- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Organizace a vývoj četnické služby na Děčínsku, Teplicku a Ústecku v kontextu posledních let 1. republiky (1935-1938)
Hlavní téma v angličtině
The organisation and the development of the gendarmerie service in the Děčín, Teplice-Šanov and Ústí nad Labem regions in the context of the last years of the First Republic (1935-1936)
Název dle studenta
Organizace a vývoj četnické služby na Děčínsku, Teplicku a Ústecku v kontextu posledních let 1. republiky (1935-1938)
Název dle studenta v angličtině
The organisation and the development of the police service in the Děčín, Teplice-Šanov and Ústí nad Labem regions in the context of the last years of the First Republic (1935-1938)
V letech 1935 až 1938 zajišťovaly bezpečnost československých občanů dva bezpečnostní sbory. Ve velkých městech působila státní policie, na venkově četnictvo. Oba dva bezpečnostní sbory spadaly pod ministerstvo vnitra. V čele četnictva stál generální velitel četnictva. Do jeho působnosti spadalo pět (od roku 1928 pouze čtyři) zemská četnická velitelství. Dalším organizační stupeň představovala četnická oddělení a okresní četnická velitelství. Základní páteř četnictva tvořily četnické stanice, které se dělily na stálé, prozatimní pohraniční kontrolní, silniční kontrolní a pátrací. Cílem první části této práce je popsat vývoj a organizaci Četnického oddělení Teplice-Šanov (od dubna 1938 Ústí nad Labem), představit jeho velitele od roku 1935 do roku 1938 a analyzovat trestnou činnost na Děčínsku, Teplicku a Ústecku na základě statistik kriminality z roku 1937. Druhá část se zabývá rolí četnictva v obranném zpravodajství a ukazuje, jak fungovala spolupráce mezi Četnickým oddělením Teplice-Šanov a vojenskou zpravodajskou službou, stejně jako nedostatky této spolupráce.
V třetí části práce je popsána nejen struktura Stráže obrany státu na Děčínsku, Teplicku a Ústecku, ale rovněž tří nepřátelských organizací. Freiwilliger Schutzdienst byla pořádková služba Sudetoněmecké strany, která organizovala povstání proti československé vládě v pohraničních městech a vesnicích. Sudetoněmecký freikorps byla dobrovolnická armáda, kterou tvořili českoslovenští občané německé národnosti v nacistickém Německu a která útočila z německého území na jednotky Stráže obrany státu. Zelené kádry byly skupiny dezertérů z československé armády, kteří se po vyhlášení mobilizace se zbraněmi schovali v lesích a útočili na československé bezpečnostní složky.V předposlední části se pomocí analýzy úředních dokumentů podařilo zmapovat přípravy četnického oddělení v Ústí nad Labem na očekávané povstání německého obyvatelstva v pohraničí a v závěrečné části práce byly na základě komparace českých a německých pramenů rekonstruovány incidenty, ke kterým došlo na podzim 1938 na Děčínsku, Teplicku a Ústecku.
Anotace v angličtině
Between 1935 and 1938, two security forces ensured the safety of Czechoslovak citizens. The state police operated in the large cities and the gendarmerie in the countryside. Both security forces were under the Ministry of the Interior. The gendarmerie was headed by the General Commander of the gendarmerie. Five (from 1928 only four) provincial gendarmerie headquarters fell under its jurisdiction. Gendarmerie departments and district gendarmerie headquarters were the next organizational level. The basic backbone of the gendarmerie was the gendarmerie stations, which were divided into permanent and temporary, border control, road control, and search stations. The first part of this thesis aims to describe the development and organization of the Teplice-Šanov Gendarmerie department (from April 1938 in Ústí nad Labem), to present its commanders from 1935 to 1938 and to analyse criminal activity in the Děčín, Teplice and Ústí nad Labem regions based on crime statistics from 1937.The second part deals with the role of the gendarmerie in defence intelligence, and it shows how the cooperation between the Teplice-Šanov Gendarmerie Department and military intelligence worked, as well as the shortcomings of this cooperation. The third part of the thesis describes not only the structure of the State Defence Guard in the Děčín, Teplice, and Ústí nad Labem regions but also the free enemy organizations. The Freiwilliger Schutzdienst was the order service of the Sudeten-German Party, which organized uprisings against the Czechoslovak government in border towns and villages. The Sudeten-German Freikorps was a volunteer army made up of Czechoslovak Citizen of German nationality in Nazi Germany who attacked units of the State Defence Guard from German territory. The Green Guards were Gross of deserters from the Czechoslovak army, who after the mobilization were announced, hid in the forests with thein weapons and attacked the Czechoslovak security forces. In the penultimate part, the analysis of official documents was used to map the preparations of the gendarmerie department in Ústí nad Labem for the expected uprising of the German population in the border region, and in the final part of the thesis, the incidents that occurred in the autumn of 1938 in the Děčín, Teplice and Ústí nad Labem regions were reconstructed based on a comparison of Czech and German sources.
