Předkládaná Disertační práce "Hospodářská politika Schwarzenbergů v 19. století" se zaměřuje na analýzu zemědělských modernizací a transferu informací v evropským a lokálním kontextu na velkostatcích rodu Schwarzenbergů. Studie sleduje dvě hlavní oblasti: zemědělský pokrok a vzdělávací cesty schwarzenberských úředníků.
První část práce mapuje významné změny v zemědělských metodách, které byly zavedeny v průběhu 19. století. Toto období bylo charakterizováno zavedením střídavého hospodářství, používáním umělých hnojiv, rozvojem meliorací a mechanizace, a také zlepšením chovu dobytka. V kontextu Schwarzenbergů byla věnována zvláštní pozornost úspěšnému zavádění těchto inovací na jejich velkostatcích, což vedlo k významnému zvýšení produktivity a efektivity hospodaření.
Druhá část práce se soustředí na vzdělávací cesty schwarzenberských úředníků, které byly klíčové pro přenos inovací a moderních zemědělských praktik z vyspělých evropských zemí do místního kontextu. Detailně jsou analyzovány cesty a zkušenosti úředníků: Leopold Zeithammer, Emil Eymuth, Josef Šusta, Josef Maschat, Josef Hanamann a Johann Buchner. Tito úředníci se aktivně účastnili studijních cest, které přispěly k jejich odbornému růstu a následně k modernizaci schwarzenberských velkostatků. Práce také hodnotí společenský dopad těchto aktivit a jejich roli v širším evropském ekonomickém a sociálním kontextu 19. století.
Disertační práce tak poskytuje komplexní pohled na zemědělskou modernizaci a její implementaci na schwarzenberských velkostatcích, čímž přispívá k hlubšímu porozumění ekonomickým a sociálním změnám této éry.
Anotace v angličtině
The presented dissertation "Economic Policy of the Schwarzenbergs in the 19th Century" focuses on the analysis of agricultural modernization and the transfer of information in the European and local contexts on the estates of the Schwarzenberg family. The study looks at two main areas: agricultural progress and the educational paths of Schwarzenberg officials.
The first part of the thesis maps the significant changes in agricultural methods that were introduced during the 19th century. This period was characterized by the introduction of alternating farming, the use of artificial fertilizers, the development of land reclamation and mechanization, as well as the improvement of cattle breeding. In the context of the Schwarzenbergs, special attention was paid to the successful implementation of these innovations on their estates, which led to a significant increase in productivity and efficiency of farming.
The second part of the thesis focuses on the educational trips of Schwarzenberg officials, which were key to the transfer of innovations and modern agricultural practices from developed European countries to the local context. The following are analysed in detail as follows the journeys and experiences of officials: Leopold Zeithammer, Emil Eymuth, Josef Šusta, Josef Maschat, Josef Hanamann and Johann Buchner. These officials actively participated in study trips, which contributed to their professional growth and subsequently to the modernization of the Schwarzenberg estates.
The thesis also evaluates the social impact of these activities and their role in the wider European economic and social context of the 19th century. The dissertation thus provides a comprehensive view of agricultural modernization and its implementation on the Schwarzenberg estates, thus contributing to a deeper understanding of the economic and social changes of this era.
Klíčová slova
Schwarzenbergové, zemědělská modernizace, 19. století, hospodářská politika, velkostatek, zemědělství, historická agronomie, střídavé hospodářství, umělá hnojiva, meliorace, mechanizace, chov dobytka, transfer informací, vzdělávací cesty, úředníci, Schwarzenberák, Leopold Zeithammer, Emil Eymuth, Josef Šusta, Josef Maschat, Josef Hanamann, Johann Buchner, Jan Adolf II. ze Schwarzenberga.
Klíčová slova v angličtině
The Schwarzenbergs, agricultural modernization, 19th century, economic policy, estate, agriculture, historical agronomy, rotational farming, artificial fertilizers, amelioration, mechanization, cattle breeding, information transfer, educational trips, officials, Leopold Zeithammer, Emil Eymuth, Josef Šusta, Josef Maschat, Josef Hanamann, Johann Buchner, Johann Adolf II of Schwarzenberg.
