Diplomová práce se zabývá návrhem vhodného materiálu pro výuku frézování na střední průmyslové škole. Vhodný materiál je vybrán především s ohledem na trvanlivost nástroje. Teoretická část diplomové práce se zabývá teorií výpočtu řezných podmínek při frézování a způsobem určení trvanlivosti nástroje. V praktické části jsou pak výpočtem určeny řezné podmínky pro frézování dané drážky a s ohledem na konkrétní frézku provedeno experimentální obrábění. Na základě tohoto obrábění je určen nejvhodnější materiál. V závěru práce je provedeno technicko-ekonomické zhodnocení materiálů jak s ohledem na vstupní cenu, tak s ohledem na průběh obrábění a opotřebení břitu nástroje.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the design of a suitable material for teaching milling at a secondary industrial school. The appropriate material is selected primarily with regard to the durability of the tool. The theoretical part of the diploma thesis deals with the theory of calculation of cutting conditions during milling and the method of determining tool life. In the practical part, the cutting conditions for milling a given groove are determined by calculation and experimental machining is performed with regard to a specific milling machine. Based on this machining, the most suitable material is determined. At the end of the work is a technical and economic evaluation of both materials with regard to the input price and with regard to the course of machining and wear of the tool edge.
Diplomová práce se zabývá návrhem vhodného materiálu pro výuku frézování na střední průmyslové škole. Vhodný materiál je vybrán především s ohledem na trvanlivost nástroje. Teoretická část diplomové práce se zabývá teorií výpočtu řezných podmínek při frézování a způsobem určení trvanlivosti nástroje. V praktické části jsou pak výpočtem určeny řezné podmínky pro frézování dané drážky a s ohledem na konkrétní frézku provedeno experimentální obrábění. Na základě tohoto obrábění je určen nejvhodnější materiál. V závěru práce je provedeno technicko-ekonomické zhodnocení materiálů jak s ohledem na vstupní cenu, tak s ohledem na průběh obrábění a opotřebení břitu nástroje.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the design of a suitable material for teaching milling at a secondary industrial school. The appropriate material is selected primarily with regard to the durability of the tool. The theoretical part of the diploma thesis deals with the theory of calculation of cutting conditions during milling and the method of determining tool life. In the practical part, the cutting conditions for milling a given groove are determined by calculation and experimental machining is performed with regard to a specific milling machine. Based on this machining, the most suitable material is determined. At the end of the work is a technical and economic evaluation of both materials with regard to the input price and with regard to the course of machining and wear of the tool edge.
Cílem práce je návrh vhodného materiálu pro obrábění s ohledem na trvanlivost nástroje v procesu výuky obrábění.
Studium literatury v oblasti obrábění a opotřebení řezných nástrojů, studium příslušných norem
Popis současného stavu
Realizace analýz a z nich vyplývajícího návrhu experimentu (řezné podmínky, řezné nástroje, definice trvanlivosti nástroje a jeho opotřebení)
Realizace experimentu (obrábění vybraných materiálů, měření opotřebení, měření třísek atp.)
Analýza výsledků
Závěry a doporučení
Zásady pro vypracování
Cílem práce je návrh vhodného materiálu pro obrábění s ohledem na trvanlivost nástroje v procesu výuky obrábění.
Studium literatury v oblasti obrábění a opotřebení řezných nástrojů, studium příslušných norem
Popis současného stavu
Realizace analýz a z nich vyplývajícího návrhu experimentu (řezné podmínky, řezné nástroje, definice trvanlivosti nástroje a jeho opotřebení)
Realizace experimentu (obrábění vybraných materiálů, měření opotřebení, měření třísek atp.)
Analýza výsledků
Závěry a doporučení
Seznam doporučené literatury
Jiří Leinveber, Pavel Vávra: Strojírenské tabulky, 6. vydání, ALBRA s.r.o., Úvaly, 2017, ISBN 978-80-7361-111-8
Jan Mádl, Martin Vrabec, Jindřich Kafka a Rudolf Dvořák: Technologie obrábění, 1. vydání, ČVUT Praha, 2007, ISBN 978-80-01-03752-2
František Holešovský, Martin Novák: Obrábění a montáže, 1. vydání, UJEP Ústí n.L., 2012, ISBN 978-80-7414-530-8
Bernard Kopec a kol: Nedestruktivní zkoušení materiálů a konstrukcí, 1. vydání, CERM nakladatelství, 2008, ISBN 978-80-7204-591-4
Václav MACHEK: Kovové materiály 2: vlastnosti a zkoušení kovových materiálů. 1. Vydání, ČVUT Praha, 2014, ISBN 978-80-01-05527-4
Seznam doporučené literatury
Jiří Leinveber, Pavel Vávra: Strojírenské tabulky, 6. vydání, ALBRA s.r.o., Úvaly, 2017, ISBN 978-80-7361-111-8
Jan Mádl, Martin Vrabec, Jindřich Kafka a Rudolf Dvořák: Technologie obrábění, 1. vydání, ČVUT Praha, 2007, ISBN 978-80-01-03752-2
František Holešovský, Martin Novák: Obrábění a montáže, 1. vydání, UJEP Ústí n.L., 2012, ISBN 978-80-7414-530-8
Bernard Kopec a kol: Nedestruktivní zkoušení materiálů a konstrukcí, 1. vydání, CERM nakladatelství, 2008, ISBN 978-80-7204-591-4
Václav MACHEK: Kovové materiály 2: vlastnosti a zkoušení kovových materiálů. 1. Vydání, ČVUT Praha, 2014, ISBN 978-80-01-05527-4
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Na str. 9, student píše "Např. obsahu uhlíku (do 0,15%) zhoršuje obrobitelnost, nebpť tažnost je značně vysoká. Na druhou stranu i vysoký obsah uhlíku (nad 0,3%) obrobitelnost zhoršuje, neboť dochází k zvyšování pevnosti." Jak toto tvrzení souvisí s hliníkovými slitinami nebo s plasty?
Jakou jednotku na posuv f popsaný v textu (str. 12, 13)? Co tím student označuje?
Jaký je vztah mezi studentem prezentovaným posuvem a posuvovou rychlostí?
Proč student kontroluje velikost elektromotoru stroje (str. 12)?
Jak student došel k chybovým úsečkám, které jsou uvedeny n aobr. 59 až 64? A je si vědom, co je díky nim v uvedeným grafech prezentováno?
Kde jsou v textu tabulky všech naměřených hodnot Ra a Rz? A nebyo bylo toto měření provedeno v daném místě vždy jen jedenkrát?
Jak byla změřena délka tzv. smotku (str. 48)? To, co je prezentováno na obr. 54, určitě není délka třísky.
Kde jsou grafy k délkám třísek a k jejich vyhodnocení?