Práce zkoumá současné přístupy k přírodně blízkým revitalizačním opatřením a jejich nezamýšlené důsledky na příkladu revitalizace Podhořského potoka u obce Český Újezd v období 1980-2022.
V teoretické části představuje terminologii, historii a vývoj revitalizací v českém kontextu. Následně podrobně popisuje metodologii vlastního výzkumu, včetně hodnotících kritérií úspěšnosti revitalizace podle technické metodiky Tomáše Justa, průběhu terénního sběru dat v roce 2022 a limitů studie.
Výsledky studie mohou sloužit jako podklad pro další rozhodování správce toku, Povodí Ohře, s.p. Zároveň nabízejí cennou reflexi střetu mezi technickými a přírodě blízkými přístupy k revitalizacím vodních toků v České republice. Práce tak přispívá k diskuzi o optimálních způsobech obnovy narušených říčních ekosystémů a hledání rovnováhy mezi různými zájmy a hledisky v procesu revitalizací.
Anotace v angličtině
The thesis examines current approaches to close-to-nature revitalization measures and their unintended consequences, using the example of the revitalization of the Podhořský stream near the village of Český Újezd in the period 1980-2022.
The theoretical part introduces terminology, history, and development of revitalizations in the Czech context. Subsequently, it describes in detail the methodology of the author's research, including the evaluation criteria for the success of revitalization according to the technical methodology of Tomáš Just, the course of field data collection in 2022, and the study's limitations.
The results of the study can serve as a basis for further decision-making by the stream manager, Povodí Ohře, s.p. At the same time, they offer a valuable reflection on the conflict between technical and close-to-nature approaches to the revitalization of watercourses in the Czech Republic. The thesis thus contributes to the discussion on optimal ways of restoring disturbed river ecosystems and finding a balance between various interests and perspectives in the revitalization process.
Klíčová slova
Revitalizace vodních toků, Renaturace, Hydromorfologie, Přírodě blízká opatření, Monitoring efektivity, Obnova říčních biotopů, Ekosystémové funkce, Ochrana přírody.
Práce zkoumá současné přístupy k přírodně blízkým revitalizačním opatřením a jejich nezamýšlené důsledky na příkladu revitalizace Podhořského potoka u obce Český Újezd v období 1980-2022.
V teoretické části představuje terminologii, historii a vývoj revitalizací v českém kontextu. Následně podrobně popisuje metodologii vlastního výzkumu, včetně hodnotících kritérií úspěšnosti revitalizace podle technické metodiky Tomáše Justa, průběhu terénního sběru dat v roce 2022 a limitů studie.
Výsledky studie mohou sloužit jako podklad pro další rozhodování správce toku, Povodí Ohře, s.p. Zároveň nabízejí cennou reflexi střetu mezi technickými a přírodě blízkými přístupy k revitalizacím vodních toků v České republice. Práce tak přispívá k diskuzi o optimálních způsobech obnovy narušených říčních ekosystémů a hledání rovnováhy mezi různými zájmy a hledisky v procesu revitalizací.
Anotace v angličtině
The thesis examines current approaches to close-to-nature revitalization measures and their unintended consequences, using the example of the revitalization of the Podhořský stream near the village of Český Újezd in the period 1980-2022.
The theoretical part introduces terminology, history, and development of revitalizations in the Czech context. Subsequently, it describes in detail the methodology of the author's research, including the evaluation criteria for the success of revitalization according to the technical methodology of Tomáš Just, the course of field data collection in 2022, and the study's limitations.
The results of the study can serve as a basis for further decision-making by the stream manager, Povodí Ohře, s.p. At the same time, they offer a valuable reflection on the conflict between technical and close-to-nature approaches to the revitalization of watercourses in the Czech Republic. The thesis thus contributes to the discussion on optimal ways of restoring disturbed river ecosystems and finding a balance between various interests and perspectives in the revitalization process.
Klíčová slova
Revitalizace vodních toků, Renaturace, Hydromorfologie, Přírodě blízká opatření, Monitoring efektivity, Obnova říčních biotopů, Ekosystémové funkce, Ochrana přírody.
Předkládaná práce se zabývá nezamýšlenými důsledky revitalizace Podhořského (Podhorského) potoka u obce Český Újezd v blízkosti Ústí nad labem. Od 80. let 20. století bylo koryto potoka napřímeno a opevněno betonovými panely do typického tvaru lichoběžníku. V současné době Povodí Ohře, s. p. plánuje tento vodní zdroj revitalizovat prostřednictvím přírodně blízkých opatření. Současný plán na podporu přírodní rozmanitosti fauny a flóry však naráží na technickou proveditelnost, způsob financování a hmatatelný přínos přírodně blízkých opatření. V teoretické práci rozeberu koncept nezamýšlených důsledků v kontextu renaturačních procesů a rozeberu současné přístupy hospodaření s vodními zdroji. Praktická část se věnuje zhodnocení plánových úprav Podhořského potoka podle technické metodiky Tomáše Justa do roku 2023 a následné diskuzi současných výzev souvisejících s přírodně blízkými úpravami. Závěry z této práce mohou být použity nejen jako podkladový materiál pro Povodí Ohře, s.p, ale rovněž jako reflexe střetu mezi přírodně blízkými technickými opatření v České republice.
Postup práce:
- Popis sledované části Podhořského potoka, shrnutí materiálů o napřímení toku podle dokumentace od Povodí Ohře, s. p.
- Stručné vymezení nezamýšlených důsledků při zavádění přírodně blízkých opatření ve světě a v ČR.
