Práce se zabývá rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice. Česká republika
se v rámci Evropské unie řadí na sedmé místo mezi země s nejvyšším rozdílem
v odměňováním mezi ženou a mužem. Ukazatel gednder pay gap (GPG) byl za rok 2020 16,4 %. Cílem práce bylo zjistit, jak vysoký existuje rozdíl v odměňování žen a mužů v České republice zaměstnaných v oboru peněžnictví a pojišťovnictví pomocí očištěného ukazatele gender pay gap. Primární data byla získávaná pomocí dotazníkového šetření. Data byla zpracována a vyhodnocena pomocí popisné statistiky a Oaxaca-Blinder metody, která je na principu lineární regrese. Výzkum zjistil výši mzdové mezery 10,83 %. Mzdová mezera byla rozdělena na dvě části. Na část, kterou lze vysvětlit rozdílnými individuálními charakteristikami a na část nevysvětlenou, ta značí možnou diskriminaci. Vysvětlená část GPG se pohybovala okolo 27 % a nevysvětlená část dosahovala až 73 %. Celkovou výši mzdové mezery tedy nelze zcela vysvětlit rozdílnými osobnostními charakteristikami žen a mužů. Výsledná data mohou sloužit zaměstnancům a zaměstnavatelům oboru peněžnictví a pojišťovnictví jako přehled o mzdových rozdílech a jako inspirace, jak eliminovat možný rozdíl v odměňování žen a mužů. Případným řešením je transparentní odměňování.
Anotace v angličtině
The bachelor´s thesis dealt with the differences in remuneration of women and men in
the Czech Republic. Within the European Union, the Czech Republic ranks seventh among the countries with the highest GPG. The pay gap between women and men was 16,4 % in 2020. The aim of the work was to find out how big a difference exists in the remuneration of women and men in the Czech Republic employed in the field of finance and insurance using the adjusted gender pay gap indicator. Primary data was collected using a questionnaire survey. Data were processed and interpreted using descriptive statistics and the OaxacaBlinder method, which is based on the principle of linear regression. The research found a wage gap of 10.83%. The wage gap was divided into two parts. The part that can be explained by different human capital and the part that is unexplained indicates possible discrimination. The explained part of GPG was around 27% and the unexplained part reached up to 73%. Overall, the size of the wage gap cannot be completely explained by the different
personality characteristics of women and men. the resulting data can serve employees and employers in the financial and insurance industry as an overview of wage differences and as inspiration on how to eliminate a possible gender pay gap. A possible solution is transparent remuneration.
Klíčová slova
Rovnost, gender, mzda, rozdílné odměňování, muž, žena, obor pojišťovnictví a peněžnictví, lidský kapitál
Klíčová slova v angličtině
Equality, gender, wage, gender pay gap, man, woman, the banking and insurance industry,
human capital
Rozsah průvodní práce
48 s. (59 977 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se zabývá rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice. Česká republika
se v rámci Evropské unie řadí na sedmé místo mezi země s nejvyšším rozdílem
v odměňováním mezi ženou a mužem. Ukazatel gednder pay gap (GPG) byl za rok 2020 16,4 %. Cílem práce bylo zjistit, jak vysoký existuje rozdíl v odměňování žen a mužů v České republice zaměstnaných v oboru peněžnictví a pojišťovnictví pomocí očištěného ukazatele gender pay gap. Primární data byla získávaná pomocí dotazníkového šetření. Data byla zpracována a vyhodnocena pomocí popisné statistiky a Oaxaca-Blinder metody, která je na principu lineární regrese. Výzkum zjistil výši mzdové mezery 10,83 %. Mzdová mezera byla rozdělena na dvě části. Na část, kterou lze vysvětlit rozdílnými individuálními charakteristikami a na část nevysvětlenou, ta značí možnou diskriminaci. Vysvětlená část GPG se pohybovala okolo 27 % a nevysvětlená část dosahovala až 73 %. Celkovou výši mzdové mezery tedy nelze zcela vysvětlit rozdílnými osobnostními charakteristikami žen a mužů. Výsledná data mohou sloužit zaměstnancům a zaměstnavatelům oboru peněžnictví a pojišťovnictví jako přehled o mzdových rozdílech a jako inspirace, jak eliminovat možný rozdíl v odměňování žen a mužů. Případným řešením je transparentní odměňování.
Anotace v angličtině
The bachelor´s thesis dealt with the differences in remuneration of women and men in
the Czech Republic. Within the European Union, the Czech Republic ranks seventh among the countries with the highest GPG. The pay gap between women and men was 16,4 % in 2020. The aim of the work was to find out how big a difference exists in the remuneration of women and men in the Czech Republic employed in the field of finance and insurance using the adjusted gender pay gap indicator. Primary data was collected using a questionnaire survey. Data were processed and interpreted using descriptive statistics and the OaxacaBlinder method, which is based on the principle of linear regression. The research found a wage gap of 10.83%. The wage gap was divided into two parts. The part that can be explained by different human capital and the part that is unexplained indicates possible discrimination. The explained part of GPG was around 27% and the unexplained part reached up to 73%. Overall, the size of the wage gap cannot be completely explained by the different
personality characteristics of women and men. the resulting data can serve employees and employers in the financial and insurance industry as an overview of wage differences and as inspiration on how to eliminate a possible gender pay gap. A possible solution is transparent remuneration.