Rozsah průvodní práce
196 s. (495 333 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná Disertační práce "Hospodářská politika Schwarzenbergů v 19. století" se zaměřuje na analýzu zemědělských modernizací a transferu informací v evropským a lokálním kontextu na velkostatcích rodu Schwarzenbergů. Studie sleduje dvě hlavní oblasti: zemědělský pokrok a vzdělávací cesty schwarzenberských úředníků.
První část práce mapuje významné změny v zemědělských metodách, které byly zavedeny v průběhu 19. století. Toto období bylo charakterizováno zavedením střídavého hospodářství, používáním umělých hnojiv, rozvojem meliorací a mechanizace, a také zlepšením chovu dobytka. V kontextu Schwarzenbergů byla věnována zvláštní pozornost úspěšnému zavádění těchto inovací na jejich velkostatcích, což vedlo k významnému zvýšení produktivity a efektivity hospodaření.
Druhá část práce se soustředí na vzdělávací cesty schwarzenberských úředníků, které byly klíčové pro přenos inovací a moderních zemědělských praktik z vyspělých evropských zemí do místního kontextu. Detailně jsou analyzovány cesty a zkušenosti úředníků: Leopold Zeithammer, Emil Eymuth, Josef Šusta, Josef Maschat, Josef Hanamann a Johann Buchner. Tito úředníci se aktivně účastnili studijních cest, které přispěly k jejich odbornému růstu a následně k modernizaci schwarzenberských velkostatků. Práce také hodnotí společenský dopad těchto aktivit a jejich roli v širším evropském ekonomickém a sociálním kontextu 19. století.
Disertační práce tak poskytuje komplexní pohled na zemědělskou modernizaci a její implementaci na schwarzenberských velkostatcích, čímž přispívá k hlubšímu porozumění ekonomickým a sociálním změnám této éry.
Anotace v angličtině
The presented dissertation "Economic Policy of the Schwarzenbergs in the 19th Century" focuses on the analysis of agricultural modernization and the transfer of information in the European and local contexts on the estates of the Schwarzenberg family. The study looks at two main areas: agricultural progress and the educational paths of Schwarzenberg officials.
The first part of the thesis maps the significant changes in agricultural methods that were introduced during the 19th century. This period was characterized by the introduction of alternating farming, the use of artificial fertilizers, the development of land reclamation and mechanization, as well as the improvement of cattle breeding. In the context of the Schwarzenbergs, special attention was paid to the successful implementation of these innovations on their estates, which led to a significant increase in productivity and efficiency of farming.
The second part of the thesis focuses on the educational trips of Schwarzenberg officials, which were key to the transfer of innovations and modern agricultural practices from developed European countries to the local context. The following are analysed in detail as follows the journeys and experiences of officials: Leopold Zeithammer, Emil Eymuth, Josef Šusta, Josef Maschat, Josef Hanamann and Johann Buchner. These officials actively participated in study trips, which contributed to their professional growth and subsequently to the modernization of the Schwarzenberg estates.
The thesis also evaluates the social impact of these activities and their role in the wider European economic and social context of the 19th century. The dissertation thus provides a comprehensive view of agricultural modernization and its implementation on the Schwarzenberg estates, thus contributing to a deeper understanding of the economic and social changes of this era.
Klíčová slova
Schwarzenbergové, zemědělská modernizace, 19. století, hospodářská politika, velkostatek, zemědělství, historická agronomie, střídavé hospodářství, umělá hnojiva, meliorace, mechanizace, chov dobytka, transfer informací, vzdělávací cesty, úředníci, Schwarzenberák, Leopold Zeithammer, Emil Eymuth, Josef Šusta, Josef Maschat, Josef Hanamann, Johann Buchner, Jan Adolf II. ze Schwarzenberga.
Klíčová slova v angličtině
The Schwarzenbergs, agricultural modernization, 19th century, economic policy, estate, agriculture, historical agronomy, rotational farming, artificial fertilizers, amelioration, mechanization, cattle breeding, information transfer, educational trips, officials, Leopold Zeithammer, Emil Eymuth, Josef Šusta, Josef Maschat, Josef Hanamann, Johann Buchner, Johann Adolf II of Schwarzenberg.
