Ve své bakalářské práci se zabývám vývojem historických stezek na Frýdlantsku od pozdního středověku do novověku. Cílem práce je zmapování především Slezské poutní cesty, vedoucí z polské příhraniční oblasti kolem kláštera benediktinek v Lubomierz (Liebenthal) do poutního místa v podhůří Jizerských hor v Hejnicích (Haindorf). Důraz je kladen na průběh stezky, nacházející se na současném polsko-českém území, rovněž na dokumentaci drobných i větších sakrální staveb podél celé stezky. Součástí výstupů práce jsou mapová zobrazení, dokumentující průběh stezky i terénní průzkum.
Anotace v angličtině
My bachelor thesis deals with the development of trails in the Frýdlant region from the late Middle Ages to the modern era. The aim of the thesis is to map the Silesian pilgrimage route, leading from the Polish border area around the Benedictine monastery in Lubomierz (Liebenthal) to the pilgrimage site in the foothills of the Jizera Mountains in Hejnice (Haindorf). Emphasis is placed on the course of the trail in the current Polish-Czech territory, as well as on the documentation of small and larger sacral buildings along the entire trail. The outputs of the work include map depictions documenting the course of the trail as well as field research.
Klíčová slova
Pouť, poutnictví, Hejnice, Liebenthal, Stará slezská cesta (Schickenstrasse), bazilika Navštívení Panny Marie, poutní cesta
Klíčová slova v angličtině
Pilgrimage, pilgrimage, Hejnice, Liebenthal, Old Silesian Way (Schickenstrasse), Basilica of the Visitation of the Virgin Mary, pilgrim's way
Rozsah průvodní práce
82 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Ve své bakalářské práci se zabývám vývojem historických stezek na Frýdlantsku od pozdního středověku do novověku. Cílem práce je zmapování především Slezské poutní cesty, vedoucí z polské příhraniční oblasti kolem kláštera benediktinek v Lubomierz (Liebenthal) do poutního místa v podhůří Jizerských hor v Hejnicích (Haindorf). Důraz je kladen na průběh stezky, nacházející se na současném polsko-českém území, rovněž na dokumentaci drobných i větších sakrální staveb podél celé stezky. Součástí výstupů práce jsou mapová zobrazení, dokumentující průběh stezky i terénní průzkum.
Anotace v angličtině
My bachelor thesis deals with the development of trails in the Frýdlant region from the late Middle Ages to the modern era. The aim of the thesis is to map the Silesian pilgrimage route, leading from the Polish border area around the Benedictine monastery in Lubomierz (Liebenthal) to the pilgrimage site in the foothills of the Jizera Mountains in Hejnice (Haindorf). Emphasis is placed on the course of the trail in the current Polish-Czech territory, as well as on the documentation of small and larger sacral buildings along the entire trail. The outputs of the work include map depictions documenting the course of the trail as well as field research.
Klíčová slova
Pouť, poutnictví, Hejnice, Liebenthal, Stará slezská cesta (Schickenstrasse), bazilika Navštívení Panny Marie, poutní cesta
Klíčová slova v angličtině
Pilgrimage, pilgrimage, Hejnice, Liebenthal, Old Silesian Way (Schickenstrasse), Basilica of the Visitation of the Virgin Mary, pilgrim's way
Zásady pro vypracování
Ve své bakalářské práci se zabývám vývojem stezek na Frýdlantsku od pozdního středověku do novověku. Cílem práce je zmapování především Slezské poutní cesty, vedoucí z kláštera ve městě Lubomierz (Liebenthal) do poutního místa v podhůří Jizerských hor v Hejnicích (Haindorf). Důraz je kladen na průběh stezky na současném polském území, dále na dokumentaci drobných i větších sakrálních staveb podél celé stezky a také na konkrétní projevy zbožnosti a zázraků. Součástí výstupů práce jsou mapová zobrazení, dokumentující průběh stezky i terénní průzkum.
