Zámek Ploskovice si nechala postavit velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská z rodu Sasko-lauenburského jako své letní sídlo v letech 1720 - 1730. Jako letní soukromá rezidence sloužil zámek i o sto let později penzionovanému císaři Ferdinandovi I. Habsburskému, neboli poslednímu českému korunovanému králi Ferdinandovi V. Dobrotivému. Tato bakalářská práce bude zaměřena na méně známé a odbornou literaturou doposud téměř nereflektované období moderních dějin zámku po roce 1918. V jednotlivých kapitolách práce bude zpracována problematika změn ve využívání objektu, budou sledovány jeho stavební a adaptační úpravy a rekapitulována restaurátorská činnost v průběhu 20. století. Tyto ,,moderní" dějiny zámku budou sledovány až do současnosti.
Anotace v angličtině
The castle Ploskovice was built for Grand Duchess Anna Maria Franziska of Saxe-
Lauenburg as her summer residence in 1720-1730. The castle also served one hundred
years later to the abdicated emperor Ferdinand I. of Austria, known as the last crowned Czech king Ferdinand V. the Benevolent, as a private residence. This bachelor thesis will focus on less-known scholarly literature from the almost non-reflected period of the modern history of the castle after 1918. The specific chapters of the thesis will deal with the changes in the usage of the castle, its reconstruction, and adaptational changes and summarization of restoration activities during the 20th century. This modern history of the castle will be observed to the present time.
Klíčová slova
Ploskovice, zámek, panství, restaurátorská práce, mobiliář, zahrada
Zámek Ploskovice si nechala postavit velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská z rodu Sasko-lauenburského jako své letní sídlo v letech 1720 - 1730. Jako letní soukromá rezidence sloužil zámek i o sto let později penzionovanému císaři Ferdinandovi I. Habsburskému, neboli poslednímu českému korunovanému králi Ferdinandovi V. Dobrotivému. Tato bakalářská práce bude zaměřena na méně známé a odbornou literaturou doposud téměř nereflektované období moderních dějin zámku po roce 1918. V jednotlivých kapitolách práce bude zpracována problematika změn ve využívání objektu, budou sledovány jeho stavební a adaptační úpravy a rekapitulována restaurátorská činnost v průběhu 20. století. Tyto ,,moderní" dějiny zámku budou sledovány až do současnosti.
Anotace v angličtině
The castle Ploskovice was built for Grand Duchess Anna Maria Franziska of Saxe-
Lauenburg as her summer residence in 1720-1730. The castle also served one hundred
years later to the abdicated emperor Ferdinand I. of Austria, known as the last crowned Czech king Ferdinand V. the Benevolent, as a private residence. This bachelor thesis will focus on less-known scholarly literature from the almost non-reflected period of the modern history of the castle after 1918. The specific chapters of the thesis will deal with the changes in the usage of the castle, its reconstruction, and adaptational changes and summarization of restoration activities during the 20th century. This modern history of the castle will be observed to the present time.
Klíčová slova
Ploskovice, zámek, panství, restaurátorská práce, mobiliář, zahrada
Zámek Ploskovice si nechala postavit velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská z rodu Sasko-lauenburského jako své letní sídlo v letech 1720 - 1730. Jako letní soukromá rezidence sloužil zámek i o sto let později penzionovanému císaři Ferdinandovi I. Habsburskému, neboli poslednímu českému korunovanému králi Ferdinandovi V. Dobrotivému. Tato bakalářská práce bude zaměřena na méně známé a odbornou literaturou doposud téměř nereflektované období moderních dějin zámku po roce 1918. V jednotlivých kapitolách práce bude zpracována problematika změn ve využívání objektu, budou sledovány jeho stavební a adaptační úpravy a rekapitulována restaurátorská činnost v průběhu 20. století. Tyto ,,moderní" dějiny zámku budou sledovány až do současnosti.
Předběžná struktura práce: Úvod 1. Rozbor literatury a pramenů 2. Stručně dějiny objektu do roku 1918 3. Nová historie zámku po roce 1918 (bude dále členěno do podpkapitol) Závěr Přílohy
Harmonogram práce: 1. leden – duben 2023 příprava tématu 2. květen – září 2023 základní heuristika 3. říjen – listopad 2023 analýza pramenů 4. prosinec – březen 2024 vznik textu práce 5. duben 2024 definitivní podoba a odevzdání BP
Zásady pro vypracování
Zámek Ploskovice si nechala postavit velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská z rodu Sasko-lauenburského jako své letní sídlo v letech 1720 - 1730. Jako letní soukromá rezidence sloužil zámek i o sto let později penzionovanému císaři Ferdinandovi I. Habsburskému, neboli poslednímu českému korunovanému králi Ferdinandovi V. Dobrotivému. Tato bakalářská práce bude zaměřena na méně známé a odbornou literaturou doposud téměř nereflektované období moderních dějin zámku po roce 1918. V jednotlivých kapitolách práce bude zpracována problematika změn ve využívání objektu, budou sledovány jeho stavební a adaptační úpravy a rekapitulována restaurátorská činnost v průběhu 20. století. Tyto ,,moderní" dějiny zámku budou sledovány až do současnosti.
