Práce si klade za cíl jednak na základě kritického studia vybraných vrcholně středověkých pramenů a příslušné literatury zkompletovat obraz ďábla pocházejícího z heretického prostředí středověku. Jednak analyzovat obraz/představu ďábla ve světlé heretických a protiheretických spisů. Obsahová stránka práce bude soustředěná především na aspekty ďábla jako tvůrce těla a světa v souvislosti s ztotožněním hmoty se zle, taktéž na ďábla jakožto alternativního syna božího a jeho role při posledním soudu. Poměrně velká pozornost v práce bude soustředěná na tematický aspekt ďábla jako prostředníka spásy lidské duše, taktéž na uctívání ďábla v rámci realizace náboženské praxe
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to complete the picture of the devil coming from the heretical environment of the Middle Ages on the basis of a critical study of selected High Middle Ages sources and relevant literature. On the one hand, to analyze the image/image of the devil in bright heretical and anti-heretical writings. The content of the thesis will be focused mainly on the aspects of the devil as the creator of the body and the world in connection with the identification of matter with evil, as well as on the devil as an alternative son of God and his role in the Last Judgment. Quite a lot of attention will be focused on the thematic aspect of the devil as a mediator of the salvation of the human soul, as well as on the worship of the devil in the implementation of religious practice.
Satan, devil, dualism, antichrist, religion, spirituality, heresy, Middle Ages, Catharism, superstitions, rituals, popular imagination, noncorformity, sacred writings, Old Testament, New Testament, etymology, exempla, demons, Christianity, church, sects
Rozsah průvodní práce
70
Jazyk
CZ
Anotace
Práce si klade za cíl jednak na základě kritického studia vybraných vrcholně středověkých pramenů a příslušné literatury zkompletovat obraz ďábla pocházejícího z heretického prostředí středověku. Jednak analyzovat obraz/představu ďábla ve světlé heretických a protiheretických spisů. Obsahová stránka práce bude soustředěná především na aspekty ďábla jako tvůrce těla a světa v souvislosti s ztotožněním hmoty se zle, taktéž na ďábla jakožto alternativního syna božího a jeho role při posledním soudu. Poměrně velká pozornost v práce bude soustředěná na tematický aspekt ďábla jako prostředníka spásy lidské duše, taktéž na uctívání ďábla v rámci realizace náboženské praxe
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to complete the picture of the devil coming from the heretical environment of the Middle Ages on the basis of a critical study of selected High Middle Ages sources and relevant literature. On the one hand, to analyze the image/image of the devil in bright heretical and anti-heretical writings. The content of the thesis will be focused mainly on the aspects of the devil as the creator of the body and the world in connection with the identification of matter with evil, as well as on the devil as an alternative son of God and his role in the Last Judgment. Quite a lot of attention will be focused on the thematic aspect of the devil as a mediator of the salvation of the human soul, as well as on the worship of the devil in the implementation of religious practice.
Satan, devil, dualism, antichrist, religion, spirituality, heresy, Middle Ages, Catharism, superstitions, rituals, popular imagination, noncorformity, sacred writings, Old Testament, New Testament, etymology, exempla, demons, Christianity, church, sects
Zásady pro vypracování
Představa ďábla v křesťanském náboženství byla formovaná se zřetelem na jeho monoteistický charakter: Ďábel je tedy považován za součást božího stvoření, za bytost, jež je svou podstatou rovná andělům a je Bohu podřízena. Pod vlivem patristických spisů, zejména Augustinova díla Contra manicheos, začala být od druhé poloviny 12. století církevními autory konstruována představa o ďáblovi konkurenčního věroučného systému spojovaného s kacířskými skupinami, jež měly své představy odvozovat od zavrženíhodného učení perského myslitele Máního. Výrazným prvkem náboženství těchto tzv. katarů měl být dualismus zahrnující představu o ďáblovi jako stvořiteli hmotného pozemského světa, k němuž náleží i smrtelné tělo. Kataři měli být dle církevních polemických spisů uctívači ďábla, což je ovšem rys nesouvisející výhradně s katarstvím. Současná odborná literatura naopak soudí, že dualistické představy nehrály ve věrouce disentních náboženských skupin vrcholného středověku rozhodující roli a že protikatarská církevní polemika jejich význam nadhodnocuje. Cílem této práce je na základě kritického studia vybraných vrcholně středověkých pramenů analyzovat obraz ďábla spojovaného s heretickým prostředím 12. a 13. století. Soustředit se bude především na témata: a) ďábla tvůrce, resp. stvoření těla ďáblem a souvisejícího ztotožnění hmoty se zlem; b) ďábla jako alternativního syna božího, resp. jeho role při posledním soudu; c) ďábla jako prostředníka spásy lidské duše, resp. uctívání ďábla v rámci náboženského kultu.
Harmonogram práce: 1. Studium odborné literatury k tématu a pramenná heuristika (leden 2022). 2. Kritická četba a interpretace pramenů (květen 2022). 3. Vyhotovení textu práce podle rámcové osnovy (září 2022). 4. Korektury a odevzdání práce (říjen 2022).