Zásady pro vypracování
Ve svém projektu bych se rád podrobněji zaměřil na hospodářské reformy Jana Adolfa II. (1799-1888). Ten vedl po většinu 19. století dům Schwarzenbergů. Touto osobností v širším kontextu jsem se již zabýval ve své bakalářské a diplomové práci.
Jan Adolf II. se již od útlého mládí zajímal o nové postupy práce ve všech zájmových odvětvích rodinného podnikání, ať to bylo slévárenství, vodohospodářství, logistika nebo chov dobytka. Připravován byl velice soustavně a kvalitně. Své vzdělání zakončil několika cestami do zahraničí, z nichž nejznámější jsou dvě cesty do Velké Británie a poté rodinná cesta do Itálie. Ze všech jmenovaných cest se zachovaly deníky. Je vidět, jak Jan Adolf osobně dbal na modernizační rozvoj panství a jak nasával znalosti, které by mohl uplatnit ve vlastním podnikání. Mezi jeho největší a nejznámější počiny patří např. zavádění meliorací nebo zkvalitnění kovoliteckého průmyslu v Murau. Neponechal stranou ani vzdělávání nové generace a investoval nemalé částky do hospodářských škol v Rabíně, Českém Krumlově a na Zlaté koruně. Nechal zazářit i novým osobnostem českého zemědělství, jako byl např. František Horský.
Částečně se touto problematikou zabýval již bavorsko-český badatel Raimund Palecze, jedná se však o pouhý segment působení knížete.
Práce se bude zaměřovat mimo jiné na ověřování idejí z narativních pramenů. Např. tajemník Jana Adolfa uvádí v deníku z cesty do Itálie že: "Pěstování řepky v Libějovicích se stalo neoblíbenější ideou knížete, je však otázka realizace této myšlenky. Zde budu pracovat především s prameny povětšinou formální a účetní povahy.
Zásadním přínosem též bude hodnocení dalších schwarzenberských zaměstnanců, kteří vyrazili na poznávací cestu do zahraničí na knížecí útratu a přivážely nové know-how.
To vše samozřejmě bude zasazeno do aktuálního kontextu hospodářských, sociálních, ale i politických dějin.
Zásady pro vypracování
Ve svém projektu bych se rád podrobněji zaměřil na hospodářské reformy Jana Adolfa II. (1799-1888). Ten vedl po většinu 19. století dům Schwarzenbergů. Touto osobností v širším kontextu jsem se již zabýval ve své bakalářské a diplomové práci.
Jan Adolf II. se již od útlého mládí zajímal o nové postupy práce ve všech zájmových odvětvích rodinného podnikání, ať to bylo slévárenství, vodohospodářství, logistika nebo chov dobytka. Připravován byl velice soustavně a kvalitně. Své vzdělání zakončil několika cestami do zahraničí, z nichž nejznámější jsou dvě cesty do Velké Británie a poté rodinná cesta do Itálie. Ze všech jmenovaných cest se zachovaly deníky. Je vidět, jak Jan Adolf osobně dbal na modernizační rozvoj panství a jak nasával znalosti, které by mohl uplatnit ve vlastním podnikání. Mezi jeho největší a nejznámější počiny patří např. zavádění meliorací nebo zkvalitnění kovoliteckého průmyslu v Murau. Neponechal stranou ani vzdělávání nové generace a investoval nemalé částky do hospodářských škol v Rabíně, Českém Krumlově a na Zlaté koruně. Nechal zazářit i novým osobnostem českého zemědělství, jako byl např. František Horský.
Částečně se touto problematikou zabýval již bavorsko-český badatel Raimund Palecze, jedná se však o pouhý segment působení knížete.
Práce se bude zaměřovat mimo jiné na ověřování idejí z narativních pramenů. Např. tajemník Jana Adolfa uvádí v deníku z cesty do Itálie že: "Pěstování řepky v Libějovicích se stalo neoblíbenější ideou knížete, je však otázka realizace této myšlenky. Zde budu pracovat především s prameny povětšinou formální a účetní povahy.
