Tato bakalářská práce zkoumá roli studijních nadací v období pobělohorské rekatolizace v Čechách. Zaměřuje se na jejich vznik, strukturu a přínos pro katolickou církev a společnost. Cílem práce je analyzovat, jak studijní nadace přispěly k obnově katolické víry a rozvoji vzdělávání po třicetileté válce. V rámci práce jsou prezentovány historické souvislosti a politické změny, které vedly ke vzniku a rozvoji studijních nadací v pobělohorském období. Práce dále zkoumá strukturu těchto nadací, způsoby jejich financování a organizaci. Na základě analýzy historických pramenů a relevantní literatury je posuzován vliv studijních nadací na vzdělávání, vliv církve a šlechty na studijní nadace, a také jejich role ve společenském a kulturním kontextu.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis explores the role of educational foundations during the period of re-Catholization in the Czech lands. It focuses on their emergence, structure, and contributions to the Catholic Church and society. The aim of the thesis is to analyze how educational foundations contributed to the restoration of the Catholic faith and the development of education after the Thirty Years' War. Within the thesis, historical contexts and political changes leading to the emergence and development of educational foundations in the post-White Mountain period are presented. The thesis further examines the structure of these foundations, their methods of financing, and organization. Based on the analysis of historical sources and relevant literature, the influence of educational foundations on education, the influence of the church and nobility on educational founda, as well as their role in the social and cultural context, is assessed.
Klíčová slova
Studijní nadace, pobělohorská doba, vzdělávání, vzdělanostní mecenát, školství
Tato bakalářská práce zkoumá roli studijních nadací v období pobělohorské rekatolizace v Čechách. Zaměřuje se na jejich vznik, strukturu a přínos pro katolickou církev a společnost. Cílem práce je analyzovat, jak studijní nadace přispěly k obnově katolické víry a rozvoji vzdělávání po třicetileté válce. V rámci práce jsou prezentovány historické souvislosti a politické změny, které vedly ke vzniku a rozvoji studijních nadací v pobělohorském období. Práce dále zkoumá strukturu těchto nadací, způsoby jejich financování a organizaci. Na základě analýzy historických pramenů a relevantní literatury je posuzován vliv studijních nadací na vzdělávání, vliv církve a šlechty na studijní nadace, a také jejich role ve společenském a kulturním kontextu.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis explores the role of educational foundations during the period of re-Catholization in the Czech lands. It focuses on their emergence, structure, and contributions to the Catholic Church and society. The aim of the thesis is to analyze how educational foundations contributed to the restoration of the Catholic faith and the development of education after the Thirty Years' War. Within the thesis, historical contexts and political changes leading to the emergence and development of educational foundations in the post-White Mountain period are presented. The thesis further examines the structure of these foundations, their methods of financing, and organization. Based on the analysis of historical sources and relevant literature, the influence of educational foundations on education, the influence of the church and nobility on educational founda, as well as their role in the social and cultural context, is assessed.
Klíčová slova
Studijní nadace, pobělohorská doba, vzdělávání, vzdělanostní mecenát, školství
1) vymezit problematiku, včetně stanovení typologie forem vzdělanostního mecenátu;
2) provést rešerši v dosavadní domácí i zahraniční literatuře k dějinám tohoto fenomému;
3) stanovit okruh pramenů, provést jejich klasifikaci a zhodnotit jejich výpovědní hodnotu pro sledované téma;
4) vytvořit jednoduchou databázi s údaji o jednotlivých fundacích;
5) stanovit nejvhodnější metodu/y zpracování a ji/je aplikovat (komparativní metoda, metoda case studies apod.);
6) určit základní tendence vývoje s ohledem na zvolenou problematiku a zasadit je do širšího kontextu raně novověkých kulturních, vzdělanostních, náboženských i politických dějin střední Evropy.
Anotace a cíle práce: Bakalářská práce se zabývá nedostatečně prozkoumaným mecenátem orientovaným na podporu vzdělanostních institucí, předem vymezených skupin i jednotlivců na studiích v Čechách (studijní nadace), stejně jako některými dalšími formami tohoto typu mecenášských aktivit (učitelské nadace, odkazy knihoven vzdělávacím institucím apod.). Chronologicky se text soustředí na období od Bílé hory až do reforem osvícenského státu v 18. století. Na základě analýzy pramenů různého druhu (nadační listy, další úřední prameny, egodokumenty apod.) se pokouší nejen objasnit některé obecné otázky související s takovým výzkumem, ale zejména podchytit hlavní formy vzdělanostního mecenátu, především pak studijní nadace, jež ve zkoumané době této formě podpory vzdělávání dominovaly.