Osnova práce: Úvod (cíle práce, metody, zdůvodnění členění, hodnocení literatury a pramenů) 1. Historické cesty v severních Čechách 2. Poutní cesty na Frýdlantsku 3. Slezská poutní cesta Závěr (shrnutí a vyhodnocení problematiky)
Harmonogram: červen – září 2022, rešerše pramenů a literatury říjen – prosinec 2022, analýza pramenů, terénní průzkum leden – březen 2023, sepsání práce
Zásady pro vypracování
Ve své bakalářské práci se zabývám vývojem stezek na Frýdlantsku od pozdního středověku do novověku. Cílem práce je zmapování především Slezské poutní cesty, vedoucí z kláštera ve městě Lubomierz (Liebenthal) do poutního místa v podhůří Jizerských hor v Hejnicích (Haindorf). Důraz je kladen na průběh stezky na současném polském území, dále na dokumentaci drobných i větších sakrálních staveb podél celé stezky a také na konkrétní projevy zbožnosti a zázraků. Součástí výstupů práce jsou mapová zobrazení, dokumentující průběh stezky i terénní průzkum.
Osnova práce: Úvod (cíle práce, metody, zdůvodnění členění, hodnocení literatury a pramenů) 1. Historické cesty v severních Čechách 2. Poutní cesty na Frýdlantsku 3. Slezská poutní cesta Závěr (shrnutí a vyhodnocení problematiky)
Harmonogram: červen – září 2022, rešerše pramenů a literatury říjen – prosinec 2022, analýza pramenů, terénní průzkum leden – březen 2023, sepsání práce
Seznam doporučené literatury
PRAMEMY: Staré mapy (vojenská mapování, mapy stabilního katastru, saská a pruská mapování) SOkA Děčín, fond Rodinný archív Clam-Gallasů SOkA Děčín, fond Velkostatek Frýdlant II. Erich GIERACH – Josef SCHUBERT (eds), Heimatkunde des Bezirkes Friedland im Böhmen, Teil III., Friedland 1926. Anton RESSEL, Beiträge zur Geschichte der Orte der Friedländer Bezirkes, 1. Heft, Neustadt a.T. 1911. Anton RESSEL, Beiträge zur Geschichte der Orte der Friedländer Bezirkes, 2. Heft, Friedland 1911.
LITERATURA: Rudolf ANDĚL- Roman KARPAŠ a kol., Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor, Liberec 2002. Josef BENESCH, Ortsgeschichte von Haindorf, Friedland und Stadtgemeinde Haindorf, 1924. Zdeněk BOHÁČ, Poutní místa v Čechách, Praha 1995. Roman KARPAŠ, Jizerské hory – o mapách, kamení a vodě, Liberec 2009. Petr FREIWILLIG - Roman KARPAŠ a kol., Jizerské hory – o historii a umění do roku 1813, Liberec 2019. Helena KOUTECKÁ, Stručný místopis mariánské úcty v Čechách a na Moravě, Praha 2005. Karel KUČA, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 2. H-Kole, Praha 1997. Karel KUČA, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3. Kolí-Miro, Praha 1998. Ernst-Heinz LEMPER, Görlitz – eine historische Topographie Görlitz, Zittau 2001. Andreas PEER, Maria-Haindorf. Entstehung und Geschichte des Wallfahrtsortes mit Gebetsanhang, Haindorf 1929. Jan MARTÍNEK a kol., Moderní metody identifikace a popisu historických cest, Brno 2013. Miroslav NEVRLÝ, Jizerské hory před 4 staletími. Historie hraničních sporů na hřebenech Jizerských hor v 16.století, Liberec 1996. Miroslav NEVRLÝ, Kniha o Jizerských horách, Liberec 2007. Jan HEINZL - Milan SVOBODA, Hrabata z Gallasu. Poutní místo a jeho patroni, Liberec 2015. Ivan ROUS, Mapy Jizerských hor, Liberec 2017. Václav TÍMA, Nové Město p. Smrkem, Občanské sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města p. Smrkem a okolí 2010. Hannelore LANGROVÁ - Václav TÍMA, Studie obnovení a využití staré slezské cesty (Poutní cesty), 2011.
