K datu 1. března 2020 byly na území České republiky potvrzeny první případy onemocnění COVID-19. Počty nakažených od té doby stále narůstaly a Česká republika se stala jednou z nejvíce rizikových oblastí. Z toho důvodu musela česká vláda nastolit protiepidemická opatření, která ovlivnila životy všech obyvatel. Cílem diplomové práce je identifikovat a kvantifikovat dopady vládních proticovidových opatření na podniky v sektoru Stravování, ubytování a pohostinství, Peněžnictví a pojišťovnictví, Zpracovatelském průmyslu, a sektoru Dopravy a skladování na území Ústeckého kraje, a to v oblasti zaměstnanosti a mezd. Na základě sekundárních dat, kterými jsou data o zaměstnanosti, o průměrných hrubých měsíčních mzdách, o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců aj., získaných z veřejně přístupných zdrojů (Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí), je analyzována zaměstnanost ve vybraných odvětvích pomocí metody Difference in Difference, popisnými charakteristikami časových řad, kterými jsou absolutní a relativní četnost, koeficient růstu (koeficient trendu).
Na základě analýzy dat bylo zjištěno že proticovidová opatření nejvíce negativně ovlivnila osoby se středním vzděláním (s maturitou i bez), v nejnižší věkové skupině 15-24 let, a ve skupině 30-34 let. Díky poskytovaným podporám prostřednictvím nástrojů aktivní politiky nezaměstnanosti, došlo ke zvýšení výdajů vynaložených Úřadem práce Ústeckého kraje o 75 %, tedy o 1,23 mld. Kč oproti roku před pandemií. Podporu z programu Antivirus A + B čerpalo celkem 2,1 % (3.577) ze všech podniků na území Ústeckého kraje. V rámci programu Antivirus C, při kterém bylo odpuštěno placení pojistného, bylo podpořeno celkem 17.525 podniků v Ústeckém kraji (9,9 %), kterým bylo odpuštěno pojistné celkem ve výši 694 mil. Kč. Snižování mezd i přes covidovou pandemii ve sledovaných sektorech nenastalo, s výjimkou Dopravy a skladování na úrovni kraje, o 1,1 %. Dle vyhodnocení metody DD by ve Zpracovatelském průmyslu bez zavedených vládních proticovidových opatření bylo zaměstnáno o 4 tisíce více osob. Oproti tomu sektory Dopravy a skladování se sektorem Ubytování, stravování a pohostinství, by se potýkaly s úbytkem zaměstnanců. V sektoru Peněžnictví a pojišťovnictví by se zaměstnanost významně neměnila.
Přidanou hodnotou diplomové práce je zjištění, jaké odvětví je pandemií a vládními opatřeními v oblasti zaměstnanosti nejvíce dotčeno, v jakém sektoru byly nejvíce ovlivněny hrubé mzdy zaměstnanců, kde se nejvíce propouštělo, či naopak, kde se objevila poptávka po pracovní síle, a na jakou skupinu zaměstnanců měla vládní opatření největší dopad.
Anotace v angličtině
On 1st of March 2020 was confirmed the first case of COVID-19 in the Czech Republic. Since then, the number of infected people has increased and the Czech Republic has become one of the most risky areas. For that reason, the Czech government established epidemic provisions that affected everyone's life. The aim of the thesis is to identify and quantify the effects of the government's anti-covid provisions on businesses in the catering, accommodation, financial services, industrial enterprises, transport and logistics sectors in Usti Region, namely in the area of employment and wages. On the basis of secondary data, which are data on employment, on average gross monthly wages, on the average registered number of employees, etc., obtained from publicly accessible sources (Czech Statistical Office, Ministry of Labor and Social Affairs), employment and wages in selected sectors will be analyzed by method Difference in Difference, descriptive characteristics of time series and descriptive statistics. The added value is find out which industry were the most affected by pandemic and by government measures in the field of employmenty, gross wages of employees and in which field were the most layoffs or, on the contrary, where were the demand for labor, which group of employees the government measures had the greatest impact on.
There were found out that the most negatively affected employees were persons with secondary education (with or without diploma), in the age group 15 - 24 years and 30 - 34 years. Thanks to provided support by tools of active unemployment policy were expenses of The Labor Office in Usti Region increased by 75 %, which is over 1.23 billion CZK more against previous year.
The support of Antivirus A+B programs were received by 2.1 % (3.577) enterprises in Usti region. The Antivirus C supported 9,9% (17.525) of enterprises by forgiving 694 milion CZK on payments of Insurance. Reduction of wages was occur in sector of Transport and Storage only (by 1,1 %). According to DD method, in Manufacturing industry would involve 4 thousand more employees, if the anticovid restrictions were not there. In contrast, sector Transport and Storage and sector Accommodation, Catering and Hospitality would face a loss of employees.
