Diplomová práce byla zaměřena na vztah k používání umělé inteligence u budoucích učitelů prvního stupně základních škol. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjišťováno, jaký vztah k umělé inteligenci mají budoucí učitelé. Hlavním cílem tedy bylo zjistit, jaký vztah k používání umělé inteligence mají budoucí učitelé prvního stupně základních škol. Výzkumným vzorkem byli studenti vysokých škol v oboru Učitelství pro první stupeň základních škol. Výzkumný nástroj byl rozdělen na tři základní části. První část obsahovala úvodní informace, které pojednávaly o záměru výzkumného šetření. Druhá část obsahovala demografické proměnné jako pohlaví, věk, obor studia, formu studia, bydliště a práce při studiu. Poslední, třetí část, byla nejobsáhlejší a obsahovala celkem 76 položek Likertova typu. Pro splnění cílů byly použity deskriptivní, induktivní a vícerozměrné statistiky. Bylo zjištěno, že budoucí učitelé prvního stupně základních škol vykazují poměrně pozitivní vztah k používání umělé inteligence, současně projevují také určité obavy ohledně negativních aspektů a možných rizik spojených s využíváním umělé inteligence. Dále bylo zjištěno, že studenti jeví zájem o využívání umělé inteligence v různých oblastech, a to jak v pracovním prostředí, tak v každodenním životě a považují začlenění vzdělávání v oblasti umělé inteligence do učebních osnov za důležité. V rámci závěrečné kapitoly jsou prezentovány implikace do pedagogické praxe a návrhy pro další výzkum.
Anotace v angličtině
The diploma thesis was focused on the relationship to the use of artificial intelligence for future teachers of the first grade of primary schools. Using a questionnaire survey, it was determined what kind of relationship future teachers have to artificial intelligence. Thus, the main goal was to find out what relationship future primary school teachers have to the artificial intelligence. The research sample consisted of university students in the field of teaching for the first grade of elementary schools. A research tool was divided into three elemental parts. The first part contained the introductory information where the the purpose of the research investigation was discussed. The second part included demographic variables such as gender, age, field of study, form of study, place of residence and job while at school. Lastly, the third part was the most extensive and contained a total of 76 Likert-type items. To reach the objective of the survey, methods of descriptive, inductive and multivariate statistics were used. It was found that the future teachers of the first grade of elementary schools show a relatively positive relationship to the use of artificial intelligence. At the same time, they also show some concern about the negative aspects and possible risks associated with its use. Furthermore, it was also found that students are interested in the use of artificial intelligence in different areas, both in the work environment and in everyday life, and they assess the inclusion of artificial intelligence education into the curriculum vitae as important. Within the final chapters are presented implications for pedagogical practice and suggestions for further research
Klíčová slova
Umělá inteligence, ChatGPT, vzdělávání, akademické podvádění, budoucí učitelé.
Diplomová práce byla zaměřena na vztah k používání umělé inteligence u budoucích učitelů prvního stupně základních škol. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjišťováno, jaký vztah k umělé inteligenci mají budoucí učitelé. Hlavním cílem tedy bylo zjistit, jaký vztah k používání umělé inteligence mají budoucí učitelé prvního stupně základních škol. Výzkumným vzorkem byli studenti vysokých škol v oboru Učitelství pro první stupeň základních škol. Výzkumný nástroj byl rozdělen na tři základní části. První část obsahovala úvodní informace, které pojednávaly o záměru výzkumného šetření. Druhá část obsahovala demografické proměnné jako pohlaví, věk, obor studia, formu studia, bydliště a práce při studiu. Poslední, třetí část, byla nejobsáhlejší a obsahovala celkem 76 položek Likertova typu. Pro splnění cílů byly použity deskriptivní, induktivní a vícerozměrné statistiky. Bylo zjištěno, že budoucí učitelé prvního stupně základních škol vykazují poměrně pozitivní vztah k používání umělé inteligence, současně projevují také určité obavy ohledně negativních aspektů a možných rizik spojených s využíváním umělé inteligence. Dále bylo zjištěno, že studenti jeví zájem o využívání umělé inteligence v různých oblastech, a to jak v pracovním prostředí, tak v každodenním životě a považují začlenění vzdělávání v oblasti umělé inteligence do učebních osnov za důležité. V rámci závěrečné kapitoly jsou prezentovány implikace do pedagogické praxe a návrhy pro další výzkum.
