniques.
Klíčová slova
Uhlíkové materiály, grafenoxid, oxid ceričitý, acidobazické titrace, analytické metody
Tato práce se zabývá využitím metod klasické analytické chemie pro charakterizaci odlišných typů nanomateriálů (uhlíkových a metaloxidových). K těmto účelům byly zvoleny acidobazické titrace, cyklická voltametrie na pevných elektrodách, metody založené na sorpci organické látky a metoda infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací. Těmito metodami bylo stanoveno množství povrchových funkčních skupin a popsány acidobazické vlastnosti těchto materiálů. U použitých nanomateriálů byly posuzovány jejich užitné charakteristiky s ohledem na jejich využití jako materiálů schopných odstraňovat nebezpečné látky z životního prostředí. Bylo zjištěno, že metody klasické analytické chemie jsou vhodným nástrojem pro charakterizaci povrchových vlastností odlišného typu nanomateriálů, zvláště když jsou použity v kombinaci s pokročilými instrumentálními technikami.
Anotace v angličtině
This dissertation thesis deals with the use of classical methods of analytical chemistry for characterization of different types of nanomaterials (carbon and metal oxide). For these purposes, acid-base titration, cyclic voltammetry on the solid electrode, methods based on sorption of an organic compound and Fourier-transform infrared spectroscopy were selected. By these methods was determined the amount of surface functional groups and described acid-base properties of these materials. Used nanomaterials have been also evaluated for their utility with regard to their use as materials capable of removing hazardous chemicals from the environment. Classical methods of analytical chemistry have been found to be a suitable tool for characterizing the surface properties of the different type of nanomaterials, especially when is used in combination with the advanced instrumental techniques.
Klíčová slova
Uhlíkové materiály, grafenoxid, oxid ceričitý, acidobazické titrace, analytické metody
Předseda komise pro obhajobu disertační práce prof. Josef Šedlbauer zahájil obhajobu a představil přítomným doktoranda.
Předseda oborové rady prof. Pavel Janoš krátce zhodnotil dosavadní průběh studia doktoranda.
Poté dostal slovo doktorand, který komisi seznámil se základními tezemi své práce a dosaženými výsledky.
Dále byly přečteny posudky školitele prof. Janoše a oponentů doc. Juraje Lesného a prof. Přemysla Lubala. Doktorand zodpověděl dotazy oponentů, které jsou uvedené v oponentních posudcích.
Následně proběhla všeobecná diskuze, při níž doktorand zodpovídal otázky jednotlivých členů komise:
Ing. Lang - použití metody DLS
doc. Kuráň - použité techniky při měření
doc. Klusoň - měření pozadí cyklické voltametrie
Vyhlášení výsledků tajného hlasování komise: 6 hlasů z 6 přítomných členů - pro obhájení disertační práce. Komise navrhla udělit titul doktor (Ph.D.)