Ve své práci se věnuji tématu způsoby zvládání péče o mentálně postižené dítě. Cílem práce a výzkumu bylo odhalení způsobů, jakými se matka vyrovnává se stresem, jaké jsou dopady na kvalitu života matky a jakým stresovým situacím j e matka vystavena. Jako výzkumný vzorek byly vybrány tři matky splňující požadavky pro výzkum. Šetření a analýza, ukázaly shodné výsledky týkající se kvality života matky a zvýšené míry stresu zapříčiněné péčí o mentálně postižené dítě s výzkumy jiných badatelů. Díky přímému rozhovoru s matkami jsou výsledky detailnější a poukazují na celou problematiku tedy celkový stresový nápor na matky a jejich celkovou kvalitu života. Mezi stěžejní výsledek výzkumu jsou zjištěné způsoby zvládání stresu při péči, které jsou u všech tří matek velmi podobné. Dalšími výsledky odhalují pozitivní i negativní dopady péče a kvalitu života matky, kdy mezi pozitivní dopad považujeme jakýsi zisk, které matky díky péči získaly například zkušenosti nebo jiný pohled na životní situace.
Negativním dopadem se rozumí například finance nebo nemožnost kariérního růstu.
Anotace v angličtině
In my work, I focus on the topic of coping with care for a mentally handicapped child. The aim of the work and research was to reveal the ways in which the mothe r copes with stress, what are the impacts on the mother's quality of life and what stressful situations the mother is exposed to. Three mothers meeting the requirements for research were selected as a research sample. The survey and analysis showed consis tent results regarding the mother's quality of life and the increased levels of stress caused by caring for a mentally disabled child with research by other researchers. Thanks to a direct conversation with mothers, the results are more detailed and point to the whole issue, i.e. the overall stress on mothers and their overall quality of life. Among the key results of the research are the identified ways of managing stress during
care, which are very similar in all three mothers. Other results reveal both positive and negative impacts of care and the quality of life of the mother, where among the positive impact we consider a kind of profit, which mothers have gained thanks to care, for example, experience or a different view of life situations. A negative i mpact is understood, for example, finances or the impossibility of career growth.
Klíčová slova
Mentální postižení, dítě s mentálním postižením, matka, výchova a péče, stres, zátěž, strategie zvládání stresu
Klíčová slova v angličtině
Mental disability, child with mental disability, mother, education and care, stress, onus, stress management strategies
Rozsah průvodní práce
71 s. (146 931 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Ve své práci se věnuji tématu způsoby zvládání péče o mentálně postižené dítě. Cílem práce a výzkumu bylo odhalení způsobů, jakými se matka vyrovnává se stresem, jaké jsou dopady na kvalitu života matky a jakým stresovým situacím j e matka vystavena. Jako výzkumný vzorek byly vybrány tři matky splňující požadavky pro výzkum. Šetření a analýza, ukázaly shodné výsledky týkající se kvality života matky a zvýšené míry stresu zapříčiněné péčí o mentálně postižené dítě s výzkumy jiných badatelů. Díky přímému rozhovoru s matkami jsou výsledky detailnější a poukazují na celou problematiku tedy celkový stresový nápor na matky a jejich celkovou kvalitu života. Mezi stěžejní výsledek výzkumu jsou zjištěné způsoby zvládání stresu při péči, které jsou u všech tří matek velmi podobné. Dalšími výsledky odhalují pozitivní i negativní dopady péče a kvalitu života matky, kdy mezi pozitivní dopad považujeme jakýsi zisk, které matky díky péči získaly například zkušenosti nebo jiný pohled na životní situace.
Negativním dopadem se rozumí například finance nebo nemožnost kariérního růstu.
Anotace v angličtině
In my work, I focus on the topic of coping with care for a mentally handicapped child. The aim of the work and research was to reveal the ways in which the mothe r copes with stress, what are the impacts on the mother's quality of life and what stressful situations the mother is exposed to. Three mothers meeting the requirements for research were selected as a research sample. The survey and analysis showed consis tent results regarding the mother's quality of life and the increased levels of stress caused by caring for a mentally disabled child with research by other researchers. Thanks to a direct conversation with mothers, the results are more detailed and point to the whole issue, i.e. the overall stress on mothers and their overall quality of life. Among the key results of the research are the identified ways of managing stress during
care, which are very similar in all three mothers. Other results reveal both positive and negative impacts of care and the quality of life of the mother, where among the positive impact we consider a kind of profit, which mothers have gained thanks to care, for example, experience or a different view of life situations. A negative i mpact is understood, for example, finances or the impossibility of career growth.