Anotace v angličtině
The diploma thesis was focused on the relationship to the use of artificial intelligence for future teachers of the first grade of primary schools. Using a questionnaire survey, it was determined what kind of relationship future teachers have to artificial intelligence. Thus, the main goal was to find out what relationship future primary school teachers have to the artificial intelligence. The research sample consisted of university students in the field of teaching for the first grade of elementary schools. A research tool was divided into three elemental parts. The first part contained the introductory information where the the purpose of the research investigation was discussed. The second part included demographic variables such as gender, age, field of study, form of study, place of residence and job while at school. Lastly, the third part was the most extensive and contained a total of 76 Likert-type items. To reach the objective of the survey, methods of descriptive, inductive and multivariate statistics were used. It was found that the future teachers of the first grade of elementary schools show a relatively positive relationship to the use of artificial intelligence. At the same time, they also show some concern about the negative aspects and possible risks associated with its use. Furthermore, it was also found that students are interested in the use of artificial intelligence in different areas, both in the work environment and in everyday life, and they assess the inclusion of artificial intelligence education into the curriculum vitae as important. Within the final chapters are presented implications for pedagogical practice and suggestions for further research
Klíčová slova
Umělá inteligence, ChatGPT, vzdělávání, akademické podvádění, budoucí učitelé.
Problematika používání umělé inteligence ve školním prostředí je v současnosti aktuální a diskutovaná jak mezi laickou, tak i odbornou veřejností. Tento jev je možné pozorovat na každém stupni vzdělávání, a to od prvního stupně základních škol po vysokoškolské studium. Do popředí vystupuje otázka etického využívání umělé inteligence na studijní účely mezi studenty vysokých škol.
Cílem diplomové práce bude zjistit vztah k používání umělé inteligence u budoucích učitelů prvního stupně základních škol. Také bude snahou identifikovat efekt vybraných proměnných, které mohou, ve výrazné míře, ovlivnit pohled na možné použití umělé inteligence ve vzdělávacím procesu u zmiňované skupiny respondentů. Součástí vypracovávání diplomové práce je nutné se podrobně seznámit se směrnicí děkana 5D/2019 a dbát na její dodržování. Dále prostudovat odbornou literaturu a další zdroje. Na základě studia této literatury vypracovat teoretickou část, navrhnout výzkum, v rámci kterého budou sbírána data formou dotazníku. Získaná data budou vyhodnocena adekvátními statistickými metodami, interpretována a diskutována. Vyjádření zjištění bude ve slovní, grafické a tabulkové formě.
Zásady pro vypracování
Problematika používání umělé inteligence ve školním prostředí je v současnosti aktuální a diskutovaná jak mezi laickou, tak i odbornou veřejností. Tento jev je možné pozorovat na každém stupni vzdělávání, a to od prvního stupně základních škol po vysokoškolské studium. Do popředí vystupuje otázka etického využívání umělé inteligence na studijní účely mezi studenty vysokých škol.
Cílem diplomové práce bude zjistit vztah k používání umělé inteligence u budoucích učitelů prvního stupně základních škol. Také bude snahou identifikovat efekt vybraných proměnných, které mohou, ve výrazné míře, ovlivnit pohled na možné použití umělé inteligence ve vzdělávacím procesu u zmiňované skupiny respondentů. Součástí vypracovávání diplomové práce je nutné se podrobně seznámit se směrnicí děkana 5D/2019 a dbát na její dodržování. Dále prostudovat odbornou literaturu a další zdroje. Na základě studia této literatury vypracovat teoretickou část, navrhnout výzkum, v rámci kterého budou sbírána data formou dotazníku. Získaná data budou vyhodnocena adekvátními statistickými metodami, interpretována a diskutována. Vyjádření zjištění bude ve slovní, grafické a tabulkové formě.
