Hlavním cílem práce je zpracování socioekonomické analýzy mikroregionu Teplice v období mezi lety 2013-2022, která poskytne celkový pohled na mikroregion a z níž budou vyvozeny faktory ovlivňující další rozvoj. Mikroregion je vymezen na základě denní dojížďky a vyjížďky obyvatel za prací. Mikroregion je diferencován do dvou částí, jimiž jsou aglomerace a zázemí. Dílčím cílem je zjistit, jak si vede aglomerace v komparaci se zázemím. Výsledky jednotlivých ukazatelů jsou komparovány s vyššími územními celky - s Ústeckým krajem a s Českou republikou. Z výsledků analýzy vyplývá, že zázemí dosahuje v rámci demografických procesů a pohybu obyvatel příznivějších výsledků. Aglomerace naopak dosahuje lepších výsledků
u vzdělání a ekonomických ukazatelů. Mikroregion by se měl zaměřit na zvýšení úrovně vzdělanosti obyvatelstva a redukci potratovosti.
Anotace v angličtině
The main objective of the thesis is to prepare a socio-economic analysis of the microregion Teplice in the period between 2013-2022, which will provide an overall view of the microregion and will be derived from it factors affecting further development. The microregion is defined on the basis of daily commuting and commuting of residents. The microregion is differentiated into two parts, which are the agglomeration and hinterland. The sub-objective is to see how the agglomeration performs in comparison with the hinterland. The results of individual indicators are compared with higher territorial units - with the Ústí nad Labem Region and with the Czech Republic. The results of the analysis show that the hinterland achieves more favourable results in terms of demographic processes and population movement. The agglomeration, on the other hand, achieves better results in education and economic indicators. The microregion should focus on increasing the level of education of the population and reducing the abortion rate.
Klíčová slova
Socioekonomická analýza, mikroregion, Teplice, obyvatelstvo, demografická reprodukce, cestovní ruch
Hlavním cílem práce je zpracování socioekonomické analýzy mikroregionu Teplice v období mezi lety 2013-2022, která poskytne celkový pohled na mikroregion a z níž budou vyvozeny faktory ovlivňující další rozvoj. Mikroregion je vymezen na základě denní dojížďky a vyjížďky obyvatel za prací. Mikroregion je diferencován do dvou částí, jimiž jsou aglomerace a zázemí. Dílčím cílem je zjistit, jak si vede aglomerace v komparaci se zázemím. Výsledky jednotlivých ukazatelů jsou komparovány s vyššími územními celky - s Ústeckým krajem a s Českou republikou. Z výsledků analýzy vyplývá, že zázemí dosahuje v rámci demografických procesů a pohybu obyvatel příznivějších výsledků. Aglomerace naopak dosahuje lepších výsledků
u vzdělání a ekonomických ukazatelů. Mikroregion by se měl zaměřit na zvýšení úrovně vzdělanosti obyvatelstva a redukci potratovosti.
Anotace v angličtině
The main objective of the thesis is to prepare a socio-economic analysis of the microregion Teplice in the period between 2013-2022, which will provide an overall view of the microregion and will be derived from it factors affecting further development. The microregion is defined on the basis of daily commuting and commuting of residents. The microregion is differentiated into two parts, which are the agglomeration and hinterland. The sub-objective is to see how the agglomeration performs in comparison with the hinterland. The results of individual indicators are compared with higher territorial units - with the Ústí nad Labem Region and with the Czech Republic. The results of the analysis show that the hinterland achieves more favourable results in terms of demographic processes and population movement. The agglomeration, on the other hand, achieves better results in education and economic indicators. The microregion should focus on increasing the level of education of the population and reducing the abortion rate.
Klíčová slova
Socioekonomická analýza, mikroregion, Teplice, obyvatelstvo, demografická reprodukce, cestovní ruch
Cílem práce je zpracování socioekonomické analýzy mikroregionu Teplice, která poskytne celkový pohled na mikroregion a z ní budou vyvozeny hlavní faktory ovlivňující další rozvoj. Mikroregion bude vymezen na základě denní dojížďky obyvatel za prací. Rozbor jednotlivých vybraných ukazatelů, dle kterých bude region zhodnocen budou dále porovnávány s vyššími územními celky, a to Ústeckým krajem, do kterého mikroregion Teplice patří a s Českou republikou. Práce bude diferencována do několika částí, které se budou podrobně zabývat demografií, sociální a ekonomickou oblastí. Část demografie bude charakterizovat obyvatelstvo okresu se zaměřením na jeho vývoj počtu, věkové, vzdělanostní a sídelní struktury. Další oblast se bude zabývat ekonomickými subjekty a trhem práce, který bude zaměřen na strukturu zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Navazovat bude oblast věnující se bytové výstavbě a dopravě. Poslední oblast se bude zabývat cestovním ruchem. Pro zpracování práce bude komparativní analýza hlavní metodou zpracování sekundárních dat. Hlavním zdrojem sekundárních dat bude ČSÚ a data MPSV. Zdrojem pro teoretická východiska bude odborná literatura.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je zpracování socioekonomické analýzy mikroregionu Teplice, která poskytne celkový pohled na mikroregion a z ní budou vyvozeny hlavní faktory ovlivňující další rozvoj. Mikroregion bude vymezen na základě denní dojížďky obyvatel za prací. Rozbor jednotlivých vybraných ukazatelů, dle kterých bude region zhodnocen budou dále porovnávány s vyššími územními celky, a to Ústeckým krajem, do kterého mikroregion Teplice patří a s Českou republikou. Práce bude diferencována do několika částí, které se budou podrobně zabývat demografií, sociální a ekonomickou oblastí. Část demografie bude charakterizovat obyvatelstvo okresu se zaměřením na jeho vývoj počtu, věkové, vzdělanostní a sídelní struktury. Další oblast se bude zabývat ekonomickými subjekty a trhem práce, který bude zaměřen na strukturu zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Navazovat bude oblast věnující se bytové výstavbě a dopravě. Poslední oblast se bude zabývat cestovním ruchem. Pro zpracování práce bude komparativní analýza hlavní metodou zpracování sekundárních dat. Hlavním zdrojem sekundárních dat bude ČSÚ a data MPSV. Zdrojem pro teoretická východiska bude odborná literatura.
Seznam doporučené literatury
Blažek, J., & Uhlíř, D. (2011). Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum.
Fotr, J., Vacík, E. (2012). Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. Praha: Grada.
Hampl, M. (2005). Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt pro Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu.
Toušek, V., Kunc, J., & Vystoupil, J. (2008). Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
Žítek, V. (2016). Změny zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji v českých krajích. Brno: Masarykova univerzita.
Seznam doporučené literatury
Blažek, J., & Uhlíř, D. (2011). Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum.
Fotr, J., Vacík, E. (2012). Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. Praha: Grada.
Hampl, M. (2005). Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt pro Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu.
Toušek, V., Kunc, J., & Vystoupil, J. (2008). Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
Žítek, V. (2016). Změny zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji v českých krajích. Brno: Masarykova univerzita.