Úvod: Diplomová práce je zaměřena na problematiku prevence psychické zátěže v pracovním prostředí a její vliv na ergoterapeuty. Zdravotní profese mnohdy představuje zdroj zátěžových situací, které ovlivňují celkovou kvalitu našeho života a životní spokojenost. Najít tak rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem je velmi náročné, proto je zde velice důležitá úloha prevence.
Cíl: Cílem práce v teoretické části je sumarizace vyhledaných teoretických poznatků, zabývajících se danou problematikou. V empirické části práce je cílem zhodnocení psychické zátěže u ergoterapeutů. Dalším cílem je vyhodnotit spokojenost s výběrem profese ergoterapeut, pracovního prostředí a vztahů na pracovišti.
Metodika: Bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření u 116 ergoterapeutů s různou délkou praxe a cílovou skupinou klientů. Míra hodnocení psychické zátěže byla hodnocena pomocí Meisterova dotazníku. Hodnocení spokojenosti s výběrem profese ergoterapeut, pracovního prostředí a vztahů na pracovišti bylo provedeno pomocí dotazníku vlastní konstrukce.
Výsledky: Provedená klasifikace psychické zátěže ukazuje, že ergoterapeuti dosahují výsledného stupně zátěže 1, tedy psychická zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti. K překročení kritické hodnoty mediánu došlo nejčastěji u položky časová tíseň.
Závěr: Zdravotnická profese je vysoce rizikovou oblastí, které se musí věnovat pozornost i nadále. Zejména to ukazují i poznatky, z doby pandemie COVID-19, ze kterých je patrné, že se neustále zvyšuje expozice psychické zátěže. Je potřeba vzít tuhle skutečnost v potaz, a to prováděním vhodných preventivních opatření na celé úrovni zdravotnictví. Z průzkumu vyplynulo, že i když je celková míra vnímané psychické zátěže u ergoterapeutů na klasifikačním stupni 1, ovlivňují jejich pracovní spokojenost a pohodu další faktory, které mohou přispívat k psychické zátěži. Naskýtá se zde tak prostor pro manažery či zaměstnavatele pro zlepšení psychické pohody na pracovišti.
Anotace v angličtině
Introduction: The diploma thesis is focused on the prevention of mental stress in the work environment and its impact on occupational therapists. The health profession is often a source of stressful situations that affect our overall quality of life and life satisfaction. Finding a work-life balance is very challenging, which is why the role of prevention is very important.
Aims: The aim of the work in the theoretical part is to summarize the sought theoretical knowledge dealing with the issue. In the empirical part of the work, the aim is to evaluate the psychological burden of occupational therapists. Another goal is to evaluate satisfaction with the choice of occupational therapist profession, work environment and workplace relationships.
Methodology: An anonymous questionnaire survey was conducted with 116 occupational therapists with different lengths of practice and the target group of clients. The level of assessment of mental stress was assessed using Meister's questionnaire. The evaluation of satisfaction with the choice of the profession of occupational therapist, work environment and workplace relations was performed using a questionnaire of own design.
Results: The performed classification of mental stress shows that occupational therapists achieve the final level of stress 1, ie mental stress at which it is not likely to affect health, subjective condition and performance. The critical value of the median was most often exceeded for the item time pressure.
Conclusion: The medical profession is a high-risk area that must continue to be addressed. This is especially shown by the findings from the time of the COVID-19 pandemic, from which it is clear that the exposure to psychological stress is constantly increasing. This fact needs to be taken into account by implementing appropriate preventive measures at the entire level of health care. The survey showed that although the overall level of perceived mental stress in occupational therapists is at grade 1, their job satisfaction and well-being are affected by other factors that may contribute to mental stress. This provides space for managers or employers to improve mental well-being in the workplace.
Úvod: Diplomová práce je zaměřena na problematiku prevence psychické zátěže v pracovním prostředí a její vliv na ergoterapeuty. Zdravotní profese mnohdy představuje zdroj zátěžových situací, které ovlivňují celkovou kvalitu našeho života a životní spokojenost. Najít tak rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem je velmi náročné, proto je zde velice důležitá úloha prevence.
Cíl: Cílem práce v teoretické části je sumarizace vyhledaných teoretických poznatků, zabývajících se danou problematikou. V empirické části práce je cílem zhodnocení psychické zátěže u ergoterapeutů. Dalším cílem je vyhodnotit spokojenost s výběrem profese ergoterapeut, pracovního prostředí a vztahů na pracovišti.