Rámcová osnova Úvod První staletí křesťanství a dualismus Ďábel ve vrcholném středověku a kořeny jeho zobrazování Heretická společenství evropského Západu a katarství Podoby ďábla ve studovaných pramenech k herezi Závěr
Zásady pro vypracování
Představa ďábla v křesťanském náboženství byla formovaná se zřetelem na jeho monoteistický charakter: Ďábel je tedy považován za součást božího stvoření, za bytost, jež je svou podstatou rovná andělům a je Bohu podřízena. Pod vlivem patristických spisů, zejména Augustinova díla Contra manicheos, začala být od druhé poloviny 12. století církevními autory konstruována představa o ďáblovi konkurenčního věroučného systému spojovaného s kacířskými skupinami, jež měly své představy odvozovat od zavrženíhodného učení perského myslitele Máního. Výrazným prvkem náboženství těchto tzv. katarů měl být dualismus zahrnující představu o ďáblovi jako stvořiteli hmotného pozemského světa, k němuž náleží i smrtelné tělo. Kataři měli být dle církevních polemických spisů uctívači ďábla, což je ovšem rys nesouvisející výhradně s katarstvím. Současná odborná literatura naopak soudí, že dualistické představy nehrály ve věrouce disentních náboženských skupin vrcholného středověku rozhodující roli a že protikatarská církevní polemika jejich význam nadhodnocuje. Cílem této práce je na základě kritického studia vybraných vrcholně středověkých pramenů analyzovat obraz ďábla spojovaného s heretickým prostředím 12. a 13. století. Soustředit se bude především na témata: a) ďábla tvůrce, resp. stvoření těla ďáblem a souvisejícího ztotožnění hmoty se zlem; b) ďábla jako alternativního syna božího, resp. jeho role při posledním soudu; c) ďábla jako prostředníka spásy lidské duše, resp. uctívání ďábla v rámci náboženského kultu.
Harmonogram práce: 1. Studium odborné literatury k tématu a pramenná heuristika (leden 2022). 2. Kritická četba a interpretace pramenů (květen 2022). 3. Vyhotovení textu práce podle rámcové osnovy (září 2022). 4. Korektury a odevzdání práce (říjen 2022).
Rámcová osnova Úvod První staletí křesťanství a dualismus Ďábel ve vrcholném středověku a kořeny jeho zobrazování Heretická společenství evropského Západu a katarství Podoby ďábla ve studovaných pramenech k herezi Závěr
Seznam doporučené literatury
Prameny Bonacursus, Vita haereticorum (Manifestatio haeresis catharoroum quam fecit Bonacursus), in: J. P: MIGNE (ed.), Patrologia Latina CCIV, c. 774-792. Eckbertus abass Schonaugiensis, Sermones contra catharos, in: J. P: MIGNE (ed.), Patrologia Latina CXCV, c. 9-102. Evervinus Steinfeldensis, De haereticis sui temporis, in: J. P: MIGNE (ed.), Patrologia Latina CLXXXII, s. 676-680. Historia Albigensis, in: Pascal GUÉBIN – Ernest LYON (eds.), Petri Vallium Sarnai Monachi Hystoria Albigensis, Paris 1939. Interrogatio Iohannis, in: Edina BOZÓKY (ed.), Livre secret des Cathares, Interrogatio Iohannis. Édition critique, traduction, commentaire, Paris 2009. Liber contra manicheos, in: Christine THOUZELLIER (ed.), Un traité cathare inédit de début du XIIIe siècle d´après le Liber contra Manicheos de Durand de Huesca, Louvain 1961. Liber de duobus principiis, in: Antoine DONDAINE (ed.), Un Traité néo-manichéen du XIIIe XIIIe siècle: Le Liber de duobus principiis, suivi d’un fragment de rituel cathare, Rome 1939. Literatura Serge-Thomas BONINO, Angels and Demons: A Catholic Introduction, Washington 2016. David BRADNICK, Evil, Spirit and Possession, Boston 2017. Anne BREONOVA, Kataři: život a smrt jedné katařské církví, Brno 2000. Aron J. GUREVIČ, Nebe, peklo, svět: cesty k lidové kultuře středověku, Praha 1996. Otakar KLÍMA, Zaratuštra, Praha 1964. Malcolm LAMBERT, Středověká hereze, Praha 2002. Rene NELLI, Les Cathares. Heresie ou democratie, Marabout 1972. Elaine H. PAGELS, The Origin of Satan, New York 1995. Jaan PUHVEL, Srovnávací mytologie, Praha 1997. Kurt RUDOLPH, Gnoze: Podstata a děiny náboženství směru pozdní antiky, Praha 2010. Jeffrey B. RUSSEL, Satan: The Early Christian Tradition, Ithaca and London 1981. Jeffrey B. RUSSEL, The Prince of Darkness: Radical Evil and the Power of Good in History, Ithaca 1992. Juanita F. RUYS, Demons in the Middle Ages, Arc Humanities Press 2017. Vladimír SADEK, Židovská mystika, Praha 2003. Walter L. WAKEFIELD, Heresies of The High Middle Ages, Columbia 1991. David ZBÍRAL, Největší hereze, Brno 2007. David ZBÍRAL, Označení, typologie a genealogie středověkých herezí: Inspirace a výzvy pro teorii religionistiky, Religio 18/2, 2010, s. 163-190. David ZBÍRAL, Pokřtění ohněm: katarské křesťanství ve světle pramenů (12.-14. století), Praha 2019. David ZBÍRAL, Ve dva bohy věřiti nebudeš: Konstruování "katarského dualismu" v inkvizičních registrech, Religio 15/1, 2007, 29-46. David ZBÍRAL, Zrod "katareské sekty": Ekbert z Schönau v boji proti herezi v Porýní, Religio 15/2, 2007, s. 211-231.
