Úvod: Psychická zátěž a kvalita života pracovníků v sociálně zdravotních službách je významným faktorem spokojenosti zaměstnanců. Diplomová práce je proto zaměřena na možnosti manažera v rámci řešení těchto jevů.
Cíl: Cílem diplomové práce je posoudit kvalitu života pracovníků v sociálně zdravotních službách a jejich psychickou zátěž.
Metodika: Provedli jsme anonymní dotazníkové šetření u 152 participantů v sociálně zdravotních zařízeních, vzhledem k rozličným sociodemografickým údajům. Respondenti byli různého věku, dosáhli různého stupně vzdělání a disponovali různou délkou praxe. Pro vyhodnocení psychické zátěže při práci jsme použili Meisterův dotazník a pro analýzu celkového zdravotního stavu a kvality života jsme využili dotazník WHOQOL-BREF. Zahrnuti byli zaměstnanci sociálně zdravotních zařízení na pozici pracovníka přímé obslužné péče a na pozici všeobecné sestry.
Výsledky: Analyzováním míry psychické zátěže se ukázalo, že zaměstnanci daných sociálně zdravotních zařízení vykazují psychickou zátěž na stupni 1. Nejedná se proto psychickou zátěž, při které by mohlo hrozit ovlivnění subjektivního psychického stavu, pracovní výkonnosti a zdraví participantů. Každopádně frekventovaně docházelo ke shodě či překročené hodnoty kritického mediánu a to zejména u položek časové tísně, monotonie a dlouhodobé pracovní únosnosti. Celková kvalita života a zdravotní stav byly signifikantně ovlivněny věkem a délkou praxe participantů.
Závěr: Ze získaných výsledků plyne, že míra psychické zátěže je sice na stupni 1, každopádně dochází k systematickému překračování kritických hodnot hned v několika aspektech pracovního života. Jedná se tedy o profesi velmi rizikovou a je potřeba vzít v potaz subjektivní pohled na problematiku kvality života vzhledem k náročnosti zaměstnání. Toto implikuje kritické nároky na prevenci výskytu nemocí z povolání. Nejčastěji se v rámci daných pomáhajících profesí vyskytuje syndrom vyhoření a dlouhodobé depresivní stavy. Nabízí se zde dostatečný prostor pro kontinuální zlepšování schopností manažera či zaměstnavatele.
Anotace v angličtině
Introduction: The mental burden and quality of life of social-health services workers is an important factor in employee satisfaction. Therefore, the diploma thesis is focused on the manager's possibilities in the solution of these problems.
Objective: The aim of the diploma thesis is to assess the quality of life of workers in social health services and their psychological burden.
The methodology: We conducted an anonymous questionnaire survey with 152 participants in social health facilities, due to various socio-demographic data. The respondents were of different ages, achieved different levels of education and had different lengths of experience. We used Meister's questionnaire to evaluate psychological stress at work, and WHOQOL-BREF questionnaire was used to analyze overall health status and quality of life. Employees of social health facilities were included in the position of direct service care worker and in the position of general nurse.
The results: Our analysis of the level of mental stress showed that the employees of the given social health facilities show mental stress at level 1. It is therefore not a mental stress that could affect the subjective mental state, work performance and health of the participants. In any case, the critical median value was frequently met or exceeded, especially in the items of time constraints, monotony and long-term work capacity. The overall quality of life and health status were significantly influenced by the age and length of practice of the participants.
The conclusion: It follows from the obtained results that although the level of psychological stress is at level 1, critical values are systematically exceeded in several aspects of working life. It is therefore a very risky profession and it is necessary to take into account a subjective view of the issue of quality of life due to the demanding nature of the job. This implies critical requirements for the prevention of occupational diseases. Burnout syndrome and long-term depressive states occur most often within the given helping professions. There is sufficient space for continuous improvement of the manager's or employer's skills.
Klíčová slova
Kvalita života, Psychická zátěž, Sociální služby
Klíčová slova v angličtině
Quality of life, Psychological burden, Social services
Rozsah průvodní práce
88 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Úvod: Psychická zátěž a kvalita života pracovníků v sociálně zdravotních službách je významným faktorem spokojenosti zaměstnanců. Diplomová práce je proto zaměřena na možnosti manažera v rámci řešení těchto jevů.
Cíl: Cílem diplomové práce je posoudit kvalitu života pracovníků v sociálně zdravotních službách a jejich psychickou zátěž.
