Bakalářská práce o mládeneckých spolcích ve východních Čechách v období od konce 19. století do 20. let 20. století poukazuje na zajímavý fenomén, který se u nás objevil v rámci spolkového života na přelomu dvou století. Institut spolků mládenecký hrál významnou společenskou roli, o čemž svědčí především pořádání mnoha dobročinných akcí, z jejichž výtěžků podporovaly dobročinné účely. Jejich vznik a následná existence je většinou časově velmi omezená, a to v řádu pouhých několika desetiletí. Zakládání mládeneckých spolků probíhalo nejčastěji od 80. let 19. století a jejich činnosti můžeme sledovat ještě do začátku druhé světové války, kdy většina buď zcela zanikla, nebo se transformovala do jiných spolků. Jen velmi málo jich v Čechách přežilo období druhé republiky a okupace. Práce se tak zabývá vybranými mládeneckými spolky, které působily ve východních Čechách na přelomu 19. a 20. století.
Anotace v angličtině
The Bachelor's thesis on Youth Associations in East Bohemia from the end of the 19th century to the 1920s points to an interesting phenomenon that emerged in our country at the turn of the 20th century. The institute of youth associations played an important social role, as evidenced above all by the organisation of many charitable events, the proceeds of which supported charitable causes. Their formation and subsequent existence is usually very limited in time, being only a few decades. The founding of bachelor societies took place mostly from the 1880s onwards and their activities can be traced back to the beginning of the Second World War, when most of them either disappeared completely or were transformed into other societies. Very few of them survived the period of the Second Republic and the occupation in Bohemia. The thesis thus deals with selected bachelor associations that were active in East Bohemia at the turn of the 19th and 20th centuries.
Klíčová slova
mládenecké spolky, slavnosti, dobročinnost, spolkový život, přelom 19. a 20. století, východní Čechy, Pecka, Úpice, Dvůr Králové nad Labem, Jičín
Klíčová slova v angličtině
bachelors, festivities, charity, association life, turn of the 19th and 20th centuries, East Bohemia, Pecka, Úpice, Dvur Králové nad Labem, Jičín
Rozsah průvodní práce
71 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce o mládeneckých spolcích ve východních Čechách v období od konce 19. století do 20. let 20. století poukazuje na zajímavý fenomén, který se u nás objevil v rámci spolkového života na přelomu dvou století. Institut spolků mládenecký hrál významnou společenskou roli, o čemž svědčí především pořádání mnoha dobročinných akcí, z jejichž výtěžků podporovaly dobročinné účely. Jejich vznik a následná existence je většinou časově velmi omezená, a to v řádu pouhých několika desetiletí. Zakládání mládeneckých spolků probíhalo nejčastěji od 80. let 19. století a jejich činnosti můžeme sledovat ještě do začátku druhé světové války, kdy většina buď zcela zanikla, nebo se transformovala do jiných spolků. Jen velmi málo jich v Čechách přežilo období druhé republiky a okupace. Práce se tak zabývá vybranými mládeneckými spolky, které působily ve východních Čechách na přelomu 19. a 20. století.
Anotace v angličtině
The Bachelor's thesis on Youth Associations in East Bohemia from the end of the 19th century to the 1920s points to an interesting phenomenon that emerged in our country at the turn of the 20th century. The institute of youth associations played an important social role, as evidenced above all by the organisation of many charitable events, the proceeds of which supported charitable causes. Their formation and subsequent existence is usually very limited in time, being only a few decades. The founding of bachelor societies took place mostly from the 1880s onwards and their activities can be traced back to the beginning of the Second World War, when most of them either disappeared completely or were transformed into other societies. Very few of them survived the period of the Second Republic and the occupation in Bohemia. The thesis thus deals with selected bachelor associations that were active in East Bohemia at the turn of the 19th and 20th centuries.