Metodika: Bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření u 116 ergoterapeutů s různou délkou praxe a cílovou skupinou klientů. Míra hodnocení psychické zátěže byla hodnocena pomocí Meisterova dotazníku. Hodnocení spokojenosti s výběrem profese ergoterapeut, pracovního prostředí a vztahů na pracovišti bylo provedeno pomocí dotazníku vlastní konstrukce.
Výsledky: Provedená klasifikace psychické zátěže ukazuje, že ergoterapeuti dosahují výsledného stupně zátěže 1, tedy psychická zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti. K překročení kritické hodnoty mediánu došlo nejčastěji u položky časová tíseň.
Závěr: Zdravotnická profese je vysoce rizikovou oblastí, které se musí věnovat pozornost i nadále. Zejména to ukazují i poznatky, z doby pandemie COVID-19, ze kterých je patrné, že se neustále zvyšuje expozice psychické zátěže. Je potřeba vzít tuhle skutečnost v potaz, a to prováděním vhodných preventivních opatření na celé úrovni zdravotnictví. Z průzkumu vyplynulo, že i když je celková míra vnímané psychické zátěže u ergoterapeutů na klasifikačním stupni 1, ovlivňují jejich pracovní spokojenost a pohodu další faktory, které mohou přispívat k psychické zátěži. Naskýtá se zde tak prostor pro manažery či zaměstnavatele pro zlepšení psychické pohody na pracovišti.
Anotace v angličtině
Introduction: The diploma thesis is focused on the prevention of mental stress in the work environment and its impact on occupational therapists. The health profession is often a source of stressful situations that affect our overall quality of life and life satisfaction. Finding a work-life balance is very challenging, which is why the role of prevention is very important.
Aims: The aim of the work in the theoretical part is to summarize the sought theoretical knowledge dealing with the issue. In the empirical part of the work, the aim is to evaluate the psychological burden of occupational therapists. Another goal is to evaluate satisfaction with the choice of occupational therapist profession, work environment and workplace relationships.
Methodology: An anonymous questionnaire survey was conducted with 116 occupational therapists with different lengths of practice and the target group of clients. The level of assessment of mental stress was assessed using Meister's questionnaire. The evaluation of satisfaction with the choice of the profession of occupational therapist, work environment and workplace relations was performed using a questionnaire of own design.
Results: The performed classification of mental stress shows that occupational therapists achieve the final level of stress 1, ie mental stress at which it is not likely to affect health, subjective condition and performance. The critical value of the median was most often exceeded for the item time pressure.
Conclusion: The medical profession is a high-risk area that must continue to be addressed. This is especially shown by the findings from the time of the COVID-19 pandemic, from which it is clear that the exposure to psychological stress is constantly increasing. This fact needs to be taken into account by implementing appropriate preventive measures at the entire level of health care. The survey showed that although the overall level of perceived mental stress in occupational therapists is at grade 1, their job satisfaction and well-being are affected by other factors that may contribute to mental stress. This provides space for managers or employers to improve mental well-being in the workplace.
A. Sběr teoretických poznatků \textendash vyhledání a nastudování odborné literatury, odborných článků a online zdrojů obsahujících danou tématiku zaměřenou na prevenci psychické zátěže u ergoterapeutů.
B. Sepsání obsahu práce a definování jednotlivých kapitol na dané téma.
1. Definování zátěže, druhů zátěže, bližší specifikace zátěže psychické v teoretické rovině a se zaměřením na profesi ergoterapeuta.
2. Možnosti prevence psychické zátěže u ergoterapeutů z pohledu zaměstnavatele i jednotlivce pomocí různých manažerských technik a antistresových metod.
C. Sepsání empirické části práce
1. Definování hlavního cíle práce
2. Popis použitých metod, použité metodologie a cílové skupiny, designu studie
3. Zpracování výsledků studie
4. Diskuze výsledků
5. Vytvoření informační brožury a následná aplikace v praxi.
Zásady pro vypracování
A. Sběr teoretických poznatků \textendash vyhledání a nastudování odborné literatury, odborných článků a online zdrojů obsahujících danou tématiku zaměřenou na prevenci psychické zátěže u ergoterapeutů.
B. Sepsání obsahu práce a definování jednotlivých kapitol na dané téma.
1. Definování zátěže, druhů zátěže, bližší specifikace zátěže psychické v teoretické rovině a se zaměřením na profesi ergoterapeuta.