Metodika: Provedli jsme anonymní dotazníkové šetření u 152 participantů v sociálně zdravotních zařízeních, vzhledem k rozličným sociodemografickým údajům. Respondenti byli různého věku, dosáhli různého stupně vzdělání a disponovali různou délkou praxe. Pro vyhodnocení psychické zátěže při práci jsme použili Meisterův dotazník a pro analýzu celkového zdravotního stavu a kvality života jsme využili dotazník WHOQOL-BREF. Zahrnuti byli zaměstnanci sociálně zdravotních zařízení na pozici pracovníka přímé obslužné péče a na pozici všeobecné sestry.
Výsledky: Analyzováním míry psychické zátěže se ukázalo, že zaměstnanci daných sociálně zdravotních zařízení vykazují psychickou zátěž na stupni 1. Nejedná se proto psychickou zátěž, při které by mohlo hrozit ovlivnění subjektivního psychického stavu, pracovní výkonnosti a zdraví participantů. Každopádně frekventovaně docházelo ke shodě či překročené hodnoty kritického mediánu a to zejména u položek časové tísně, monotonie a dlouhodobé pracovní únosnosti. Celková kvalita života a zdravotní stav byly signifikantně ovlivněny věkem a délkou praxe participantů.
Závěr: Ze získaných výsledků plyne, že míra psychické zátěže je sice na stupni 1, každopádně dochází k systematickému překračování kritických hodnot hned v několika aspektech pracovního života. Jedná se tedy o profesi velmi rizikovou a je potřeba vzít v potaz subjektivní pohled na problematiku kvality života vzhledem k náročnosti zaměstnání. Toto implikuje kritické nároky na prevenci výskytu nemocí z povolání. Nejčastěji se v rámci daných pomáhajících profesí vyskytuje syndrom vyhoření a dlouhodobé depresivní stavy. Nabízí se zde dostatečný prostor pro kontinuální zlepšování schopností manažera či zaměstnavatele.
Anotace v angličtině
Introduction: The mental burden and quality of life of social-health services workers is an important factor in employee satisfaction. Therefore, the diploma thesis is focused on the manager's possibilities in the solution of these problems.
Objective: The aim of the diploma thesis is to assess the quality of life of workers in social health services and their psychological burden.
The methodology: We conducted an anonymous questionnaire survey with 152 participants in social health facilities, due to various socio-demographic data. The respondents were of different ages, achieved different levels of education and had different lengths of experience. We used Meister's questionnaire to evaluate psychological stress at work, and WHOQOL-BREF questionnaire was used to analyze overall health status and quality of life. Employees of social health facilities were included in the position of direct service care worker and in the position of general nurse.
The results: Our analysis of the level of mental stress showed that the employees of the given social health facilities show mental stress at level 1. It is therefore not a mental stress that could affect the subjective mental state, work performance and health of the participants. In any case, the critical median value was frequently met or exceeded, especially in the items of time constraints, monotony and long-term work capacity. The overall quality of life and health status were significantly influenced by the age and length of practice of the participants.
The conclusion: It follows from the obtained results that although the level of psychological stress is at level 1, critical values are systematically exceeded in several aspects of working life. It is therefore a very risky profession and it is necessary to take into account a subjective view of the issue of quality of life due to the demanding nature of the job. This implies critical requirements for the prevention of occupational diseases. Burnout syndrome and long-term depressive states occur most often within the given helping professions. There is sufficient space for continuous improvement of the manager's or employer's skills.
Klíčová slova
Kvalita života, Psychická zátěž, Sociální služby
Klíčová slova v angličtině
Quality of life, Psychological burden, Social services
Zásady pro vypracování
1. Studium české a cizojazyčné odborné literatury, vypracování rešerše k vybranému tématu, tj. definování psychické zátěže z různých pohledů, kvality života se zameřením na vybraný personál pracující v sociálních službách
2. Vymezení cílů práce, použité metodologie a metodiky práce, příprava dotazníkové baterie pro respondenty, určení vhodné statistické metody ke zpracování dat
3. Sběr dat a následná statistická analýza
4. Sepsání výsledkové části a diskuze
5. Závěr a doporučení do praxe
Zásady pro vypracování
1. Studium české a cizojazyčné odborné literatury, vypracování rešerše k vybranému tématu, tj. definování psychické zátěže z různých pohledů, kvality života se zameřením na vybraný personál pracující v sociálních službách
2. Vymezení cílů práce, použité metodologie a metodiky práce, příprava dotazníkové baterie pro respondenty, určení vhodné statistické metody ke zpracování dat
3. Sběr dat a následná statistická analýza
4. Sepsání výsledkové části a diskuze
5. Závěr a doporučení do praxe
Seznam doporučené literatury
1. VOJTÍŠEK, Petr. Princip solidarity ve financování služeb sociální péče. Praha: Univerzita Karlova nakladatelství Karolinum, 2018. ISBN 978-80-246-3709-9. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/princip-solidarity-ve-financovani-sluzeb-socialni-pece-5778/
2. SLÁDKOVÁ, Petra. Sociální a pracovní rehabilitace. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021. Učební texty Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-246-4986-3.
3. ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče: učebnice pro obor sociální činnost. 2. díl. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5148-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/socialni-pece-2-dil-2593/
4. KURUCOVÁ, Radka. Zátěž pečovatele: posuzování, diagnostika, intervence a prevence v péči o nevyléčitelně nemocné. Praha: Grada Publishing, 2016. Sestra. ISBN 978-80-247-5707-0.
5. MEALER, Meredith. Coping with Caring: A Nurse's Guide to Better Health and Job Satisfaction. 1. Velká Britanie: Productivity Press, 2019. ISBN 9781138328242.
Seznam doporučené literatury
1. VOJTÍŠEK, Petr. Princip solidarity ve financování služeb sociální péče. Praha: Univerzita Karlova nakladatelství Karolinum, 2018. ISBN 978-80-246-3709-9. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/princip-solidarity-ve-financovani-sluzeb-socialni-pece-5778/
2. SLÁDKOVÁ, Petra. Sociální a pracovní rehabilitace. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021. Učební texty Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-246-4986-3.
3. ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální péče: učebnice pro obor sociální činnost. 2. díl. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5148-1. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/socialni-pece-2-dil-2593/
4. KURUCOVÁ, Radka. Zátěž pečovatele: posuzování, diagnostika, intervence a prevence v péči o nevyléčitelně nemocné. Praha: Grada Publishing, 2016. Sestra. ISBN 978-80-247-5707-0.
5. MEALER, Meredith. Coping with Caring: A Nurse's Guide to Better Health and Job Satisfaction. 1. Velká Britanie: Productivity Press, 2019. ISBN 9781138328242.
Přílohy volně vložené
1 edukační karta
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Psychická zátěž a kvalita života pracovníků v sociálně zdravotních službách je významným faktorem spokojenosti zaměstnanců. Diplomová práce je proto zaměřena na možnosti manažera v rámci řešení těchto jevů. Cílem diplomové práce je posoudit kvalitu života pracovníků v sociálně zdravotních službách a jejich psychickou zátěž. Autoři provedli anonymní dotazníkové šetření u 152 participantů v sociálně zdravotních zařízeních, vzhledem k rozličným sociodemografickým údajům. Respondenti byli různého věku, dosáhli různého stupně vzdělání a disponovali různou délkou praxe. Pro vyhodnocení psychické zátěže při práci autoři použili Meisterův dotazník a pro analýzu celkového zdravotního stavu a kvality života využili dotazník WHOQOL-BREF. Zahrnuti byli zaměstnanci sociálně zdravotních zařízení na pozici pracovníka přímé obslužné péče a na pozici všeobecné sestry. Analyzováním míry psychické zátěže se ukázalo, že zaměstnanci daných sociálně zdravotních zařízení vykazují psychickou zátěž na stupni 1. Nejedná se proto psychickou zátěž, při které by mohlo hrozit ovlivnění subjektivního psychického stavu, pracovní výkonnosti a zdraví participantů. Každopádně frekventovaně docházelo ke shodě či překročené hodnoty kritického mediánu, a to zejména u položek časové tísně, monotonie a dlouhodobé pracovní únosnosti. Celková kvalita života a zdravotní stav byly signifikantně ovlivněny věkem a délkou praxe participantů. Ze získaných výsledků plyne, že míra psychické zátěže je sice na stupni 1, každopádně dochází k systematickému překračování kritických hodnot hned v několika aspektech pracovního života. Jedná se tedy o profesi velmi rizikovou a je potřeba vzít v potaz subjektivní pohled na problematiku kvality života vzhledem k náročnosti zaměstnání. Toto implikuje kritické nároky na prevenci výskytu nemocí z povolání. Nejčastěji se v rámci daných pomáhajících profesí vyskytuje syndrom vyhoření a dlouhodobé depresivní stavy. Nabízí se zde dostatečný prostor pro kontinuální zlepšování schopností manažera či zaměstnavatele.
PŘIPOMÍNKY A DOTAZY NA ZÁVĚR – vedoucí diplomové práce
Jak byste aplikovala výsledky průzkumu na svém pracovišti?
PŘIPOMÍNKY A DOTAZY NA ZÁVĚR – oponent diplomové práce
Který strategický dokument MZ ČR týkající se Strategie zdraví je platný pro rok 2023?
Jakým způsobem zprostředkováváte data získaná z vašeho šetření? Obdrží manažeři jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb výsledky těchto šetření?
Studentka zodpověděla všechny dotazy členů zkušební komise.
Zkušební komise se shodla na celkovém hodnocení obhajoby diplomové práce známkou velmi dobře.