Diplomová práce je o česko-německém pohraničí, konkrétně o česko-saském a česko-bavorském pohraničí. V analytické rovině je řešena v detailu čtyř vymezených přeshraničních regionů. Hlavním cílem diplomové práce je vymezení relevantních přeshraničních vazeb a vztahů v česko-německém pohraničí, přičemž bude hodnocen význam zjištěných přeshraničních vazeb s maximální snahou o jejich kvantifikace. Česko-německá příhraniční zóna je velmi rozsáhlá, a tak se předpokládá, že bude muset být rozdělena na několik úseků, jejichž definování bude zdůvodněno z historického, geografického i ekonomického hlediska. Datové zdroje tvoří sekundární data z Eurostat (např. HDP, pohyb obyvatelstva) a expertní rozhovory. Oba dva tyto zdroje jsou vyhodnoceny v podobě základních syntetických ukazatelů, jako jsou hrubé míry nebo jako je ekonomická výkonnost měřená HDP na obyvatele. Expertní rozhovory jsou vyhodnoceny pro identifikaci vazeb mezi dvěma stranami hranice. Z přeshraničních vazeb vyplývá, že ten vztah mezi oběma dvěma stranami hranice je v mnoha ohledech značně asymetrický (např. trh práce). Co se týká pohybu obyvatelstva, existuje zde velká asymetričnost v neprospěch německé strany, kde se jedná o velmi staré obyvatelstvo. Takže demografické ukazatele přirozené míry jsou velmi negativní, ale na druhou stranu je v ekonomické výkonnosti opět značná asymetrie v neprospěch české strany.
Anotace v angličtině
Master thesis is about the Czech-German border, specifically about the Czech-Saxon and Czech-Bavarian border. At the analytical level, it is addressed in detail in the four defined cross-border regions. The main goal of the master thesis is to determine the relevant cross-border links and relations in the Czech-German border, while the relevance of the identified cross-border links will be evaluated with maximum effort to quantify them. The Czech-German border zone is very large, so it is assumed that it will have to be divided into several sections, the definition of which will be justified from a historical, geographical and economic point of view. Data sources consist of secondary data from Eurostat (eg GDP, population movements) and expert interviews. Both of these sources are evaluated in the form of basic synthetic indicators, such as gross measures or economic performance measured by GDP per capita. Expert interviews are evaluated to identify links between the two sides of the border. Cross-border ties show that the relationship between the two sides of the border is in many respects highly asymmetric (eg the labor market). As far as population movements are concerned, there is a great deal of asymmetry on the side of the German party, which is a very old population. So the demographic indicators of the natural rate are very negative, but on the other hand, there is again a significant asymmetry in economic parformance to the detriment of the Czech side.
the Czech-German border, borderland, border, cross-border links
Rozsah průvodní práce
63 s. (88 163 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce je o česko-německém pohraničí, konkrétně o česko-saském a česko-bavorském pohraničí. V analytické rovině je řešena v detailu čtyř vymezených přeshraničních regionů. Hlavním cílem diplomové práce je vymezení relevantních přeshraničních vazeb a vztahů v česko-německém pohraničí, přičemž bude hodnocen význam zjištěných přeshraničních vazeb s maximální snahou o jejich kvantifikace. Česko-německá příhraniční zóna je velmi rozsáhlá, a tak se předpokládá, že bude muset být rozdělena na několik úseků, jejichž definování bude zdůvodněno z historického, geografického i ekonomického hlediska. Datové zdroje tvoří sekundární data z Eurostat (např. HDP, pohyb obyvatelstva) a expertní rozhovory. Oba dva tyto zdroje jsou vyhodnoceny v podobě základních syntetických ukazatelů, jako jsou hrubé míry nebo jako je ekonomická výkonnost měřená HDP na obyvatele. Expertní rozhovory jsou vyhodnoceny pro identifikaci vazeb mezi dvěma stranami hranice. Z přeshraničních vazeb vyplývá, že ten vztah mezi oběma dvěma stranami hranice je v mnoha ohledech značně asymetrický (např. trh práce). Co se týká pohybu obyvatelstva, existuje zde velká asymetričnost v neprospěch německé strany, kde se jedná o velmi staré obyvatelstvo. Takže demografické ukazatele přirozené míry jsou velmi negativní, ale na druhou stranu je v ekonomické výkonnosti opět značná asymetrie v neprospěch české strany.
Anotace v angličtině
Master thesis is about the Czech-German border, specifically about the Czech-Saxon and Czech-Bavarian border. At the analytical level, it is addressed in detail in the four defined cross-border regions. The main goal of the master thesis is to determine the relevant cross-border links and relations in the Czech-German border, while the relevance of the identified cross-border links will be evaluated with maximum effort to quantify them. The Czech-German border zone is very large, so it is assumed that it will have to be divided into several sections, the definition of which will be justified from a historical, geographical and economic point of view. Data sources consist of secondary data from Eurostat (eg GDP, population movements) and expert interviews. Both of these sources are evaluated in the form of basic synthetic indicators, such as gross measures or economic performance measured by GDP per capita. Expert interviews are evaluated to identify links between the two sides of the border. Cross-border ties show that the relationship between the two sides of the border is in many respects highly asymmetric (eg the labor market). As far as population movements are concerned, there is a great deal of asymmetry on the side of the German party, which is a very old population. So the demographic indicators of the natural rate are very negative, but on the other hand, there is again a significant asymmetry in economic parformance to the detriment of the Czech side.
the Czech-German border, borderland, border, cross-border links
Zásady pro vypracování
Hlavním cílem diplomové práce je identifikace relevantních přeshraničních vazeb a vztahů v česko-německém pohraničí, přičemž bude hodnocen význam zjištěných přeshraničních vazeb s maximální snahou o jejich kvantifikace. Česko-německá příhraniční zóna je velmi rozsáhlá, a tak se předpokládá, že bude muset být rozdělena na několik úseků, jejichž vymezení bude zdůvodněno z historického, geografického i ekonomického hlediska.