Klíčová slova
četnictvo, policie, Stráž obrany státu, Sudetoněmecký freikorps, zelené kádry, Československo
Klíčová slova v angličtině
gendarmerie, police, State Defense Guard, Sudeten-German freikorps, Green Guards, Czechoslovakia
Rozsah průvodní práce
446
Jazyk
CZ
Anotace
V letech 1935 až 1938 zajišťovaly bezpečnost československých občanů dva bezpečnostní sbory. Ve velkých městech působila státní policie, na venkově četnictvo. Oba dva bezpečnostní sbory spadaly pod ministerstvo vnitra. V čele četnictva stál generální velitel četnictva. Do jeho působnosti spadalo pět (od roku 1928 pouze čtyři) zemská četnická velitelství. Dalším organizační stupeň představovala četnická oddělení a okresní četnická velitelství. Základní páteř četnictva tvořily četnické stanice, které se dělily na stálé, prozatimní pohraniční kontrolní, silniční kontrolní a pátrací. Cílem první části této práce je popsat vývoj a organizaci Četnického oddělení Teplice-Šanov (od dubna 1938 Ústí nad Labem), představit jeho velitele od roku 1935 do roku 1938 a analyzovat trestnou činnost na Děčínsku, Teplicku a Ústecku na základě statistik kriminality z roku 1937. Druhá část se zabývá rolí četnictva v obranném zpravodajství a ukazuje, jak fungovala spolupráce mezi Četnickým oddělením Teplice-Šanov a vojenskou zpravodajskou službou, stejně jako nedostatky této spolupráce.
V třetí části práce je popsána nejen struktura Stráže obrany státu na Děčínsku, Teplicku a Ústecku, ale rovněž tří nepřátelských organizací. Freiwilliger Schutzdienst byla pořádková služba Sudetoněmecké strany, která organizovala povstání proti československé vládě v pohraničních městech a vesnicích. Sudetoněmecký freikorps byla dobrovolnická armáda, kterou tvořili českoslovenští občané německé národnosti v nacistickém Německu a která útočila z německého území na jednotky Stráže obrany státu. Zelené kádry byly skupiny dezertérů z československé armády, kteří se po vyhlášení mobilizace se zbraněmi schovali v lesích a útočili na československé bezpečnostní složky.V předposlední části se pomocí analýzy úředních dokumentů podařilo zmapovat přípravy četnického oddělení v Ústí nad Labem na očekávané povstání německého obyvatelstva v pohraničí a v závěrečné části práce byly na základě komparace českých a německých pramenů rekonstruovány incidenty, ke kterým došlo na podzim 1938 na Děčínsku, Teplicku a Ústecku.
Anotace v angličtině
Between 1935 and 1938, two security forces ensured the safety of Czechoslovak citizens. The state police operated in the large cities and the gendarmerie in the countryside. Both security forces were under the Ministry of the Interior. The gendarmerie was headed by the General Commander of the gendarmerie. Five (from 1928 only four) provincial gendarmerie headquarters fell under its jurisdiction. Gendarmerie departments and district gendarmerie headquarters were the next organizational level. The basic backbone of the gendarmerie was the gendarmerie stations, which were divided into permanent and temporary, border control, road control, and search stations. The first part of this thesis aims to describe the development and organization of the Teplice-Šanov Gendarmerie department (from April 1938 in Ústí nad Labem), to present its commanders from 1935 to 1938 and to analyse criminal activity in the Děčín, Teplice and Ústí nad Labem regions based on crime statistics from 1937.The second part deals with the role of the gendarmerie in defence intelligence, and it shows how the cooperation between the Teplice-Šanov Gendarmerie Department and military intelligence worked, as well as the shortcomings of this cooperation. The third part of the thesis describes not only the structure of the State Defence Guard in the Děčín, Teplice, and Ústí nad Labem regions but also the free enemy organizations. The Freiwilliger Schutzdienst was the order service of the Sudeten-German Party, which organized uprisings against the Czechoslovak government in border towns and villages. The Sudeten-German Freikorps was a volunteer army made up of Czechoslovak Citizen of German nationality in Nazi Germany who attacked units of the State Defence Guard from German territory. The Green Guards were Gross of deserters from the Czechoslovak army, who after the mobilization were announced, hid in the forests with thein weapons and attacked the Czechoslovak security forces. In the penultimate part, the analysis of official documents was used to map the preparations of the gendarmerie department in Ústí nad Labem for the expected uprising of the German population in the border region, and in the final part of the thesis, the incidents that occurred in the autumn of 1938 in the Děčín, Teplice and Ústí nad Labem regions were reconstructed based on a comparison of Czech and German sources.
