V současné době dochází k prudkému nárůstu počtu seniorů v naší populaci, jenž s sebou nese spoustu nových poznatků a otázek. Stárnutí populace, snižování ekonomické produktivity a zvyšování sociálních výdajů za starobní péči vede k finanční nerovnováze a k vyšším výdajům za důchody, což často způsobuje deficit v rozpočtu. Předpokládá se, že prodlužování střední délky života společně s poklesem porodnosti v nadcházejících letech zatíží financování veřejných penzijních systémů. Nedávné důchodové reformy provedené některými zeměmi sice zmírnily finanční zátěž důchodových systémů, ale pro dlouhodobou finanční udržitelnost důchodových systémů by měla být přijata další nezbytná opatření. Cílem této práce je porovnat důchodové systémy v České republice, na Slovensku a ve Švédsku, zjistit odlišnosti těchto systémů a pomocí kritérií a ukazatelů zhodnotit finanční udržitelnost důchodových systémů.
Anotace v angličtině
Currently, there is a sharp increase in the number of seniors in our population, which brings with it a lot of new knowledge and questions. An aging population, a reduction in economic productivity and an increase in social expenditure on old-age care lead to financial imbalances and higher expenditure on pensions, often causing budget deficits. It is assumed that the increase in life expectancy, together with the decline in the birth rate, will put a strain on the financing of public pension systems in the coming years. While recent pension reforms implemented by some countries have eased the financial burden on pension systems, other necessary measures should be taken for the long-term financial sustainability of pension systems. The aim of this work is to compare pension systems in the Czech Republic, Slovakia and Sweden, to find out the differences between these systems and to evaluate the financial sustainability of pension systems with the help of criteria and indicators.
Klíčová slova
Důchodový věk, sociální zabezpečení, důchodový systém, sociální pojištění, demografický vývoj, Česká republika, Slovensko, Švédsko
Klíčová slova v angličtině
Retirement age, social security, pension system, social insurance, demographic development, Czech Republic, Slovakia, Sweden
Rozsah průvodní práce
52
Jazyk
CZ
Anotace
V současné době dochází k prudkému nárůstu počtu seniorů v naší populaci, jenž s sebou nese spoustu nových poznatků a otázek. Stárnutí populace, snižování ekonomické produktivity a zvyšování sociálních výdajů za starobní péči vede k finanční nerovnováze a k vyšším výdajům za důchody, což často způsobuje deficit v rozpočtu. Předpokládá se, že prodlužování střední délky života společně s poklesem porodnosti v nadcházejících letech zatíží financování veřejných penzijních systémů. Nedávné důchodové reformy provedené některými zeměmi sice zmírnily finanční zátěž důchodových systémů, ale pro dlouhodobou finanční udržitelnost důchodových systémů by měla být přijata další nezbytná opatření. Cílem této práce je porovnat důchodové systémy v České republice, na Slovensku a ve Švédsku, zjistit odlišnosti těchto systémů a pomocí kritérií a ukazatelů zhodnotit finanční udržitelnost důchodových systémů.
Anotace v angličtině
Currently, there is a sharp increase in the number of seniors in our population, which brings with it a lot of new knowledge and questions. An aging population, a reduction in economic productivity and an increase in social expenditure on old-age care lead to financial imbalances and higher expenditure on pensions, often causing budget deficits. It is assumed that the increase in life expectancy, together with the decline in the birth rate, will put a strain on the financing of public pension systems in the coming years. While recent pension reforms implemented by some countries have eased the financial burden on pension systems, other necessary measures should be taken for the long-term financial sustainability of pension systems. The aim of this work is to compare pension systems in the Czech Republic, Slovakia and Sweden, to find out the differences between these systems and to evaluate the financial sustainability of pension systems with the help of criteria and indicators.
