Cílem diplomové práce je sledování urbanistické proměny města primárně prostřednictvím výstavby kolonií. Práce rozkrývá, jak tato družstva vznikala, fungovala, překonávala byrokratické překážky, a jak byla úspěšná při realizaci výstavby. Družstva byla zakládána na přelomu 19. a 20. století a prováděla výstavbu nových rodinných domů. Na konci 19. století totiž bylo ve městě postaveno mnoho průmyslových podniků, které přitahovali do Loun dělníky. Ti potřebovali ubytování v blízkosti těchto továren. Práce porovnává, jak odlišná byla výstavba jednotlivých kolonií (včetně Kotěrovy kolonie) i jak bylo Stavební družstvo dělnických domků pro Louny a okolí ("Stará železnice"), Domov - družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský a Družstvo pro stavbu rodinných, úřednických a dělnických domků pro Louny a okolí ("U Matky Boží") organizováno. Práce je doplněna mapami, plány a fotografiemi. Zároveň ukazuje, jak vypadaly jednotlivé kolonie dříve a dnes.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to monitor the urban transformation of the city primarily through the construction of colonies. The work reveals how these cooperatives were established, functioned, overcame bureaucratic obstacles, and how successful they were in the implementation of construction. The cooperatives were founded at the turn of the 19th and 20th centuries and carried out the construction of new family houses. At the end of the 19th century, many industrial enterprises were built in the town, which attracted workers to Louny. They needed accommodation near these factories. The thesis compares how different the construction of individual colonies (including Kotěra's colony) was, as well as how the Construction Cooperative of Worker's Houses for Louny and Surroundings ("Stará železniční colony"), Domov - a cooperative for the construction of family houses for officials, teachers, craftsmen and workers for the Louny district and A cooperative for the construction of family, office and worker houses for Louny and the surrounding area ("U Matky Boží") organized. The work is supplemented with maps, plans and photographs. At the same time, it shows how individual colonies looked before and today.
Klíčová slova
Louny, urbanizace, kolonie, železniční dráhy, "Stará železniční kolonie", Kotěrova kolonie,"U Matky Boží", "Domov"
Cílem diplomové práce je sledování urbanistické proměny města primárně prostřednictvím výstavby kolonií. Práce rozkrývá, jak tato družstva vznikala, fungovala, překonávala byrokratické překážky, a jak byla úspěšná při realizaci výstavby. Družstva byla zakládána na přelomu 19. a 20. století a prováděla výstavbu nových rodinných domů. Na konci 19. století totiž bylo ve městě postaveno mnoho průmyslových podniků, které přitahovali do Loun dělníky. Ti potřebovali ubytování v blízkosti těchto továren. Práce porovnává, jak odlišná byla výstavba jednotlivých kolonií (včetně Kotěrovy kolonie) i jak bylo Stavební družstvo dělnických domků pro Louny a okolí ("Stará železnice"), Domov - družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský a Družstvo pro stavbu rodinných, úřednických a dělnických domků pro Louny a okolí ("U Matky Boží") organizováno. Práce je doplněna mapami, plány a fotografiemi. Zároveň ukazuje, jak vypadaly jednotlivé kolonie dříve a dnes.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to monitor the urban transformation of the city primarily through the construction of colonies. The work reveals how these cooperatives were established, functioned, overcame bureaucratic obstacles, and how successful they were in the implementation of construction. The cooperatives were founded at the turn of the 19th and 20th centuries and carried out the construction of new family houses. At the end of the 19th century, many industrial enterprises were built in the town, which attracted workers to Louny. They needed accommodation near these factories. The thesis compares how different the construction of individual colonies (including Kotěra's colony) was, as well as how the Construction Cooperative of Worker's Houses for Louny and Surroundings ("Stará železniční colony"), Domov - a cooperative for the construction of family houses for officials, teachers, craftsmen and workers for the Louny district and A cooperative for the construction of family, office and worker houses for Louny and the surrounding area ("U Matky Boží") organized. The work is supplemented with maps, plans and photographs. At the same time, it shows how individual colonies looked before and today.