Seznam doporučené literatury
PRAMEMY: Staré mapy (vojenská mapování, mapy stabilního katastru, saská a pruská mapování) SOkA Děčín, fond Rodinný archív Clam-Gallasů SOkA Děčín, fond Velkostatek Frýdlant II. Erich GIERACH – Josef SCHUBERT (eds), Heimatkunde des Bezirkes Friedland im Böhmen, Teil III., Friedland 1926. Anton RESSEL, Beiträge zur Geschichte der Orte der Friedländer Bezirkes, 1. Heft, Neustadt a.T. 1911. Anton RESSEL, Beiträge zur Geschichte der Orte der Friedländer Bezirkes, 2. Heft, Friedland 1911.
LITERATURA: Rudolf ANDĚL- Roman KARPAŠ a kol., Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor, Liberec 2002. Josef BENESCH, Ortsgeschichte von Haindorf, Friedland und Stadtgemeinde Haindorf, 1924. Zdeněk BOHÁČ, Poutní místa v Čechách, Praha 1995. Roman KARPAŠ, Jizerské hory – o mapách, kamení a vodě, Liberec 2009. Petr FREIWILLIG - Roman KARPAŠ a kol., Jizerské hory – o historii a umění do roku 1813, Liberec 2019. Helena KOUTECKÁ, Stručný místopis mariánské úcty v Čechách a na Moravě, Praha 2005. Karel KUČA, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 2. H-Kole, Praha 1997. Karel KUČA, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3. Kolí-Miro, Praha 1998. Ernst-Heinz LEMPER, Görlitz – eine historische Topographie Görlitz, Zittau 2001. Andreas PEER, Maria-Haindorf. Entstehung und Geschichte des Wallfahrtsortes mit Gebetsanhang, Haindorf 1929. Jan MARTÍNEK a kol., Moderní metody identifikace a popisu historických cest, Brno 2013. Miroslav NEVRLÝ, Jizerské hory před 4 staletími. Historie hraničních sporů na hřebenech Jizerských hor v 16.století, Liberec 1996. Miroslav NEVRLÝ, Kniha o Jizerských horách, Liberec 2007. Jan HEINZL - Milan SVOBODA, Hrabata z Gallasu. Poutní místo a jeho patroni, Liberec 2015. Ivan ROUS, Mapy Jizerských hor, Liberec 2017. Václav TÍMA, Nové Město p. Smrkem, Občanské sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města p. Smrkem a okolí 2010. Hannelore LANGROVÁ - Václav TÍMA, Studie obnovení a využití staré slezské cesty (Poutní cesty), 2011.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka představila výsledky kvalifikační práce formou prezentace. Postupně uvedla motivaci ke zpracování (původ, rodinný příslušník) a dále konkretizovala základní badatelské cíle. Následně představila základní využitou literatury, upozornila zejména na regionální vlastivědnou literaturu. Posléze byly uvedeny i položky využité pramenné základny, vedle pramenů kartografické povahy využila i prameny písemné, zde dílčím způsobem charakterizovala jejich rozsah, dostupnost i možnosti. Literatura a prameny posléze byly uvedeny do kontextu badatelského postupu v podobě metodologie výzkumu (studium pramenů a jejich interpretace i terénní výzkum). Hlavní pozornost byla směřována k prezentaci výsledků - geneze cesty, širší kontext místní cestní sítě, její hlavní proměny v průběhu dějinného vývoje, aktuální stav). V závěru prezentace se autorka věnovala možnostem využití a propagace zachovalých poutních cest).
Vedoucí práce dr. Zábranský posléze zrekapituloval svůj posudek. Zdůraznil obtížnost tématu s ohledem na lokalizaci výzkumu (více územních celků) a dále s ohledem na problematiku poutních cest. Dále vytkl zaměření práce, které nesměřuje pouze k cestnímu systému, ale též k paměti krajiny. Dílčí nedostatek spatřuje v omezeném archivním výzkumu (SOA Litoměřice – pob. Děčín). Posudek nepřítomné oponentky doc. Kaiserové rekapituloval předseda komise prof. Fukala. Následovala diskuse, v níž autorka reagovala uceleným způsobem na podněty posudků a zodpověděla dotazy komise.