Dizertační práce se zabývá alternativními potravinovými sítěmi v Česku. Práce vychází z předpokladu, že pro posílení udržitelnosti produkce a spotřeby potravin je zásadní lokalizace, která má rovněž pozitivní dopad na rozvoj venkova a resilienci komunit. Výzkum je unikátní tím, že pokrývá tržní typy alternativních potravinových sítí a samozásobitelství. Data jsou získávána převážně prostřednictvím metod sociologického výzkumu. Práce přináší poznatky o současném stavu alternativních potravinových sítí se zaměřením na zemědělské podniky, samozásobitele, spotřebitele a food hubs. Jednotlivé výzkumy odkazují na kontext postsocialistického státu s cílem porozumět lépe specifikům tohoto prostředí. Na základě výsledků jednotlivých výzkumů je identifikován potenciál pro další rozvoj alternativních potravinových sítí, stejně tak jako bariéry.
Anotace v angličtině
The thesis deals with alternative food networks in Czechia. The thesis is based on the assumption that localization is crucial for enhancing the sustainability of food production and consumption, which also positively impacts rural development and community resilience. The research is unique in that it covers market-based types of alternative food networks and food self-provisioning. Data is collected mainly through sociological research methods. The paper provides insights into the current state of alternative food networks, focusing on farms, food self-provisioners, consumers and food hubs. The individual researches refer to the context of a post-socialist state to better understand the specificities of this environment. Based on the results of each research, the potential for further development of alternative food networks is identified, as well as barriers.
Dizertační práce se zabývá alternativními potravinovými sítěmi v Česku. Práce vychází z předpokladu, že pro posílení udržitelnosti produkce a spotřeby potravin je zásadní lokalizace, která má rovněž pozitivní dopad na rozvoj venkova a resilienci komunit. Výzkum je unikátní tím, že pokrývá tržní typy alternativních potravinových sítí a samozásobitelství. Data jsou získávána převážně prostřednictvím metod sociologického výzkumu. Práce přináší poznatky o současném stavu alternativních potravinových sítí se zaměřením na zemědělské podniky, samozásobitele, spotřebitele a food hubs. Jednotlivé výzkumy odkazují na kontext postsocialistického státu s cílem porozumět lépe specifikům tohoto prostředí. Na základě výsledků jednotlivých výzkumů je identifikován potenciál pro další rozvoj alternativních potravinových sítí, stejně tak jako bariéry.
Anotace v angličtině
The thesis deals with alternative food networks in Czechia. The thesis is based on the assumption that localization is crucial for enhancing the sustainability of food production and consumption, which also positively impacts rural development and community resilience. The research is unique in that it covers market-based types of alternative food networks and food self-provisioning. Data is collected mainly through sociological research methods. The paper provides insights into the current state of alternative food networks, focusing on farms, food self-provisioners, consumers and food hubs. The individual researches refer to the context of a post-socialist state to better understand the specificities of this environment. Based on the results of each research, the potential for further development of alternative food networks is identified, as well as barriers.
Teoretické zarámování projektu vychází z předpokladů tzv. nového paradigmatu rozvoje venkova, které klade důraz mj. na budování životaschopné lokální ekonomiky v rámci regionu. Tento rámec bude v disertačním projektu demonstrován na příkladu zemědělsko-potravinového systému, kde hlavním tématem v tomto ohledu je především diverzifikace zemědělské produkce, tvorba produktů s vyšší přidanou hodnotou a zadržení této hodnoty (popř. její cirkulace) v rámci regionu pomocí partnerství mezi dotčenými subjekty ve výrobě, distribuci a spotřebě potravin. V návaznosti na tyto témata jsou klíčové následující koncepty:
Produktivistické a multifunkční zemědělství
Krátké potravinové řetězce a alternativní potravinové sítě (APS)
Regionální hodnotové řetězce
Food hub
Práce vychází z předpokladu, že krátké potravinové řetězce (včetně formálních i neformálních APS) přispívají k udržitelnosti produkce a spotřeby potravin stejně tak jako k rozvoji venkova a že tzv. food hub se nabízí jako optimální nástroj pro posílení jejich pozice v zemědělsko-potravinovém systému. Cílem práce je objasnit fungování a rozsah krátkých potravinových řetězců (potažmo alternativních potravinových sítí) v Česku, a to z různých perspektiv a s důrazem na jejich dopady na venkov. Dále je cílem identifikovat možnosti budoucího rozvoje těchto sítí a analyzovat tzv. food huby v Česku. Z těchto předpokladů a cílů plynou následující výzkumné otázky:
Jak jsou rozvinuté krátké potravinové řetězce v Česku z hlediska produkce, spotřeby a různých typů APS?
