Předmětem této práce je dějinný příběh a stavební vývoj kláštera augustiniánů kanovníků v Praze na Karlově od 14. do 21. století. Poskytuje rámcový přehled o osudech kláštera od jeho založení v roce 1350 až do do současnosti. První kapitola je věnována záměru Karla IV. založit Nové Město pražské, důvodům založení kláštera a vztahu fundátora ke svatému Karlu Velikému. Druhá kapitola se věnuje životu svatého Augustina, jím založené řeholy a řádu augustiniánů kanovníků. Stěžejní část práce v kapitolách tři až pět představuje dějinný příběh karlovského kláštera s historickým popisem jeho stavebního vývoje.
Anotace v angličtině
The subject of this thesis is historical story and building development of the Augustinian Canons' Monastery in Prague's in Karlov from the 14th to the 21st century. It provides an overview of the monastery's fate from its foundation in 1350 to the present day. The first chapter is devoted to the intention of Charles IV to found the New Town of Prague, the reasons for the foundation of the monastery and the relationship of the founder to St. Charles the Great. The second chapter is devoted to the life of St. Augustine, the religious order founded by him and the Order of Augustinian Canons. The main body of the thesis in chapters three to five presents the historical story of the monastery with a historical description of its constructional development.
Klíčová slova
Karel IV., Karel Veliký, svatý Augustin, augustiniáni, Praha, Karlov, klášter, chorobinec, Josef II., neurologie, luftschutz, květnové povstání, ministerstvo vnitra, muzeum
Klíčová slova v angličtině
Charles IV., Charlemagne, Saint Augustine, Augustinians, Prague, Karlov, monastery, hospital, Joseph II., neurology, luftschutz, May Uprising, Ministry of the Interior, museum
Rozsah průvodní práce
145 +24 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Předmětem této práce je dějinný příběh a stavební vývoj kláštera augustiniánů kanovníků v Praze na Karlově od 14. do 21. století. Poskytuje rámcový přehled o osudech kláštera od jeho založení v roce 1350 až do do současnosti. První kapitola je věnována záměru Karla IV. založit Nové Město pražské, důvodům založení kláštera a vztahu fundátora ke svatému Karlu Velikému. Druhá kapitola se věnuje životu svatého Augustina, jím založené řeholy a řádu augustiniánů kanovníků. Stěžejní část práce v kapitolách tři až pět představuje dějinný příběh karlovského kláštera s historickým popisem jeho stavebního vývoje.
Anotace v angličtině
The subject of this thesis is historical story and building development of the Augustinian Canons' Monastery in Prague's in Karlov from the 14th to the 21st century. It provides an overview of the monastery's fate from its foundation in 1350 to the present day. The first chapter is devoted to the intention of Charles IV to found the New Town of Prague, the reasons for the foundation of the monastery and the relationship of the founder to St. Charles the Great. The second chapter is devoted to the life of St. Augustine, the religious order founded by him and the Order of Augustinian Canons. The main body of the thesis in chapters three to five presents the historical story of the monastery with a historical description of its constructional development.
Klíčová slova
Karel IV., Karel Veliký, svatý Augustin, augustiniáni, Praha, Karlov, klášter, chorobinec, Josef II., neurologie, luftschutz, květnové povstání, ministerstvo vnitra, muzeum
Klíčová slova v angličtině
Charles IV., Charlemagne, Saint Augustine, Augustinians, Prague, Karlov, monastery, hospital, Joseph II., neurology, luftschutz, May Uprising, Ministry of the Interior, museum
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Na základě shromáždění a kritického zhodnocení údajů z dosavadní odborné literatury a na základě analýzy relevantních pramenů rekonstruovat historiografický obraz vzniku (založení), stavebního vývoje a forem využití klášterního areálu (a jeho autonomních částí) v jednotlivých etapách vývoje od 14. do 21. století. Stanovit jaký podíl na proměnách areálu měli a jakou roli v jeho dějinách hráli uživatelé, město Praha, čeští panovníci a stát.
