Základním kamenem této bakalářské práce jsou dvě cechovní knihy ševcovského cechu ve městě Berouně. Jedná se o cechovní protokol a cechovní manuál, které obsahují zápisy pro prací vymezené období. Časové rozmezí, které práce sleduje, začíná roku 1796 a končí roku 1833. Tento rozsah je vybrán ze dvou důvodů. Jedním je fakt, že se jedná o stejné období, jaké sleduje zmíněný cechovní protokol, a také, protože v Berouně v tomto období docházelo k událostem spojeným s proměnou podoby řemeslné výroby a hospodaření ve městě. Práce obsahuje tři kapitoly. První se zabývá historií města Berouna a řemeslnictví v něm, druhá historií cechovnictví a berounskými cechy obecně, a třetí zkoumá už přímo cech ševcovský v Berouně. První dvě kapitoly jsou provedeny zejména pomocí syntézy literatury zaměřené na tato témata, zatímco kapitola o ševcovském cechu čerpá většinově ze zmíněných cechovních knih. Cílem práce je tedy popsat podobu ševcovského cechu v Berouně ve sledovaném období, a zasadit jí do kontextu dějinných událostí ve městě a změn průmyslu probíhajících v těchto letech.
Anotace v angličtině
The cornerstone of this bachelor's thesis are two guild books of the shoemakers guild in the city of Beroun. These are a guild protocol and a guild manual, which contain entries from the period this theses focuses on. The time span covered by the thesis begins in 1796 and ends in 1833. This span is chosen for two reasons. One is due to the fact, that this is the same period that the mentioned guild protocol writes about, and also, because events associated with the transformation of craft production and economy took place in Beroun at that time. The thesis contains three chapters. The first describes the history of the city of Beroun and of its crafts, the second the history of guilds iand the guilds in Beroun in general, and the third directly examines the shoemakers guild in Beroun. The first two chapters are made mainly by means of a synthesis of literature written on these topics, while the chapter on the shoemakers guild draws mostly from the aforementioned guild books. The aim of the thesis is therefore to look at the situation of the shoemakers guild in Beroun in the observed period, and examine it in the context of the historical events in the city and the changes to industry in these years.
Klíčová slova
cechy, ševci, obuvnictví, město Beroun, cechovní knihy
Klíčová slova v angličtině
guilds, shoemakers, shoemaking, city Beroun, guild books
Rozsah průvodní práce
73 s. (142269 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Základním kamenem této bakalářské práce jsou dvě cechovní knihy ševcovského cechu ve městě Berouně. Jedná se o cechovní protokol a cechovní manuál, které obsahují zápisy pro prací vymezené období. Časové rozmezí, které práce sleduje, začíná roku 1796 a končí roku 1833. Tento rozsah je vybrán ze dvou důvodů. Jedním je fakt, že se jedná o stejné období, jaké sleduje zmíněný cechovní protokol, a také, protože v Berouně v tomto období docházelo k událostem spojeným s proměnou podoby řemeslné výroby a hospodaření ve městě. Práce obsahuje tři kapitoly. První se zabývá historií města Berouna a řemeslnictví v něm, druhá historií cechovnictví a berounskými cechy obecně, a třetí zkoumá už přímo cech ševcovský v Berouně. První dvě kapitoly jsou provedeny zejména pomocí syntézy literatury zaměřené na tato témata, zatímco kapitola o ševcovském cechu čerpá většinově ze zmíněných cechovních knih. Cílem práce je tedy popsat podobu ševcovského cechu v Berouně ve sledovaném období, a zasadit jí do kontextu dějinných událostí ve městě a změn průmyslu probíhajících v těchto letech.