Klíčová slova
Louny, urbanizace, kolonie, železniční dráhy, "Stará železniční kolonie", Kotěrova kolonie,"U Matky Boží", "Domov"
Cílem diplomové práce je sledování urbanistické proměny města primárně prostřednictvím výstavby kolonií. Práce rozkrývá, jak tato družstva vznikala, fungovala, překonávala byrokratické překážky, a jak byla úspěšná při realizaci výstavby. Družstva byla zakládána na přelomu 19. a 20. století a prováděla výstavbu nových rodinných domů. Na konci 19. století totiž bylo ve městě postaveno mnoho průmyslových podniků, které přitahovali do Loun dělníky. Ti potřebovali ubytování v blízkosti těchto továren. Práce porovnává, jak odlišná byla výstavba jednotlivých kolonií i jak bylo Stavební družstvo dělnických domků pro Louny a okolí ("Stará železnice"), Domov – družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský a Družstvo pro stavbu rodinných, úřednických a dělnických domků pro Louny a okolí ("U Matky Boží") organizováno. Práce je doplněna mapami, plány a fotografiemi. Zároveň ukazuje, jak vypadaly jednotlivé kolonie dříve a dnes.
Osnova:
Úvod – cíle práce, kritika základní literatury, stručný obsah kapitol
kapitola – Urbanizace v 19. století v Čechách
kapitola – Rozvoj Loun ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století
kapitola – Kolonie "Stará železnice"
kapitola – Kolonie "Domov"
kapitola – Kolonie "U Matky Boží"
kapitola – Kotěrova kolonie
Závěr – shrnutí práce
Časový harmonogram:
srpen 2022 – září 2022 = shromáždění základních pramenů a literatury
říjen 2022 – říjen 2023 = zpracování jednotlivých kapitol
listopad 2023 – duben 2024 = dokončovací práce
duben 2024 = odevzdání práce
Zásady pro vypracování
Anotace:
Cílem diplomové práce je sledování urbanistické proměny města primárně prostřednictvím výstavby kolonií. Práce rozkrývá, jak tato družstva vznikala, fungovala, překonávala byrokratické překážky, a jak byla úspěšná při realizaci výstavby. Družstva byla zakládána na přelomu 19. a 20. století a prováděla výstavbu nových rodinných domů. Na konci 19. století totiž bylo ve městě postaveno mnoho průmyslových podniků, které přitahovali do Loun dělníky. Ti potřebovali ubytování v blízkosti těchto továren. Práce porovnává, jak odlišná byla výstavba jednotlivých kolonií i jak bylo Stavební družstvo dělnických domků pro Louny a okolí ("Stará železnice"), Domov – družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský a Družstvo pro stavbu rodinných, úřednických a dělnických domků pro Louny a okolí ("U Matky Boží") organizováno. Práce je doplněna mapami, plány a fotografiemi. Zároveň ukazuje, jak vypadaly jednotlivé kolonie dříve a dnes.
Osnova:
Úvod – cíle práce, kritika základní literatury, stručný obsah kapitol
kapitola – Urbanizace v 19. století v Čechách
kapitola – Rozvoj Loun ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století
kapitola – Kolonie "Stará železnice"
kapitola – Kolonie "Domov"
kapitola – Kolonie "U Matky Boží"
kapitola – Kotěrova kolonie
Závěr – shrnutí práce
Časový harmonogram:
srpen 2022 – září 2022 = shromáždění základních pramenů a literatury
říjen 2022 – říjen 2023 = zpracování jednotlivých kapitol
listopad 2023 – duben 2024 = dokončovací práce
duben 2024 = odevzdání práce
Seznam doporučené literatury
Josef BARTOŠ – Miloš TRAPL, Československo 1918-1938, Olomouc 2001.