Klíčová slova
mládenecké spolky, slavnosti, dobročinnost, spolkový život, přelom 19. a 20. století, východní Čechy, Pecka, Úpice, Dvůr Králové nad Labem, Jičín
Klíčová slova v angličtině
bachelors, festivities, charity, association life, turn of the 19th and 20th centuries, East Bohemia, Pecka, Úpice, Dvur Králové nad Labem, Jičín
Zásady pro vypracování
Spolkový život v Čechách započal přibližně v polovině 19. století. Ani českým zemím se nevyhnul revoluční rok 1848, kde se začaly projevovat emancipační snahy občanské společnosti. Tyto snahy lze pozorovat i v podobě obnovy spolkového života, kde se lidé se stejnými zájmy chtěli sdružovat v organizacích a spolcích. Významnými legislativními časovými milníky pro spolkový život v Čechách byly roky 1843, kdy byl vydán první definitivní spolkový zákon v podobě císařského dekretu, dále rok 1860, kdy byl vydán tzv. Říjnový diplom a rok 1867, kdy byl vydán zákon o právu spolčovacím, jehož platnost vydržela až do roku 1918. Druhá polovina 19. století tak byla významným obdobím, kdy vznikaly spolky nejrůznějšího typu na základě společných zájmů občanů. Jednalo se například o spolky politické, vědecké, kulturní apod. V této době si ale své místo ve společnosti našly spolky s ryze dobročinným účelem. Mezi takové spolky patřily i ty mládenecké. Hlavní náplní těchto spolků byla podpora při materiálních a finančních sbírkách na pomoc potřebným spoluobčanům, svých členů nebo těch nejzranitelnějších – starých spoluobčanů a dětí. Tyto sbírky byly pořádány prostřednictvím tematických festivit, jakými byly plesy, maškarní merendy a jiné společenské výroční oslavy. Další podstatné činnosti, které mládenecké spolky organizovaly, byly pravidelné kulturní a edukativní výlety do blízkého okolí. Časové vymezení zakládání mládeneckých spolků v Čechách sahá do doby druhé poloviny 19. století. Oproti tomu je jejich existenci dochována až do doby první poloviny 20. století, kdy postupně docházelo buď k jejich zániku, anebo transformaci na nové spolky. Práce se tak bude zabývat tématem vzniku a společenské funkce mládeneckých spolků ve Východních Čechách, jejich vzájemnými vazbami a dále vazbami na jiné spolky a organizace, analýzou jejich každodenních činností, financování. Cílem práce je postihnout důvody, které vedly k zakládání tohoto konkrétního typu spolku na pozadí sociálních a kulturních aspektů daného období a také blíže popsat strukturu jejich organizace, plánování činností a jejích uskutečňování s ohledem na zpětnou vazbu společnosti, kde jednotlivé spolky působily. Závěr práce je zaměřen na shrnutí a zhodnocení postavení mládeneckých spolků a význam jejich existence. Dále pak porovnání jednotlivých činností vybraných spolků v rámci časového a geografického vymezení a bude zkoumat příčiny ukončení jejich činností, které měly ve spolkovém životě na našem území na přelomu 19. a 20. století své nezpochybnitelné místo a společenský a kulturní význam.
Osnova
Úvod
Pramenná a metodologická východiska
Význam spolků a spolkového života v Čechách v 19. století
Mládenecké spolky v Čechách v kontextu období přelomu konce 19. a počátku 20. století
Studium arichivních fondů - pamětní knihy, stanovy, pokladní knihy, dokumenty, valné hromady, rukopisné oběžníky, tiskoviny (pozvánky, slavnostní listy spolků), knihy jednacích protokolů (červenec - srpen 2023)
Studium odborné literatury ke zvolenémá tématu (září - říjen 2023)
Shrnutí výzkumu, konsolidace získaného materiálu a jeho kritické zhodnocení (listopad 2023)
Zpracování jednotlivých kapitol bakalářské práce (listopad 2023 - únor 2024)
Vyhotovení čistopisu, redakční úpravy, korektury a odevzdání bakalářské práce ( březen 2024)
Zásady pro vypracování