Jaké jsou přínosy pro rozvoj venkova a udržitelnost zemědělsko-potravinového systému?
Jak v Česku funguje partnerství v zemědělsko-potravinovém systému na principu food hubu, jak jsou tyto platformy rozvinuty a kdo jsou zapojení aktéři?
Na základě získaných poznatků se autorka pokusí na základě zjištěných příležitostí a bariér formulovat doporučení pro dotčené aktéry, a to ve veřejném i soukromém sektoru.
Disertační práce bude zhotovena ve formě čtyř odborných článků, jejichž zaměření je následující:
Případová studie zaměřená na formální APS ve starém průmyslovém regionu – identifikuje multifunkční farmy zapojené do APS, jejich vývoj v prostoru a čase, způsoby distribuce ke spotřebitelům a nabídku produktů. Práce je postavena na sběru dat ze sekundárních zdrojů a jejich analýze pomocí GIS a deskriptivní statistiky.
Případová studie zaměřená na potravinové samozásobitelství na českém venkově. Publikace přispívá k diskuzi o neformálních způsobech produkce potravin, jejich významu pro udržitelnost a upozorňuje na stále nedostačující zájem o tyto aktivity jak v oblasti vědy, tak politik cílených na rozvoj venkova. Data byla získána pomocí dotazníkového šetření, polo-strukturovaných rozhovorů a terénního šetření.
Článek zaměřený na dopady pandemie Covid-19 na spotřebitele, a to se zaměřením na dostupnost potravin a změnu preferencí nákupu z různých zdrojů, kdy bude zvláštní důraz kladen na krátké potravinové řetězce a jejich význam pro spotřebitele. Tento výzkum vychází z mezinárodní spolupráce univerzit a výzkumných institucí, které provedly dotazníkové šetření v jednotlivých státech. Výsledky celostátního průzkumu budou statisticky vyhodnoceny a analyzovány.
Článek bude zkoumat na celostátní úrovni platformy propojující producenty a spotřebitele v rámci krátkých potravinových řetězců. Článek by měl přinést poznatky o současném rozvoji iniciativ fungujících na principu food hub v Česku, a to na základě kompilace poznatků z literatury a rešerši sekundárních zdrojů.
Zásady pro vypracování
Teoretické zarámování projektu vychází z předpokladů tzv. nového paradigmatu rozvoje venkova, které klade důraz mj. na budování životaschopné lokální ekonomiky v rámci regionu. Tento rámec bude v disertačním projektu demonstrován na příkladu zemědělsko-potravinového systému, kde hlavním tématem v tomto ohledu je především diverzifikace zemědělské produkce, tvorba produktů s vyšší přidanou hodnotou a zadržení této hodnoty (popř. její cirkulace) v rámci regionu pomocí partnerství mezi dotčenými subjekty ve výrobě, distribuci a spotřebě potravin. V návaznosti na tyto témata jsou klíčové následující koncepty:
Produktivistické a multifunkční zemědělství
Krátké potravinové řetězce a alternativní potravinové sítě (APS)
Regionální hodnotové řetězce
Food hub
Práce vychází z předpokladu, že krátké potravinové řetězce (včetně formálních i neformálních APS) přispívají k udržitelnosti produkce a spotřeby potravin stejně tak jako k rozvoji venkova a že tzv. food hub se nabízí jako optimální nástroj pro posílení jejich pozice v zemědělsko-potravinovém systému. Cílem práce je objasnit fungování a rozsah krátkých potravinových řetězců (potažmo alternativních potravinových sítí) v Česku, a to z různých perspektiv a s důrazem na jejich dopady na venkov. Dále je cílem identifikovat možnosti budoucího rozvoje těchto sítí a analyzovat tzv. food huby v Česku. Z těchto předpokladů a cílů plynou následující výzkumné otázky:
Jak jsou rozvinuté krátké potravinové řetězce v Česku z hlediska produkce, spotřeby a různých typů APS?
Jaké jsou přínosy pro rozvoj venkova a udržitelnost zemědělsko-potravinového systému?
Jak v Česku funguje partnerství v zemědělsko-potravinovém systému na principu food hubu, jak jsou tyto platformy rozvinuty a kdo jsou zapojení aktéři?
Na základě získaných poznatků se autorka pokusí na základě zjištěných příležitostí a bariér formulovat doporučení pro dotčené aktéry, a to ve veřejném i soukromém sektoru.