Osnova práce:
Úvod: Vymezení tématu, základních otázek a metod práce; použité prameny a literatura.
2. Založení kláštera, jeho místo a poslání v koncepci Prahy jako říšské metropole Karla IV. Vznik Karlova jako součást založení a výstavby Nového Města pražského.
3. Karlov v předhusitském období. Řád augustiniánů kanovníků, jeho působení a jeho konventy ve střední Evropě.
4. Osudy konventu a stopy jeho stavebního vývoje v husitském, pohusitském a předbělohorském období. Karlovská pověst a realita.
5. Karlov v epoše baroka.
6. Zrušení augustiniánského konventu a využití areálu osvícensko-absolutistickým státem.
7. Historická památka a její každodennost v období modernizace. Osudy karlovského areálu v 19. a 20. století.
3. Pracovní verze textu diplomové práce (VIII.-XI. 2023).
4. Kompletace a dokončení definitivního textu práce (XII. 2023- II.2024).
5. Odevzdání DP, přihláška k obhajobě (do 14. IV. 2024).
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Na základě shromáždění a kritického zhodnocení údajů z dosavadní odborné literatury a na základě analýzy relevantních pramenů rekonstruovat historiografický obraz vzniku (založení), stavebního vývoje a forem využití klášterního areálu (a jeho autonomních částí) v jednotlivých etapách vývoje od 14. do 21. století. Stanovit jaký podíl na proměnách areálu měli a jakou roli v jeho dějinách hráli uživatelé, město Praha, čeští panovníci a stát.
Osnova práce:
Úvod: Vymezení tématu, základních otázek a metod práce; použité prameny a literatura.
2. Založení kláštera, jeho místo a poslání v koncepci Prahy jako říšské metropole Karla IV. Vznik Karlova jako součást založení a výstavby Nového Města pražského.
3. Karlov v předhusitském období. Řád augustiniánů kanovníků, jeho působení a jeho konventy ve střední Evropě.
4. Osudy konventu a stopy jeho stavebního vývoje v husitském, pohusitském a předbělohorském období. Karlovská pověst a realita.
5. Karlov v epoše baroka.
6. Zrušení augustiniánského konventu a využití areálu osvícensko-absolutistickým státem.
7. Historická památka a její každodennost v období modernizace. Osudy karlovského areálu v 19. a 20. století.
3. Pracovní verze textu diplomové práce (VIII.-XI. 2023).
4. Kompletace a dokončení definitivního textu práce (XII. 2023- II.2024).
5. Odevzdání DP, přihláška k obhajobě (do 14. IV. 2024).
Seznam doporučené literatury
Dibelková, I., Poutní místa v Čechách, Praha 2004; Hledíková, Z., Svět české středověké církve, Praha 2010; Kadlec, J., Dějiny katolické církve, I.-III. díl, Praha 1991; Kalista, Z., Karel IV. Jeho duchovní tvář, Praha 1971; Kalista, Z., Tvář baroka, Praha 2014; Laňka J. I., Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, Praha 2015; Lorenc, V., Nové Město pražské, Praha 1973; Mikulec, J., Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích, Praha 2013; Navrátil, K., Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateránských sv. Augustina, nyní městského chorobince, na Hoře Karlově v Novém městě Pražském, Praha 1877; Postřihač, A., Karlov. Na hoře Karlově v Praze. Pohled do minulosti a přítomnosti. Praha 1903; Royt, J., Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. 2. rozšířené a přepracované vydání, Praha 2011; Šmied, M., Praga sacra: K vizi posvátné Prahy císaře Karla IV. a jejím duchovním kořenům, Praha 2018; Švabenský, M., Augustiniánské kláštery, Brno 1959; Tomek, W.W., Dějepis města Prahy II, Praha 1892; Vaclík, V., Chrámové betlémy v Čechách a na Moravě, Praha 1990; Vlček, P. – Sommer, P. – Foltýn, D., Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997; Wenig, A., Staré pověsti pražské, Praha 1931; Wocel, J. E., Kostel bývalého opatství řeholních kanovníků sv. Augustina na Karlově v Praze. In: Památky archeologické, VII, sv. 4, Praha 1868; Zap, K. W., Průwodce po Praze. Potřebná příruční kniha pro každého, kdo se s pamětnostmi Českého hlawního města seznámiti chce. Praha 1848.