Spolkový život v Čechách započal přibližně v polovině 19. století. Ani českým zemím se nevyhnul revoluční rok 1848, kde se začaly projevovat emancipační snahy občanské společnosti. Tyto snahy lze pozorovat i v podobě obnovy spolkového života, kde se lidé se stejnými zájmy chtěli sdružovat v organizacích a spolcích. Významnými legislativními časovými milníky pro spolkový život v Čechách byly roky 1843, kdy byl vydán první definitivní spolkový zákon v podobě císařského dekretu, dále rok 1860, kdy byl vydán tzv. Říjnový diplom a rok 1867, kdy byl vydán zákon o právu spolčovacím, jehož platnost vydržela až do roku 1918. Druhá polovina 19. století tak byla významným obdobím, kdy vznikaly spolky nejrůznějšího typu na základě společných zájmů občanů. Jednalo se například o spolky politické, vědecké, kulturní apod. V této době si ale své místo ve společnosti našly spolky s ryze dobročinným účelem. Mezi takové spolky patřily i ty mládenecké. Hlavní náplní těchto spolků byla podpora při materiálních a finančních sbírkách na pomoc potřebným spoluobčanům, svých členů nebo těch nejzranitelnějších – starých spoluobčanů a dětí. Tyto sbírky byly pořádány prostřednictvím tematických festivit, jakými byly plesy, maškarní merendy a jiné společenské výroční oslavy. Další podstatné činnosti, které mládenecké spolky organizovaly, byly pravidelné kulturní a edukativní výlety do blízkého okolí. Časové vymezení zakládání mládeneckých spolků v Čechách sahá do doby druhé poloviny 19. století. Oproti tomu je jejich existenci dochována až do doby první poloviny 20. století, kdy postupně docházelo buď k jejich zániku, anebo transformaci na nové spolky. Práce se tak bude zabývat tématem vzniku a společenské funkce mládeneckých spolků ve Východních Čechách, jejich vzájemnými vazbami a dále vazbami na jiné spolky a organizace, analýzou jejich každodenních činností, financování. Cílem práce je postihnout důvody, které vedly k zakládání tohoto konkrétního typu spolku na pozadí sociálních a kulturních aspektů daného období a také blíže popsat strukturu jejich organizace, plánování činností a jejích uskutečňování s ohledem na zpětnou vazbu společnosti, kde jednotlivé spolky působily. Závěr práce je zaměřen na shrnutí a zhodnocení postavení mládeneckých spolků a význam jejich existence. Dále pak porovnání jednotlivých činností vybraných spolků v rámci časového a geografického vymezení a bude zkoumat příčiny ukončení jejich činností, které měly ve spolkovém životě na našem území na přelomu 19. a 20. století své nezpochybnitelné místo a společenský a kulturní význam.
Osnova
Úvod
Pramenná a metodologická východiska
Význam spolků a spolkového života v Čechách v 19. století
Mládenecké spolky v Čechách v kontextu období přelomu konce 19. a počátku 20. století
Studium arichivních fondů - pamětní knihy, stanovy, pokladní knihy, dokumenty, valné hromady, rukopisné oběžníky, tiskoviny (pozvánky, slavnostní listy spolků), knihy jednacích protokolů (červenec - srpen 2023)
Studium odborné literatury ke zvolenémá tématu (září - říjen 2023)
Shrnutí výzkumu, konsolidace získaného materiálu a jeho kritické zhodnocení (listopad 2023)
Zpracování jednotlivých kapitol bakalářské práce (listopad 2023 - únor 2024)
Vyhotovení čistopisu, redakční úpravy, korektury a odevzdání bakalářské práce ( březen 2024)
Seznam doporučené literatury
Seznam pramenů
Archiv hlavního města Prahy, Spolkový katastr.
Státní okresní archiv v Jičíně, fond Archiv města Pecka.
Státní okresní archiv v Trutnově – archivní fond Dvůr Králové nad Labem.
Státní okresní archiv v Trutnově – archivní fond Mládenecký spolek Čestmír.
Seznam literatury
Milan HLAVAČKA a kol., České země v 19. století I.: Proměny společnosti v moderní době, Praha 2016.
Milan HLAVAČKA a kol., České země v 19. století II.: Proměny společnosti v moderní době, Praha 2016.
Kol. aut., Kutná Hora, Praha 2000.
Milena LENDEROVÁ - Tomáš JIRÁNEK - Marie MACKOVÁ, Z dějin české každodennosti, Praha 2009.
Marek LAŠTOVKA, Pražské spolky: soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990, Praha 1998.
Karel MALÝ - Florian SIVÁK, Dějiny státu a práva v českých zemích a na Slovensku do r. 1918, Jinočany 1993.
Eva DRAŠAROVÁ, Stát, spolek a spolčování, In: Paginae historiae 1, 1993.
Marcela EFMERTOVÁ, České země v letech 1848 – 1918, Praha 1998.
Pavla VOŠAHLÍKOVÁ, Jak se žilo za časů Františka Josefa I. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1996. 284 s.
Pavel NOVÁK, (ed.). Dějiny hmotné kultury a každodennosti českého venkova devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Praha: Národní zemědělské muzeum, 2007. 341 s.
Kristina KAISEROVÁ – Jiří RAK (edd.), Nacionalizace společnosti v Čechách 1848–1914, Ústí nad Labem 2008.