Předběžná struktura práce: Úvod 1. Rozbor literatury a pramenů 2. Stručně dějiny objektu do roku 1918 3. Nová historie zámku po roce 1918 (bude dále členěno do podpkapitol) Závěr Přílohy
Harmonogram práce: 1. leden – duben 2023 příprava tématu 2. květen – září 2023 základní heuristika 3. říjen – listopad 2023 analýza pramenů 4. prosinec – březen 2024 vznik textu práce 5. duben 2024 definitivní podoba a odevzdání BP
Seznam doporučené literatury
August SEDLÁČEK, Hrady zámky a tvrze Království českého, díl 14 Litoměřicko a Žatecko, Praha 1998. Jaromír PEČÍRKA, Josef Navrátil, Praha 1940. Karel HIEKE, České zámecké parky a jejich dřeviny, Praha 1984. Pavel VLČEK, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 2001. Jaroslav Rudolf TESAŘ, Litoměřicko. Obraz vlastivědný, Lovosice 1931. Martin ASCHENBRENNER, Provoz letního sídla císaře Ferdinanda V. Dobrotivého v Ploskovicích, Národní památkový ústav, 2015. Miloslav RYŠKA, Karel KRAUS, Státní zámek Ploskovice, Ústí nad Labem 1984. Otakar VOTOČEK, Ploskovice, státní zámek a památky v okolí, Praha 1961. Rudolf ANDĚL, Jan KABÍČEK, Hrady a zámky severočeského kraje, Liberec 1962.
Prameny:
Petr MACEK, Pavel ZAHRADNÍK, Ploskovice. Stavebně historický průzkum zámeckého areálu, Praha 1990.
Seznam doporučené literatury
August SEDLÁČEK, Hrady zámky a tvrze Království českého, díl 14 Litoměřicko a Žatecko, Praha 1998. Jaromír PEČÍRKA, Josef Navrátil, Praha 1940. Karel HIEKE, České zámecké parky a jejich dřeviny, Praha 1984. Pavel VLČEK, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 2001. Jaroslav Rudolf TESAŘ, Litoměřicko. Obraz vlastivědný, Lovosice 1931. Martin ASCHENBRENNER, Provoz letního sídla císaře Ferdinanda V. Dobrotivého v Ploskovicích, Národní památkový ústav, 2015. Miloslav RYŠKA, Karel KRAUS, Státní zámek Ploskovice, Ústí nad Labem 1984. Otakar VOTOČEK, Ploskovice, státní zámek a památky v okolí, Praha 1961. Rudolf ANDĚL, Jan KABÍČEK, Hrady a zámky severočeského kraje, Liberec 1962.
Prameny:
Petr MACEK, Pavel ZAHRADNÍK, Ploskovice. Stavebně historický průzkum zámeckého areálu, Praha 1990.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka ve své prezentaci představila svou bakalářskou práci, která se věnuje zámku Ploskovice od roku 1918 do současnosti. Práce se opírá o obsáhlou heuristiku. V úvodu stanovila základní badatelské otázky, v další kapitole vyhodnotila využité prameny a literaturu, provedla kritiku písemných pramenů a výsledky komparovala s výsledky terénního průzkumu.
Posudek vedoucího práce Mgr. Jakuba Pátka Ph.D. vyhodnocuje 3. kapitolu, která se věnuje vývoji interiérových instalací, jako nejvíce přínosnou. Práce je dobře formálně zvládnutá, naplňuje parametry zadání a je autorskou historickou prací.
Oponent Mgr. David Skalický ve svém posudku pozitivně hodnotí jak šíři terénního průzkumu tak zpracovaných písemných pramenů. Heuristický část práce je hodnocena jako výborná. Je doporučeno lepší provázání příloh s textem. Je vhodné oddělovat popis od interpretací. Je patrná jistá bezradnost v závěrečném hodnocení přínosu práce.
Studentka odpověděla na kritické připomínky oponentského posudku, přiznala jejich oprávněnost a vysvětlila svůj postoj a způsob práce.