Československo 1918-1938: Osudy demokracie ve střední Evropě: sborník mezinárodní vědecké konference v Praze, 5.-8. října 1998, Valdštejnský palác – Senát Parlamentu České republiky, díl 2., Praha 1999.
Oldřich DOSTÁL, Československá historická města, Praha 1974.
Ludmila FIALOVÁ a kol., Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.
Josef HAUBELT, České osvícenství, Praha 1986.
Jaroslav HAVRLANT – Jaroslav RYCHTAŘÍK – Martin VOSTŘEL, Louny na starých pohlednicích, Hostivice 2018.
Vendula HNÍDKOVÁ, Bournville a reforma bydlení, Vesmír 98, 5/2019, s. 318.
Pavla HORSKÁ – Eduard MAUR – Jiří MUSIL, Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha 2002.
Zdeněk KÁRNÍK, České země v éře První republiky (1918-1938), Praha 2003.
Pavel KLADIWA – Aleš ZÁŘICKÝ, Město a městská společnost v procesu modernizace 1740-1918, Ostrava 2009.
Kamil LINHART, Historické památky města Loun a peněžní ústavy lounské, Louny 1930.
Zdena PATROVSKÁ, Ulicemi města Loun, Louny 1998.
Marta PAVLÍKOVÁ – Jiří BUREŠ – Lenka HÁJKOVÁ, Zaměstnanecká sídliště v severních Čechách mezi lety 1918-1938, Firemní kolonie a státní domy, Ústí nad Labem 2016.
František Martin PELCL, Paměti. Česká kronika za vlády římského císaře a českého krále Josefa II., Praha 1931.
Karel POŘÍZKA a kol., Monografie města Loun a okresu lounského, Praha 1937.
Vojtěch PROKEŠ, Louny a Lounsko, Louny 1920.
Bohumír ROEDL a kol., Louny: historie, kultura, lidé, Praha 2005.
Dita RUSOVÁ, Proměna hradeb a výstavba kolonie U Matky Boží v Lounech, Ústí nad Labem 2022, Bakalářská práce, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Alena SELLNEROVÁ – Marta PAVLÍKOVÁ – Jiří BUREŠ, Zaměstnanecká sídliště v severních Čechách mezi lety 1918-1938, Státní hornické kolonie, Ústí nad Labem 2014.
František ŠTĚDRÝ, Dějiny města Loun, Louny 1930.
Martin VOSTŘEL, Louny, Praha-Litomyšl 2011.
Martin VOSTŘEL, Město Louny v letech 1880 – 1914, Praha 2005, Diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Josef VRÁNEK, Stavební řád pro království české, Praha 1900.
Oldřich ZELENKA, Pamětní spis k otevření nové okresní nemocnice v Lounech, Louny 1929.
Prameny:
Státní okresní archiv Louny, fond NAD 911, Domov - družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský.
Státní okresní archiv Louny, fond NAD 912, Stavební družstvo dělnických domků pro Louny a okolí.
Státní okresní archiv Louny, fond NAD 77, Okresní úřad Louny I.
Státní okresní archiv Louny, fond NAD 516, Berní úřad Louny.
Další materiály:
historické mapy z přelomu 19. a 20. století, vlastní fotografie
Seznam doporučené literatury
Josef BARTOŠ – Miloš TRAPL, Československo 1918-1938, Olomouc 2001.
Československo 1918-1938: Osudy demokracie ve střední Evropě: sborník mezinárodní vědecké konference v Praze, 5.-8. října 1998, Valdštejnský palác – Senát Parlamentu České republiky, díl 2., Praha 1999.
Oldřich DOSTÁL, Československá historická města, Praha 1974.
Ludmila FIALOVÁ a kol., Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.
Josef HAUBELT, České osvícenství, Praha 1986.
Jaroslav HAVRLANT – Jaroslav RYCHTAŘÍK – Martin VOSTŘEL, Louny na starých pohlednicích, Hostivice 2018.
Vendula HNÍDKOVÁ, Bournville a reforma bydlení, Vesmír 98, 5/2019, s. 318.