Seznam doporučené literatury
Prameny Bonacursus, Vita haereticorum (Manifestatio haeresis catharoroum quam fecit Bonacursus), in: J. P: MIGNE (ed.), Patrologia Latina CCIV, c. 774-792. Eckbertus abass Schonaugiensis, Sermones contra catharos, in: J. P: MIGNE (ed.), Patrologia Latina CXCV, c. 9-102. Evervinus Steinfeldensis, De haereticis sui temporis, in: J. P: MIGNE (ed.), Patrologia Latina CLXXXII, s. 676-680. Historia Albigensis, in: Pascal GUÉBIN – Ernest LYON (eds.), Petri Vallium Sarnai Monachi Hystoria Albigensis, Paris 1939. Interrogatio Iohannis, in: Edina BOZÓKY (ed.), Livre secret des Cathares, Interrogatio Iohannis. Édition critique, traduction, commentaire, Paris 2009. Liber contra manicheos, in: Christine THOUZELLIER (ed.), Un traité cathare inédit de début du XIIIe siècle d´après le Liber contra Manicheos de Durand de Huesca, Louvain 1961. Liber de duobus principiis, in: Antoine DONDAINE (ed.), Un Traité néo-manichéen du XIIIe XIIIe siècle: Le Liber de duobus principiis, suivi d’un fragment de rituel cathare, Rome 1939. Literatura Serge-Thomas BONINO, Angels and Demons: A Catholic Introduction, Washington 2016. David BRADNICK, Evil, Spirit and Possession, Boston 2017. Anne BREONOVA, Kataři: život a smrt jedné katařské církví, Brno 2000. Aron J. GUREVIČ, Nebe, peklo, svět: cesty k lidové kultuře středověku, Praha 1996. Otakar KLÍMA, Zaratuštra, Praha 1964. Malcolm LAMBERT, Středověká hereze, Praha 2002. Rene NELLI, Les Cathares. Heresie ou democratie, Marabout 1972. Elaine H. PAGELS, The Origin of Satan, New York 1995. Jaan PUHVEL, Srovnávací mytologie, Praha 1997. Kurt RUDOLPH, Gnoze: Podstata a děiny náboženství směru pozdní antiky, Praha 2010. Jeffrey B. RUSSEL, Satan: The Early Christian Tradition, Ithaca and London 1981. Jeffrey B. RUSSEL, The Prince of Darkness: Radical Evil and the Power of Good in History, Ithaca 1992. Juanita F. RUYS, Demons in the Middle Ages, Arc Humanities Press 2017. Vladimír SADEK, Židovská mystika, Praha 2003. Walter L. WAKEFIELD, Heresies of The High Middle Ages, Columbia 1991. David ZBÍRAL, Největší hereze, Brno 2007. David ZBÍRAL, Označení, typologie a genealogie středověkých herezí: Inspirace a výzvy pro teorii religionistiky, Religio 18/2, 2010, s. 163-190. David ZBÍRAL, Pokřtění ohněm: katarské křesťanství ve světle pramenů (12.-14. století), Praha 2019. David ZBÍRAL, Ve dva bohy věřiti nebudeš: Konstruování "katarského dualismu" v inkvizičních registrech, Religio 15/1, 2007, 29-46. David ZBÍRAL, Zrod "katareské sekty": Ekbert z Schönau v boji proti herezi v Porýní, Religio 15/2, 2007, s. 211-231.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Uchazečka byla poučena o průběhu obhajoby, k představení své práce použila prezentaci. Hovořila nejprve o rozčlenění práce, obsah jednotlivých kapitol zdůvodnila. Dále komentovala cíle práce, badatelské otázky, použitou metodologii, své vystoupení zakončila závěrečným shrnutím dosažených výsledků. Vedoucí práce dr. Tomíček představil teze svého posudku a závěrečné hodnocení; práci navrhl hodnotit velmi dobře. Oponent práce, doc. Drška, poté zrekapituloval základní teze svého posudku. Následná diskuse směřovala k použité terminologii a obecně koncepci práce.