Erbovní měšťané představovali v rámci raně novověké společnosti specifickou skupinou lidí na pomezí urozenosti. Od běžných měšťanů je odlišovala nobilitace a spolu s ní získané symboly urozenosti - erb a predikát. Jejich životní styl v mnoha ohledech kopíroval aristokratické vzory, a to navzdory tomu, že se jednalo o neurozené měšťany. Některým erbovním měšťanům se dokonce podařilo překonat hranici urozenosti a vstoupit k nižší šlechtě. Přesně takovými případy se zabývá tato práce, ve které je pozornost zaměřena na erbovníky pocházející z města Louny. Okolnosti nobilitace, životní styl, reprezentace a spory s měšťany jsou okruhy, prostřednictvím kterých jsme se snažili přiblížit problematiku erbovníků a jejich postavení ve společnosti.
Anotace v angličtině
Die sogenannten Wappenbürger stellten eine spezifische Bevölkerungsschicht der mittelalterlichen, bzw. frühneuzeitlichen Gesellschaft in der Zeit vor dem 30-jährigen Krieg dar. Die Wappenbürger unterschieden sich von den anderen Bürgern hauptsächlich in zwei Aspekten ihres Lebens: Zu einem die Erhebung in den niedrigeren Adelsstand und der damit verbundene Erwerb der Adelssymbole - ein Wappen und ein Adelsprädikat. Zum anderen die nachgeahmte Lebensweise der aristokratischen Vorbilder, trotz der Tatsache, dass die Wappenbürger eigentlich nicht zu der adeligen Bevölkerungsschicht zugehörten. Einige der Wappenbürger schafften es die Adelsgrenze zu durchbrechen und wurden somit in den niedrigen Adelsstand aufgenommen. Gerade diese Beispiele stehen im Fokus der Diplomarbeit, die sich insbesondere mit den Wappenbürger der böhmischen Stadt Louny befasst. Die Art der Nobilitierung, des Lebensstils, der Repräsentation und der Streitigkeiten zwischen den Wappenbürgern und den anderen Bürgern sind Themen, die die Problematik der Wappenbürger und ihrer Stellung in der Gesellschaft erläutert.
Klíčová slova
Erbovní měšťané, erbovníci, nobilitace, životní styl, reprezentace, Louny
Erbovní měšťané představovali v rámci raně novověké společnosti specifickou skupinou lidí na pomezí urozenosti. Od běžných měšťanů je odlišovala nobilitace a spolu s ní získané symboly urozenosti - erb a predikát. Jejich životní styl v mnoha ohledech kopíroval aristokratické vzory, a to navzdory tomu, že se jednalo o neurozené měšťany. Některým erbovním měšťanům se dokonce podařilo překonat hranici urozenosti a vstoupit k nižší šlechtě. Přesně takovými případy se zabývá tato práce, ve které je pozornost zaměřena na erbovníky pocházející z města Louny. Okolnosti nobilitace, životní styl, reprezentace a spory s měšťany jsou okruhy, prostřednictvím kterých jsme se snažili přiblížit problematiku erbovníků a jejich postavení ve společnosti.
Anotace v angličtině
Die sogenannten Wappenbürger stellten eine spezifische Bevölkerungsschicht der mittelalterlichen, bzw. frühneuzeitlichen Gesellschaft in der Zeit vor dem 30-jährigen Krieg dar. Die Wappenbürger unterschieden sich von den anderen Bürgern hauptsächlich in zwei Aspekten ihres Lebens: Zu einem die Erhebung in den niedrigeren Adelsstand und der damit verbundene Erwerb der Adelssymbole - ein Wappen und ein Adelsprädikat. Zum anderen die nachgeahmte Lebensweise der aristokratischen Vorbilder, trotz der Tatsache, dass die Wappenbürger eigentlich nicht zu der adeligen Bevölkerungsschicht zugehörten. Einige der Wappenbürger schafften es die Adelsgrenze zu durchbrechen und wurden somit in den niedrigen Adelsstand aufgenommen. Gerade diese Beispiele stehen im Fokus der Diplomarbeit, die sich insbesondere mit den Wappenbürger der böhmischen Stadt Louny befasst. Die Art der Nobilitierung, des Lebensstils, der Repräsentation und der Streitigkeiten zwischen den Wappenbürgern und den anderen Bürgern sind Themen, die die Problematik der Wappenbürger und ihrer Stellung in der Gesellschaft erläutert.
