Generál Radola Gajda je v románu Radola vyobrazen v nejlepším možném světle. Autor vyzdvihuje generálovy kladné vlastnosti a skutky. Na druhé straně veškeré ty kontroverzní vynechává. Poměrně překvapivé je, že téměř všechny skutečnosti spojené s Gajdou jsou založené na pravdě. Dalším zajímavým aspektem je autorův velmi přesný a podrobný popis bitev. Ota Kárek, autor románu, jednoznačně vycházel z Gajdova díla Moje paměti, ale čerpal i z dalších zdrojů. Popřípadě vložil do knihy své osobní názory, které se ne vždy shodovaly s pohledem Gajdy na danou skutečnost. Postavy důstojníků Kadlece a Ušakova vnímají oba podobně kladně. Jejich pohled se ve velké části rozchází v případě ČSNR, kdy Kárek zastává o poznání negativnější postoje. Gajda a Kárek se nejvíce liší v otázce antisemitismu. Autor románu několikrát v díle prezentuje své protižidovské názory, zatímco Gajda příznivcem antisemitismu nebyl.
Anotace v angličtině
General Radola Gajda is pictured in the best possible light in the novel Radola. The author highlights the general's positive attributes and actions. On the other hand he knowingly omits all the controversial ones. To my surprise, almost all the facts associated with Gajda are based on truth. The next interesting aspect is author's accurate and detailed description of battles. Ota Kárek, the author of the novel, definitely took inspiration from Gajda's work Moje paměti, but he surely drew from other sources. In other cases, he presents his own opinions in the novel, which hasn't always been in agreement with Gajda's perspective. Both of them have the same opinions on the characters of officers Kadlec and Ušakov. Their point of view is significantly different in the case of ČSNR, when Kárek holds a more negative views. Gajda and Kárek are completely different in the case of antisemitism. The author of the novel presents his anti-Jewish opinions several times in his book, while Gajda wasn't fond of antisemitism at all.
Klíčová slova
Radola Gajda, Ota Kárek, Radola, Moje paměti, Československé legie v Rusku, Eduard Kadlec, Boris Ušakov, antisemitismus
Klíčová slova v angličtině
Radola Gajda, Ota Kárek, Radola, Moje paměti, Czechoslovakian legions in Russia, Eduard Kadlec, Boris Ušakov, antisemitism
Rozsah průvodní práce
44 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Generál Radola Gajda je v románu Radola vyobrazen v nejlepším možném světle. Autor vyzdvihuje generálovy kladné vlastnosti a skutky. Na druhé straně veškeré ty kontroverzní vynechává. Poměrně překvapivé je, že téměř všechny skutečnosti spojené s Gajdou jsou založené na pravdě. Dalším zajímavým aspektem je autorův velmi přesný a podrobný popis bitev. Ota Kárek, autor románu, jednoznačně vycházel z Gajdova díla Moje paměti, ale čerpal i z dalších zdrojů. Popřípadě vložil do knihy své osobní názory, které se ne vždy shodovaly s pohledem Gajdy na danou skutečnost. Postavy důstojníků Kadlece a Ušakova vnímají oba podobně kladně. Jejich pohled se ve velké části rozchází v případě ČSNR, kdy Kárek zastává o poznání negativnější postoje. Gajda a Kárek se nejvíce liší v otázce antisemitismu. Autor románu několikrát v díle prezentuje své protižidovské názory, zatímco Gajda příznivcem antisemitismu nebyl.
Anotace v angličtině
General Radola Gajda is pictured in the best possible light in the novel Radola. The author highlights the general's positive attributes and actions. On the other hand he knowingly omits all the controversial ones. To my surprise, almost all the facts associated with Gajda are based on truth. The next interesting aspect is author's accurate and detailed description of battles. Ota Kárek, the author of the novel, definitely took inspiration from Gajda's work Moje paměti, but he surely drew from other sources. In other cases, he presents his own opinions in the novel, which hasn't always been in agreement with Gajda's perspective. Both of them have the same opinions on the characters of officers Kadlec and Ušakov. Their point of view is significantly different in the case of ČSNR, when Kárek holds a more negative views. Gajda and Kárek are completely different in the case of antisemitism. The author of the novel presents his anti-Jewish opinions several times in his book, while Gajda wasn't fond of antisemitism at all.
Klíčová slova
Radola Gajda, Ota Kárek, Radola, Moje paměti, Československé legie v Rusku, Eduard Kadlec, Boris Ušakov, antisemitismus
Klíčová slova v angličtině
Radola Gajda, Ota Kárek, Radola, Moje paměti, Czechoslovakian legions in Russia, Eduard Kadlec, Boris Ušakov, antisemitism
Zásady pro vypracování
Anotace Generál Radola Gajda patřil bezpochyby k nejschopnějším vojevůdcům československých legií. Jeho osoba je opředena řadou kontroverzí, které jsou zapříčiněny jak jeho rozhodnutími v Rusku, tak jeho politickými postoji po vzniku Československa. O Gajdovi vyšlo ve 20. letech 20. století několik děl, která se jím zabývají zejména v kontextu soudní aféry z roku 1926, díky níž byl propuštěn z armády. Jako postava vystupuje Gajda i ve dvou beletriích, na které se práce primárně zaměřuje. Gajdova politická kariéra je poměrně dobře zmapovaná, proto se práce zabývá zejména jeho působením v československých legiích.