Anotace v angličtině
The cornerstone of this bachelor's thesis are two guild books of the shoemakers guild in the city of Beroun. These are a guild protocol and a guild manual, which contain entries from the period this theses focuses on. The time span covered by the thesis begins in 1796 and ends in 1833. This span is chosen for two reasons. One is due to the fact, that this is the same period that the mentioned guild protocol writes about, and also, because events associated with the transformation of craft production and economy took place in Beroun at that time. The thesis contains three chapters. The first describes the history of the city of Beroun and of its crafts, the second the history of guilds iand the guilds in Beroun in general, and the third directly examines the shoemakers guild in Beroun. The first two chapters are made mainly by means of a synthesis of literature written on these topics, while the chapter on the shoemakers guild draws mostly from the aforementioned guild books. The aim of the thesis is therefore to look at the situation of the shoemakers guild in Beroun in the observed period, and examine it in the context of the historical events in the city and the changes to industry in these years.
Klíčová slova
cechy, ševci, obuvnictví, město Beroun, cechovní knihy
Klíčová slova v angličtině
guilds, shoemakers, shoemaking, city Beroun, guild books
Zásady pro vypracování
Anotace: Cílem této práce je popsat fungování a podobu ševcovského cechu v Berouně v letech 1796-1833, a to na základě analýzy cechovního protokolu. Nejvíce se toto zkoumání ševcovského cechu zaobírá jeho členy, řemeslnou produkcí, a cechovními pravidly. Detailnější informace zpracovává pomocí zápisů různých členů cechu sepsaných na cechovních schůzích. Práce sleduje nejen situaci cechu obecně, avšak zabývá se také vztahem cechu s královským městem Berounem v období předcházející průmyslovému rozvoji.
Osnova: Úvod - Vymezení cílů a otázek, zdůvodnění členění práce, hodnocení literatury a pramenů 1. Královské město Beroun 2. Cechy v českých zemích 3. Cech ševcovský v Berouně Závěr – Syntéza a vyhodnocení problematiky
Harmonogram: duben 2023 – červen 2023, rešerše pramenů a literatury červenec 2023 – listopad 2023, analýza pramenů listopad 2023 – březen 2024, sepsání práce
Zásady pro vypracování
Anotace: Cílem této práce je popsat fungování a podobu ševcovského cechu v Berouně v letech 1796-1833, a to na základě analýzy cechovního protokolu. Nejvíce se toto zkoumání ševcovského cechu zaobírá jeho členy, řemeslnou produkcí, a cechovními pravidly. Detailnější informace zpracovává pomocí zápisů různých členů cechu sepsaných na cechovních schůzích. Práce sleduje nejen situaci cechu obecně, avšak zabývá se také vztahem cechu s královským městem Berounem v období předcházející průmyslovému rozvoji.
Osnova: Úvod - Vymezení cílů a otázek, zdůvodnění členění práce, hodnocení literatury a pramenů 1. Královské město Beroun 2. Cechy v českých zemích 3. Cech ševcovský v Berouně Závěr – Syntéza a vyhodnocení problematiky
Harmonogram: duben 2023 – červen 2023, rešerše pramenů a literatury červenec 2023 – listopad 2023, analýza pramenů listopad 2023 – březen 2024, sepsání práce
Seznam doporučené literatury
Prameny: SOkA Beroun, Cech ševcovský Beroun, Cechovní protokol 1796-1833, inv. č. 4. SOkA Beroun, Cech ševcovský Beroun, Manuál novoševcovský 1817-1818, inv. č. 5.
