Diplomová práce se zabývá dopadem profesionálního stresu na zdraví pracovníků v přednemocniční péči. V úvodu teoretické části se zabývám obecnými informacemi o systému fungování Zdravotnické záchranné služby, vlivu stresu na zdraví člověka, následuje management zvládání stresu pomocí několika metod. Poslední část je věnována syndromu vyhoření a jeho vlivu na zdraví. Cílem praktické části byla objektivizace expozice profesionálního stresu u nelékařských zdravotnických pracovníků zdravotnických záchranných služeb. Jedním z dílčích cílů bylo zmapování působení stresových faktorů v době pandemie COVID-19 oproti běžnému pracovnímu režimu. Pro výzkum byl použit dobrovolný anonymní nestandardizovaný dotazník, který byl poskytnut nelékařskému personálu záchranných služeb. První část dotazníku zjišťovala obecné informace o respondentech, jako například pohlaví, věk, délka praxe nebo vzdělání. Další část pojednávala o motivaci pracovat u záchranné služby, spokojenosti respondentů s profesí a především jejich subjektivní pohled na dopad profese na jejich zdraví. V předposlední části dotazníku jsem se věnovala tématu pandemie COVID-19 a jejího dopadu na respondenty. Poslední část výzkumu zahrnuje zapojení zaměstnavatele na prevenci stresu a možnostech odborné pomoci při stresových situacích. Dohromady byly sesbírány odpovědi od celkového počtu 120 respondentů. Pro ověření šesti výzkumných hypotéz jsem se rozhodla použít test nezávislosti (chí kvadrát). V závěru práce jsou tedy vyhodnoceny stanovené teoretické hypotézy.
Anotace v angličtině
The diploma deals with the impact of occupational stress on the health of pre-hospital care workers. In the beginning of the theoretical part I deal with general information about the system of functioning of the Health Emergency Service, the impact of stress on human health, followed by the management of stress management using several methods. The last part is devoted to burnout syndrome and its impact on health. The aim of the practical part was to objectify the exposure to professional stress in non-medical health workers of the Health Emergency Services. One of the sub-objectives was to map the exposure to stress factors during the COVID-19 pandemic in comparison with the normal working regime. A voluntary anonymous non-standardized questionnaire was used for the research and was given to non-medical emergency services personnel. The first part of the questionnaire sought general information about the respondents, such as gender, age, length of experience or education. The next part dealt with the respondents' motivation to work in the emergency services, their satisfaction with the profession and, above all, their subjective view of the impact of the profession on their health. In the penultimate section of the questionnaire, I addressed the topic of the COVID-19 pandemic and its impact on the respondents. The last part of the research includes the employer's involvement in stress prevention and the possibilities of professional help in stressful situations. In total, responses were collected from a total of 120 respondents. To test the six research hypotheses, I decided to use the independence test (chi-square). Thus, the theoretical hypotheses established are evaluated at the end of the thesis.
stress, pre-hospital emergency care, emergency medical service, non-medical medical staff, burnout syndrome
Rozsah průvodní práce
75 s. + 14 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá dopadem profesionálního stresu na zdraví pracovníků v přednemocniční péči. V úvodu teoretické části se zabývám obecnými informacemi o systému fungování Zdravotnické záchranné služby, vlivu stresu na zdraví člověka, následuje management zvládání stresu pomocí několika metod. Poslední část je věnována syndromu vyhoření a jeho vlivu na zdraví. Cílem praktické části byla objektivizace expozice profesionálního stresu u nelékařských zdravotnických pracovníků zdravotnických záchranných služeb. Jedním z dílčích cílů bylo zmapování působení stresových faktorů v době pandemie COVID-19 oproti běžnému pracovnímu režimu. Pro výzkum byl použit dobrovolný anonymní nestandardizovaný dotazník, který byl poskytnut nelékařskému personálu záchranných služeb. První část dotazníku zjišťovala obecné informace o respondentech, jako například pohlaví, věk, délka praxe nebo vzdělání. Další část pojednávala o motivaci pracovat u záchranné služby, spokojenosti respondentů s profesí a především jejich subjektivní pohled na dopad profese na jejich zdraví. V předposlední části dotazníku jsem se věnovala tématu pandemie COVID-19 a jejího dopadu na respondenty. Poslední část výzkumu zahrnuje zapojení zaměstnavatele na prevenci stresu a možnostech odborné pomoci při stresových situacích. Dohromady byly sesbírány odpovědi od celkového počtu 120 respondentů. Pro ověření šesti výzkumných hypotéz jsem se rozhodla použít test nezávislosti (chí kvadrát). V závěru práce jsou tedy vyhodnoceny stanovené teoretické hypotézy.
