Diplomová práce se zabývá profesionálním stresem a jeho dopadem na zdraví u nelékařských zdravotnických pracovníků v lůžkové péči. Teoretická část je věnována definici a klasifikaci stresu obecně, dále profesnímu stresu, syndromu vyhoření, supervizi, duševní hygieně a nástrojům pro měření stresu. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má věk či délka praxe respondentů vliv na důsledky působení profesionálního stresu a fyzického zatížení. Dílčími cíli bylo identifikovat nejčastější stresory a nejčastější zdravotní problémy NLZP. Dále zvýšit povědomí o dostupnosti a prospěchu psychoterapie a duševní hygieny. Data byla získána v rámci společnosti Krajská zdravotní, a.s. pomocí dotazníkového šetření. Zkoumaným souborem byli nelékařští zdravotničtí pracovníci v lůžkové péči. V rámci diplomové práce vznikl instagramový profil podporující mentální zdraví zdravotníků, ale široké veřejnosti. Ideálem je vytvoření komunity, která se zajímá a pečuje o své duševní zdraví, vzájemně se podporuje a nabízí pochopení. Práce je obohacena o dva letáky, které se zabývají základními informacemi ohledně psychohygieny. Obsahují navíc QR kód odkazující na výše zmíněný instagramový profil.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with professional stress and its impact on the health of non-medical healthcare workers in inpatient care. The theoretical part is devoted to the definition and classification of stress in general, as well as professional stress, burnout syndrome, supervision, mental hygiene and stress measurement tools. The main goal of the work was to find out whether the age or length of experience of the respondents has an effect on the consequences of professional stress and physical strain. The sub-goals were to identify the most frequent stressors and the most frequent health problems of NLZP. Furthermore, to raise awareness of the availability and benefit of psychotherapy and mental hygiene. The data were obtained within the company Krajská zdravotni, a.s. using a questionnaire survey. The investigated group were non-medical healthcare workers in inpatient care. As part of the diploma thesis, an Instagram profile supporting the mental health of health professionals as well as the general public was created. The ideal is to create a community that cares and cares about their mental health, supports each other and offers understanding. Two flyers with basic information and a QR code linking to the above-mentioned Instagram profile are also used to promote the profile and the benefits of psychohygiene.
Klíčová slova
fyzická zátěž, nelékařský zdravotnický pracovník, psychická zátěž, stres, vliv na zdraví
Klíčová slova v angličtině
impact on health, non-medical health worker, psychological load, physical load, stress
Rozsah průvodní práce
101 s. + 20 s. příloh
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá profesionálním stresem a jeho dopadem na zdraví u nelékařských zdravotnických pracovníků v lůžkové péči. Teoretická část je věnována definici a klasifikaci stresu obecně, dále profesnímu stresu, syndromu vyhoření, supervizi, duševní hygieně a nástrojům pro měření stresu. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má věk či délka praxe respondentů vliv na důsledky působení profesionálního stresu a fyzického zatížení. Dílčími cíli bylo identifikovat nejčastější stresory a nejčastější zdravotní problémy NLZP. Dále zvýšit povědomí o dostupnosti a prospěchu psychoterapie a duševní hygieny. Data byla získána v rámci společnosti Krajská zdravotní, a.s. pomocí dotazníkového šetření. Zkoumaným souborem byli nelékařští zdravotničtí pracovníci v lůžkové péči. V rámci diplomové práce vznikl instagramový profil podporující mentální zdraví zdravotníků, ale široké veřejnosti. Ideálem je vytvoření komunity, která se zajímá a pečuje o své duševní zdraví, vzájemně se podporuje a nabízí pochopení. Práce je obohacena o dva letáky, které se zabývají základními informacemi ohledně psychohygieny. Obsahují navíc QR kód odkazující na výše zmíněný instagramový profil.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with professional stress and its impact on the health of non-medical healthcare workers in inpatient care. The theoretical part is devoted to the definition and classification of stress in general, as well as professional stress, burnout syndrome, supervision, mental hygiene and stress measurement tools. The main goal of the work was to find out whether the age or length of experience of the respondents has an effect on the consequences of professional stress and physical strain. The sub-goals were to identify the most frequent stressors and the most frequent health problems of NLZP. Furthermore, to raise awareness of the availability and benefit of psychotherapy and mental hygiene. The data were obtained within the company Krajská zdravotni, a.s. using a questionnaire survey. The investigated group were non-medical healthcare workers in inpatient care. As part of the diploma thesis, an Instagram profile supporting the mental health of health professionals as well as the general public was created. The ideal is to create a community that cares and cares about their mental health, supports each other and offers understanding. Two flyers with basic information and a QR code linking to the above-mentioned Instagram profile are also used to promote the profile and the benefits of psychohygiene.
