Úvod: Pro výuku na vysokých školách zdravotnického typu je zásadním vzdělávacím prvkem předmět anatomie. Kvalita výuky tohoto oboru je proto důležitá nejen pro pochopení anatomie a jejích souvislostí, ale také pro navazující odborné předměty. Moderní výukové metody založené na virtuální realitě (VR) mohou výrazně zlepšit atraktivnost a efektivitu výuky na vysokých školách. Navíc virtuální realita a její význam roste v mnoha oborech, včetně pedagogiky. Cílem diplomové práce je zjistit, jaká byla četnost výuky anatomie pomocí virtuální reality u studentů bakalářského studia v prvním ročníku.
Metodika: Pro vytýčený průzkum byla zvolena anonymní dotazníková metoda použitá před výukou a poté po výuce anatomie s využitím prvků VR. Oba dotazníky se týkaly využití virtuální reality ve výuce studentů bakalářských oborů na FZS UJEP.
Výsledky: Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 18 % studentů má nějakou zkušenost s anatomickým stolem, navíc pouze formou návštěvy simulačního centra, nikoliv reálné výuky. Zároveň je však z výzkumu patrno, že většina studentů by zapojení VR do výuky velmi uvítala. Nevýhodou může být nutnost menšího počtu studentu během výuky s použitím virtuální reality. Na stejnou nevýhodu upozorňovali i studenti, kteří shledávali prostor okolo anatomického stolu jako nedostačující pro větší skupinu studentů.
Závěry: Celkově tato práce prokázala minimální využití VR ve výuce anatomie na Fakultě zdravotnických studií UJEP nicméně velký zájem studentů o tuto formu výuky. Využití virtuální reality ve výuce anatomie tak má velký potenciál zlepšit a zatraktivnit výuku tohoto klíčového předmětu vysokoškolského studia zdravotnických oborů.
Anotace v angličtině
Introduction: Anatomy is one of the basic fields of study at health-care oriented universities. The quality of the teaching of this subject is therefore important not only for the understanding of anatomy and its connections, but also for subsequent professional subjects. Modern teaching methods based on virtual reality (VR) can significantly improve the attractiveness and effectiveness of teaching at universities. Even more, virtual reality and its importance are growing in many fields, including pedagogy. The aim of the thesis is to determine the frequency of teaching anatomy using innovative methods among first-year undergraduate students.
Methods: An anonymous questionnaire method was chosen for the planned survey, used before the lesson and then after the anatomy lesson using a virtual table.
Results: The questionnaire survey showed that only 18% of students have had any experience with the anatomy table, moreover only in the form of a visit to a simulation center, but not as a part of real teaching. At the same time, however, it is clear from the research that the majority of students would very much welcome the inclusion of VR in teaching. A disadvantage of using the anatomy table may be the necessity of a smaller number of students during the course using virtual reality.
Conclusions: Overall, this work demonstrated the minimal use of VR in the teaching of anatomy at the Faculty of Health Studies, UJEP, however, the great interest of students in this form of teaching. The use of virtual reality in the teaching of anatomy thus has a great potential to improve and make the teaching of this key subject of university studies in health fields more attractive.
Úvod: Pro výuku na vysokých školách zdravotnického typu je zásadním vzdělávacím prvkem předmět anatomie. Kvalita výuky tohoto oboru je proto důležitá nejen pro pochopení anatomie a jejích souvislostí, ale také pro navazující odborné předměty. Moderní výukové metody založené na virtuální realitě (VR) mohou výrazně zlepšit atraktivnost a efektivitu výuky na vysokých školách. Navíc virtuální realita a její význam roste v mnoha oborech, včetně pedagogiky. Cílem diplomové práce je zjistit, jaká byla četnost výuky anatomie pomocí virtuální reality u studentů bakalářského studia v prvním ročníku.
Metodika: Pro vytýčený průzkum byla zvolena anonymní dotazníková metoda použitá před výukou a poté po výuce anatomie s využitím prvků VR. Oba dotazníky se týkaly využití virtuální reality ve výuce studentů bakalářských oborů na FZS UJEP.
