Tato bakalářská práce se zabývá tématem tzv. Fundamentálních článků, respektive pokusu o české vyrovnání z roku 1871. Pokus o vyrovnání s Českým království vzbudil roku 1871 v české politické i obecné veřejnosti značné naděje na budoucnost Čechů v rámci spravedlivěji uspořádané habsburské říše, v níž budou více reflektovány aspirace jejích jednotlivých národů. Práce přináší vylíčení obrazu a postojů dobové české politiky, samotného procesu vyrovnání a jeho konečného neúspěchu. Jádro bakalářské práce je věnováno tomu, jak o věci českého vyrovnání informovala dvě česká periodika dané doby - konzervativní katolický Čech a liberální Národní listy. Obě periodika jsou též zasazena do kontextu české žurnalistické scény v dané době.
Anotace v angličtině
This bachelor´s thesis is focused on the topic of the so called Fundamental Articles, or the attempted Austro-Bohemian Compromise of 1871 respectively. The proposed Austro-Bohemian Compromise endorsed considerable hopes that the Czechs may live a in a better and more justly organized Habsburg Empire that would better reflect the aspirations of its respective nations. The thesis provides a descriptition of the state of the Czech political scene and the political positions of that time and deals with the process of the attempted Bohemian Compromise and its eventual failure. The core of this bachelor´s thesis is a study about the reflection of the Bohemian Compromise by two Czech political newspapers of that time - the catholic conservative Čech newspaper and the national liberal Národní listy newspaper. Both newspapers are set in the framework of the Czech journalism of that time.
Klíčová slova
české státní právo, české vyrovnání, Karl von Hohenwart, žurnalistika, Národní listy, noviny Čech
Klíčová slova v angličtině
Bohemian State Law, Austro-Bohemian Compromise, Karl von Hohenwart, journalism, Národní listy newspaper, Čech newspaper
Rozsah průvodní práce
67 s. (120 782 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá tématem tzv. Fundamentálních článků, respektive pokusu o české vyrovnání z roku 1871. Pokus o vyrovnání s Českým království vzbudil roku 1871 v české politické i obecné veřejnosti značné naděje na budoucnost Čechů v rámci spravedlivěji uspořádané habsburské říše, v níž budou více reflektovány aspirace jejích jednotlivých národů. Práce přináší vylíčení obrazu a postojů dobové české politiky, samotného procesu vyrovnání a jeho konečného neúspěchu. Jádro bakalářské práce je věnováno tomu, jak o věci českého vyrovnání informovala dvě česká periodika dané doby - konzervativní katolický Čech a liberální Národní listy. Obě periodika jsou též zasazena do kontextu české žurnalistické scény v dané době.
Anotace v angličtině
This bachelor´s thesis is focused on the topic of the so called Fundamental Articles, or the attempted Austro-Bohemian Compromise of 1871 respectively. The proposed Austro-Bohemian Compromise endorsed considerable hopes that the Czechs may live a in a better and more justly organized Habsburg Empire that would better reflect the aspirations of its respective nations. The thesis provides a descriptition of the state of the Czech political scene and the political positions of that time and deals with the process of the attempted Bohemian Compromise and its eventual failure. The core of this bachelor´s thesis is a study about the reflection of the Bohemian Compromise by two Czech political newspapers of that time - the catholic conservative Čech newspaper and the national liberal Národní listy newspaper. Both newspapers are set in the framework of the Czech journalism of that time.