Klíčová slova
fyzická zátěž, nelékařský zdravotnický pracovník, psychická zátěž, stres, vliv na zdraví
Klíčová slova v angličtině
impact on health, non-medical health worker, psychological load, physical load, stress
Zásady pro vypracování
1. Práce s literaturou, analýza informačních zdrojů, tvorba rešerší 2. Seznámení s teoretickými východisky práce (stav zkoumané problematiky) 3. Vymezení hlavního cíle práce, úkolů práce, stanovení hypotézy (výzkumné otázky) 4. Popis metodiky a použitých metod 5. Sběr dat 6. Zpracování dat, analýza výsledků 7. Diskuse, komparace výsledků s dostupnými výzkumy, závěr, doporučení pro praxi
Zásady pro vypracování
1. Práce s literaturou, analýza informačních zdrojů, tvorba rešerší 2. Seznámení s teoretickými východisky práce (stav zkoumané problematiky) 3. Vymezení hlavního cíle práce, úkolů práce, stanovení hypotézy (výzkumné otázky) 4. Popis metodiky a použitých metod 5. Sběr dat 6. Zpracování dat, analýza výsledků 7. Diskuse, komparace výsledků s dostupnými výzkumy, závěr, doporučení pro praxi
Seznam doporučené literatury
1.BLANTON, Brad. Radikální upřímnost: jak může říkání pravdy změnit váš život. Přeložil Sebastian JAMES. Praha: Maitrea, 2016. ISBN 978-80-7500-207-5. 2.ČERNOHORSKÝ, Ivan. Hlava, největší (ne)přítel člověka. 2. rozšířené vydání. Ilustroval Iva SKŘIVÁNKOVÁ. Brno: Tribun EU, 2020. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-263-1590-2. 3.FONTANA, David. Stres v práci a v životě: jak ho pochopit a zvládat. Přeložil Alice ZAVADILOVÁ. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1033-7. 4.HONZÁK, Radkin. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. 3. vydání. V Praze: Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7601-004-8. 5.KALLWASS, Angelika. Syndrom vyhoření v práci a v osobním životě. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-299-7. 6.KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3149-0. 7.KUŠIAKOVÁ-PAFKOVÁ, Hana, KUŠIAK, Ivan. Jak překonat stres: stovky důmyslných způsobů, jak se chránit před stresem a napětím. Praha: Reader's Digest, 2012. ISBN 978-80-7406-194-3. 8.LEITER, Michael P., Arnold BAKKER a Christina MASLACH, ed. Burnout at work: a psychological perspective. London: Psychology Press, 2014. Current issues in work and organizational psychology. ISBN 978-1-84872-229-3. 9.MINIRTH, Frank B. Jak překonat vyhoření: naučte se rozpoznávat, chápat a zvládat stres. Praha: Návrat domů, 2011. ISBN 978-80-7255-252-8. 10.NAGOSKI, Emily, NAGOSKI, Amelia. Burnout: The secret to unlock the stress cycle. New York, United States, 2020. ISBN: 9781984818324. 11.PEŠEK, Roman a Ján PRAŠKO. Syndrom vyhoření: jak se prací a pomáháním druhým nezničit : pohledem kognitivně behaviorální terapie. V Praze: Pasparta, 2016. ISBN 978-80-88163-00-8. 12.PTÁČEK, Radek, Jiří RABOCH a Vladimír KEBZA. Burnout syndrom jako mezioborový jev. Praha: Grada, 2013. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-247-5114-6. 13.PUDDICOMBE, Andy. Ukliďte si v hlavě: stačí 10 minut denně. Přeložil Lenka VLČKOVÁ. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5652-3. 14.VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3174-2. 15.VOJÁČEK, Jan. Umění být zdráv. V Brně: CPress, 2020. ISBN 978-80-264-3031-5.
