Úvod: Diplomová práce se zabývá problematikou adaptačního procesu zdravotnického záchranáře, a to především ve vztahu k urgentnímu příjmu. Práce dále seznamuje čtenáře s fungováním urgentních příjmů v České republice.
Cíl práce: Cílem práce bylo analyzovat a porovnat postoje nelékařů k adaptačnímu procesu a napříč několika urgentními příjmy zmapovat různé metody a přístupy při řízení procesu zaučení. Dílčím cílem bylo vytvoření praktického doporučení pro řízení procesu zaučení na urgentním příjmu.
Metodika: Kvantitativní výzkum byl proveden formou nestandardizovaného anonymního dotazníku, který byl online formou distribuován na 6 urgentních příjmů typu I.a. Finální zpracování dat proběhlo v programu sady Microsoft Office - aplikace Microsoft Excel. Data z dotazníkového šetření byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky. Šest výzkumných hypotéz bylo statisticky ověřeno pomocí Mann Whitneyho U testu.
Výsledky: Z výsledků vyplývá, že přítomnost školitele a strukturovaný index adaptačního procesu hrají klíčovou roli v adaptaci a spokojenosti zaměstnanců, přičemž nebyly zjištěny významné rozdíly ve vnímání procesu na základě vzdělání nebo pracovní pozice. Výzkum dále poukázal na důležitost průběžných hodnocení pro efektivitu adaptačního procesu a nabídl praktická doporučení pro jeho optimalizaci, což má implikace pro řízení lidských zdrojů na urgentních příjmech.
Závěr: Diplomová práce přináší komplexní pohled na adaptační proces na urgentním příjmu, odhaluje klíčové faktory úspěšného zaučení a podporuje význam efektivních nástrojů řízení adaptace a zpětné vazby. Její zjištění a doporučení nabízí cenné vodítko pro zlepšení řízení lidských zdrojů. Přispívá k lepší integraci nových zaměstnanců
a zvyšování celkové spokojenosti a výkonnosti týmů na urgentních příjmech.
Anotace v angličtině
Introduction: The diploma thesis addresses the process of paramedic induction, primarily in relation to emergency departments. The thesis also introduces the reader to the functioning of emergency departments in the Czech Republic.
Aim of the Thesis: The aim of the thesis was to analyse and compare the attitudes of non-physicians to the induction process and to map different methods and approaches in managing the initial training process across several emergency departments. The partial goal was to create a practical recommendation for managing the initial training process at emergency departments.
Methodology: Quantitative research was carried out in the form of a non-standardized anonymous questionnaire, which was distributed online to six emergency departments of type I.a. The final data processing was done in the Microsoft Office package programme - the Microsoft Excel application. Data from the questionnaire survey were evaluated using descriptive statistics. Six research hypotheses were statistically verified using the Mann-Whitney U test.
Results: The results show that the presence of a supervisor and a structured index of the induction process play a key role in the induction of employees and their satisfaction, while no significant differences in the process perception based on qualification or job position were found. Furthermore, the research pointed out the importance of continuous evaluations for the effectiveness of the induction process and offered practical recommendations for its optimization, which has implications for human resource management at emergency departments.
Conclusion: The diploma thesis provides a comprehensive view of the induction process at emergency departments, detects the key factors of successful initial training and endorses the importance of effective induction and feedback management tools. Its findings and recommendations offer valuable guidance for improving human resource management. It contributes both to better integration of new staff and the increasing of overall satisfaction and performance of teams at emergency departments.
Úvod: Diplomová práce se zabývá problematikou adaptačního procesu zdravotnického záchranáře, a to především ve vztahu k urgentnímu příjmu. Práce dále seznamuje čtenáře s fungováním urgentních příjmů v České republice.
Cíl práce: Cílem práce bylo analyzovat a porovnat postoje nelékařů k adaptačnímu procesu a napříč několika urgentními příjmy zmapovat různé metody a přístupy při řízení procesu zaučení. Dílčím cílem bylo vytvoření praktického doporučení pro řízení procesu zaučení na urgentním příjmu.
Metodika: Kvantitativní výzkum byl proveden formou nestandardizovaného anonymního dotazníku, který byl online formou distribuován na 6 urgentních příjmů typu I.a. Finální zpracování dat proběhlo v programu sady Microsoft Office - aplikace Microsoft Excel. Data z dotazníkového šetření byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky. Šest výzkumných hypotéz bylo statisticky ověřeno pomocí Mann Whitneyho U testu.
Výsledky: Z výsledků vyplývá, že přítomnost školitele a strukturovaný index adaptačního procesu hrají klíčovou roli v adaptaci a spokojenosti zaměstnanců, přičemž nebyly zjištěny významné rozdíly ve vnímání procesu na základě vzdělání nebo pracovní pozice. Výzkum dále poukázal na důležitost průběžných hodnocení pro efektivitu adaptačního procesu a nabídl praktická doporučení pro jeho optimalizaci, což má implikace pro řízení lidských zdrojů na urgentních příjmech.
