Předložená diplomová práce se zabývá zhodnocením změn hydrologické sítě v oblasti Mostecké pánve, ležící v severozápadní části Česka.
Pro zhodnocení změn v zájmové oblasti byly porovnány historické a současné mapové podklady ze dvou časových období: Císařské otisky Stabilního katastru z roku 1843, které byly porovnány s aktuálními daty z digitální databáze ZABAGED z roku 2016. Změny hydrologické sítě byly vyhodnoceny v prostředí programu GIS.
Na základě analýz bylo zjištěno, že během sledovaného období (1834 2016) se celková délka vodních toků zkrátila o 54,3 km. K největšímu úbytku hustoty vodních toků (5,5km/km2) v rámci celého sledovaného území, došlo v oblasti bývalého Komořanského jezera. Tok řeky Bíliny se během sledovaného období prodloužil o 0,4 km a došlo k výrazným bočním posunům až o 1,3 km. V rámci vodních ploch došlo k celkovému zvýšení výměry o 309 ha, zejména díky rekultivacím. K největšímu úbytku vodních ploch došlo v kategorii rybníků, kdy se celková výměra snížila o 71 ha.
Území Komořanské kotliny prošlo velkými změnami během sledovaného území, kvůli těžební a rekultivační činnosti.
Anotace v angličtině
Presented dissertation is dealing with evaluation of changes of hydrological system in the area of Most basin located in north-western part of the Czech Republic.
For the evaluation of changes in the service area, historical and current map materials from two time periods were used for comparison: Imperial prints of Permanent land registry from 1843 which were compared with current data from digital database ZABAGED from 2016. Changes of hydrological system were evaluated in GIS program.
According to analyses, total lenght of watercourses was reduced of 54,3 km during the observed period (1834 2016). The largest decrease in density of watercourses in the observed period happened in the area of the former Komořany lake. During the period the stream of the river Bílina was lengthened of 0,4 km and also lateral shifts up to 1,3 km occurred. The surface of the water areas increased by 309 ha mostly thanks to restoration. Largest loss in the water areas occurred in the category of ponds where the total surface was reduced by 71 ha.
Due to mining and restoration activities, the area of Komořany basin went through large changes during the observed period.
Klíčová slova
Mostecká pánev, Komořanská kotlina, těžební oblast, změna hydrologické sítě, antropogenní činnost, obnova krajiny
Klíčová slova v angličtině
The Most Basin, The Komořanská basin, mining region, change of the hydrological
network,anthropogenic activities, restoring landscapes
Rozsah průvodní práce
81 s. (78 339 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Předložená diplomová práce se zabývá zhodnocením změn hydrologické sítě v oblasti Mostecké pánve, ležící v severozápadní části Česka.
Pro zhodnocení změn v zájmové oblasti byly porovnány historické a současné mapové podklady ze dvou časových období: Císařské otisky Stabilního katastru z roku 1843, které byly porovnány s aktuálními daty z digitální databáze ZABAGED z roku 2016. Změny hydrologické sítě byly vyhodnoceny v prostředí programu GIS.
Na základě analýz bylo zjištěno, že během sledovaného období (1834 2016) se celková délka vodních toků zkrátila o 54,3 km. K největšímu úbytku hustoty vodních toků (5,5km/km2) v rámci celého sledovaného území, došlo v oblasti bývalého Komořanského jezera. Tok řeky Bíliny se během sledovaného období prodloužil o 0,4 km a došlo k výrazným bočním posunům až o 1,3 km. V rámci vodních ploch došlo k celkovému zvýšení výměry o 309 ha, zejména díky rekultivacím. K největšímu úbytku vodních ploch došlo v kategorii rybníků, kdy se celková výměra snížila o 71 ha.
Území Komořanské kotliny prošlo velkými změnami během sledovaného území, kvůli těžební a rekultivační činnosti.
Anotace v angličtině
Presented dissertation is dealing with evaluation of changes of hydrological system in the area of Most basin located in north-western part of the Czech Republic.
For the evaluation of changes in the service area, historical and current map materials from two time periods were used for comparison: Imperial prints of Permanent land registry from 1843 which were compared with current data from digital database ZABAGED from 2016. Changes of hydrological system were evaluated in GIS program.
According to analyses, total lenght of watercourses was reduced of 54,3 km during the observed period (1834 2016). The largest decrease in density of watercourses in the observed period happened in the area of the former Komořany lake. During the period the stream of the river Bílina was lengthened of 0,4 km and also lateral shifts up to 1,3 km occurred. The surface of the water areas increased by 309 ha mostly thanks to restoration. Largest loss in the water areas occurred in the category of ponds where the total surface was reduced by 71 ha.
Due to mining and restoration activities, the area of Komořany basin went through large changes during the observed period.