Klíčová slova
Erbovní měšťané, erbovníci, nobilitace, životní styl, reprezentace, Louny
Cílem této diplomové práce je postihnout případy erbovníků žijících v královském městě Louny v období od druhé poloviny 15. století až do počátku 17. století a získat tak určitý přehled o vývoji nobilitovaných měšťanů v průběhu sledovaného časového období v Lounech. Získané poznatky budou zasazeny do širšího historického kontextu a některé případy, jako např. příběh Sokolů z Mor, Zákostelštých z Bílejova, Hubků z Černčic poslouží jako modelové příklady.
Úvod
1. Problematika erbovníků, okolnosti, možnosti a proměny nobilitací
2. Lounští erbovníci, majetní a vlivní měšťané
Závěr
Časový harmonogram
1. Heuristika odborné literatury (červen srpen 2017)
2. Rešerše archivních pramenů (srpen říjen 2017)
3. Vyhodnocení získaných poznatků a vypracování jednotlivých kapitol (říjen prosinec 2017)
4. Závěrečné korektury (leden únor 2018)
Zásady pro vypracování
Cílem této diplomové práce je postihnout případy erbovníků žijících v královském městě Louny v období od druhé poloviny 15. století až do počátku 17. století a získat tak určitý přehled o vývoji nobilitovaných měšťanů v průběhu sledovaného časového období v Lounech. Získané poznatky budou zasazeny do širšího historického kontextu a některé případy, jako např. příběh Sokolů z Mor, Zákostelštých z Bílejova, Hubků z Černčic poslouží jako modelové příklady.
Úvod
1. Problematika erbovníků, okolnosti, možnosti a proměny nobilitací
2. Lounští erbovníci, majetní a vlivní měšťané
Závěr
Časový harmonogram
1. Heuristika odborné literatury (červen srpen 2017)
2. Rešerše archivních pramenů (srpen říjen 2017)
3. Vyhodnocení získaných poznatků a vypracování jednotlivých kapitol (říjen prosinec 2017)
4. Závěrečné korektury (leden únor 2018)
Seznam doporučené literatury
SOkA Louny, Fond 67 Františka Štědrého - pozůstalost, inv. č. 166, Genealogie šlechtických a měšťanských rodů 13. - 19. století.
SOkA Louny, Fond AM Louny, Kronika Pavla Mikšovice, sign. č. Ch1.
SOkA Louny, Fond AM Louny, Soudní kniha lounská osmá 1481-1517, sign. č. I C 8.
SOkA Louny, Fond AM Louny, Sbírka listů a listin, sign. č. 37, 38, 41.
Jaromír ČELAKOVSKÝ ed., Sbírka pramenů práva městského království českého III., Privilegia Královských měst venkovských z let 1420 1526, Historický spolek v Praze, Praha 1948.
Jaroslav VANIŠ ed., Kniha počtů královského města Loun z let 1450 1472 a 1490 1491, Praha 1979.
BŮŽEK, Václav a kol., Věk urozených, Praha Litomyšl 2002.
Týž, Společnost českých zemí v raném novověku: struktury, identity, konflikty, Praha 2010.
Týž, Paměť urozenosti, Praha 2007.
Týž, Nižší šlechta v předbělohorských Čechách. (Prameny, metody, stav a perspektivy bádání), ČČH 91, Č. 1, Praha 1993, s. 37 54.
BŮŽEK, Václav; KRÁL, Pavel (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007.
ČORNEJ, Petr, Proměny rytířského stavu ve středních Čechách v letech 1603 1654, SSH, 10, 1975, s. 123 136.
Týž, K otázce životního stylu nižší šlechty před Bílou horou, in: Středočeský sborník historický, 15, č. 1, Praha 1980, s. 125 142.
FIALA, Michal (ed.), Litterae armorum. Erbovní listy Národního archivu v Praze, Ostrava 2011.
Týž, Erbovní listiny Archivu Národního muzea, Praha 2001.
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, Šlechta a hierarchie v Čechách od druhé poloviny 13. do počátku 15. století, Mediaevalia Historica Bohemica 1, Praha 1991, s. 57 87.