V teoretické rovině bude práce vycházet z historické literatury za účelem zjištění starých či tradičních přeshraničních vazeb, z nichž mnohé dnes již neexistují. Geografická literatura poslouží především k dílčí regionalizaci česko-německého pohraničí. Prostřednictvím aktuálních odborných zdrojů za využití sekundárních dat budou identifikovány současné socio-ekonomické vazby. K vyhodnocení některých přeshraničních vazeb bude využito vlastních šetření s využitím databází, které jsou obsaženy například v mapových aplikacích.
Zásady pro vypracování
Hlavním cílem diplomové práce je identifikace relevantních přeshraničních vazeb a vztahů v česko-německém pohraničí, přičemž bude hodnocen význam zjištěných přeshraničních vazeb s maximální snahou o jejich kvantifikace. Česko-německá příhraniční zóna je velmi rozsáhlá, a tak se předpokládá, že bude muset být rozdělena na několik úseků, jejichž vymezení bude zdůvodněno z historického, geografického i ekonomického hlediska.
V teoretické rovině bude práce vycházet z historické literatury za účelem zjištění starých či tradičních přeshraničních vazeb, z nichž mnohé dnes již neexistují. Geografická literatura poslouží především k dílčí regionalizaci česko-německého pohraničí. Prostřednictvím aktuálních odborných zdrojů za využití sekundárních dat budou identifikovány současné socio-ekonomické vazby. K vyhodnocení některých přeshraničních vazeb bude využito vlastních šetření s využitím databází, které jsou obsaženy například v mapových aplikacích.
Seznam doporučené literatury
Houžvička, V. (1996). Česko-německé pohraničí v nových podmínkách. Dostupné 15. 9. 2020 z: https://mv.iir.cz/article/view/1053/1103
Jeřábek, M. (2004). Shodné a odlišné rysy trhu práce v česko-německém pohraničí na příkladu Euroregionu Elbe/Labe. Dostupné 15. 9. 2020 z: http://www.sociologia.sav.sk/old/dokument/Regionalny-rozvoj-UNESCO.pdf#page=74
Novák, V., Koutský, J., Palcrová, Š. (2013). The labor market in the Saxon-Bohemian space. ISBN: 978-80-7414-640-4
Novák, V. (2015). Tourism in the Saxon-Bohemian area. Dostupné 15. 9. 2020 z: https://www.econ.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/4884317/Sbornik2015.pdf
Štemberk, J. (2010). Tourism Between Czechoslovakia and Germany in the Interwar Period. Dostupné 15. 9. 2020 z: https://ideas.repec.org/a/prg/jnlaop/v2010y2010i1id295p69-78.html#download
Vystoupil, J. a kol. (2011). Geografie cestovního ruchu ČR. Dostupné 15. 9. 2020 z: https://www.researchgate.net/profile/Josef_Kunc/publication/304525329_Geografie_cestovniho_ruchu_Ceske_republiky/links/57a0b7d608aeef35741b5f4e/Geografie-cestovniho-ruchu-Ceske-republiky
Vystoupil, J. (1988). Rozvoj cestovního ruchu a rekreace v ČSSR a jeho územní organizace. Sborník ČSGS, Praha. roč. 93, č. 3, s. 210-230
Seznam doporučené literatury
Houžvička, V. (1996). Česko-německé pohraničí v nových podmínkách. Dostupné 15. 9. 2020 z: https://mv.iir.cz/article/view/1053/1103
Jeřábek, M. (2004). Shodné a odlišné rysy trhu práce v česko-německém pohraničí na příkladu Euroregionu Elbe/Labe. Dostupné 15. 9. 2020 z: http://www.sociologia.sav.sk/old/dokument/Regionalny-rozvoj-UNESCO.pdf#page=74
Novák, V., Koutský, J., Palcrová, Š. (2013). The labor market in the Saxon-Bohemian space. ISBN: 978-80-7414-640-4
Novák, V. (2015). Tourism in the Saxon-Bohemian area. Dostupné 15. 9. 2020 z: https://www.econ.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/4884317/Sbornik2015.pdf
Štemberk, J. (2010). Tourism Between Czechoslovakia and Germany in the Interwar Period. Dostupné 15. 9. 2020 z: https://ideas.repec.org/a/prg/jnlaop/v2010y2010i1id295p69-78.html#download
Vystoupil, J. a kol. (2011). Geografie cestovního ruchu ČR. Dostupné 15. 9. 2020 z: https://www.researchgate.net/profile/Josef_Kunc/publication/304525329_Geografie_cestovniho_ruchu_Ceske_republiky/links/57a0b7d608aeef35741b5f4e/Geografie-cestovniho-ruchu-Ceske-republiky
Vystoupil, J. (1988). Rozvoj cestovního ruchu a rekreace v ČSSR a jeho územní organizace. Sborník ČSGS, Praha. roč. 93, č. 3, s. 210-230