The employment in sector Finance and Insurance would not change significantly.
The added value of thesis is to identify the most affected sector by the pandemic provision, from perspective of employment, wages changes, layoffs, and identify which group of employees was the most affected by governmental provisions.
K datu 1. března 2020 byly na území České republiky potvrzeny první případy onemocnění COVID-19. Počty nakažených od té doby stále narůstaly a Česká republika se stala jednou z nejvíce rizikových oblastí. Z toho důvodu musela česká vláda nastolit protiepidemická opatření, která ovlivnila životy všech obyvatel. Cílem diplomové práce je identifikovat a kvantifikovat dopady vládních proticovidových opatření na podniky v sektoru Stravování, ubytování a pohostinství, Peněžnictví a pojišťovnictví, Zpracovatelském průmyslu, a sektoru Dopravy a skladování na území Ústeckého kraje, a to v oblasti zaměstnanosti a mezd. Na základě sekundárních dat, kterými jsou data o zaměstnanosti, o průměrných hrubých měsíčních mzdách, o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců aj., získaných z veřejně přístupných zdrojů (Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí), je analyzována zaměstnanost ve vybraných odvětvích pomocí metody Difference in Difference, popisnými charakteristikami časových řad, kterými jsou absolutní a relativní četnost, koeficient růstu (koeficient trendu).
Na základě analýzy dat bylo zjištěno že proticovidová opatření nejvíce negativně ovlivnila osoby se středním vzděláním (s maturitou i bez), v nejnižší věkové skupině 15-24 let, a ve skupině 30-34 let. Díky poskytovaným podporám prostřednictvím nástrojů aktivní politiky nezaměstnanosti, došlo ke zvýšení výdajů vynaložených Úřadem práce Ústeckého kraje o 75 %, tedy o 1,23 mld. Kč oproti roku před pandemií. Podporu z programu Antivirus A + B čerpalo celkem 2,1 % (3.577) ze všech podniků na území Ústeckého kraje. V rámci programu Antivirus C, při kterém bylo odpuštěno placení pojistného, bylo podpořeno celkem 17.525 podniků v Ústeckém kraji (9,9 %), kterým bylo odpuštěno pojistné celkem ve výši 694 mil. Kč. Snižování mezd i přes covidovou pandemii ve sledovaných sektorech nenastalo, s výjimkou Dopravy a skladování na úrovni kraje, o 1,1 %. Dle vyhodnocení metody DD by ve Zpracovatelském průmyslu bez zavedených vládních proticovidových opatření bylo zaměstnáno o 4 tisíce více osob. Oproti tomu sektory Dopravy a skladování se sektorem Ubytování, stravování a pohostinství, by se potýkaly s úbytkem zaměstnanců. V sektoru Peněžnictví a pojišťovnictví by se zaměstnanost významně neměnila.
Přidanou hodnotou diplomové práce je zjištění, jaké odvětví je pandemií a vládními opatřeními v oblasti zaměstnanosti nejvíce dotčeno, v jakém sektoru byly nejvíce ovlivněny hrubé mzdy zaměstnanců, kde se nejvíce propouštělo, či naopak, kde se objevila poptávka po pracovní síle, a na jakou skupinu zaměstnanců měla vládní opatření největší dopad.
Anotace v angličtině
On 1st of March 2020 was confirmed the first case of COVID-19 in the Czech Republic. Since then, the number of infected people has increased and the Czech Republic has become one of the most risky areas. For that reason, the Czech government established epidemic provisions that affected everyone's life. The aim of the thesis is to identify and quantify the effects of the government's anti-covid provisions on businesses in the catering, accommodation, financial services, industrial enterprises, transport and logistics sectors in Usti Region, namely in the area of employment and wages. On the basis of secondary data, which are data on employment, on average gross monthly wages, on the average registered number of employees, etc., obtained from publicly accessible sources (Czech Statistical Office, Ministry of Labor and Social Affairs), employment and wages in selected sectors will be analyzed by method Difference in Difference, descriptive characteristics of time series and descriptive statistics. The added value is find out which industry were the most affected by pandemic and by government measures in the field of employmenty, gross wages of employees and in which field were the most layoffs or, on the contrary, where were the demand for labor, which group of employees the government measures had the greatest impact on.
There were found out that the most negatively affected employees were persons with secondary education (with or without diploma), in the age group 15 - 24 years and 30 - 34 years. Thanks to provided support by tools of active unemployment policy were expenses of The Labor Office in Usti Region increased by 75 %, which is over 1.23 billion CZK more against previous year.