Klíčová slova
Rovnost, gender, mzda, rozdílné odměňování, muž, žena, obor pojišťovnictví a peněžnictví, lidský kapitál
Klíčová slova v angličtině
Equality, gender, wage, gender pay gap, man, woman, the banking and insurance industry,
human capital
Zásady pro vypracování
Práce se zabývá rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice. Česká republika se v rámci Evropské unie řadí na sedmé místo mezi země s nejvyšším GPG. Rozdíl v odměňování mezi ženou a mužem byl za rok 2020 16,4 %. Cílem práce je zjistit, jak vysoký existuje rozdíl v odměňování žen a mužů v ČR zaměstnaných v oboru peněžnictví a pojišťovnictví pomocí očištěného ukazatele gender pay gap. Primární data budou získávaná pomocí dotazníkového šetření. Data budou zpracována a interpretována pomocí popisné statistiky a Blinder-Oxaca metody, která je na principu lineární regrese. Následně budou data komparována se sekundárními daty z Eurostatu, který využívá neočištěný gender pay gap. Výsledná data jsou určena zaměstnancům a zaměstnavatelům oboru peněžnictví a pojišťovnictví.
Zásady pro vypracování
Práce se zabývá rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice. Česká republika se v rámci Evropské unie řadí na sedmé místo mezi země s nejvyšším GPG. Rozdíl v odměňování mezi ženou a mužem byl za rok 2020 16,4 %. Cílem práce je zjistit, jak vysoký existuje rozdíl v odměňování žen a mužů v ČR zaměstnaných v oboru peněžnictví a pojišťovnictví pomocí očištěného ukazatele gender pay gap. Primární data budou získávaná pomocí dotazníkového šetření. Data budou zpracována a interpretována pomocí popisné statistiky a Blinder-Oxaca metody, která je na principu lineární regrese. Následně budou data komparována se sekundárními daty z Eurostatu, který využívá neočištěný gender pay gap. Výsledná data jsou určena zaměstnancům a zaměstnavatelům oboru peněžnictví a pojišťovnictví.
Seznam doporučené literatury
European Union (2022). Gender pay gaps in the European Union – a statistical analysis. Luxembourg: Publications Office of the European Union. ISBN 978-92-76-48724-1
Eurostat (2022). Gender pay gap in unadjusted form by NACE Rev. Aktivity – structure od earnings survey methodology. Dostupné 2.1.2023 z: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/EARN_GR_GPGR2__custom_4420962/default/table?lang=en
González, M. J., Cortina, C., & Rodríguez, J. (2019). The role of gender stereotypes in hiring: a field experiment. European Sociological Review, 35(2), 187-204.
Hentschel, T., Heilman, M. E., & Peus, C. V. (2019). The multiple dimensions of gender stereotypes: A current look at men’s and women’s characterizations of others and themselves. Frontiers in psychology. 10:11. doi: 10.3389/fpsyg.2019.00011
ISPV (2022). Výsledky šetření: archív. Dostupné 6.11.2022 z: https://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Archiv.aspx
Křížková, A., Vohlídalová, M., Pospíšilová K., Maříková H. (2017). Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR: hloubková analýza statistik a mezinárodní srovnání. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. ISBN 978-80-7421-147-8.
Landmesser, J.M., Orlowski, A.J., Rusek, M.A. (2020). Gender Pay Gap Across the Income Distribution: Analysis for the EU. Acta Physica Polonica A, Polish Academy of Sciences Institute of Physics, vol. 138, no. 1, 2020, pp. 31-40, DOI:10.12693/APhysPolA.138.31
Seznam doporučené literatury
European Union (2022). Gender pay gaps in the European Union – a statistical analysis. Luxembourg: Publications Office of the European Union. ISBN 978-92-76-48724-1
Eurostat (2022). Gender pay gap in unadjusted form by NACE Rev. Aktivity – structure od earnings survey methodology. Dostupné 2.1.2023 z: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/EARN_GR_GPGR2__custom_4420962/default/table?lang=en
González, M. J., Cortina, C., & Rodríguez, J. (2019). The role of gender stereotypes in hiring: a field experiment. European Sociological Review, 35(2), 187-204.
Hentschel, T., Heilman, M. E., & Peus, C. V. (2019). The multiple dimensions of gender stereotypes: A current look at men’s and women’s characterizations of others and themselves. Frontiers in psychology. 10:11. doi: 10.3389/fpsyg.2019.00011
ISPV (2022). Výsledky šetření: archív. Dostupné 6.11.2022 z: https://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Archiv.aspx
Křížková, A., Vohlídalová, M., Pospíšilová K., Maříková H. (2017). Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR: hloubková analýza statistik a mezinárodní srovnání. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. ISBN 978-80-7421-147-8.
Landmesser, J.M., Orlowski, A.J., Rusek, M.A. (2020). Gender Pay Gap Across the Income Distribution: Analysis for the EU. Acta Physica Polonica A, Polish Academy of Sciences Institute of Physics, vol. 138, no. 1, 2020, pp. 31-40, DOI:10.12693/APhysPolA.138.31