Pavla HORSKÁ – Eduard MAUR – Jiří MUSIL, Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha 2002.
Zdeněk KÁRNÍK, České země v éře První republiky (1918-1938), Praha 2003.
Pavel KLADIWA – Aleš ZÁŘICKÝ, Město a městská společnost v procesu modernizace 1740-1918, Ostrava 2009.
Kamil LINHART, Historické památky města Loun a peněžní ústavy lounské, Louny 1930.
Zdena PATROVSKÁ, Ulicemi města Loun, Louny 1998.
Marta PAVLÍKOVÁ – Jiří BUREŠ – Lenka HÁJKOVÁ, Zaměstnanecká sídliště v severních Čechách mezi lety 1918-1938, Firemní kolonie a státní domy, Ústí nad Labem 2016.
František Martin PELCL, Paměti. Česká kronika za vlády římského císaře a českého krále Josefa II., Praha 1931.
Karel POŘÍZKA a kol., Monografie města Loun a okresu lounského, Praha 1937.
Vojtěch PROKEŠ, Louny a Lounsko, Louny 1920.
Bohumír ROEDL a kol., Louny: historie, kultura, lidé, Praha 2005.
Dita RUSOVÁ, Proměna hradeb a výstavba kolonie U Matky Boží v Lounech, Ústí nad Labem 2022, Bakalářská práce, Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Alena SELLNEROVÁ – Marta PAVLÍKOVÁ – Jiří BUREŠ, Zaměstnanecká sídliště v severních Čechách mezi lety 1918-1938, Státní hornické kolonie, Ústí nad Labem 2014.
František ŠTĚDRÝ, Dějiny města Loun, Louny 1930.
Martin VOSTŘEL, Louny, Praha-Litomyšl 2011.
Martin VOSTŘEL, Město Louny v letech 1880 – 1914, Praha 2005, Diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Josef VRÁNEK, Stavební řád pro království české, Praha 1900.
Oldřich ZELENKA, Pamětní spis k otevření nové okresní nemocnice v Lounech, Louny 1929.
Prameny:
Státní okresní archiv Louny, fond NAD 911, Domov - družstvo pro stavbu rodinných domů úřednických, učitelských, řemeslnických a dělnických pro okres lounský.
Státní okresní archiv Louny, fond NAD 912, Stavební družstvo dělnických domků pro Louny a okolí.
Státní okresní archiv Louny, fond NAD 77, Okresní úřad Louny I.
Státní okresní archiv Louny, fond NAD 516, Berní úřad Louny.
Další materiály:
historické mapy z přelomu 19. a 20. století, vlastní fotografie
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, plány, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka představila výsledky kvalifikační práce za pomoci elektronické prezentace. Postupně uvedla motivaci ke zpracování a zevrubně konkretizovala cíle. Následně přistoupila k charakteristice základní využité literatury a prameny, které byly využity (SOkA Louny). Kvalitu i rozsah pramenů krátce zhodnotila a doplnila i ukázkou. Dalším okruhem prezentace výsledků badatelské aktivity se stalo osvětlení struktury práce. Posléze přistoupila k představení hlavních sledovaných problémových okruhů tématu – lokalizace kolonií, rozloha a problematika a problémy jejich výstavby, porovnání původního a současného stavu aj.). Na závěr autorka konkretizovala postup a metodologické aspekty práce, ty uvedla v kontextu nejdůležitějších výsledků a závěrů (způsob budování – družstva, charakter lokalizace výstavby, specifikace obyvatel aj.).
Vedoucí práce dr. Zábranský posléze rekapituloval svůj posudek. Vytkl význam práce, ocenil zde zejména výběr tematického zaměření ve vztahu k lokalitě. Zásadní pozitivum spatřuje v typologizaci, o níž se autorka úspěšně pokusila. Posudek nepřítomného oponenta dr. Mareše přečetl předseda komise prof. Fukala. Následovala diskuse, v níž autorka reagovala základním způsobem na podněty posudků a zodpověděla dotazy komise.