Zásadním přínosem též bude hodnocení dalších schwarzenberských zaměstnanců, kteří vyrazili na poznávací cestu do zahraničí na knížecí útratu a přivážely nové know-how.
To vše samozřejmě bude zasazeno do aktuálního kontextu hospodářských, sociálních, ale i politických dějin.
CERMAN Ivo, Chotkové; příběh úřednické šlechty, Praha 2008.
TÝŽ, Adel und Wirtschaft, München 2009.
DEMEL Walter – KRAMER Ferdinand, Adel und Adelskultur in Bayern, München 2008.
FRIČ Jan, Velké vzory našeho zemědělství, Praha 1958.
GAŽI Martin (ed.), Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2008.
HADAČ Václav, Průvodce po archivních fondech; svazek 3, Praha 1959.
HLAVAČKA Milan, Dějiny dopravy v českých zemích v období průmyslové revoluce, Praha 1990.
TÝŽ, České země v 19. století I., II., Praha 2014.
JÁKL Pavel, Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska; II. díl; Jižní Čechy, Praha 2010.
KROFTA Kamil, Dějiny selského stavu, Praha 1949.
KUBŮ Eduard, Jiří Šouša (eds.), Finanční elity v českých zemích (Československu) 19. a 20. století, Praha 2008.
KUBŮ Eduard, Hospodářský nacionalismus v programech politických stran českých zemí v období Rakouska-Uherska a první Československé republiky, In: O hospodářskou národní državu. Úvahy o moderním českém a německém nacionalismu v českých zemích. Praha 2009.
KUTHAN Jiří, Aristokratická sídla období romantismu a historismu, Praha 2001.
LENDEROVÁ Milena, Tragický bál; život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu, Praha 2004.
MATIS Herbert, Die Schwarzenberg – Bank, Wien 2005.
MELVILLE Ralph, Adel und Revolution in Böhmen. Strukturwandel von Herrschaft und Gesellschaft in Österreich um die Mitte des 19. Jahrhunderts, Mainz 1998.
TÝŽ – VON REDEN-DOHNA Armgard (Hrsg.), Adel an der Schwelle des Bürgerlichen Zeitalters 1780–1860, Mainz 1988.
MYŠKA Milan, Rytíři průmyslové revoluce, Šenov u Ostravy 1997.
TÝŽ, Problémy a metody hospodářských dějin, Ostrava 1995.
PALECZEK Reimund, Die Modernisierung des Großgrundbesitzes des Fürsten Johann Adolph II. zu Schwarzenberg: Beispieleinerdeutsch-tschechischen Symbiose in Südböhmen im Neoabsolutismus 1848-1860, München 2009.
SCHWARZENBERG Karl, Feldmarschall Fürst Schwarzenberg; Der Sieger von Leipzig, Wien–München 1964.
SCHWARZENBERG Karl, Geschichte des reichständischen Hauses Schwarzenberg, Neustadt a. d. Aisch 1963.
SKALA Ladislav, František Horský a české zemědělství, Praha 1991.
STEKL Hannes, Österreichs Aristokratie im Vormärz; Zur Geschichte der Fürstenhäuser Liechtenstein und Schwarzenberg, Mnichov 1973.
TÝŽ – WAKOUNIG Marija, Windisch-Graetz. Ein Fürstenhaus im 19. und 20. Jahrhundert, Wien–Köln–Weimar 1992.
TÝŽ, Adel und Bürgertum in der Habsburgermonarchie 18. bis 20. Jahrhundert, Wien 2004.
ŠTAIF Jiří, Obezřetná elita, Praha 2005.
ŠUSTA Josef, Hospodář v práci a zkoumání, Praha 1870.
ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ Radmila, Rodinné strategie Šlechty, Praha 2007.
URBAN Otto, Česká společnost 1848-1918, Praha 1982.
TÝŽ, Kapitalismus a česká společnost, Praha 2003.
VYBÍRAL Jindřich, Století dědiců a zakladatelů, Praha 1999.
WINKELHOFEROVÁ Martina, Šlechtictví zavazuje, Praha 2012.