Závěr: Diplomová práce přináší komplexní pohled na adaptační proces na urgentním příjmu, odhaluje klíčové faktory úspěšného zaučení a podporuje význam efektivních nástrojů řízení adaptace a zpětné vazby. Její zjištění a doporučení nabízí cenné vodítko pro zlepšení řízení lidských zdrojů. Přispívá k lepší integraci nových zaměstnanců
a zvyšování celkové spokojenosti a výkonnosti týmů na urgentních příjmech.
Anotace v angličtině
Introduction: The diploma thesis addresses the process of paramedic induction, primarily in relation to emergency departments. The thesis also introduces the reader to the functioning of emergency departments in the Czech Republic.
Aim of the Thesis: The aim of the thesis was to analyse and compare the attitudes of non-physicians to the induction process and to map different methods and approaches in managing the initial training process across several emergency departments. The partial goal was to create a practical recommendation for managing the initial training process at emergency departments.
Methodology: Quantitative research was carried out in the form of a non-standardized anonymous questionnaire, which was distributed online to six emergency departments of type I.a. The final data processing was done in the Microsoft Office package programme - the Microsoft Excel application. Data from the questionnaire survey were evaluated using descriptive statistics. Six research hypotheses were statistically verified using the Mann-Whitney U test.
Results: The results show that the presence of a supervisor and a structured index of the induction process play a key role in the induction of employees and their satisfaction, while no significant differences in the process perception based on qualification or job position were found. Furthermore, the research pointed out the importance of continuous evaluations for the effectiveness of the induction process and offered practical recommendations for its optimization, which has implications for human resource management at emergency departments.
Conclusion: The diploma thesis provides a comprehensive view of the induction process at emergency departments, detects the key factors of successful initial training and endorses the importance of effective induction and feedback management tools. Its findings and recommendations offer valuable guidance for improving human resource management. It contributes both to better integration of new staff and the increasing of overall satisfaction and performance of teams at emergency departments.
Kvalita adaptačního procesu je zásadním prvkem pro úspěšné zapracování nového zaměstnance. Vznik urgentních příjmů přivedl do nemocnic mnoho absolventů relativně nového oboru zdravotnický záchranář. Teoretická část diplomové práce popisuje adaptační proces jako nástroj vedoucích pracovníků pro zaškolení nových zaměstnanců. Práce na tomto oddělení vyžaduje řadu znalostí a schopností, které záchranářům dávají do rukou silné nástroje pro záchranu zdraví a života pacienta. Diplomová práce popisuje způsoby a principy vedení adaptačního procesu s ohledem na tuto profesi a oddělení urgentního příjmu. Praktická část zkoumá průběh adaptačního procesu a potřeby zdravotnických záchranářů na konkrétním urgentním příjmu a navrhuje optimální náplň a způsob řízení adaptačního procesu na tomto urgentním příjmu.
Zásady pro vypracování
Kvalita adaptačního procesu je zásadním prvkem pro úspěšné zapracování nového zaměstnance. Vznik urgentních příjmů přivedl do nemocnic mnoho absolventů relativně nového oboru zdravotnický záchranář. Teoretická část diplomové práce popisuje adaptační proces jako nástroj vedoucích pracovníků pro zaškolení nových zaměstnanců. Práce na tomto oddělení vyžaduje řadu znalostí a schopností, které záchranářům dávají do rukou silné nástroje pro záchranu zdraví a života pacienta. Diplomová práce popisuje způsoby a principy vedení adaptačního procesu s ohledem na tuto profesi a oddělení urgentního příjmu. Praktická část zkoumá průběh adaptačního procesu a potřeby zdravotnických záchranářů na konkrétním urgentním příjmu a navrhuje optimální náplň a způsob řízení adaptačního procesu na tomto urgentním příjmu.
Seznam doporučené literatury
ANDRŠOVÁ, Alena. Psychologie a komunikace pro záchranáře: v praxi. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4119-2.
ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1407-3.
BRŮHA, Dominik a Eva PROŠKOVÁ. Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-661-5.
ČESKO. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ. 2009. Metodický pokyn k realizaci a ukončení adaptačního procesu pro nelékařské zdravotnické pracovníky. In: Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. Částka 6, s. 40-62. ISSN 1211-0868.
HORVÁTHOVÁ, Petra, Jiří BLÁHA a Andrea ČOPÍKOVÁ. Řízení lidských zdrojů: nové trendy. Praha: Management Press, 2016. ISBN 978-80-7261-430-1.
KOCIÁNOVÁ, R, 2010. Personální činnosti a metody personální práce. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2497-3.
KOUBEK, Josef. 2010. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 4. vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-168-3.
PEKARA, Jaroslav. 2009. Kompetence zdravotnických záchranářů v České republice. In: Urgentní medicína. 12(3), s. 4-5. ISSN 1212-1924.
PLEVOVÁ, Ilona. 2012. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3871-0.
POKORNÝ, Jiří. Urgentní medicína. Praha: Galén, c2004. ISBN 8072622595.
POLÁK, Martin. Urgentní příjem: nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. Druhé, přepracované a doplněné vydání. Praha: Mladá fronta, 2016. Edice postgraduální medicíny. ISBN 9788020439390.