The support of Antivirus A+B programs were received by 2.1 % (3.577) enterprises in Usti region. The Antivirus C supported 9,9% (17.525) of enterprises by forgiving 694 milion CZK on payments of Insurance. Reduction of wages was occur in sector of Transport and Storage only (by 1,1 %). According to DD method, in Manufacturing industry would involve 4 thousand more employees, if the anticovid restrictions were not there. In contrast, sector Transport and Storage and sector Accommodation, Catering and Hospitality would face a loss of employees.
The employment in sector Finance and Insurance would not change significantly.
The added value of thesis is to identify the most affected sector by the pandemic provision, from perspective of employment, wages changes, layoffs, and identify which group of employees was the most affected by governmental provisions.
Od počátku COVID pandemie počty nakažených stále narůstaly a Česká republika se stala jednou z nejvíce rizikových oblastí. Z toho důvodu musela česká vláda nastolit protiepidemická opatření, která ovlivnila životy všech. Cílem diplomové práce je identifikovat a kvantifikovat dopady vládních proticovidových opatření na podniky v sektoru stravovacích, ubytovacích, finančních služeb, průmyslových podniků, dopravy a logistiky na území Ústeckého kraje, a to v oblasti zaměstnanosti. Na základě sekundárních dat, kterými jsou data o zaměstnanosti, o průměrných hrubých měsíčních mzdách, o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců aj., získaných z veřejně přístupných zdrojů (Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí), bude analyzována zaměstnanost ve vybraných odvětvích pomocí metody Difference in Difference, t-testem a popisnými charakteristikami časových řad. Přidanou hodnotou bude zjištění, jaké odvětví je pandemií a vládními opatřeními v oblasti zaměstnanosti nejvíce dotčeno, v jakém sektoru byly nejvíce ovlivněny hrubé mzdy zaměstnanců a kde se nejvíce propouštělo či naopak kde se objevila poptávka po pracovní síle a na jakou skupinu zaměstnanců měla vládní opatření největší dopad.
Zásady pro vypracování
Od počátku COVID pandemie počty nakažených stále narůstaly a Česká republika se stala jednou z nejvíce rizikových oblastí. Z toho důvodu musela česká vláda nastolit protiepidemická opatření, která ovlivnila životy všech. Cílem diplomové práce je identifikovat a kvantifikovat dopady vládních proticovidových opatření na podniky v sektoru stravovacích, ubytovacích, finančních služeb, průmyslových podniků, dopravy a logistiky na území Ústeckého kraje, a to v oblasti zaměstnanosti. Na základě sekundárních dat, kterými jsou data o zaměstnanosti, o průměrných hrubých měsíčních mzdách, o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců aj., získaných z veřejně přístupných zdrojů (Český statistický úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí), bude analyzována zaměstnanost ve vybraných odvětvích pomocí metody Difference in Difference, t-testem a popisnými charakteristikami časových řad. Přidanou hodnotou bude zjištění, jaké odvětví je pandemií a vládními opatřeními v oblasti zaměstnanosti nejvíce dotčeno, v jakém sektoru byly nejvíce ovlivněny hrubé mzdy zaměstnanců a kde se nejvíce propouštělo či naopak kde se objevila poptávka po pracovní síle a na jakou skupinu zaměstnanců měla vládní opatření největší dopad.
Seznam doporučené literatury
Aum, S., Lee, S. Y., & Shin, Y., (2020). COVID-19 Doesnt Need Lockdowns to Destroy Jobs: The Effect of Local Outbreaks in Korea- Working Paper No. 27264; Working Paper Series. National Bureau of Economic Research.
Cajner, T. a kol., (2020). The U.S. labor market during the beginning of the pandemic recession. National Bureau of economic research. May 2020. DOI: 10.3386/w27159.
Fana, M., Pérez, S.T., Macías, E. F., (2020). Employment impact of Covid 19 crisis: from short term efects to long terms prospects. Journal of Industrial and Business Economics, 2020, 47:391-410. Retrieved 04/03/2021 from: https://doi.org/10.1007/s40812-020-00168-5
Green, D. & Loualiche, E., (2020). State and local government employment in the COVID-19 crisis. Journal of Public Economics. Volume 193, 2021, 104321.
Hoehn-Velansco, L., Siverio-Murillo, A., Balmori de la Miyar, J. R., (2021). The long downturn: The impact of the great lockdown on formal employment. Journal of Economics and Business.