Disertační práce bude zhotovena ve formě čtyř odborných článků, jejichž zaměření je následující:
Případová studie zaměřená na formální APS ve starém průmyslovém regionu – identifikuje multifunkční farmy zapojené do APS, jejich vývoj v prostoru a čase, způsoby distribuce ke spotřebitelům a nabídku produktů. Práce je postavena na sběru dat ze sekundárních zdrojů a jejich analýze pomocí GIS a deskriptivní statistiky.
Případová studie zaměřená na potravinové samozásobitelství na českém venkově. Publikace přispívá k diskuzi o neformálních způsobech produkce potravin, jejich významu pro udržitelnost a upozorňuje na stále nedostačující zájem o tyto aktivity jak v oblasti vědy, tak politik cílených na rozvoj venkova. Data byla získána pomocí dotazníkového šetření, polo-strukturovaných rozhovorů a terénního šetření.
Článek zaměřený na dopady pandemie Covid-19 na spotřebitele, a to se zaměřením na dostupnost potravin a změnu preferencí nákupu z různých zdrojů, kdy bude zvláštní důraz kladen na krátké potravinové řetězce a jejich význam pro spotřebitele. Tento výzkum vychází z mezinárodní spolupráce univerzit a výzkumných institucí, které provedly dotazníkové šetření v jednotlivých státech. Výsledky celostátního průzkumu budou statisticky vyhodnoceny a analyzovány.
Článek bude zkoumat na celostátní úrovni platformy propojující producenty a spotřebitele v rámci krátkých potravinových řetězců. Článek by měl přinést poznatky o současném rozvoji iniciativ fungujících na principu food hub v Česku, a to na základě kompilace poznatků z literatury a rešerši sekundárních zdrojů.
Seznam doporučené literatury
Atkins, P., & Bowler, I. (2001). Food in Society: Economy, Culture. Geography, 1.
Brislen, L. (2018). Meeting in the Middle: Scaling‐up and Scaling‐over in Alternative Food Networks. Culture, Agriculture, Food and Environment, 40(2), 105-113
Goodman, D. (2004). Rural Europe Redux? Reflections on alternative agro-food networks and paradigm change. Sociologia Ruralis, 44: 3-16.
Hinrichs, C. C. (2003). The practice and politics of food system localization. Journal of ruralstudies, 19(1), 33-45.
Horlings, L. G., & Marsden, T. K. (2014). Exploring the ‘New Rural Paradigm’in Europe: Eco- economic strategies as a counterforce to the global competitiveness agenda. European Urban and Regional Studies, 21(1), 4-20.
Le Velly, R., & Dufeu, I. (2016). Alternative food networks as "market agencements”: Exploring their multiple hybridities. Journal of rural studies, 43, 173-182.
Renting, H., Marsden, T.K., and Banks, J. 2003. Understanding alternative food networks: exploring the role of short food supply chains in rural development. Environment and Planning A, 35: 393-411
Smith, J., & Jehlička, P. (2013). Quiet sustainability: Fertile lessons from Europe's productive gardeners. Journal of Rural Studies, 32, 148-157
Woods, M. 2005. Rural geography: Processes, Responses and Experiences in Rural Restructuring. London: SAGE. ISBN 97807619 47608.
Seznam doporučené literatury
Atkins, P., & Bowler, I. (2001). Food in Society: Economy, Culture. Geography, 1.
Brislen, L. (2018). Meeting in the Middle: Scaling‐up and Scaling‐over in Alternative Food Networks. Culture, Agriculture, Food and Environment, 40(2), 105-113
Goodman, D. (2004). Rural Europe Redux? Reflections on alternative agro-food networks and paradigm change. Sociologia Ruralis, 44: 3-16.
Hinrichs, C. C. (2003). The practice and politics of food system localization. Journal of ruralstudies, 19(1), 33-45.
Horlings, L. G., & Marsden, T. K. (2014). Exploring the ‘New Rural Paradigm’in Europe: Eco- economic strategies as a counterforce to the global competitiveness agenda. European Urban and Regional Studies, 21(1), 4-20.
Le Velly, R., & Dufeu, I. (2016). Alternative food networks as "market agencements”: Exploring their multiple hybridities. Journal of rural studies, 43, 173-182.
Renting, H., Marsden, T.K., and Banks, J. 2003. Understanding alternative food networks: exploring the role of short food supply chains in rural development. Environment and Planning A, 35: 393-411
Smith, J., & Jehlička, P. (2013). Quiet sustainability: Fertile lessons from Europe's productive gardeners. Journal of Rural Studies, 32, 148-157
Woods, M. 2005. Rural geography: Processes, Responses and Experiences in Rural Restructuring. London: SAGE. ISBN 97807619 47608.