Cíl práce 1. Sledovat obraz Radoly Gajdy v beletrii z 20. let. 20. století 2. Porovnat zobrazení Radoly Gajdy v beletrii a v legionářské literatuře
Struktura Úvod (vymezení cílů a otázek práce, členění práce, zhodnocení literatury a pramenů) 1. Stručné představení Radoly Gajdy 2. Obraz Gajdy v díle Radola 3. Obraz Gajdy v díle Poslední stráž 4. Porovnání zobrazení Radoly Gajdy v beletrii a legionářské literatuře Závěr (vyhodnocení problematiky)
Harmonogram červenec-srpen 2022: shromáždění literatury a pramenů září-listopad 2022: analýza literatury a pramenů prosinec 2022-březen 2023: sepsání práce
Zásady pro vypracování
Anotace Generál Radola Gajda patřil bezpochyby k nejschopnějším vojevůdcům československých legií. Jeho osoba je opředena řadou kontroverzí, které jsou zapříčiněny jak jeho rozhodnutími v Rusku, tak jeho politickými postoji po vzniku Československa. O Gajdovi vyšlo ve 20. letech 20. století několik děl, která se jím zabývají zejména v kontextu soudní aféry z roku 1926, díky níž byl propuštěn z armády. Jako postava vystupuje Gajda i ve dvou beletriích, na které se práce primárně zaměřuje. Gajdova politická kariéra je poměrně dobře zmapovaná, proto se práce zabývá zejména jeho působením v československých legiích.
Cíl práce 1. Sledovat obraz Radoly Gajdy v beletrii z 20. let. 20. století 2. Porovnat zobrazení Radoly Gajdy v beletrii a v legionářské literatuře
Struktura Úvod (vymezení cílů a otázek práce, členění práce, zhodnocení literatury a pramenů) 1. Stručné představení Radoly Gajdy 2. Obraz Gajdy v díle Radola 3. Obraz Gajdy v díle Poslední stráž 4. Porovnání zobrazení Radoly Gajdy v beletrii a legionářské literatuře Závěr (vyhodnocení problematiky)
Harmonogram červenec-srpen 2022: shromáždění literatury a pramenů září-listopad 2022: analýza literatury a pramenů prosinec 2022-březen 2023: sepsání práce
Seznam doporučené literatury
Otakar DOSTÁL, Poslední stráž, Praha 1927. Victor M. FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. I. díl, Praha 2006. Victor M. FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. II. díl, Brno 2007. Victor M. FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. III. díl, Brno 2008. Victor M. FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. IV. díl, Brno 2014. Jiří FIDLER, Generálové legionáři, Brno 1999. Radola GAJDA, Moje paměti, Praha 1920. Ota KÁREK, Radola I, Hradec Králové 1927. Ota KÁREK, Radola II, Hradec Králové 1928. Ota KÁREK, Radola III, Hradec Králové 1928. Antonín KLIMEK-Petr HOFMAN, Vítěz, který prohrál, Litomyšl 1995. Rudolf MEDEK-Památník odboje, Za svobodu, Praha 1928. Miloslav MOULIS, Vzestup a pád generála Gajdy, Třebíč 2000. Karel PICHLÍK-Bohumír KLÍPA-Jitka ZABLOUDILOVÁ, Českoslovenští legionáři (1914 -1920), Praha 1996. Jindřich SKÁCEL, Československá armáda v Rusku a Kolčak, Praha 1926. Jaroslav VOREL, Legionáři, Brno 1930.
Seznam doporučené literatury
Otakar DOSTÁL, Poslední stráž, Praha 1927. Victor M. FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. I. díl, Praha 2006. Victor M. FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. II. díl, Brno 2007. Victor M. FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. III. díl, Brno 2008. Victor M. FIC, Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. IV. díl, Brno 2014. Jiří FIDLER, Generálové legionáři, Brno 1999. Radola GAJDA, Moje paměti, Praha 1920. Ota KÁREK, Radola I, Hradec Králové 1927. Ota KÁREK, Radola II, Hradec Králové 1928. Ota KÁREK, Radola III, Hradec Králové 1928. Antonín KLIMEK-Petr HOFMAN, Vítěz, který prohrál, Litomyšl 1995. Rudolf MEDEK-Památník odboje, Za svobodu, Praha 1928. Miloslav MOULIS, Vzestup a pád generála Gajdy, Třebíč 2000. Karel PICHLÍK-Bohumír KLÍPA-Jitka ZABLOUDILOVÁ, Českoslovenští legionáři (1914 -1920), Praha 1996. Jindřich SKÁCEL, Československá armáda v Rusku a Kolčak, Praha 1926. Jaroslav VOREL, Legionáři, Brno 1930.