HRUBÁ, Michaela, Možnosti výzkumu měšťanských elit v prostředí královských měst severozápadních Čech, in: Pražské městské elity středověku a raného novověku jejich proměny zázemí a kulturní profil, edd. FEJTOVÁ, Olga PEŠEK, Jiří LEDVINKA, Václav, Praha 2004.
KORBELÁŘOVÁ, Irena, Opavští erbovní měšťané předbělohorské doby. Prolegomena k výzkumu, in: Slezský sborník, 113, č. 1, Opava 2015.
KREUZ, Petr; MARTINOVSKÝ, Ivan; VOJTÍŠKOVÁ, Jana, Vladislavské zřízení zemské: a navazující prameny (Svatováclavský smlouva a Zřízení o ručnicích), Praha 2007.
MACEK, Josef, Jagellonský věk v českých zemích, II, Praha 1994.
Týž, Jagellonský věk v českých zemích, III, Praha 1998.
MARKOV, Josef, Spor pánů a rytířů o sedání v lavicích, Sborník prací z dějin práva československého 1, 1930, s. 98 103.
MARTINOVSKÝ, Ivan, Zápas o uznání Vladislavského zřízení zemského, in: Ústecký sborník historický 6, Ústí nad Labem 1983, s. 133 172.
MRVÍK, Vladimír Jakub, Nižší šlechta a erbovní měšťanstvo Černokostelecka v období raného novověku, Archivní prameny Kolínska, Kolín 2003, s. 3 60.
NEUDERTOVÁ, Michaela, Život předbělohorské šlechty na Lounsku z pohledu pramenů městské provenience, Acta Universitatis Carolinae Philosofia et Historica 1, 1992.
PAŘEZ, Jan, Několik příspěvků k sociální struktuře Loun od poloviny 14. do počátku 17. století, in: Sborník Okresního archivu v Lounech 7, Louny 1995.
Týž, Lounská městská správa a její úředníci 1418 1442 ve světle diplomatického materiálu lounské provenience, in: Sborník Okresního archivu v Lounech 3, 1990.
RICHTER, David, Mistr Jan Netorýn z Dražice, příklad sociální prostupnosti rytířského stavu v polovině 16. století?, in: Chrudimský vlastivědný sborník č. 18, Chrudim 2014, s. 255 270.
ROEDL a kol., Bohumír, Louny, Praha 2005.
Týž, Šlechta a hrdelní soud v Lounech, in: Život na šlechtickém sídle v 16. 18. století, Ústí nad Labem 1992, s. 74 81.
Týž, Dodatky k Hošťálkům z Javořice a rodině Pavla Skály ze Zhoře, in: Sborník Okresního archivu v Lounech, 10, Louny 2001, s. 101 122.
SMOLKA, Josef, Nobilitace Tadeáše Hájka, in: Paginae historiae: sborník Národního archivu 23, č. 1, Praha 2015, s. 241 261.
ŠTĚDRÝ, František, Dějiny města Loun, 1930.
WINTER, Zikmund, Zlatá doba měst českých, Praha 1991.
ZÁŘICKÝ, Aleš, Nobilitace ve světle písemných pramenů, ČČH 107, č. 1, Praha 2008, s. 245 246.
Seznam doporučené literatury
SOkA Louny, Fond 67 Františka Štědrého - pozůstalost, inv. č. 166, Genealogie šlechtických a měšťanských rodů 13. - 19. století.
SOkA Louny, Fond AM Louny, Kronika Pavla Mikšovice, sign. č. Ch1.
SOkA Louny, Fond AM Louny, Soudní kniha lounská osmá 1481-1517, sign. č. I C 8.
SOkA Louny, Fond AM Louny, Sbírka listů a listin, sign. č. 37, 38, 41.
Jaromír ČELAKOVSKÝ ed., Sbírka pramenů práva městského království českého III., Privilegia Královských měst venkovských z let 1420 1526, Historický spolek v Praze, Praha 1948.
Jaroslav VANIŠ ed., Kniha počtů královského města Loun z let 1450 1472 a 1490 1491, Praha 1979.
BŮŽEK, Václav a kol., Věk urozených, Praha Litomyšl 2002.
Týž, Společnost českých zemí v raném novověku: struktury, identity, konflikty, Praha 2010.