Rámcový harmonogram:
LS 2021/2022 počáteční rešerše pramenů a relevantní literatury;
ZS 2022/2023 dokončení heuristiky + koncipování prvních částí bakalářské práce;
LS 2022/2023 finalizace textu a jeho odevzdání.
Rámcová osnova:
I. Úvod (vymezení, typologie, metody, pramenná základna a dosavadní bádání);
II. Systém vzdělávání v Čechách od Bílé hory po osvícenské reformy;
III. Studijní nadace v Čechách, základní charakteristika;
IV. Skladba mecenášů;
V. Příjemci podpory;
VI. Další formy vzdělanostního mecenátu;
VII. Case stduies;
VIII. Závěr.
Zásady pro vypracování
Zásady pro vypracování:
1) vymezit problematiku, včetně stanovení typologie forem vzdělanostního mecenátu;
2) provést rešerši v dosavadní domácí i zahraniční literatuře k dějinám tohoto fenomému;
3) stanovit okruh pramenů, provést jejich klasifikaci a zhodnotit jejich výpovědní hodnotu pro sledované téma;
4) vytvořit jednoduchou databázi s údaji o jednotlivých fundacích;
5) stanovit nejvhodnější metodu/y zpracování a ji/je aplikovat (komparativní metoda, metoda case studies apod.);
6) určit základní tendence vývoje s ohledem na zvolenou problematiku a zasadit je do širšího kontextu raně novověkých kulturních, vzdělanostních, náboženských i politických dějin střední Evropy.
Anotace a cíle práce: Bakalářská práce se zabývá nedostatečně prozkoumaným mecenátem orientovaným na podporu vzdělanostních institucí, předem vymezených skupin i jednotlivců na studiích v Čechách (studijní nadace), stejně jako některými dalšími formami tohoto typu mecenášských aktivit (učitelské nadace, odkazy knihoven vzdělávacím institucím apod.). Chronologicky se text soustředí na období od Bílé hory až do reforem osvícenského státu v 18. století. Na základě analýzy pramenů různého druhu (nadační listy, další úřední prameny, egodokumenty apod.) se pokouší nejen objasnit některé obecné otázky související s takovým výzkumem, ale zejména podchytit hlavní formy vzdělanostního mecenátu, především pak studijní nadace, jež ve zkoumané době této formě podpory vzdělávání dominovaly.
Rámcový harmonogram:
LS 2021/2022 počáteční rešerše pramenů a relevantní literatury;
ZS 2022/2023 dokončení heuristiky + koncipování prvních částí bakalářské práce;
LS 2022/2023 finalizace textu a jeho odevzdání.
Rámcová osnova:
I. Úvod (vymezení, typologie, metody, pramenná základna a dosavadní bádání);
II. Systém vzdělávání v Čechách od Bílé hory po osvícenské reformy;
III. Studijní nadace v Čechách, základní charakteristika;
IV. Skladba mecenášů;
V. Příjemci podpory;
VI. Další formy vzdělanostního mecenátu;
VII. Case stduies;
VIII. Závěr.
Seznam doporučené literatury
Joachim BAHLCKE – Thomas WINKELBAUER (Hg.), Schulstiftungen und Studienfinanzierung. Bildungsmäzenatentum in den böhmischen, österreichischen und ungarischen Ländern, 1500–1800, München – Wien 2011 Jan BOČEK, Studentské nadace v Království českém od roku 1583 do roku 1904, Praha 2013 Václav BARTŮŠEK, Šíření piaristických kolejí a škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století, Pagiane historiae 11, 2003, s. 32–68 Ivana ČORNEJOVÁ (ed.), Dějiny Univerzity Karlovy II (1622-1802), Praha 1996 Ivana ČORNEJOVÁ, Tovaryšstvo Ježíšovo: Jezuité v Čechách, Praha 1995 Eva DOLEŽALOVÁ (ed.), Seminář svatého Václava a konvikt sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském, Pražský sborník historický 31, 2000, s. 186-261 Jonas FLÖTER – Christian RITZI (Hg.), Bildungsmäzenatentum. Privates Handeln – Bürgersinn – kulturelle Kompetenz seit der Frühen Neuzeit, Köln – Weimar – Wien 2007 Milan HLAVAČKA – Magdaléna POKORNÁ – Tomáš W. PAVLÍČEK et al., Collective and individual patronage and the culture of public donation in civil society in the 19th and 20th centuries in Central Europe, Prague 2010 Zdeňka HLEDÍKOVÁ – Jan JANÁK – Jan DOBEŠ, Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005 Martin HOLÝ, Vzdělanostní mecenát v zemích České koruny (1500-1700), Praha 2016 Marie MACKOVÁ, Voršilky v Čechách do roku 1918, Pardubice 2007 Jiří MIKULEC a kol., Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě, Praha 2013 Milan MOŠKOŘ, Studentské nadace a jejich zakladatelé v Čechách (1583–1754), FHB 14, 1990, s. 229–255 Miroslav NOVOTNÝ (ed.), Velké dějiny zemí Koruny české. Školství a vzdělanost, Praha 2020 Studijní nadání v Království českém = Studien-Stiftungen im Königreiche Böhmen I-III, Praha 1894-1895