Klíčová slova
české státní právo, české vyrovnání, Karl von Hohenwart, žurnalistika, Národní listy, noviny Čech
Klíčová slova v angličtině
Bohemian State Law, Austro-Bohemian Compromise, Karl von Hohenwart, journalism, Národní listy newspaper, Čech newspaper
Zásady pro vypracování
Anotace:
Takzvané fundamentální články, pokus o české vyrovnání z roku 1871 byly výsledkem jednání mezi českou politickou reprezentací a předlitavskou vládou Karla von Hohenwartha, kompromisem vstřícným vůči českým politickým elitám setrvávajícím v odporu proti dualistickému uspořádání z roku 1867, vídeňskému centralismu a oslyšení českých státoprávních aspirací. Konečné zamítnutí fundamentálních článků bylo pro českou politickou reprezentaci zdrojem trvající frustrace a mělo dalekosáhlé následky na české politické scéně i pro česko-německé soužití.
Cílem bakalářské práce je ozřejmit, jakým způsobem se k politickému dění kolem fundamentálních článků vztahovaly Národní listy, coby největší český deník své doby, noviny národně liberální orientace blízké rodícímu se mladočeskému směru české politiky a na straně druhé týdeník Čech, list reprezentující staročeský a katolicky konzervativní proud české společnosti a politiky. Součástí práce budou medailony žurnalistů obou periodik, kteří se tématu zejména věnovali.
Osnova:
Úvod
1. Česká politika po rakousko-uherském vyrovnání
2. Fundamentální články - pokus o české vyrovnání a následky jeho neúspěchu.
3. Národní listy a Čech v kontextu české mediální scény roku 1871
4. Žurnalisté obou periodik věnující se tématu fundamentálních článků.
5. Pokus o české vyrovnání a jeho neúspěch na stránkách Čecha
6. Pokus o české vyrovnání a jeho neúspěch na stránkách Národních listů
Závěr
Harmonogram vzniku práce:
1. Zpracování základní bibliografie (červen 2023)
2. Studium archivních pramenů a dokumentů k tématu (červenec-srpen 2023)
3. Studium literatury k tématu (září-říjen 2023)
4. Kritické zhodnocení pramenů, analýza získaných poznatků a sepsání jednotlivých částí práce (listopad 2023-březen 2024)
Zásady pro vypracování
Anotace:
Takzvané fundamentální články, pokus o české vyrovnání z roku 1871 byly výsledkem jednání mezi českou politickou reprezentací a předlitavskou vládou Karla von Hohenwartha, kompromisem vstřícným vůči českým politickým elitám setrvávajícím v odporu proti dualistickému uspořádání z roku 1867, vídeňskému centralismu a oslyšení českých státoprávních aspirací. Konečné zamítnutí fundamentálních článků bylo pro českou politickou reprezentaci zdrojem trvající frustrace a mělo dalekosáhlé následky na české politické scéně i pro česko-německé soužití.
Cílem bakalářské práce je ozřejmit, jakým způsobem se k politickému dění kolem fundamentálních článků vztahovaly Národní listy, coby největší český deník své doby, noviny národně liberální orientace blízké rodícímu se mladočeskému směru české politiky a na straně druhé týdeník Čech, list reprezentující staročeský a katolicky konzervativní proud české společnosti a politiky. Součástí práce budou medailony žurnalistů obou periodik, kteří se tématu zejména věnovali.
Osnova:
Úvod
1. Česká politika po rakousko-uherském vyrovnání
2. Fundamentální články - pokus o české vyrovnání a následky jeho neúspěchu.
3. Národní listy a Čech v kontextu české mediální scény roku 1871
4. Žurnalisté obou periodik věnující se tématu fundamentálních článků.