2. Možnosti prevence psychické zátěže u ergoterapeutů z pohledu zaměstnavatele i jednotlivce pomocí různých manažerských technik a antistresových metod.
C. Sepsání empirické části práce
1. Definování hlavního cíle práce
2. Popis použitých metod, použité metodologie a cílové skupiny, designu studie
3. Zpracování výsledků studie
4. Diskuze výsledků
5. Vytvoření informační brožury a následná aplikace v praxi.
Seznam doporučené literatury
HENDL, J., 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0982-9.
HLADKÝ, A., Z. ŽIDKOVÁ, 1999. Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže: metodická příručka. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-890-5.
KLUSOŇOVÁ, E., 2011. Ergoterapie v praxi. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN 978-80-7013-535-8.
PAULÍK, K., 2017. Psychologie lidské odolnosti. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5646-2.
PLEVOVÁ, I., 2012. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3871-0.
VENGLÁŘOVÁ, M., 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3174-2.
ZACHAROVÁ, E., 2017. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0155-9.
Seznam doporučené literatury
HENDL, J., 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0982-9.
HLADKÝ, A., Z. ŽIDKOVÁ, 1999. Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže: metodická příručka. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-890-5.
KLUSOŇOVÁ, E., 2011. Ergoterapie v praxi. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN 978-80-7013-535-8.
PAULÍK, K., 2017. Psychologie lidské odolnosti. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5646-2.
PLEVOVÁ, I., 2012. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3871-0.
VENGLÁŘOVÁ, M., 2011. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3174-2.
ZACHAROVÁ, E., 2017. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0155-9.
Přílohy volně vložené
1 brožura
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomová práce je zaměřena na problematiku prevence psychické zátěže v pracovním prostředí a její vliv na ergoterapeuty. Zdravotní profese mnohdy představuje zdroj zátěžových situací, které ovlivňují celkovou kvalitu našeho života a životní spokojenost. Najít tak rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem je velmi náročné, proto je zde velice důležitá úloha prevence.
Cílem práce v teoretické části je sumarizace vyhledaných teoretických poznatků, zabývajících se danou problematikou. V empirické části práce je cílem zhodnocení psychické zátěže u ergoterapeutů. Dalším cílem je vyhodnotit spokojenost s výběrem profese ergoterapeut, pracovního prostředí a vztahů na pracovišti.
Bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření u 116 ergoterapeutů s různou délkou praxe a cílovou skupinou klientů. Míra hodnocení psychické zátěže byla hodnocena pomocí Meisterova dotazníku. Hodnocení spokojenosti s výběrem profese ergoterapeut, pracovního prostředí a vztahů na pracovišti bylo provedeno pomocí dotazníku vlastní konstrukce.
Výsledky: Provedená klasifikace psychické zátěže ukazuje, že ergoterapeuti dosahují výsledného stupně zátěže 1, tedy psychická zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního stavu a výkonnosti. K překročení kritické hodnoty mediánu došlo nejčastěji u položky časová tíseň.
Zdravotnická profese je vysoce rizikovou oblastí, které se musí věnovat pozornost i nadále. Zejména to ukazují i poznatky, z doby pandemie COVID-19, ze kterých je patrné, že se neustále zvyšuje expozice psychické zátěže. Je potřeba vzít tuhle skutečnost v potaz, a to prováděním vhodných preventivních opatření na celé úrovni zdravotnictví. Z průzkumu vyplynulo, že i když je celková míra vnímané psychické zátěže u ergoterapeutů na klasifikačním stupni 1, ovlivňují jejich pracovní spokojenost a pohodu další faktory, které mohou přispívat k psychické zátěži. Naskýtá se zde tak prostor pro manažery či zaměstnavatele pro zlepšení psychické pohody na pracovišti.
Otázky vedoucího diplomové práce:
Bez dotazů a připomínek.
Otázky oponenta diplomové práce:
Jak si zdůvodňujete označení „využití supervize jako antistresové techniky“
pouze u 2 respondentů ze 116?
V teoretické části zmiňujete možnosti a využití teambuildingu,
proč se na ně neodkazujete i v dotazníkové části?
Jakým způsobem využijete dotazníková zjištění pro doporučení do praxe ergoterapeutů?
Studentka zodpověděla všechny dotazy.
Členové komise ohodnotili diplomovou práci známkou: velmi dobře.