Výsledky: Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 18 % studentů má nějakou zkušenost s anatomickým stolem, navíc pouze formou návštěvy simulačního centra, nikoliv reálné výuky. Zároveň je však z výzkumu patrno, že většina studentů by zapojení VR do výuky velmi uvítala. Nevýhodou může být nutnost menšího počtu studentu během výuky s použitím virtuální reality. Na stejnou nevýhodu upozorňovali i studenti, kteří shledávali prostor okolo anatomického stolu jako nedostačující pro větší skupinu studentů.
Závěry: Celkově tato práce prokázala minimální využití VR ve výuce anatomie na Fakultě zdravotnických studií UJEP nicméně velký zájem studentů o tuto formu výuky. Využití virtuální reality ve výuce anatomie tak má velký potenciál zlepšit a zatraktivnit výuku tohoto klíčového předmětu vysokoškolského studia zdravotnických oborů.
Anotace v angličtině
Introduction: Anatomy is one of the basic fields of study at health-care oriented universities. The quality of the teaching of this subject is therefore important not only for the understanding of anatomy and its connections, but also for subsequent professional subjects. Modern teaching methods based on virtual reality (VR) can significantly improve the attractiveness and effectiveness of teaching at universities. Even more, virtual reality and its importance are growing in many fields, including pedagogy. The aim of the thesis is to determine the frequency of teaching anatomy using innovative methods among first-year undergraduate students.
Methods: An anonymous questionnaire method was chosen for the planned survey, used before the lesson and then after the anatomy lesson using a virtual table.
Results: The questionnaire survey showed that only 18% of students have had any experience with the anatomy table, moreover only in the form of a visit to a simulation center, but not as a part of real teaching. At the same time, however, it is clear from the research that the majority of students would very much welcome the inclusion of VR in teaching. A disadvantage of using the anatomy table may be the necessity of a smaller number of students during the course using virtual reality.
Conclusions: Overall, this work demonstrated the minimal use of VR in the teaching of anatomy at the Faculty of Health Studies, UJEP, however, the great interest of students in this form of teaching. The use of virtual reality in the teaching of anatomy thus has a great potential to improve and make the teaching of this key subject of university studies in health fields more attractive.
1. Práce s informacemi- literatura, odborné časopisy, výzkumné zprávy- využití databáze EBSCO, MEDLINE, Google Scholar aj. Aktivní využití vědecké knihovny UJEP.
2. Analýza informací – zpracování teoretického rámce, přehled současné situace v ČR i v zahraničí. Teoretická část popisuje využití moderních vyučovacích metod a simulační medicíny.
3. Vymezení hlavního cíle práce úkolů práce.
4. Zpracování výzkumné části práce – výzkum zastoupený dotazníkovým šetřením.
5. Analýza sledovaných fenoménů.
6. Diskuze, výsledky, závěr.
Zásady pro vypracování
1. Práce s informacemi- literatura, odborné časopisy, výzkumné zprávy- využití databáze EBSCO, MEDLINE, Google Scholar aj. Aktivní využití vědecké knihovny UJEP.
2. Analýza informací – zpracování teoretického rámce, přehled současné situace v ČR i v zahraničí. Teoretická část popisuje využití moderních vyučovacích metod a simulační medicíny.
3. Vymezení hlavního cíle práce úkolů práce.
4. Zpracování výzkumné části práce – výzkum zastoupený dotazníkovým šetřením.
5. Analýza sledovaných fenoménů.
6. Diskuze, výsledky, závěr.
Seznam doporučené literatury
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada, 2016. Pedagogika. ISBN 978-80-247-5326-3.
KOPECKÝ, Kamil, a kol. Moderní technologie ve výuce. 2021. Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN 978-80-244-5925-7.
MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5.
ROHEN, Johanes W., Chihiro YOKOCHI a Elke LUTJEN – DRECOLL. Anatomie člověka: fotografický atlas. 9. vydání. Přeložil Radovan HUDÁK, přeložil David Kachlík, přeložil René NOVYSEDLÁK. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2022. ISBN 978-80-7553-964-9.
OREL, Miroslav. Anatomie a fyziologie lidského těla: pro humanitní obory. Praha: Grada, 2019. Psyché. ISBN 978-80-7553-964-9.
CHARVÁT, Martin. O nových mediích, modularitě a simulaci. Praha: Togga, 2017. ISBN 978-80-7476-121-8.