Klíčová slova
četnictvo, policie, Stráž obrany státu, Sudetoněmecký freikorps, zelené kádry, Československo
Klíčová slova v angličtině
gendarmerie, police, State Defense Guard, Sudeten-German freikorps, Green Guards, Czechoslovakia
Zásady pro vypracování
Československé četnictvo představovalo po celých 20 let existence 1. republiky jeden z jejích nejpevnějších pilířů a zůstalo jím až do konce září 1938. Tato práce si klade za cíl popsat vývoj této organizace ve třech pohraničních regionech, jejichž bezpečnost zajišťovalo Četnické oddělení Teplice-Šanov, od dubna 1938 přestěhované do Ústí nad Labem, a podrobně zmapovat, kdo a jak se v pohraničí podílel na prosazování práva, s jakou kriminalitou a s jakými potížemi se museli četníci potýkat, kdo stál v čele četnického sboru v této oblasti, jak se četnictvo zapojilo do obrany republiky na podzim 1938 a v neposlední řadě, kdo byli jejich protivníci. Vzhledem k nedostatku odborné literatury, která by se v souvislosti s tématikou četnictva vztahovala k vybraným regionům, bude text práce vycházet primárně z archivních pramenů.
Zásady pro vypracování
Československé četnictvo představovalo po celých 20 let existence 1. republiky jeden z jejích nejpevnějších pilířů a zůstalo jím až do konce září 1938. Tato práce si klade za cíl popsat vývoj této organizace ve třech pohraničních regionech, jejichž bezpečnost zajišťovalo Četnické oddělení Teplice-Šanov, od dubna 1938 přestěhované do Ústí nad Labem, a podrobně zmapovat, kdo a jak se v pohraničí podílel na prosazování práva, s jakou kriminalitou a s jakými potížemi se museli četníci potýkat, kdo stál v čele četnického sboru v této oblasti, jak se četnictvo zapojilo do obrany republiky na podzim 1938 a v neposlední řadě, kdo byli jejich protivníci. Vzhledem k nedostatku odborné literatury, která by se v souvislosti s tématikou četnictva vztahovala k vybraným regionům, bude text práce vycházet primárně z archivních pramenů.
Seznam doporučené literatury
BENEŠ, J.: Finanční stráž Československá 1918-1938, Mladá Boleslav 2005
BENEŠ, J.: Stráž obrany státu, Dvůr Králové nad Labem 2007
ČELOVSKÝ, B.: Mnichovská dohoda 1938, Šenov u Ostravy 1999
FARA, F.: Četnické vzpomínky, Praha 2002
HERAJT, Tomáš. Historie policie v letech 1918-1945: Policejní ředitelství v Plzni, Mladá Boleslav, 2010.
HOLUB, O.: Stůj! Finanční stráž!, Praha 1987
HRUŠKA, E.: Sudetoněmecké kapitoly, Praha 2008
KÁRNÍK, Z.: České země v éře První republiky (1918-1938), 3. díl, O přežití a o život (1936-1938), Praha 2003
MACEK, P. - UHLÍŘ, L.: Dějiny policie a četnictva II.- Československá republika (1918 – 1939), Police History, Praha 1999
MAREK, J.: Hraničářská kalvárie,Cheb 2004
MAREK, J.: Smrt v celním pásmu, Cheb 2000
NEVYHOŠTĚNÝ, J.: Financem na Podkarpatské Rusi, Praha 2002
OVČÁČEK, E.: Opožděná svědectví – Mnichov a ČSR 1938, Emil Ovčáček, Děčín 2001
STRAKA, Karel. Vojáci, politici a diplomaté: československá vojenská delegace na jednáních mezinárodního výboru v Berlíně a odstoupení českého pohraničí v říjnu 1938. Praha 2008
ZELENÝ, K.: Vyhnání Čechů z pohraničí 1938: vzpomínky, Praha 1996
Seznam doporučené literatury
BENEŠ, J.: Finanční stráž Československá 1918-1938, Mladá Boleslav 2005
BENEŠ, J.: Stráž obrany státu, Dvůr Králové nad Labem 2007
ČELOVSKÝ, B.: Mnichovská dohoda 1938, Šenov u Ostravy 1999
FARA, F.: Četnické vzpomínky, Praha 2002
HERAJT, Tomáš. Historie policie v letech 1918-1945: Policejní ředitelství v Plzni, Mladá Boleslav, 2010.
HOLUB, O.: Stůj! Finanční stráž!, Praha 1987
HRUŠKA, E.: Sudetoněmecké kapitoly, Praha 2008
KÁRNÍK, Z.: České země v éře První republiky (1918-1938), 3. díl, O přežití a o život (1936-1938), Praha 2003
MACEK, P. - UHLÍŘ, L.: Dějiny policie a četnictva II.- Československá republika (1918 – 1939), Police History, Praha 1999
MAREK, J.: Hraničářská kalvárie,Cheb 2004
MAREK, J.: Smrt v celním pásmu, Cheb 2000
NEVYHOŠTĚNÝ, J.: Financem na Podkarpatské Rusi, Praha 2002
OVČÁČEK, E.: Opožděná svědectví – Mnichov a ČSR 1938, Emil Ovčáček, Děčín 2001
STRAKA, Karel. Vojáci, politici a diplomaté: československá vojenská delegace na jednáních mezinárodního výboru v Berlíně a odstoupení českého pohraničí v říjnu 1938. Praha 2008
ZELENÝ, K.: Vyhnání Čechů z pohraničí 1938: vzpomínky, Praha 1996