Cílem práce je zjistit jaké procento respondentek se po porodu v nemocnicích Ústeckého kraje potýká s močovou inkontinencí. Stanovené dílčí cíle: Zjistit, kde primárně respondentky získávají informace týkající se inkontinence, jaká řešení jim jsou nabízena a kým. Dále se práce zaměřuje na to, zda respondentky řeší své problémy aktivně, anebo spoléhají na zdravotnický personál a své nejbližší okolí, že se budou aktivně vyptávat. Část práce se věnovala oblastem života, ve kterých respondentky pociťují největší omezení ze strany inkontinence.
Pro vypracování byl zvolen kvantitativní průzkum. Sběr dat probíhal online dotazníkovou metodou, cestou nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Získaná data jsou zpracována v empirické části do grafů a tabulek.
Dotazník vyplnilo celkem 351 respondentek. Z analýzy dat vyplývá,
že inkontinencí po porodu trpělo 58 % respondentek. Primárním zdrojem, odkud respondentky čerpaly informace týkající se inkontinence, byl internet. Dále své obtíže blíže konzultovaly s lékaři (124 respondentek) a rodinnými příslušníky (53). Lékaři respondentkám nejčastěji doporučovali chirurgické řešení (30) a posilování SPD (13), fyzioterapeuti doporučovali obecně cvičení a cviky zaměřené na SPD
a 46 respondentkám nebylo nikým nic doporučeno. Při řešení inkontinence mělo největší úspěch posilování SPD, z toho 100 (49 %) respondentek si našlo cviky na internetu a 31 (15 %) respondentkám byly cviky doporučeny fyzioterapeutem. Psychika se ukázala býti nejvíce zasaženou oblastí, a to u 88 (42 %) respondentek. Výsledky byly porovnávány se studiemi na základě rešerše, ke které byly využity vědecké databáze Pubmed, Medline, Scopus a Google Scholar.
Z dotazníkového šetření vyplývá, že se s poporodní močovou inkontinencí potýká mnoho žen. Výrazně narušena zejména psychická pohoda. Je na místě, aby se zdravotníci žen aktivně dotazovali, a tím včas dokázali odhalit a zároveň adekvátně řešit jejich problémy.
Anotace v angličtině
The aim of the study is to find out what percentage of respondents have urinary incontinence after childbirth in the hospitals of the Ústí region. To find out where the respondents primarily get information about incontinence, what solutions are offered to them and by whom. Furthermore, the thesis focuses on whether the respondents address their problems proactively, or whether they rely on medical staff and their immediate environment to ask questions. Part of the thesis focused on the areas of life in which the respondents felt the greatest constraints from incontinence.
A quantitative survey was chosen for the elaboration. Data collection was done by online survey method, by way of a non-standardized questionnaire of our own design. The collected data are processed in the empirical part into graphs and tables.
A total of 351 respondents completed the questionnaire. Data analysis shows that 58 % of respondents suffered from incontinence after childbirth. The primary source from which the respondents obtained information regarding incontinence was the internet. In addition, they consulted their difficulties more closely with doctors
(124 respondents) and family members (53 respondents). Doctors most frequently recommended surgical solutions (30) and PFMT (13), physiotherapists recommended exercises in general and exercises targeting PFMs, and 46 respondents were not recommended anything by anyone. For incontinence management, PFM strengthening had the greatest success, with 100 (49 %) respondents finding exercises on the internet and 31 (15 %) respondents being recommended exercises by a physiotherapist.
The psyche appeared to be the most affected area with 88 (42 %) respondents.
The results were compared with studies based on a search using Pubmed, Medline, Scopus and Google Scholar scientific databases.
The questionnaire survey revealed that many women are struggling with postpartum urinary incontinence. Not only physical but also psychological well-being is significantly impaired. It is appropriate for health professionals to proactively ask women about their problems so that they can detect them early on and address them adequately.
Klíčová slova
inkontinence, kvalita života, porod, pánevní dno, těhotenství
Klíčová slova v angličtině
incontinence, labour, pelvic floor, pregnancy, quality of life
Rozsah průvodní práce
57 s. (69 286 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce je zjistit jaké procento respondentek se po porodu v nemocnicích Ústeckého kraje potýká s močovou inkontinencí. Stanovené dílčí cíle: Zjistit, kde primárně respondentky získávají informace týkající se inkontinence, jaká řešení jim jsou nabízena a kým. Dále se práce zaměřuje na to, zda respondentky řeší své problémy aktivně, anebo spoléhají na zdravotnický personál a své nejbližší okolí, že se budou aktivně vyptávat. Část práce se věnovala oblastem života, ve kterých respondentky pociťují největší omezení ze strany inkontinence.
Pro vypracování byl zvolen kvantitativní průzkum. Sběr dat probíhal online dotazníkovou metodou, cestou nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Získaná data jsou zpracována v empirické části do grafů a tabulek.