Jan JANÁK, Morava v národním a politickém ruchu 19. století, Brno, 2007.
Daniela COGANOVÁ, Dějiny městečka Pecka: 1848 – 1990, Pecka 2014.
Matěj PEŠTA, Bakalářská práce, Univerzita Pardubice, FF, 2011/2012, Ladislav Langner (1874-1946). Maloměstský obchodník a úředník v míru a ve válce (s. 28-31), Vedoucí doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D.,
Věstník novopacký, Mládenecký spolek Harant. Krakonoš., 1903, roč. 25, č. 27, s. 4.
Obecní kronika města Pecky
Seznam doporučené literatury
Seznam pramenů
Archiv hlavního města Prahy, Spolkový katastr.
Státní okresní archiv v Jičíně, fond Archiv města Pecka.
Státní okresní archiv v Trutnově – archivní fond Dvůr Králové nad Labem.
Státní okresní archiv v Trutnově – archivní fond Mládenecký spolek Čestmír.
Seznam literatury
Milan HLAVAČKA a kol., České země v 19. století I.: Proměny společnosti v moderní době, Praha 2016.
Milan HLAVAČKA a kol., České země v 19. století II.: Proměny společnosti v moderní době, Praha 2016.
Kol. aut., Kutná Hora, Praha 2000.
Milena LENDEROVÁ - Tomáš JIRÁNEK - Marie MACKOVÁ, Z dějin české každodennosti, Praha 2009.
Marek LAŠTOVKA, Pražské spolky: soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990, Praha 1998.
Karel MALÝ - Florian SIVÁK, Dějiny státu a práva v českých zemích a na Slovensku do r. 1918, Jinočany 1993.
Eva DRAŠAROVÁ, Stát, spolek a spolčování, In: Paginae historiae 1, 1993.
Marcela EFMERTOVÁ, České země v letech 1848 – 1918, Praha 1998.
Pavla VOŠAHLÍKOVÁ, Jak se žilo za časů Františka Josefa I. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1996. 284 s.
Pavel NOVÁK, (ed.). Dějiny hmotné kultury a každodennosti českého venkova devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Praha: Národní zemědělské muzeum, 2007. 341 s.
Kristina KAISEROVÁ – Jiří RAK (edd.), Nacionalizace společnosti v Čechách 1848–1914, Ústí nad Labem 2008.
Jan JANÁK, Morava v národním a politickém ruchu 19. století, Brno, 2007.
Daniela COGANOVÁ, Dějiny městečka Pecka: 1848 – 1990, Pecka 2014.
Matěj PEŠTA, Bakalářská práce, Univerzita Pardubice, FF, 2011/2012, Ladislav Langner (1874-1946). Maloměstský obchodník a úředník v míru a ve válce (s. 28-31), Vedoucí doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D.,
Věstník novopacký, Mládenecký spolek Harant. Krakonoš., 1903, roč. 25, č. 27, s. 4.
Obecní kronika města Pecky
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil výsledky bakalářské práce za pomoci elektronické prezentace. Nejprve uvedl cíle práce a badatelské otázky (zejm. význam a role mládeneckých spolků, jejich vlastenecký charakter atd.). Poté přistoupil k představení pramenů (fondy mládeneckých spolků, Městské muzeum v Úpici, soukromý archiv) a základní využité literatury (regionální i obecná literatura, kontext literatury ke spolkovému životu v 19. století). Následně charakterizoval metodologický postup, který zahájil u podrobnější charakteristiky realizace vlastního pramenného výzkumu. Hlavní část prezentace byla orientována ke struktuře práce a v tomto rámci byly představeny i vlastní výsledky (význam mládeneckých spolků, jejich srovnání, aspekty každodenního života). Na závěr se autor pokusil charakterizovat význam práce a možné pokračování výzkumu.
Následně předloženou práci zhodnotila vedoucí práce dr. Marcela Zemanová, která zrekapitulovala hlavní teze svého posudku. Ocenila kontext práce a úspěšnou snahu o komparaci. Zdůraznila velké osobní nasazení, které se mimo jiné odrazilo ve velmi širokém spektru využitých pramenů. Jisté negativum souvisí s formální stránkou práce (stylistika, poznámkový aparát). Dále za nepřítomnou oponentku dr. Musilovou přečetla posudek předsedkyně komise prof. Hrubá. Autor se následně vyjádřil k posudkům a odpověděl na dotazy členů komise.