Týž, Paměť urozenosti, Praha 2007.
Týž, Nižší šlechta v předbělohorských Čechách. (Prameny, metody, stav a perspektivy bádání), ČČH 91, Č. 1, Praha 1993, s. 37 54.
BŮŽEK, Václav; KRÁL, Pavel (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007.
ČORNEJ, Petr, Proměny rytířského stavu ve středních Čechách v letech 1603 1654, SSH, 10, 1975, s. 123 136.
Týž, K otázce životního stylu nižší šlechty před Bílou horou, in: Středočeský sborník historický, 15, č. 1, Praha 1980, s. 125 142.
FIALA, Michal (ed.), Litterae armorum. Erbovní listy Národního archivu v Praze, Ostrava 2011.
Týž, Erbovní listiny Archivu Národního muzea, Praha 2001.
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, Šlechta a hierarchie v Čechách od druhé poloviny 13. do počátku 15. století, Mediaevalia Historica Bohemica 1, Praha 1991, s. 57 87.
HRUBÁ, Michaela, Možnosti výzkumu měšťanských elit v prostředí královských měst severozápadních Čech, in: Pražské městské elity středověku a raného novověku jejich proměny zázemí a kulturní profil, edd. FEJTOVÁ, Olga PEŠEK, Jiří LEDVINKA, Václav, Praha 2004.
KORBELÁŘOVÁ, Irena, Opavští erbovní měšťané předbělohorské doby. Prolegomena k výzkumu, in: Slezský sborník, 113, č. 1, Opava 2015.
KREUZ, Petr; MARTINOVSKÝ, Ivan; VOJTÍŠKOVÁ, Jana, Vladislavské zřízení zemské: a navazující prameny (Svatováclavský smlouva a Zřízení o ručnicích), Praha 2007.
MACEK, Josef, Jagellonský věk v českých zemích, II, Praha 1994.
Týž, Jagellonský věk v českých zemích, III, Praha 1998.
MARKOV, Josef, Spor pánů a rytířů o sedání v lavicích, Sborník prací z dějin práva československého 1, 1930, s. 98 103.
MARTINOVSKÝ, Ivan, Zápas o uznání Vladislavského zřízení zemského, in: Ústecký sborník historický 6, Ústí nad Labem 1983, s. 133 172.
MRVÍK, Vladimír Jakub, Nižší šlechta a erbovní měšťanstvo Černokostelecka v období raného novověku, Archivní prameny Kolínska, Kolín 2003, s. 3 60.
NEUDERTOVÁ, Michaela, Život předbělohorské šlechty na Lounsku z pohledu pramenů městské provenience, Acta Universitatis Carolinae Philosofia et Historica 1, 1992.
PAŘEZ, Jan, Několik příspěvků k sociální struktuře Loun od poloviny 14. do počátku 17. století, in: Sborník Okresního archivu v Lounech 7, Louny 1995.
Týž, Lounská městská správa a její úředníci 1418 1442 ve světle diplomatického materiálu lounské provenience, in: Sborník Okresního archivu v Lounech 3, 1990.
RICHTER, David, Mistr Jan Netorýn z Dražice, příklad sociální prostupnosti rytířského stavu v polovině 16. století?, in: Chrudimský vlastivědný sborník č. 18, Chrudim 2014, s. 255 270.
ROEDL a kol., Bohumír, Louny, Praha 2005.
Týž, Šlechta a hrdelní soud v Lounech, in: Život na šlechtickém sídle v 16. 18. století, Ústí nad Labem 1992, s. 74 81.
Týž, Dodatky k Hošťálkům z Javořice a rodině Pavla Skály ze Zhoře, in: Sborník Okresního archivu v Lounech, 10, Louny 2001, s. 101 122.
SMOLKA, Josef, Nobilitace Tadeáše Hájka, in: Paginae historiae: sborník Národního archivu 23, č. 1, Praha 2015, s. 241 261.
ŠTĚDRÝ, František, Dějiny města Loun, 1930.
WINTER, Zikmund, Zlatá doba měst českých, Praha 1991.
ZÁŘICKÝ, Aleš, Nobilitace ve světle písemných pramenů, ČČH 107, č. 1, Praha 2008, s. 245 246.