Dotazník vyplnilo celkem 351 respondentek. Z analýzy dat vyplývá,
že inkontinencí po porodu trpělo 58 % respondentek. Primárním zdrojem, odkud respondentky čerpaly informace týkající se inkontinence, byl internet. Dále své obtíže blíže konzultovaly s lékaři (124 respondentek) a rodinnými příslušníky (53). Lékaři respondentkám nejčastěji doporučovali chirurgické řešení (30) a posilování SPD (13), fyzioterapeuti doporučovali obecně cvičení a cviky zaměřené na SPD
a 46 respondentkám nebylo nikým nic doporučeno. Při řešení inkontinence mělo největší úspěch posilování SPD, z toho 100 (49 %) respondentek si našlo cviky na internetu a 31 (15 %) respondentkám byly cviky doporučeny fyzioterapeutem. Psychika se ukázala býti nejvíce zasaženou oblastí, a to u 88 (42 %) respondentek. Výsledky byly porovnávány se studiemi na základě rešerše, ke které byly využity vědecké databáze Pubmed, Medline, Scopus a Google Scholar.
Z dotazníkového šetření vyplývá, že se s poporodní močovou inkontinencí potýká mnoho žen. Výrazně narušena zejména psychická pohoda. Je na místě, aby se zdravotníci žen aktivně dotazovali, a tím včas dokázali odhalit a zároveň adekvátně řešit jejich problémy.
Anotace v angličtině
The aim of the study is to find out what percentage of respondents have urinary incontinence after childbirth in the hospitals of the Ústí region. To find out where the respondents primarily get information about incontinence, what solutions are offered to them and by whom. Furthermore, the thesis focuses on whether the respondents address their problems proactively, or whether they rely on medical staff and their immediate environment to ask questions. Part of the thesis focused on the areas of life in which the respondents felt the greatest constraints from incontinence.
A quantitative survey was chosen for the elaboration. Data collection was done by online survey method, by way of a non-standardized questionnaire of our own design. The collected data are processed in the empirical part into graphs and tables.
A total of 351 respondents completed the questionnaire. Data analysis shows that 58 % of respondents suffered from incontinence after childbirth. The primary source from which the respondents obtained information regarding incontinence was the internet. In addition, they consulted their difficulties more closely with doctors
(124 respondents) and family members (53 respondents). Doctors most frequently recommended surgical solutions (30) and PFMT (13), physiotherapists recommended exercises in general and exercises targeting PFMs, and 46 respondents were not recommended anything by anyone. For incontinence management, PFM strengthening had the greatest success, with 100 (49 %) respondents finding exercises on the internet and 31 (15 %) respondents being recommended exercises by a physiotherapist.
The psyche appeared to be the most affected area with 88 (42 %) respondents.
The results were compared with studies based on a search using Pubmed, Medline, Scopus and Google Scholar scientific databases.
The questionnaire survey revealed that many women are struggling with postpartum urinary incontinence. Not only physical but also psychological well-being is significantly impaired. It is appropriate for health professionals to proactively ask women about their problems so that they can detect them early on and address them adequately.
Klíčová slova
inkontinence, kvalita života, porod, pánevní dno, těhotenství
Klíčová slova v angličtině
incontinence, labour, pelvic floor, pregnancy, quality of life
Zásady pro vypracování
Práce s literaturou, analýza informačních zdrojů, tvorba rešerší
Seznámení s teoretickými východisky práce (stav zkoumané problematiky)
Vymezení hlavního cíle práce, úkolů práce, stanovení hypotézy (výzkumné otázky)
Popis metodiky a použitých metod
Sběr dat
Zpracování dat, analýza výsledků
Zásady pro vypracování
Práce s literaturou, analýza informačních zdrojů, tvorba rešerší
Seznámení s teoretickými východisky práce (stav zkoumané problematiky)
Vymezení hlavního cíle práce, úkolů práce, stanovení hypotézy (výzkumné otázky)
Popis metodiky a použitých metod
Sběr dat
Zpracování dat, analýza výsledků
Seznam doporučené literatury
BELKOV, A, I., HUSER, M., PASTORČÁKOVÁ, M. et al. Poporodní inkontinence, těhotenství a porod a jejich vztah k ženské močové inkontinenci. Urologie pro praxi [online]. 2011;12(5):307–311. [cit. 2020-03-02]. ISSN 1803-5299. Dostupné z: https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2011/05/09.pdf
ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. Třetí, upravené a doplněné vydání. Ilustroval Ivan HELEKAL, ilustroval Jan KACVINSKÝ, ilustroval Stanislav MACHÁČEK. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-4788-0.
LUCAS, M. G., BEDRETDINOVA, D., BERGHMANS, L. C. et al. Guidelines pro léčbu močové inkontinence 2. část. Urologické listy. 2015;13(3):52–82. ISSN 1801-7584
PROCHÁZKA, Martin. Porodní asistence. Praha: Maxdorf, [2020]. Jessenius. ISBN 978-80-7345-618-4.
ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-247-5753-7.
RYŠÁNKOVÁ, M. Klasifikace inkontinence moče u žen. Klasifikace prolapsu pánevních orgánů. Urologie pro praxi [online]. 2016;17(2):72–74. [cit. 2020-03-03]. ISSN 1803-5299. Dostupné z: https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2016/02/05.pdf
SANGSAWANG, B. Risk factors for the development of stress urinary incontinence during pregnancy in primigravidae: a review of the literature. The European Journal of Obstetrics & Gynecology and Reproductive Biology [online]. 2014. [cit. 17.04.2023]. ISSN 1872-7654. Dostupné z: https://www.ejog.org/article/S0301- 2115(14)00219-X/abstract
Seznam doporučené literatury
BELKOV, A, I., HUSER, M., PASTORČÁKOVÁ, M. et al. Poporodní inkontinence, těhotenství a porod a jejich vztah k ženské močové inkontinenci. Urologie pro praxi [online]. 2011;12(5):307–311. [cit. 2020-03-02]. ISSN 1803-5299. Dostupné z: https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2011/05/09.pdf
ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. Třetí, upravené a doplněné vydání. Ilustroval Ivan HELEKAL, ilustroval Jan KACVINSKÝ, ilustroval Stanislav MACHÁČEK. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-4788-0.
LUCAS, M. G., BEDRETDINOVA, D., BERGHMANS, L. C. et al. Guidelines pro léčbu močové inkontinence 2. část. Urologické listy. 2015;13(3):52–82. ISSN 1801-7584
PROCHÁZKA, Martin. Porodní asistence. Praha: Maxdorf, [2020]. Jessenius. ISBN 978-80-7345-618-4.
ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-247-5753-7.
RYŠÁNKOVÁ, M. Klasifikace inkontinence moče u žen. Klasifikace prolapsu pánevních orgánů. Urologie pro praxi [online]. 2016;17(2):72–74. [cit. 2020-03-03]. ISSN 1803-5299. Dostupné z: https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2016/02/05.pdf
SANGSAWANG, B. Risk factors for the development of stress urinary incontinence during pregnancy in primigravidae: a review of the literature. The European Journal of Obstetrics & Gynecology and Reproductive Biology [online]. 2014. [cit. 17.04.2023]. ISSN 1872-7654. Dostupné z: https://www.ejog.org/article/S0301- 2115(14)00219-X/abstract
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Cílem práce je zjistit jaké procento respondentek se po porodu v nemocnicích
Ústeckého kraje potýká s močovou inkontinencí. Stanovené dílčí cíle: Zjistit, kde
primárně respondentky získávají informace týkající se inkontinence, jaká řešení jim jsou
nabízena a kým. Dále se práce zaměřuje na to, zda respondentky řeší své problémy
aktivně, anebo spoléhají na zdravotnický personál a své nejbližší okolí, že se budou
aktivně vyptávat. Část práce se věnovala oblastem života, ve kterých respondentky
pociťují největší omezení ze strany inkontinence.
Pro vypracování byl zvolen kvantitativní průzkum. Sběr dat probíhal online
dotazníkovou metodou, cestou nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce.
Získaná data jsou zpracována v empirické části do grafů a tabulek.
Dotazník vyplnilo celkem 351 respondentek. Z analýzy dat vyplývá,
že inkontinencí po porodu trpělo 58 % respondentek. Primárním zdrojem, odkud
respondentky čerpaly informace týkající se inkontinence, byl internet. Dále své obtíže
blíže konzultovaly s lékaři (124 respondentek) a rodinnými příslušníky (53). Lékaři
respondentkám nejčastěji doporučovali chirurgické řešení (30) a posilování SPD (13),
fyzioterapeuti doporučovali obecně cvičení a cviky zaměřené na SPD
a 46 respondentkám nebylo nikým nic doporučeno. Při řešení inkontinence mělo největší
úspěch posilování SPD, z toho 100 (49 %) respondentek si našlo cviky na internetu a 31
(15 %) respondentkám byly cviky doporučeny fyzioterapeutem. Psychika se ukázala býti
nejvíce zasaženou oblastí, a to u 88 (42 %) respondentek. Výsledky byly porovnávány se
studiemi na základě rešerše, ke které byly využity vědecké databáze Pubmed, Medline,
Scopus a Google Scholar.
Z dotazníkového šetření vyplývá, že se s poporodní močovou inkontinencí potýká
mnoho žen. Výrazně narušena zejména psychická pohoda. Je na místě, aby se zdravotníci
žen aktivně dotazovali, a tím včas dokázali odhalit a zároveň adekvátně řešit jejich
problémy.
Studentka erudovaně zodpověděla všechny dotazy členů zkušební komise.
Zkušební komise se shodla na celkovém hodnocení obhajoby bakalářské práce známkou: výborně.