Klíčová slova
Mentální postižení, dítě s mentálním postižením, matka, výchova a péče, stres, zátěž, strategie zvládání stresu
Klíčová slova v angličtině
Mental disability, child with mental disability, mother, education and care, stress, onus, stress management strategies
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se zabývá problematikou zvládání stresu při péči o těžce mentálně postižené dítě. V teoretické části se nachází definice mentálního postižení podle několik světových organizacích, které také popisují jednotlivou klasifikaci postižení dle IQ, socializace a adaptace, o kterou se práce opírá. V práci nechybí část o etiologii mentálního postižení, kdy jsou zde popisované jednotlivé příčiny a doba vzniku mentálního postižení. V práci je obsažená také část o edukaci jednotlivých stupňů postižení, kdy na tuto kapitolu navazuje podkapitola "Podpůrná opatření a služby", které mohou být matkám poskytnuty v nejen finanční situaci, ale také v rámci poradenství. Druhá část teoretické části se týká definice stresu a odolnosti jedince při zátěžových situacích, jelikož se práce opírá o koncepty Well – being – osobní pohody, ve které jedinec uplatňuje své schopnosti a to vyrovnávat se s běžnými stresy v životě a také emoční well-being, což je prožitek štěstí, zájem a zaujetí v životě a uspokojení, a především pak copingové strategie zvládání stresu. Tyto koncepty budou především použity pro praktickou část, ve které matky budou popisovat svou situaci a způsoby vyrovnávání se stresu.
Pro bakalářkou práci byl zvolen kvalitativní výzkum na základě hlubší analýzy matek, které se vlastním způsobem vyrovnávají s výchovou těžce mentálně postižených dětí. V praktické části budou matky podrobeny rozhovoru, na základě kterého budou zjištěny způsoby zvládání situace. Mezi hlavní kritérium pro výběr dětí bude, kromě jejich úrovně postižení, věk. Věk dětí se bude pohybovat v rozmezí dvaceti až třiceti let. Zvolila jsem tento věk dítěte na základě předpokladu, že dítě docházelo do ústavu, tím pádem matky mohou porovnat rozdíly mezi výchovou v ústavě a domácí péčí. V době docházení dětí do ústavu měly matky volný čas, na který se ve své práci chci zaměřit. Z předešlého odstavce vyplývá, že další kritérium bude, zda děti docházely, alespoň rok, do ústavu. Je to důležité kritérium pro porovnání volného času matky, kde můžu zjistit způsoby zvládání stresu ve dvou obdobích, tedy době docházení do ústavu a době domácí péče. Mezi další kritérium bych zvolila vzdělání matky, jelikož se můžeme domnívat, že matky s těžce mentálně postiženými dětmi mají maximální dosažené vzdělání střední s maturitou vzhledem k věku mentálně postiženého dítěte. Toto kritérium by mohlo poukázat na další faktory, které výchova o mentálně postižené dítě přináší. Předpokládejme, že matka po ukončení střední školy neměla další možnost se vzdělávat vzhledem k narození dítěte a pozdější péče.
Pro sběr dat bude vybraná metoda rozhovoru s vybraným vzorkem, tudíž se vzorkem, který splňuje veškerá zvolená kritéria. Následně budou matky s dětmi mnou pozorovány pro vytvoření snímku dne. Data budou zpracována na základě metody trsů, jenž uspořádá data do skupin na základě jejich podobnosti, což bude například tematický, časový a prostorový překryv. V případě pozorování bude zaměřeno na nejčastější typy interakcí a typizovaných reakcí ve vztahu k výzkumné otázce.
Z již uvedeného tedy vyplývá výzkumná otázka: "Jakých způsobem se matky vyrovnávají se stresem při péči o mentálně postižené dítě?" Výsledek ukáže, zda tyto způsoby jsou adaptivní či neadaptivní a zda jsou společensky přijatelné. Bude pozorováno, zda tyto způsoby mají dopady na finanční situaci, vztahy s okolím či rodinou, kariéru a celkovou duševní stabilitu.
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se zabývá problematikou zvládání stresu při péči o těžce mentálně postižené dítě. V teoretické části se nachází definice mentálního postižení podle několik světových organizacích, které také popisují jednotlivou klasifikaci postižení dle IQ, socializace a adaptace, o kterou se práce opírá. V práci nechybí část o etiologii mentálního postižení, kdy jsou zde popisované jednotlivé příčiny a doba vzniku mentálního postižení. V práci je obsažená také část o edukaci jednotlivých stupňů postižení, kdy na tuto kapitolu navazuje podkapitola "Podpůrná opatření a služby", které mohou být matkám poskytnuty v nejen finanční situaci, ale také v rámci poradenství. Druhá část teoretické části se týká definice stresu a odolnosti jedince při zátěžových situacích, jelikož se práce opírá o koncepty Well – being – osobní pohody, ve které jedinec uplatňuje své schopnosti a to vyrovnávat se s běžnými stresy v životě a také emoční well-being, což je prožitek štěstí, zájem a zaujetí v životě a uspokojení, a především pak copingové strategie zvládání stresu. Tyto koncepty budou především použity pro praktickou část, ve které matky budou popisovat svou situaci a způsoby vyrovnávání se stresu.