POLÁK, Martin. Třídění pacientů na oddělení emergency, aneb, Návrh, jak by to mohlo vypadat. Praha: Mladá fronta, 2018. Edice postgraduální medicíny. ISBN 9788020446503.
ŠPIRUDOVÁ, Lenka. Doprovázení v ošetřovatelství II: doprovázení sester sestrami, mentorování, adaptační proces, supervize. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5711-7.
ZÍTKOVÁ, M., A. POKORNÁ a E. MIČUDOVÁ. 2015. Vedení nových pracovníků v ošetřovatelské praxi: pro staniční a vrchní sestry. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5094-1.
Seznam doporučené literatury
ANDRŠOVÁ, Alena. Psychologie a komunikace pro záchranáře: v praxi. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4119-2.
ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1407-3.
BRŮHA, Dominik a Eva PROŠKOVÁ. Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-661-5.
ČESKO. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ. 2009. Metodický pokyn k realizaci a ukončení adaptačního procesu pro nelékařské zdravotnické pracovníky. In: Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. Částka 6, s. 40-62. ISSN 1211-0868.
HORVÁTHOVÁ, Petra, Jiří BLÁHA a Andrea ČOPÍKOVÁ. Řízení lidských zdrojů: nové trendy. Praha: Management Press, 2016. ISBN 978-80-7261-430-1.
KOCIÁNOVÁ, R, 2010. Personální činnosti a metody personální práce. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2497-3.
KOUBEK, Josef. 2010. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 4. vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-168-3.
PEKARA, Jaroslav. 2009. Kompetence zdravotnických záchranářů v České republice. In: Urgentní medicína. 12(3), s. 4-5. ISSN 1212-1924.
PLEVOVÁ, Ilona. 2012. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3871-0.
POKORNÝ, Jiří. Urgentní medicína. Praha: Galén, c2004. ISBN 8072622595.
POLÁK, Martin. Urgentní příjem: nejčastější znaky, příznaky a nemoci na oddělení urgentního příjmu. Druhé, přepracované a doplněné vydání. Praha: Mladá fronta, 2016. Edice postgraduální medicíny. ISBN 9788020439390.
POLÁK, Martin. Třídění pacientů na oddělení emergency, aneb, Návrh, jak by to mohlo vypadat. Praha: Mladá fronta, 2018. Edice postgraduální medicíny. ISBN 9788020446503.
ŠPIRUDOVÁ, Lenka. Doprovázení v ošetřovatelství II: doprovázení sester sestrami, mentorování, adaptační proces, supervize. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5711-7.
ZÍTKOVÁ, M., A. POKORNÁ a E. MIČUDOVÁ. 2015. Vedení nových pracovníků v ošetřovatelské praxi: pro staniční a vrchní sestry. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5094-1.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomová práce se zabývá problematikou adaptačního procesu zdravotnického záchranáře, a to především ve vztahu k urgentnímu příjmu. Práce dále seznamuje čtenáře s fungováním urgentních příjmů v České republice. Cílem práce bylo analyzovat a porovnat postoje nelékařů k adaptačnímu procesu a napříč několika urgentními příjmy zmapovat různé metody a přístupy při řízení procesu zaučení. Dílčím cílem bylo vytvoření praktického doporučení pro řízení procesu zaučení na urgentním příjmu. Kvantitativní výzkum byl proveden formou nestandardizovaného anonymního dotazníku, který byl online formou distribuován na 6 urgentních příjmů typu I.a. Finální zpracování dat proběhlo v programu sady Microsoft Office – aplikace Microsoft Excel. Data z dotazníkového šetření byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky. Šest výzkumných hypotéz bylo statisticky ověřeno pomocí Mann Whitneyho U testu. Z výsledků vyplývá, že přítomnost školitele a strukturovaný index adaptačního procesu hrají klíčovou roli v adaptaci a spokojenosti zaměstnanců, přičemž nebyly zjištěny významné rozdíly ve vnímání procesu na základě vzdělání nebo pracovní pozice. Výzkum dále poukázal na důležitost průběžných hodnocení pro efektivitu adaptačního procesu a nabídl praktická doporučení pro jeho optimalizaci, což má implikace pro řízení lidských zdrojů na urgentních příjmech. Diplomová práce přináší komplexní pohled na adaptační proces na urgentním příjmu, odhaluje klíčové faktory úspěšného zaučení a podporuje význam efektivních nástrojů řízení adaptace a zpětné vazby. Její zjištění a doporučení nabízí cenné vodítko pro zlepšení řízení lidských zdrojů. Přispívá k lepší integraci nových zaměstnanců a zvyšování celkové spokojenosti a výkonnosti týmů na urgentních příjmech.
PŘIPOMÍNKY A DOTAZY – oponent diplomové práce
Jaké jsou limity práce?
Student erudovaně zodpověděl všechny dotazy členů zkušební komise.
Zkušební komise se shodla na celkovém hodnocení obhajoby diplomové práce známkou: výborně.