Seznam doporučené literatury
Joachim BAHLCKE – Thomas WINKELBAUER (Hg.), Schulstiftungen und Studienfinanzierung. Bildungsmäzenatentum in den böhmischen, österreichischen und ungarischen Ländern, 1500–1800, München – Wien 2011 Jan BOČEK, Studentské nadace v Království českém od roku 1583 do roku 1904, Praha 2013 Václav BARTŮŠEK, Šíření piaristických kolejí a škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století, Pagiane historiae 11, 2003, s. 32–68 Ivana ČORNEJOVÁ (ed.), Dějiny Univerzity Karlovy II (1622-1802), Praha 1996 Ivana ČORNEJOVÁ, Tovaryšstvo Ježíšovo: Jezuité v Čechách, Praha 1995 Eva DOLEŽALOVÁ (ed.), Seminář svatého Václava a konvikt sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském, Pražský sborník historický 31, 2000, s. 186-261 Jonas FLÖTER – Christian RITZI (Hg.), Bildungsmäzenatentum. Privates Handeln – Bürgersinn – kulturelle Kompetenz seit der Frühen Neuzeit, Köln – Weimar – Wien 2007 Milan HLAVAČKA – Magdaléna POKORNÁ – Tomáš W. PAVLÍČEK et al., Collective and individual patronage and the culture of public donation in civil society in the 19th and 20th centuries in Central Europe, Prague 2010 Zdeňka HLEDÍKOVÁ – Jan JANÁK – Jan DOBEŠ, Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005 Martin HOLÝ, Vzdělanostní mecenát v zemích České koruny (1500-1700), Praha 2016 Marie MACKOVÁ, Voršilky v Čechách do roku 1918, Pardubice 2007 Jiří MIKULEC a kol., Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě, Praha 2013 Milan MOŠKOŘ, Studentské nadace a jejich zakladatelé v Čechách (1583–1754), FHB 14, 1990, s. 229–255 Miroslav NOVOTNÝ (ed.), Velké dějiny zemí Koruny české. Školství a vzdělanost, Praha 2020 Studijní nadání v Království českém = Studien-Stiftungen im Königreiche Böhmen I-III, Praha 1894-1895
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Autorka představil svoji práci s využitím elektronické prezentace. V rámci prezentace uvedla postupně tato hlavní témata:
Motivace: Omezené zpracování problematiky pro pobělohorské období
Cíle práce: Dále uvedla hlavní cílové okruhy svého zájmu při zpracování problematiky - školství v pobělohorské době, vliv mecenátu orientovaného na podporu vzdělanostních institucí a typy mecenátu.
Metodologie: Dále zde byly obecně charakterizovány konkrétní metody zejm. prosopografie, komparace, case studie,
Literatura a prameny: V této části autorka komentovala rozsah, uvedla že by bylo jistě možno využít výrazně větší rozsah.
Vlastní zpracování a výsledky práce: V rámci prezentace výsledků autorka uvedla vliv a význam studijních nadací pobělohorské etapy a v tomto kontextu charakterizovala skladbu mecenášů dle pohlaví a postavení. Dále se pokusila charakterizovala způsob mecenátu a jeho úlohu při podpoře na vzdělávání. To dílčím způsobem ukázala v konkrétních situacích a ve vazbě ke konkrétním osobnostem a nadacím.
Na závěr charakterizovala možnost dalšího zpracování.
Vedoucího práce (prof. Holý): Vedoucí práce zrekapituloval posudek - uvedl, že autorka pouze z části naplnila původní záměr. Problémem je omezený rozsah využitých pramenů i nedostatečná heuristika. Chybí poněkud rozměr interpretace, závěry jsou pouze sumarizační a popisné. Práce obsahuje gramatické a další formální nedostatky.
Oponent práce: Následně byl zrekapitulován oponentský posudek (za nepřítomného vedoucího práce dr. Pátka posudek zrekapitulovala předsedkyně komise prof. Hrubá). Mezi problémy uvedla jen omezené využití odborné literatury, nedostatečné osvětlení metodologického postupu (proč "case studies"?). Bezproblémovému přijetí práce brání i formální nedostatky.
Autorka práce reagovala na podněty, podrobným způsobem se především vyjádřila k rozsahu využité literatury a omezené interpretaci). Na závěr reagovala na další podněty zkušební komise, charakterizovala možnosti dalšího zpracování.