ŽÁKAVEC Theodor, Lanna: příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a Československu, Praha 1936.
ŽUPANIČ Jan, Nová šlechta rakouského císařství, \kur
CERMAN Ivo, Chotkové; příběh úřednické šlechty, Praha 2008.
TÝŽ, Adel und Wirtschaft, München 2009.
DEMEL Walter – KRAMER Ferdinand, Adel und Adelskultur in Bayern, München 2008.
FRIČ Jan, Velké vzory našeho zemědělství, Praha 1958.
GAŽI Martin (ed.), Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, České Budějovice 2008.
HADAČ Václav, Průvodce po archivních fondech; svazek 3, Praha 1959.
HLAVAČKA Milan, Dějiny dopravy v českých zemích v období průmyslové revoluce, Praha 1990.
TÝŽ, České země v 19. století I., II., Praha 2014.
JÁKL Pavel, Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska; II. díl; Jižní Čechy, Praha 2010.
KROFTA Kamil, Dějiny selského stavu, Praha 1949.
KUBŮ Eduard, Jiří Šouša (eds.), Finanční elity v českých zemích (Československu) 19. a 20. století, Praha 2008.
KUBŮ Eduard, Hospodářský nacionalismus v programech politických stran českých zemí v období Rakouska-Uherska a první Československé republiky, In: O hospodářskou národní državu. Úvahy o moderním českém a německém nacionalismu v českých zemích. Praha 2009.
KUTHAN Jiří, Aristokratická sídla období romantismu a historismu, Praha 2001.
LENDEROVÁ Milena, Tragický bál; život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu, Praha 2004.
MATIS Herbert, Die Schwarzenberg – Bank, Wien 2005.
MELVILLE Ralph, Adel und Revolution in Böhmen. Strukturwandel von Herrschaft und Gesellschaft in Österreich um die Mitte des 19. Jahrhunderts, Mainz 1998.
TÝŽ – VON REDEN-DOHNA Armgard (Hrsg.), Adel an der Schwelle des Bürgerlichen Zeitalters 1780–1860, Mainz 1988.
MYŠKA Milan, Rytíři průmyslové revoluce, Šenov u Ostravy 1997.
TÝŽ, Problémy a metody hospodářských dějin, Ostrava 1995.
PALECZEK Reimund, Die Modernisierung des Großgrundbesitzes des Fürsten Johann Adolph II. zu Schwarzenberg: Beispieleinerdeutsch-tschechischen Symbiose in Südböhmen im Neoabsolutismus 1848-1860, München 2009.
SCHWARZENBERG Karl, Feldmarschall Fürst Schwarzenberg; Der Sieger von Leipzig, Wien–München 1964.
SCHWARZENBERG Karl, Geschichte des reichständischen Hauses Schwarzenberg, Neustadt a. d. Aisch 1963.
SKALA Ladislav, František Horský a české zemědělství, Praha 1991.
STEKL Hannes, Österreichs Aristokratie im Vormärz; Zur Geschichte der Fürstenhäuser Liechtenstein und Schwarzenberg, Mnichov 1973.
TÝŽ – WAKOUNIG Marija, Windisch-Graetz. Ein Fürstenhaus im 19. und 20. Jahrhundert, Wien–Köln–Weimar 1992.
TÝŽ, Adel und Bürgertum in der Habsburgermonarchie 18. bis 20. Jahrhundert, Wien 2004.
ŠTAIF Jiří, Obezřetná elita, Praha 2005.
ŠUSTA Josef, Hospodář v práci a zkoumání, Praha 1870.
ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ Radmila, Rodinné strategie Šlechty, Praha 2007.
URBAN Otto, Česká společnost 1848-1918, Praha 1982.
TÝŽ, Kapitalismus a česká společnost, Praha 2003.
VYBÍRAL Jindřich, Století dědiců a zakladatelů, Praha 1999.
WINKELHOFEROVÁ Martina, Šlechtictví zavazuje, Praha 2012.
ŽÁKAVEC Theodor, Lanna: příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a Československu, Praha 1936.
ŽUPANIČ Jan, Nová šlechta rakouského císařství, \kur