Seznam doporučené literatury
Bali, M. M. E. I., Kumalasani, M. P., & Yunilasari, D. (2022). Artificial Intelligence in Higher Education: Perspicacity Relation between Educators and Students. Journal of Innovation in Educational and Cultural Research, 3(2), 146-152.
Chiu, T. K., Moorhouse, B. L., Chai, C. S., & Ismailov, M. (2023). Teacher support and student motivation to learn with Artificial Intelligence (AI) based chatbot. Interactive Learning Environments, 1-17.
Kong, S. C., Cheung, W. M. Y., & Zhang, G. (2022). Evaluating artificial intelligence literacy courses for fostering conceptual learning, literacy and empowerment in university students: Refocusing to conceptual building. Computers in Human Behavior Reports, 7, 100223.
Lin, C. H., Yu, C. C., Shih, P. K., & Wu, L. Y. (2021). Stem based artificial intelligence learning in general education for non-engineering undergraduate students. Educational Technology & Society, 24(3), 224-237.
Luan, H., Geczy, P., Lai, H., Gobert, J., Yang, S. J., Ogata, H., ... & Tsai, C. C. (2020). Challenges and future directions of big data and artificial intelligence in education. Frontiers in Psychology, 11, 580820.
Mousavi Baigi, S. F., Sarbaz, M., Ghaddaripouri, K., Ghaddaripouri, M., Mousavi, A. S., & Kimiafar, K. (2023). Attitudes, knowledge, and skills towards artificial intelligence among healthcare students: A systematic review. Health Science Reports, 6(3), e1138.
Schiff, D. (2021). Out of the laboratory and into the classroom: the future of artificial intelligence in education. AI & society, 36(1), 331-348.
Zawacki-Richter, O., Marín, V. I., Bond, M., & Gouverneur, F. (2019). Systematic review of research on artificial intelligence applications in higher education–where are the educators?. International Journal of Educational Technology in Higher Education, 16(1), 1-27.
Seznam doporučené literatury
Bali, M. M. E. I., Kumalasani, M. P., & Yunilasari, D. (2022). Artificial Intelligence in Higher Education: Perspicacity Relation between Educators and Students. Journal of Innovation in Educational and Cultural Research, 3(2), 146-152.
Chiu, T. K., Moorhouse, B. L., Chai, C. S., & Ismailov, M. (2023). Teacher support and student motivation to learn with Artificial Intelligence (AI) based chatbot. Interactive Learning Environments, 1-17.
Kong, S. C., Cheung, W. M. Y., & Zhang, G. (2022). Evaluating artificial intelligence literacy courses for fostering conceptual learning, literacy and empowerment in university students: Refocusing to conceptual building. Computers in Human Behavior Reports, 7, 100223.
Lin, C. H., Yu, C. C., Shih, P. K., & Wu, L. Y. (2021). Stem based artificial intelligence learning in general education for non-engineering undergraduate students. Educational Technology & Society, 24(3), 224-237.
Luan, H., Geczy, P., Lai, H., Gobert, J., Yang, S. J., Ogata, H., ... & Tsai, C. C. (2020). Challenges and future directions of big data and artificial intelligence in education. Frontiers in Psychology, 11, 580820.
Mousavi Baigi, S. F., Sarbaz, M., Ghaddaripouri, K., Ghaddaripouri, M., Mousavi, A. S., & Kimiafar, K. (2023). Attitudes, knowledge, and skills towards artificial intelligence among healthcare students: A systematic review. Health Science Reports, 6(3), e1138.
Schiff, D. (2021). Out of the laboratory and into the classroom: the future of artificial intelligence in education. AI & society, 36(1), 331-348.
Zawacki-Richter, O., Marín, V. I., Bond, M., & Gouverneur, F. (2019). Systematic review of research on artificial intelligence applications in higher education–where are the educators?. International Journal of Educational Technology in Higher Education, 16(1), 1-27.