Seznam doporučené literatury
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada, 2016. Pedagogika. ISBN 978-80-247-5326-3.
KOPECKÝ, Kamil, a kol. Moderní technologie ve výuce. 2021. Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN 978-80-244-5925-7.
MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5.
ROHEN, Johanes W., Chihiro YOKOCHI a Elke LUTJEN – DRECOLL. Anatomie člověka: fotografický atlas. 9. vydání. Přeložil Radovan HUDÁK, přeložil David Kachlík, přeložil René NOVYSEDLÁK. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2022. ISBN 978-80-7553-964-9.
OREL, Miroslav. Anatomie a fyziologie lidského těla: pro humanitní obory. Praha: Grada, 2019. Psyché. ISBN 978-80-7553-964-9.
CHARVÁT, Martin. O nových mediích, modularitě a simulaci. Praha: Togga, 2017. ISBN 978-80-7476-121-8.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Úvod: Pro výuku na vysokých školách zdravotnického typu je zásadním vzdělávacím prvkem předmět anatomie. Kvalita výuky tohoto oboru je proto důležitá nejen pro pochopení anatomie a jejích souvislostí, ale také pro navazující odborné předměty. Moderní výukové metody založené na virtuální realitě (VR) mohou výrazně zlepšit atraktivnost a efektivitu výuky na vysokých školách. Navíc virtuální realita a její význam roste v mnoha oborech, včetně pedagogiky. Cílem diplomové práce je zjistit, jaká byla četnost výuky anatomie pomocí virtuální reality u studentů bakalářského studia v prvním ročníku.
Metodika: Pro vytýčený průzkum byla zvolena anonymní dotazníková metoda použitá před výukou a poté po výuce anatomie s využitím prvků VR. Oba dotazníky se týkaly využití virtuální reality ve výuce studentů bakalářských oborů na FZS UJEP.
Výsledky: Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 18 % studentů má nějakou zkušenost s anatomickým stolem, navíc pouze formou návštěvy simulačního centra, nikoliv reálné výuky. Zároveň je však z výzkumu patrno, že většina studentů by zapojení VR do výuky velmi uvítala. Nevýhodou může být nutnost menšího počtu studentu během výuky s použitím virtuální reality. Na stejnou nevýhodu upozorňovali i studenti, kteří shledávali prostor okolo anatomického stolu jako nedostačující pro větší skupinu studentů.
Závěry: Celkově tato práce prokázala minimální využití VR ve výuce anatomie na Fakultě zdravotnických studií UJEP nicméně velký zájem studentů o tuto formu výuky. Využití virtuální reality ve výuce anatomie tak má velký potenciál zlepšit a zatraktivnit výuku tohoto klíčového předmětu vysokoškolského studia zdravotnických oborů.
PŘIPOMÍNKY A DOTAZY NA ZÁVĚR – oponent diplomové práce:
V práci, při pominutí rozdílů mezi virtuální realitou a hodnocenými metodami, postrádám širší analýzu dat a jejich interpretaci v souvislostech. K tomuto především směřuji své otázky.
Byl pozorovatelný odlišný trend v hodnocení moderních výukových metod mezi jednotlivými studijními obory? Byla pozorována změna v těchto trendech mezi studenty, kteří absolvovali výuku u anatomického stolu u oborů ergoterapie a fyzioterapie?
Měly demografické údaje vliv na variabilitu odpovědí na následující dotazy? Proč nebyl do dotazníku zahrnut dotaz na pohlaví?
Jak studentka sama hodnotí práci s anatomickým stolem a Anatomykou?
Zkoušela sama studentka práci s jinými anatomickými aplikacemi, než je Anatomyka?
Je angličtina skutečně tak velký problém u anatomických programů a aplikací? Většina odborných termínů vychází z latiny a z výukového hlediska by práce s anglickým programem mohla studentům usnadnit i samotnou výuku jazyka. Jaký na to má studentka názor?
Má studentka zkušenosti s prací ve virtuální či rozšířené realitě s.s. tak, jak byla popsána v úvodní kapitole (tedy brýle, vizualizace a vše související)? Jak takovýto prožitek hodnotí?
Zkušební komise se shodla na celkovém hodnocení obhajoby diplomové práce známkou: dobře.