Karlsson, M., Nilsson, T., Pichler, S., (2014). The impact of the 1918 Spanish flu epidemic on economic performance in Sweden: An investigation into the consequences of an extraordinary mortality shock. Journal of Health Economics, Volume 36, July 2014, p1-19. https://doi.org/10.1016/j.jhealeco.2014.03.005
Morales, L. F. & kol., (2020). Efectos de la pandemia por Covid-19 en el mercado laboral colombiano: identificando el impacto de las restricciones sectoriales a la movilidad. Borradores de Economía. 1129/2020. Retrieved 04/03/2021 from: https://repositorio.banrep.gov.co/bitstream/handle/20.500.12134/9900/be_1129.pdf?sequence=14&is
Ministerstvo práce a sociálních věcí, (2020). Antivirus - podpora zaměstnanosti. Retrieved 04/11/2021 from: https://www.mpsv.cz/antivirus
Ramalho, S. & kol., (2021). The Impact of COVID-19 Lockdown on Disordered Eating Behaviors in a Community Sample: The Mediation Role of Psychological Distress. Research Square. Retrieved 03/21/2021 from: https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-98867/v1.
Sobotková, L. (2015). Hodnocení dopadů využívání dotací z regionálních operačních programů. Scientific Papers of the University of Pardubice. Series D, Faculty of Economics & Administration. 2015, Vol. 22 Issue 35, p114-127. ISSN: 1211-555X
Vláda České republiky, (2021). Vláda na žádost hejtmanů vyhlásila nouzový stav na 14 dnů. Retrieved 04/11/2021 from: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-na-zadost-hejtmanu-vyhlasila-nouzovy-stav-na-14-dnu-186652/
Yocum A. K. a kol., (2021) C ovid-19 pandemic and lockdown impacts: A description in a longitudinal study of bipolar disorder. Journal of Affective Disoders 282 (2021) 1226-1233. Retrieved April 03 2021 from: https://doi.org/10.1016/j.jad.2021.01.028
Seznam doporučené literatury
Aum, S., Lee, S. Y., & Shin, Y., (2020). COVID-19 Doesnt Need Lockdowns to Destroy Jobs: The Effect of Local Outbreaks in Korea- Working Paper No. 27264; Working Paper Series. National Bureau of Economic Research.
Cajner, T. a kol., (2020). The U.S. labor market during the beginning of the pandemic recession. National Bureau of economic research. May 2020. DOI: 10.3386/w27159.
Fana, M., Pérez, S.T., Macías, E. F., (2020). Employment impact of Covid 19 crisis: from short term efects to long terms prospects. Journal of Industrial and Business Economics, 2020, 47:391-410. Retrieved 04/03/2021 from: https://doi.org/10.1007/s40812-020-00168-5
Green, D. & Loualiche, E., (2020). State and local government employment in the COVID-19 crisis. Journal of Public Economics. Volume 193, 2021, 104321.
Hoehn-Velansco, L., Siverio-Murillo, A., Balmori de la Miyar, J. R., (2021). The long downturn: The impact of the great lockdown on formal employment. Journal of Economics and Business.
Karlsson, M., Nilsson, T., Pichler, S., (2014). The impact of the 1918 Spanish flu epidemic on economic performance in Sweden: An investigation into the consequences of an extraordinary mortality shock. Journal of Health Economics, Volume 36, July 2014, p1-19. https://doi.org/10.1016/j.jhealeco.2014.03.005
Morales, L. F. & kol., (2020). Efectos de la pandemia por Covid-19 en el mercado laboral colombiano: identificando el impacto de las restricciones sectoriales a la movilidad. Borradores de Economía. 1129/2020. Retrieved 04/03/2021 from: https://repositorio.banrep.gov.co/bitstream/handle/20.500.12134/9900/be_1129.pdf?sequence=14&is
Ministerstvo práce a sociálních věcí, (2020). Antivirus - podpora zaměstnanosti. Retrieved 04/11/2021 from: https://www.mpsv.cz/antivirus
Ramalho, S. & kol., (2021). The Impact of COVID-19 Lockdown on Disordered Eating Behaviors in a Community Sample: The Mediation Role of Psychological Distress. Research Square. Retrieved 03/21/2021 from: https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-98867/v1.
Sobotková, L. (2015). Hodnocení dopadů využívání dotací z regionálních operačních programů. Scientific Papers of the University of Pardubice. Series D, Faculty of Economics & Administration. 2015, Vol. 22 Issue 35, p114-127. ISSN: 1211-555X
Vláda České republiky, (2021). Vláda na žádost hejtmanů vyhlásila nouzový stav na 14 dnů. Retrieved 04/11/2021 from: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-na-zadost-hejtmanu-vyhlasila-nouzovy-stav-na-14-dnu-186652/
Yocum A. K. a kol., (2021) C ovid-19 pandemic and lockdown impacts: A description in a longitudinal study of bipolar disorder. Journal of Affective Disoders 282 (2021) 1226-1233. Retrieved April 03 2021 from: https://doi.org/10.1016/j.jad.2021.01.028