Klíčová slova
Mostecká pánev, Komořanská kotlina, těžební oblast, změna hydrologické sítě, antropogenní činnost, obnova krajiny
Klíčová slova v angličtině
The Most Basin, The Komořanská basin, mining region, change of the hydrological
network,anthropogenic activities, restoring landscapes
Zásady pro vypracování
Cílem práce je historické srovnání vývoje vodních prvků na území ovlivněném povrchovou těžbou hnědého uhlí. V rámci DP budou hodnoceny historické a současné mapové podklady v prostředí GIS. Analýza může sloužit jako podklad pro návrhy případné obnovy, revitalizace či jinou změnu této krajiny.
1. Obsah
2. Úvod uvedení do problematiky
3. Cíle práce - srovnání vývoje vodních prvků na území ovlivněném povrchovou těžbou hnědého uhlí. V rámci DP budou hodnoceny historické a současné mapové podklady v prostředí GIS.
4. Literární rešerše rozbor současných literárních pramenů k dané problematice
5. Metodika práce
6. Výsledky - výsledky diplomové práce budou založeny na vlastní digitalizaci a analýze mapových podkladů. Výsledky budou zpracovány a vyhodnoceny formou map, grafů a tabulek.
7. Diskuze
8. Závěr
9. Literatura
10. Přílohy
Zásady pro vypracování
Cílem práce je historické srovnání vývoje vodních prvků na území ovlivněném povrchovou těžbou hnědého uhlí. V rámci DP budou hodnoceny historické a současné mapové podklady v prostředí GIS. Analýza může sloužit jako podklad pro návrhy případné obnovy, revitalizace či jinou změnu této krajiny.
1. Obsah
2. Úvod uvedení do problematiky
3. Cíle práce - srovnání vývoje vodních prvků na území ovlivněném povrchovou těžbou hnědého uhlí. V rámci DP budou hodnoceny historické a současné mapové podklady v prostředí GIS.
4. Literární rešerše rozbor současných literárních pramenů k dané problematice
5. Metodika práce
6. Výsledky - výsledky diplomové práce budou založeny na vlastní digitalizaci a analýze mapových podkladů. Výsledky budou zpracovány a vyhodnoceny formou map, grafů a tabulek.
7. Diskuze
8. Závěr
9. Literatura
10. Přílohy
Seznam doporučené literatury
1. TRPÁK, Pavel. Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou: program: Biosféra: Severočeská hnědouhelná pánev: diagnóza krajiny, [2002]. [52 s], obr.
2. Podkrušnohorská pánev revitalizace a resociace : modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří: sborník z konference, dne 25. 9. 2008, fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně, [2009. 87 s. ISBN 978-80-7414-140-9.
3. MALKOVSKÝ, Miroslav. Geologie severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. 424 s.
4. ŠTÝS, Stanislav, 1930- Proměny Mostecka. [text a foto Stanislav Štýs]. Most: Statutární město Most, [2013]. 67 s. ISBN 978-80-260-5411-5.
5. BURDA, Jan (Mgr.), Stanislav, Petr. Deset let automatického monitoringu svahů na lomu ČSA (období 2005-2014). Jan Burda, Petr Stanislav. 9 ilustrací Zpravodaj Hnědé uhlí. 2016, č. 1, s. 17-27. 8 obrázků, 1 tabulka. ISBN 1212-3978.
Seznam doporučené literatury
1. TRPÁK, Pavel. Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou: program: Biosféra: Severočeská hnědouhelná pánev: diagnóza krajiny, [2002]. [52 s], obr.
2. Podkrušnohorská pánev revitalizace a resociace : modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří: sborník z konference, dne 25. 9. 2008, fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně, [2009. 87 s. ISBN 978-80-7414-140-9.
3. MALKOVSKÝ, Miroslav. Geologie severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. 424 s.
4. ŠTÝS, Stanislav, 1930- Proměny Mostecka. [text a foto Stanislav Štýs]. Most: Statutární město Most, [2013]. 67 s. ISBN 978-80-260-5411-5.
5. BURDA, Jan (Mgr.), Stanislav, Petr. Deset let automatického monitoringu svahů na lomu ČSA (období 2005-2014). Jan Burda, Petr Stanislav. 9 ilustrací Zpravodaj Hnědé uhlí. 2016, č. 1, s. 17-27. 8 obrázků, 1 tabulka. ISBN 1212-3978.
Přílohy volně vložené
CD ROM
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V rámci obhajoby své diplomové práce přednesla studentka svou prezentaci. Studentka v ní představila metodiku výsledky a závěry své práce formou mapových podkladů. U obhajobyvedoucí práce Mgr. Diana Holcová, Ph.D., která přečetla svůj posudek. U obhajoby byl přítomen oponent práce RNDr. Michal Řehoř, Ph.D., který se vyjádřil ke svému posudku. Studentka reagovala na připomínky a otázky z posudků.
V diskuzi byly vzneseny následující dotazy a připomínky:
Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc.- Nemohlo by Komořanské jezero sloužit jako zásobárna vody?
Doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.- Co je dnes místo Komořanského jezera? Byl vůbec nějaký tok stejný dnes jako v minulosti?
Ing. Martin Neruda, Ph.D.- Jak si vysvětlujete změnu stavu vodního toku?
Studentka dostatečně odpověděla na dotazy v rámci diskuze.