5. Pokus o české vyrovnání a jeho neúspěch na stránkách Čecha
6. Pokus o české vyrovnání a jeho neúspěch na stránkách Národních listů
Závěr
Harmonogram vzniku práce:
1. Zpracování základní bibliografie (červen 2023)
2. Studium archivních pramenů a dokumentů k tématu (červenec-srpen 2023)
3. Studium literatury k tématu (září-říjen 2023)
4. Kritické zhodnocení pramenů, analýza získaných poznatků a sepsání jednotlivých částí práce (listopad 2023-březen 2024)
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Týdeník Čech a deník Národní listy ročník 1871
Adresa k Jeho c. a k. Apoštolskému Veličenství: Zpráva komise sněmovní o článcích fundamentálních, Praha 1871
Literatura:
Michael BOROVIČKA, 10. 10. 1871 - Fundamentální články: Pokus o rakousko-české vyrovnání, Praha 2020
Milan HLAVAČKA, České země v 19. století, Praha 2014
Viktor JÍLEK, Dějiny české žurnalistiky od svého počátku do roku 1945, Olomouc 2002
Sugao KAWAMURA, The Bohemian State Law and the Bohemian Ausgleich, Tokio 2010
Jiří KOŘALKA, Češi v habsburské říši a v Evropě, Praha 1996
Jan KŘEN, Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780-1918, Praha 2013
Zdeněk ŠOLLE, Století české politiky, Praha 1999
Karel TŮMA, Královský reskript ze dne 12. září 1871 a jeho význam pro státní naše právo, Praha 1913
Otto URBAN, Česká společnost 1848-1918, Praha 1982
Velké dějiny zemí Koruny české XII. a, Praha 2012
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Týdeník Čech a deník Národní listy ročník 1871
Adresa k Jeho c. a k. Apoštolskému Veličenství: Zpráva komise sněmovní o článcích fundamentálních, Praha 1871
Literatura:
Michael BOROVIČKA, 10. 10. 1871 - Fundamentální články: Pokus o rakousko-české vyrovnání, Praha 2020
Milan HLAVAČKA, České země v 19. století, Praha 2014
Viktor JÍLEK, Dějiny české žurnalistiky od svého počátku do roku 1945, Olomouc 2002
Sugao KAWAMURA, The Bohemian State Law and the Bohemian Ausgleich, Tokio 2010
Jiří KOŘALKA, Češi v habsburské říši a v Evropě, Praha 1996
Jan KŘEN, Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780-1918, Praha 2013
Zdeněk ŠOLLE, Století české politiky, Praha 1999
Karel TŮMA, Královský reskript ze dne 12. září 1871 a jeho význam pro státní naše právo, Praha 1913
Otto URBAN, Česká společnost 1848-1918, Praha 1982
Velké dějiny zemí Koruny české XII. a, Praha 2012
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student nejprve představil téma své diplomové práce a uvedl hlavní badatelské otázky a cíle zpracování, které představil v kontextu celkové koncepce a struktury práce. Téma na úvod dále zařadil do obecných souvislostí vývoje české politiky ve 2. polovině 60. let 19. století a vývoje české žurnalistiky po pádu neoabsolutismu. Posléze přistoupil k prezentaci badatelských výsledků v podobě komparace sledovaných periodik, konstatoval shody a specifika v zaměřením sledovaných periodik v kontextu vývoje české politické reprezentace (charakteristika aktérů politického vývoje, předpoklad politického vývoje, charakteristika jazyka aj.). Prezentaci ukončil v podobě krátkého shrnutí přínosu práce.
Následně předloženou práci zhodnotila vedoucí práce dr. Marcela Zemanová, která zrekapitulovala hlavní teze posudku. Ocenila originální zaměření práce k nepříliš akcentovanému badatelskému tématu. Kladně hodnotí i velmi solidní orientaci v dobových politických poměrech a v tomto kontextu i velmi dobrou analýzu novinových článků sledovaných periodik. Jistou slabinou může být významnější kontext práce (další publikaci či zahraniční literatura) a též formální stránka práce, která svědčí o závěrečném presu při dokončování. Poté k hodnocení přistoupil oponent dr. Jan Grisa – ocenil rovněž přínosnost tématu, jeho uchopení a oceňuje i širší kontext a kritické zpracování tématu. Čtenářskou dostupnost komplikuje snaha o knižní a přehnaně archaizující styl jazyka. Autor se následně vyjádřil k posudkům a odpověděla na dotazy členů komise.