Anotace v angličtině
The diploma deals with the impact of occupational stress on the health of pre-hospital care workers. In the beginning of the theoretical part I deal with general information about the system of functioning of the Health Emergency Service, the impact of stress on human health, followed by the management of stress management using several methods. The last part is devoted to burnout syndrome and its impact on health. The aim of the practical part was to objectify the exposure to professional stress in non-medical health workers of the Health Emergency Services. One of the sub-objectives was to map the exposure to stress factors during the COVID-19 pandemic in comparison with the normal working regime. A voluntary anonymous non-standardized questionnaire was used for the research and was given to non-medical emergency services personnel. The first part of the questionnaire sought general information about the respondents, such as gender, age, length of experience or education. The next part dealt with the respondents' motivation to work in the emergency services, their satisfaction with the profession and, above all, their subjective view of the impact of the profession on their health. In the penultimate section of the questionnaire, I addressed the topic of the COVID-19 pandemic and its impact on the respondents. The last part of the research includes the employer's involvement in stress prevention and the possibilities of professional help in stressful situations. In total, responses were collected from a total of 120 respondents. To test the six research hypotheses, I decided to use the independence test (chi-square). Thus, the theoretical hypotheses established are evaluated at the end of the thesis.
stress, pre-hospital emergency care, emergency medical service, non-medical medical staff, burnout syndrome
Zásady pro vypracování
Diplomová práce je zaměřena na psychickou zátěž pracovníků v přednemocniční neodkladné péči, se zaměřením především na nelékařský zdravotnický personál. Na úvodu teoretické části bude popsána organizace a struktura zdravotnické záchranné služby a jejich výjezdových skupin. Dále bude vysvětlena definice stresu a jeho fyziologie se zaměřením na stres profesní. V neposlední řadě bude teoretická část zaměřena na management zvládání stresu, jeho předcházení a budou zmíněny možné krizové intervence. K závěru diplomové práce budou okrajově zmíněny rozdíly psychické zátěže v rámci pandemie Covid-19 oproti době bez pandemie. Závěr teoretické části bude věnován syndromu vyhoření, jeho definici, rizikovým faktorům, prevenci a léčbě. V praktické části bude realizováno vyhodnocení kvantitativní metody sběru dat formou nestandardizovaného anonymního dotazníku. Dotazník bude distribuován minimálně ke sto respondentům z výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby napříč Českou republikou. Mým cílem bude zjistit negativní účinky psychické zátěže na zdraví pracovníků. Dalším cílem kvantitativního šetření bude vyhodnotit, zda má profesní stres negativní vliv na efektivitu jejich práce. Posledním z cílů praktické části bude zmapovat v rámci dotazníků, zda období pandemie Covid-19 bylo pro nelékařské zdravotnické pracovníky více stresující a zda měla tato dlouhodobá psychická zátěž negativní dopad na jejich zdravotní stav.
Keywords: Prehospital Emergency Care, Emergency Medical Service, Medical staff, stress, psychical load, crisis intervention, burnout syndrom, questionaire
Zásady pro vypracování
Diplomová práce je zaměřena na psychickou zátěž pracovníků v přednemocniční neodkladné péči, se zaměřením především na nelékařský zdravotnický personál. Na úvodu teoretické části bude popsána organizace a struktura zdravotnické záchranné služby a jejich výjezdových skupin. Dále bude vysvětlena definice stresu a jeho fyziologie se zaměřením na stres profesní. V neposlední řadě bude teoretická část zaměřena na management zvládání stresu, jeho předcházení a budou zmíněny možné krizové intervence. K závěru diplomové práce budou okrajově zmíněny rozdíly psychické zátěže v rámci pandemie Covid-19 oproti době bez pandemie. Závěr teoretické části bude věnován syndromu vyhoření, jeho definici, rizikovým faktorům, prevenci a léčbě. V praktické části bude realizováno vyhodnocení kvantitativní metody sběru dat formou nestandardizovaného anonymního dotazníku. Dotazník bude distribuován minimálně ke sto respondentům z výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby napříč Českou republikou. Mým cílem bude zjistit negativní účinky psychické zátěže na zdraví pracovníků. Dalším cílem kvantitativního šetření bude vyhodnotit, zda má profesní stres negativní vliv na efektivitu jejich práce. Posledním z cílů praktické části bude zmapovat v rámci dotazníků, zda období pandemie Covid-19 bylo pro nelékařské zdravotnické pracovníky více stresující a zda měla tato dlouhodobá psychická zátěž negativní dopad na jejich zdravotní stav.