- Hodnocení plánované revitalizace podle technické metodiky Tomáše Justa (2020) a diskuze nad současnými výzvami při zavádění přírodně blízkých úprav.
Zásady pro vypracování
Předkládaná práce se zabývá nezamýšlenými důsledky revitalizace Podhořského (Podhorského) potoka u obce Český Újezd v blízkosti Ústí nad labem. Od 80. let 20. století bylo koryto potoka napřímeno a opevněno betonovými panely do typického tvaru lichoběžníku. V současné době Povodí Ohře, s. p. plánuje tento vodní zdroj revitalizovat prostřednictvím přírodně blízkých opatření. Současný plán na podporu přírodní rozmanitosti fauny a flóry však naráží na technickou proveditelnost, způsob financování a hmatatelný přínos přírodně blízkých opatření. V teoretické práci rozeberu koncept nezamýšlených důsledků v kontextu renaturačních procesů a rozeberu současné přístupy hospodaření s vodními zdroji. Praktická část se věnuje zhodnocení plánových úprav Podhořského potoka podle technické metodiky Tomáše Justa do roku 2023 a následné diskuzi současných výzev souvisejících s přírodně blízkými úpravami. Závěry z této práce mohou být použity nejen jako podkladový materiál pro Povodí Ohře, s.p, ale rovněž jako reflexe střetu mezi přírodně blízkými technickými opatření v České republice.
Postup práce:
- Popis sledované části Podhořského potoka, shrnutí materiálů o napřímení toku podle dokumentace od Povodí Ohře, s. p.
- Stručné vymezení nezamýšlených důsledků při zavádění přírodně blízkých opatření ve světě a v ČR.
- Hodnocení plánované revitalizace podle technické metodiky Tomáše Justa (2020) a diskuze nad současnými výzvami při zavádění přírodně blízkých úprav.
Seznam doporučené literatury
Brierley, G., Fryirs, K., (2022). Truths of the Riverscape: Moving beyond command?and?control to geomorphologically informed nature?based river management. Geoscience Letters 9(1):1-14. https://doi.org/10.1186/s40562-022-00223-0.
Sowby, R.B.,Hotchkiss, R.H. (2022). Minimizing Unintended Consequences of Water Resources Decisions. Journal of Water Resources Planning Management 148(11): 1-3.
Kronenberg, J., E. Andersson, D. N. Barton, S. T. Borgström, J. Langemeyer, T. Björklund, D. Haase, C. Kennedy, K. Koprowska, E., Łaszkiewicz, T. McPhearson, E. E. Stange, and M. Wolff. 2021. The thorny path toward greening: unintended consequences, trade-offs, and constraints in green and blue infrastructure planning, implementation, and management. Ecology and Society 26(2):36.
Just, T., Kujanová, K., Černý, K., Kubín, M. (2020). Ochrana a zlepšování morfologického stavu vodních toků: Revitalizace, dílčí vodohospodářská opatření, podpora renaturačních procesů, Metodika AOPK ČR.
Moroni,S. (2012). Land-Use Planning and the Question of Unintended Consequences. Advances in Austrian Economics 16(1): 267-290.
Seznam doporučené literatury
Brierley, G., Fryirs, K., (2022). Truths of the Riverscape: Moving beyond command?and?control to geomorphologically informed nature?based river management. Geoscience Letters 9(1):1-14. https://doi.org/10.1186/s40562-022-00223-0.
Sowby, R.B.,Hotchkiss, R.H. (2022). Minimizing Unintended Consequences of Water Resources Decisions. Journal of Water Resources Planning Management 148(11): 1-3.
Kronenberg, J., E. Andersson, D. N. Barton, S. T. Borgström, J. Langemeyer, T. Björklund, D. Haase, C. Kennedy, K. Koprowska, E., Łaszkiewicz, T. McPhearson, E. E. Stange, and M. Wolff. 2021. The thorny path toward greening: unintended consequences, trade-offs, and constraints in green and blue infrastructure planning, implementation, and management. Ecology and Society 26(2):36.
Just, T., Kujanová, K., Černý, K., Kubín, M. (2020). Ochrana a zlepšování morfologického stavu vodních toků: Revitalizace, dílčí vodohospodářská opatření, podpora renaturačních procesů, Metodika AOPK ČR.
Moroni,S. (2012). Land-Use Planning and the Question of Unintended Consequences. Advances in Austrian Economics 16(1): 267-290.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V rámci obhajoby své bakalářské práce přednesl student svou prezentaci. Student v ní představil metodiku, výsledky a závěry své práce formou obrázků, map a fotodokumentace.
U obhajoby byl přítomen vedoucí práce
Posudek oponentky přečetla předsedkyně komise Ing. Jitka Elznicová, Ph.D.
Student se vyjádřil k připomínkám z posudků.
V diskuzi byly vzneseny následující dotazy a připomínky:
doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.: Bude mít návrh praktický dopad? Ten tok začíná úsekem A a končí úsekem G? Do čeho se vlévá, řešili jste? Posuzoval jste finanční náročnost? Je toto řešení reálné? Zabýval jste se předpisy ŘSD a Zprávy železnic.
Ing. Jitka Elznicová, Ph.D.: Kterou vyriantu byste vybral? Myslíte že tento návrh by se líbil povodí Ohře? Žije v tomto potoce něco?
Mgr. Michal Holec, Ph.D.: Není škoda použití kamene v potoce? Má kámen výhody proti betonu?
doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D.: Kameny mají jiný charakter proudění.