Literatura: Pavel BĚLINA – Milan HLAVAČKA – Daniela TINKOVÁ, Velké dějiny zemí Koruny české 1792-1860 XI.a, XI.b., Litomyšl 2013. Oldřich FLÉGL, K přeměně cechovního zřízení u nás v 18. stol., Obzor národohospodářský: časopis věnovaný otázkám národohospodářským a sociálněpolitickým : orgán jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách 19, 1914, s. 183-188. Miloš GARKISCH, Beroun, Praha 2012. Miloš GARKISCH, Beroun očima našich předků, Beroun 2015. Miloš GARKISCH, Cechy na Berounsku (1.), in: Jiří Topinka (edd.), Minulostí Berounska 3: sborník Státního okresního archivu v Berouně, Beroun 2000, s. 20-30. Miloš GARKISCH, Cechy na Berounsku (2.), in: Jiří Topinka (edd.), Minulostí Berounska 4: sborník Státního okresního archivu v Berouně, Beroun 2000, s. 39-56. Miloš GARKISCH – Marie TOŠNEROVÁ – Jiří TOPINKA – Jiří JANKOVEC, Historie a současnost podnikání na Berounsku a Hořovicku, Žehušice 2006. Milan HLAVAČKA a kol., České země v 19. století : proměny společnosti v moderní době, Praha 2014. Ivan JAKUBEC, Dějiny hospodářství českých zemí : od počátku industrializace do konce habsburské monarchie, Praha 2007. Rudolf KADEŘÁBEK, Živnostníci berounští i přespolní, Beroun 2015. Václav MATOUŠ, Pamětní kniha cechu ševcovského v Dobrušce, tzv. Petrova kronika z let 1724-1843, in: Václav Matouš (edd.), Orlické hory a Podorlicko : sborník vlastivědných prací 7, Rychnov nad Kněžnou 1994, s. 53-62. Josef Antonín SEYDL, Kronika královského města Berouna : kronika čili úplné a obšírné popsání všech památností královského krajského města Berouna, Beroun 2003. Jiří SMRŽ, Cech pražských mečířů v letech 1731-1860, in: Jiří Smrž (edd.), Pražský sborník historický 45, Praha 2017, s. 9-57. Jiří SMRŽ, Cechy v pražských městech: od prvních zpráv ve 13. století až do jejich zrušení v roce 1860, Praha 2019. Josef SVOBODA, Venkovští mistři a založení nového cechu krejčích a ševců ve Šlapanicích roku 1834, Český lid 106, 2019, č. 3, s. 363-380. Marie TOŠNEROVÁ – Irena BENKOVÁ, Beroun, Praha 2008. Marie TOŠNEROVÁ, Beroun počátkem 18. století, In: Jiří Topinka (edd.), Minulostí Berounska 7: sborník Státního okresního archivu v Berouně, Beroun 2004. Valentin URFUS, K cechovní politice v Čechách na přelomu 17. a 18. století, Právněhistorické studie 6, 1960, s. 39-65. Jiří ZAHRADNÍK, Beroun a Berounsko na nejstarších mapových vyobrazeních, In: Jiří Topinka (edd.), Minulostí Berounska 8: sborník Státního okresního archivu v Berouně, Beroun 2005.
Seznam doporučené literatury
Prameny: SOkA Beroun, Cech ševcovský Beroun, Cechovní protokol 1796-1833, inv. č. 4. SOkA Beroun, Cech ševcovský Beroun, Manuál novoševcovský 1817-1818, inv. č. 5.
Literatura: Pavel BĚLINA – Milan HLAVAČKA – Daniela TINKOVÁ, Velké dějiny zemí Koruny české 1792-1860 XI.a, XI.b., Litomyšl 2013. Oldřich FLÉGL, K přeměně cechovního zřízení u nás v 18. stol., Obzor národohospodářský: časopis věnovaný otázkám národohospodářským a sociálněpolitickým : orgán jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách 19, 1914, s. 183-188. Miloš GARKISCH, Beroun, Praha 2012. Miloš GARKISCH, Beroun očima našich předků, Beroun 2015. Miloš GARKISCH, Cechy na Berounsku (1.), in: Jiří Topinka (edd.), Minulostí Berounska 3: sborník Státního okresního archivu v Berouně, Beroun 2000, s. 20-30. Miloš GARKISCH, Cechy na Berounsku (2.), in: Jiří Topinka (edd.), Minulostí Berounska 4: sborník Státního okresního archivu v Berouně, Beroun 2000, s. 39-56. Miloš GARKISCH – Marie TOŠNEROVÁ – Jiří TOPINKA – Jiří JANKOVEC, Historie a