Pro bakalářkou práci byl zvolen kvalitativní výzkum na základě hlubší analýzy matek, které se vlastním způsobem vyrovnávají s výchovou těžce mentálně postižených dětí. V praktické části budou matky podrobeny rozhovoru, na základě kterého budou zjištěny způsoby zvládání situace. Mezi hlavní kritérium pro výběr dětí bude, kromě jejich úrovně postižení, věk. Věk dětí se bude pohybovat v rozmezí dvaceti až třiceti let. Zvolila jsem tento věk dítěte na základě předpokladu, že dítě docházelo do ústavu, tím pádem matky mohou porovnat rozdíly mezi výchovou v ústavě a domácí péčí. V době docházení dětí do ústavu měly matky volný čas, na který se ve své práci chci zaměřit. Z předešlého odstavce vyplývá, že další kritérium bude, zda děti docházely, alespoň rok, do ústavu. Je to důležité kritérium pro porovnání volného času matky, kde můžu zjistit způsoby zvládání stresu ve dvou obdobích, tedy době docházení do ústavu a době domácí péče. Mezi další kritérium bych zvolila vzdělání matky, jelikož se můžeme domnívat, že matky s těžce mentálně postiženými dětmi mají maximální dosažené vzdělání střední s maturitou vzhledem k věku mentálně postiženého dítěte. Toto kritérium by mohlo poukázat na další faktory, které výchova o mentálně postižené dítě přináší. Předpokládejme, že matka po ukončení střední školy neměla další možnost se vzdělávat vzhledem k narození dítěte a pozdější péče.
Pro sběr dat bude vybraná metoda rozhovoru s vybraným vzorkem, tudíž se vzorkem, který splňuje veškerá zvolená kritéria. Následně budou matky s dětmi mnou pozorovány pro vytvoření snímku dne. Data budou zpracována na základě metody trsů, jenž uspořádá data do skupin na základě jejich podobnosti, což bude například tematický, časový a prostorový překryv. V případě pozorování bude zaměřeno na nejčastější typy interakcí a typizovaných reakcí ve vztahu k výzkumné otázce.
Z již uvedeného tedy vyplývá výzkumná otázka: "Jakých způsobem se matky vyrovnávají se stresem při péči o mentálně postižené dítě?" Výsledek ukáže, zda tyto způsoby jsou adaptivní či neadaptivní a zda jsou společensky přijatelné. Bude pozorováno, zda tyto způsoby mají dopady na finanční situaci, vztahy s okolím či rodinou, kariéru a celkovou duševní stabilitu.
Seznam doporučené literatury
VALENTA, Milan, Jan MICHALÍK a Martin LEČBYCH. Mentální postižení. 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada, 2018. Psyché (Grada). ISBN 978-80-271-0378-2.
ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Vyd. 4., přeprac. Praha: Portál, 2011. Speciální pedagogika (Portál). ISBN 978-80-7367-889-0.
ČERNÁ, M. a kol. Česká psychopedie. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-246-1565-3.
MASLOW, Abraham Harold. Motivace a osobnost. Přeložil Pavla LE ROCH. Praha: Portál, 2021. ISBN 978-80-262-1728-2.
BLATNÝ, Marek. Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3434-7. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd., V Grada Publishing 2. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3133-9.
JONES, J. Graham a Adrian MOORHOUSE. Jak získat psychickou odolnost: strategie vítězů, které změní váš pracovní výkon. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3022-6.
PAULÍK, Karel. Psychologie lidské odolnosti. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2017. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5646-2.
SAPOLSKY, Robert M. Chování: biologie člověka v dobrém i ve zlém. Praha: Dokořán, 2019. Zip (Dokořán). ISBN 978-80-7363-947-1.
Seznam doporučené literatury
VALENTA, Milan, Jan MICHALÍK a Martin LEČBYCH. Mentální postižení. 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada, 2018. Psyché (Grada). ISBN 978-80-271-0378-2.
ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Vyd. 4., přeprac. Praha: Portál, 2011. Speciální pedagogika (Portál). ISBN 978-80-7367-889-0.
ČERNÁ, M. a kol. Česká psychopedie. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-246-1565-3.
MASLOW, Abraham Harold. Motivace a osobnost. Přeložil Pavla LE ROCH. Praha: Portál, 2021. ISBN 978-80-262-1728-2.
BLATNÝ, Marek. Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3434-7. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd., V Grada Publishing 2. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3133-9.
JONES, J. Graham a Adrian MOORHOUSE. Jak získat psychickou odolnost: strategie vítězů, které změní váš pracovní výkon. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3022-6.
PAULÍK, Karel. Psychologie lidské odolnosti. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2017. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5646-2.
SAPOLSKY, Robert M. Chování: biologie člověka v dobrém i ve zlém. Praha: Dokořán, 2019. Zip (Dokořán). ISBN 978-80-7363-947-1.