Seznam doporučené literatury
Dibelková, I., Poutní místa v Čechách, Praha 2004; Hledíková, Z., Svět české středověké církve, Praha 2010; Kadlec, J., Dějiny katolické církve, I.-III. díl, Praha 1991; Kalista, Z., Karel IV. Jeho duchovní tvář, Praha 1971; Kalista, Z., Tvář baroka, Praha 2014; Laňka J. I., Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, Praha 2015; Lorenc, V., Nové Město pražské, Praha 1973; Mikulec, J., Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích, Praha 2013; Navrátil, K., Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateránských sv. Augustina, nyní městského chorobince, na Hoře Karlově v Novém městě Pražském, Praha 1877; Postřihač, A., Karlov. Na hoře Karlově v Praze. Pohled do minulosti a přítomnosti. Praha 1903; Royt, J., Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. 2. rozšířené a přepracované vydání, Praha 2011; Šmied, M., Praga sacra: K vizi posvátné Prahy císaře Karla IV. a jejím duchovním kořenům, Praha 2018; Švabenský, M., Augustiniánské kláštery, Brno 1959; Tomek, W.W., Dějepis města Prahy II, Praha 1892; Vaclík, V., Chrámové betlémy v Čechách a na Moravě, Praha 1990; Vlček, P. – Sommer, P. – Foltýn, D., Encyklopedie českých klášterů, Praha 1997; Wenig, A., Staré pověsti pražské, Praha 1931; Wocel, J. E., Kostel bývalého opatství řeholních kanovníků sv. Augustina na Karlově v Praze. In: Památky archeologické, VII, sv. 4, Praha 1868; Zap, K. W., Průwodce po Praze. Potřebná příruční kniha pro každého, kdo se s pamětnostmi Českého hlawního města seznámiti chce. Praha 1848.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka představila výsledky diplomové práce za pomoci elektronické prezentace. Nejprve uvedla téma práce a dále navázala charakteristikou pojetí a struktury práce. Odůvodnila logiku začlenění jednotlivých částí s ohledem na vývoj areálu. Poté přistoupila k představení využitých pramenů, zhodnotila typy, uložení a v kontextu pramenné základny uvedla i hlavní položky použité literatury. Na tomto úvodním vymezení poté autorka představila výsledky práce, důraz zde byl položen na etapy areálu v době kanonie. Zde se pokusila ukázat je jednotlivá dílčí období, odůvodnila zde periodizaci. Stručně poté uvedla vývoj areálu od zániku kanonie (etapa chorobince a následně etapu 20. století do současnosti). Na závěr se autorka zhodnotila přínos předloženého badatelského výsledku. Následně výsledky předložené kvalifikační práce zhodnotil její vedoucí doc. Václav Ledvinka. Ocenil v prvé řadě realizovaný rozsah práce, která zmapovala dějiny areálu od počátků do současnosti. Zhodnotil rozsah využitých badatelských postupů i množství pramenů a dalších zdrojů. Dále doc. Ledvinka komentoval způsob přístupu autorky v rámci zpracování jednotlivých etap areálu/hlavních kapitol práce. Poté k hodnocení přistoupil oponent dr. Vilém Zábranský – ocenil výsledek práce, který není dle oponenta standardním textem diplomové práce, významně jej přesahuje. V rámci rekapitulace posudku zaměřil pozornost k několika momentům, k nimž lze vázat případnou diskusi (význam širšího kontextu, tj. areál v širších souvislostech; maximální rešerše k tématu, otázka metodologického ukotvení práce, jedinečnost vývoje areálu). Autor se následně vyjádřila k posudkům, zde se vyjádřila především k otázkám oponenta po hlavních přínosech (a originalitě) práce a jedinečnosti areálu. Dále odpověděla na dotazy.