současnost podnikání na Berounsku a Hořovicku, Žehušice 2006. Milan HLAVAČKA a kol., České země v 19. století : proměny společnosti v moderní době, Praha 2014. Ivan JAKUBEC, Dějiny hospodářství českých zemí : od počátku industrializace do konce habsburské monarchie, Praha 2007. Rudolf KADEŘÁBEK, Živnostníci berounští i přespolní, Beroun 2015. Václav MATOUŠ, Pamětní kniha cechu ševcovského v Dobrušce, tzv. Petrova kronika z let 1724-1843, in: Václav Matouš (edd.), Orlické hory a Podorlicko : sborník vlastivědných prací 7, Rychnov nad Kněžnou 1994, s. 53-62. Josef Antonín SEYDL, Kronika královského města Berouna : kronika čili úplné a obšírné popsání všech památností královského krajského města Berouna, Beroun 2003. Jiří SMRŽ, Cech pražských mečířů v letech 1731-1860, in: Jiří Smrž (edd.), Pražský sborník historický 45, Praha 2017, s. 9-57. Jiří SMRŽ, Cechy v pražských městech: od prvních zpráv ve 13. století až do jejich zrušení v roce 1860, Praha 2019. Josef SVOBODA, Venkovští mistři a založení nového cechu krejčích a ševců ve Šlapanicích roku 1834, Český lid 106, 2019, č. 3, s. 363-380. Marie TOŠNEROVÁ – Irena BENKOVÁ, Beroun, Praha 2008. Marie TOŠNEROVÁ, Beroun počátkem 18. století, In: Jiří Topinka (edd.), Minulostí Berounska 7: sborník Státního okresního archivu v Berouně, Beroun 2004. Valentin URFUS, K cechovní politice v Čechách na přelomu 17. a 18. století, Právněhistorické studie 6, 1960, s. 39-65. Jiří ZAHRADNÍK, Beroun a Berounsko na nejstarších mapových vyobrazeních, In: Jiří Topinka (edd.), Minulostí Berounska 8: sborník Státního okresního archivu v Berouně, Beroun 2005.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil výsledky kvalifikační práce formou prezentace. Postupně uvedl motivaci ke zpracování (původ a dále konkretizovala základní badatelské cíle. Následně představil základní využitou literatury orientovanou jak ke sledované lokalitě, tak k problematice historických cechů a cechovní výroby. Dále byly zevrubným způsobem představeny využité prameny (cechovní protokol, manuál novoševcovský) – student zhodnotil kvalitu, rozsah, problémy a výpovědní možnosti daného pramene. Představení výsledků práce zahájil autor u charakteristiky struktury práce a jejího odůvodnění. Hlavní pozornost byla následně věnována výsledkům konkrétního rozboru – charakteristika úlohy a činnosti členské základny cechů, propojení s širšími aspekty městského životea a sociálního vývoje. Dále se pokusil uvést přínos práce a možnosti pokračování výzkumné aktivity. Vedoucí práce dr. Zábranský posléze rekapituloval svůj posudek. Vytkl význam práce především s ohledem na jeho chronologický rozsah, tj. pozornost je věnována k době úpadku cechů v souvislosti s nástupem průmyslové revoluce. Ocenil zde dále to, jakým způsobem se autor vyrovnal s rozborem pramene a snahu o interpretaci, kterou hodnotí jako kvalitní a relevantní. Oponent práce dr. Okurka dále rekapituloval svůj posudek. Ocenil rovněž zaměření práce a též vstupní kapitoly orientované k pramenům. V následující charakteristice lokality a problematice cechů spatřuje přecenění zájmu o starších dějin, které tolik nesouvisí s etapou vývoje města, k níž se sledovaná pramenná základna váže. Oceňuje dále snahu o interpretaci, mohla být ovšem četnější a v některých případech méně spekulativní. Uvádí konkrétním příkladem. Vhodnější by byl též významnější kontext a přesah k celkovým aspektům hospodářského vývoje. Následovala diskuse, v níž autor reagovala uceleným způsobem na podněty posudků a zodpověděla dotazy komise.