Keywords: Prehospital Emergency Care, Emergency Medical Service, Medical staff, stress, psychical load, crisis intervention, burnout syndrom, questionaire
Seznam doporučené literatury
ANDRŠOVÁ, Alena. PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE PRO ZÁCHRANÁŘE: V praxi. 2012. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-7975-1.
HUMPL, Lukáš, Jiří Maximilián PROKOP a Alena TOBIÁŠOVÁ. První psychická pomoc ve zdravotnictví. 2013. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnický oborů, 2013. ISBN 978-80-7013-562-4.
KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. 2010. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3149-0.
OGIŃSKA-BULIK, N. a MICHALSKA, P., 2020. Psychological Resilience and Secondary Traumatic Stress in Nurses Working with Terminally Ill patients - The Mediating Role of Job Burnout. Psychological Services [online]. [cit. 2021-12-15]. DOI http://dx.doi.org/10.1037/ser0000421.
POKORNÁ, Andrea. Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví: metodika prevence, identifikace a analýza. 2019. Praha: GRADA Publishing, 2019. ISBN 978-80-271-0720-9.
Seznam doporučené literatury
ANDRŠOVÁ, Alena. PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE PRO ZÁCHRANÁŘE: V praxi. 2012. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-7975-1.
HUMPL, Lukáš, Jiří Maximilián PROKOP a Alena TOBIÁŠOVÁ. První psychická pomoc ve zdravotnictví. 2013. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnický oborů, 2013. ISBN 978-80-7013-562-4.
KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. 2010. Praha: Grada, Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3149-0.
OGIŃSKA-BULIK, N. a MICHALSKA, P., 2020. Psychological Resilience and Secondary Traumatic Stress in Nurses Working with Terminally Ill patients - The Mediating Role of Job Burnout. Psychological Services [online]. [cit. 2021-12-15]. DOI http://dx.doi.org/10.1037/ser0000421.
POKORNÁ, Andrea. Management nežádoucích událostí ve zdravotnictví: metodika prevence, identifikace a analýza. 2019. Praha: GRADA Publishing, 2019. ISBN 978-80-271-0720-9.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomová práce se zabývá dopadem profesionálního stresu na zdraví pracovníků v přednemocniční péči. V úvodu teoretické části se zabývám obecnými informacemi o systému fungování Zdravotnické záchranné služby, vlivu stresu na zdraví člověka, následuje management zvládání stresu pomocí několika metod. Poslední část je věnována syndromu vyhoření a jeho vlivu na zdraví. Cílem praktické části byla objektivizace expozice profesionálního stresu u nelékařských zdravotnických pracovníků zdravotnických záchranných služeb. Jedním z dílčích cílů bylo zmapování působení stresových faktorů v době pandemie COVID-19 oproti běžnému pracovnímu režimu. Pro výzkum byl použit dobrovolný anonymní nestandardizovaný dotazník, který byl poskytnut nelékařskému personálu záchranných služeb. První část dotazníku zjišťovala obecné informace o respondentech, jako například pohlaví, věk, délka praxe nebo vzdělání. Další část pojednávala o motivaci pracovat u záchranné služby, spokojenosti respondentů s profesí, a především jejich subjektivní pohled na dopad profese na jejich zdraví. V předposlední části dotazníku jsem se věnovala tématu pandemie COVID-19 a jejího dopadu na respondenty. Poslední část výzkumu zahrnuje zapojení zaměstnavatele na prevenci stresu a možnostech odborné pomoci při stresových situacích. Dohromady byly sesbírány odpovědi od celkového počtu 120 respondentů. Pro ověření šesti výzkumných hypotéz jsem se rozhodla použít test nezávislosti (chí kvadrát). V závěru práce jsou tedy vyhodnoceny stanovené teoretické hypotézy.
PŘIPOMINKY A DOTAZY NA ZÁVĚR – OPONENT DIPLOMOVÉ PRÁCE
Definujte psychickou zátěž podle legislativy (konkrétně Nařízení Vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů)
Řeší se na Vašem pracovišti primární prevence profesionálního stresu?
Jak byste aplikovala výsledky diplomové práce na vašem pracovišti (konkrétní doporučení do praxe).
Otázka č. 12 dala odpověď, že nejvíc respondentů odpovědělo, že nejvýznamnějším stresorem jejich práce je předávání pacientů ve zdravotnickém zařízení a nejméně stresujícím faktorem byla směnnost. Věděla byste vysvětlit, proč tomu tak je?
Popište rozdíl výzkum vs. Průzkum.
Studentka zodpověděla všechny dotazy členů zkušební komise.
Členové zkušební komise se shodli na celkovém hodnocení diplomové práce známkou: velmi dobře.