Seznam doporučené literatury
1.BLANTON, Brad. Radikální upřímnost: jak může říkání pravdy změnit váš život. Přeložil Sebastian JAMES. Praha: Maitrea, 2016. ISBN 978-80-7500-207-5. 2.ČERNOHORSKÝ, Ivan. Hlava, největší (ne)přítel člověka. 2. rozšířené vydání. Ilustroval Iva SKŘIVÁNKOVÁ. Brno: Tribun EU, 2020. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-263-1590-2. 3.FONTANA, David. Stres v práci a v životě: jak ho pochopit a zvládat. Přeložil Alice ZAVADILOVÁ. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1033-7. 4.HONZÁK, Radkin. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. 3. vydání. V Praze: Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7601-004-8. 5.KALLWASS, Angelika. Syndrom vyhoření v práci a v osobním životě. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-299-7. 6.KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3149-0. 7.KUŠIAKOVÁ-PAFKOVÁ, Hana, KUŠIAK, Ivan. Jak překonat stres: stovky důmyslných způsobů, jak se chránit před stresem a napětím. Praha: Reader's Digest, 2012. ISBN 978-80-7406-194-3. 8.LEITER, Michael P., Arnold BAKKER a Christina MASLACH, ed. Burnout at work: a psychological perspective. London: Psychology Press, 2014. Current issues in work and organizational psychology. ISBN 978-1-84872-229-3. 9.MINIRTH, Frank B. Jak překonat vyhoření: naučte se rozpoznávat, chápat a zvládat stres. Praha: Návrat domů, 2011. ISBN 978-80-7255-252-8. 10.NAGOSKI, Emily, NAGOSKI, Amelia. Burnout: The secret to unlock the stress cycle. New York, United States, 2020. ISBN: 9781984818324. 11.PEŠEK, Roman a Ján PRAŠKO. Syndrom vyhoření: jak se prací a pomáháním druhým nezničit : pohledem kognitivně behaviorální terapie. V Praze: Pasparta, 2016. ISBN 978-80-88163-00-8. 12.PTÁČEK, Radek, Jiří RABOCH a Vladimír KEBZA. Burnout syndrom jako mezioborový jev. Praha: Grada, 2013. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-247-5114-6. 13.PUDDICOMBE, Andy. Ukliďte si v hlavě: stačí 10 minut denně. Přeložil Lenka VLČKOVÁ. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5652-3. 14.VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3174-2. 15.VOJÁČEK, Jan. Umění být zdráv. V Brně: CPress, 2020. ISBN 978-80-264-3031-5.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomová práce se zabývá problematikou profesionálního stresu v životě nelékařských zdravotnických pracovníků působících v lůžkové péči. Sleduje fyzickou a psychickou náročnost tohoto povolání a věnuje pozornost důsledkům působení těchto faktorů. V teoretické části je pozornost věnována stresu obecně a krátce i duševní hygieně, supervizi a syndromu vyhoření. Praktická část obsahuje metodologii, interpretaci získaných dat, verifikaci výsledků, diskuzi a doporučení pro praxi.
Hlavním cílem práce je zjistit, zda má věk či délka praxe respondentů vliv na důsledky působení profesionálního stresu a fyzického zatížení. Dílčími cíli je identifikace nejčastějších stresorů a zdravotních změn v životě nelékařských zdravotnických pracovníků. Dalším dílčím cílem je zvýšit povědomí o dostupnosti a prospěchu psychoterapie.
Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření na území Ústeckého kraje v rámci společnosti Krajská zdravotní, a.s. Využit byl nestandardizovaný anonymní dotazník, který byl respondentům osobně doručen tištěnou formou, návratnost dotazníku činila 75 %. Zkoumaným souborem byli nelékařští zdravotničtí pracovníci v lůžkové péči.
Hypotézy byly postaveny různorodě tak, aby alespoň z části tvořily průřez problematikou profesionálního stresu. Bylo zjištěno, že věk ani délka praxe nemají vliv na mezilidské vztahy, zájem o psychoterapii, kvalitu spánku, výskyt bolestí zad či přítomnost syndromu vyhoření.
Většina zdravotníků svou práci miluje, a i přestože je tak náročná, nedokáže si představit vykonávat jiné povolání. Hlavními faktory, které ale tento postoj mohou změnit a vést k přehodnocení setrvání ve zdravotnictví jsou personální oslabení, vysoká míra přesčasů, neodpovídající finanční ohodnocení a málo času na osobní život a rodinu. K těmto faktorům se bohužel připojuje nedostatek uznání a nepřívětivé chování ze strany pacientů a jejich příbuzných. Je nutné zdůrazňovat zásluhy našich zdravotníků a apelovat na pacienty, aby projevovali větší respekt vůči jednotlivým členům zdravotnického týmu. Zaměstnavatelé se dále mohou zaměřit na benefitní systém pro své pracující zahrnující příspěvky na rehabilitace, masáže, sportovní aktivity, psychoterapie. Nepochybně je třeba zvýšit zájem o prevenci psychických problémů a zvýšit povědomí o pozitivních přínosech psychohygieny a psychoterapie.
PŘIPOMÍNKY A DOTAZY NA ZÁVĚR - oponent diplomové práce
1. Definujte psychickou zátěž a její kategorizaci podle legislativy pro pracovní prostředí (konkrétně Nařízení Vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví zaměstnanců, ve znění pozdějších přepisů a Vyhláška MZČR č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli).
2. Jak byste aplikovala výsledky diplomové práce na Vašem pracovišti?
3. Jak byste postupovala při hodnocení rizika a přo následném vypracování strategie BOZP pro tento typ rizikového faktoru z manažerského pohledu.
Studentka zodpověděla dotazy členů zkušební komise.
Členové zkušební komise se shodli na celkovém hodnocení diplomové práce známkou velmi dobře.