Klíčová slova
Důchodový věk, sociální zabezpečení, důchodový systém, sociální pojištění, demografický vývoj, Česká republika, Slovensko, Švédsko
Klíčová slova v angličtině
Retirement age, social security, pension system, social insurance, demographic development, Czech Republic, Slovakia, Sweden
Zásady pro vypracování
V současné době dochází k prudkému nárůstu počtu seniorů v naší populaci, což sebou nese spoustu nových poznatků a otázek. Stárnutí populace, snížení ekonomické produktivity a zvýšení sociálních výdajů za starobní péči vede k finanční nerovnováze a k vyšším výdajům za důchody. Stav populace seniorů je nutné řešit, proto se tato práce zaměřuje na porovnání sociálního zajištění seniorů v důchodovém věku. Cílem práce je porovnat důchodové systémy vybraných zemí OECD a zjistit odlišnosti těchto systémů. Práce vychází ze studia odborné literatury a zpracování teoretických poznatků z průzkumu statistických analýz a empirických dat důchodových systémů vybraných zemí. Pro vyhodnocení obecných cílů budu používat daná kritéria a indikátory, které jsou zásadní pro porovnání důchodových systémů vybraných zemí. Metodou zkoumání bude komparativní kvalitativní analýza dokumentů. První fází výzkumné části bude důkladný sběr informací z primárních zdrojů, sekundárních zdrojů a z elektronických databází. Následuje studium a předmětové třídění rešerší dle vyvozených kritérií, které budou sloužit k identifikaci, deskripci a komparaci sociálních systémů vybraných zemí OECD. Přínos práce bude jednak v teoretické, ale i praktické rovině. Práce přinese souhrn informací a porovnání důchodových systémů vybraných zemí OECD, které lze využít pro další výzkum v této oblasti. Výsledky lze též použít pro tvorbu nové, optimální důchodové reformy.
Zásady pro vypracování
V současné době dochází k prudkému nárůstu počtu seniorů v naší populaci, což sebou nese spoustu nových poznatků a otázek. Stárnutí populace, snížení ekonomické produktivity a zvýšení sociálních výdajů za starobní péči vede k finanční nerovnováze a k vyšším výdajům za důchody. Stav populace seniorů je nutné řešit, proto se tato práce zaměřuje na porovnání sociálního zajištění seniorů v důchodovém věku. Cílem práce je porovnat důchodové systémy vybraných zemí OECD a zjistit odlišnosti těchto systémů. Práce vychází ze studia odborné literatury a zpracování teoretických poznatků z průzkumu statistických analýz a empirických dat důchodových systémů vybraných zemí. Pro vyhodnocení obecných cílů budu používat daná kritéria a indikátory, které jsou zásadní pro porovnání důchodových systémů vybraných zemí. Metodou zkoumání bude komparativní kvalitativní analýza dokumentů. První fází výzkumné části bude důkladný sběr informací z primárních zdrojů, sekundárních zdrojů a z elektronických databází. Následuje studium a předmětové třídění rešerší dle vyvozených kritérií, které budou sloužit k identifikaci, deskripci a komparaci sociálních systémů vybraných zemí OECD. Přínos práce bude jednak v teoretické, ale i praktické rovině. Práce přinese souhrn informací a porovnání důchodových systémů vybraných zemí OECD, které lze využít pro další výzkum v této oblasti. Výsledky lze též použít pro tvorbu nové, optimální důchodové reformy.
Seznam doporučené literatury
Andel, R. (2014). Aging in the Czech Republic. The Gerontologist,54(6), 893–900. https://doi.org/10.1093/geront/gnu047.
Barr, N.. & Diamond, P. (2009) Reforming pensions: Principles, analytical errors and policy directions. International Social Security Review 62(2): 5–29.
Godínez-Olivares, H., Boado-Penas, M. D. C., & Haberman, S. (2016). Optimal strategies for pay-as-you-go pension finance: A sustainability framework. Insurance: Mathematics and Economics,69, 117–126. https://doi.org/10.1016/j.insmatheco.2016.05.001.
Jang, I. (2018). The distributive impact of private pensions in the context of the institutional designs of public pension systems across OECD countries. International Journal of Social Welfare,28(2), 152–166. https://doi.org/10.1111/ijsw.12365.
Nepp, A., Larionova, V., Okhrin, O., & Sesekin, A. (2018). Optimal Pension System: Case Study. Economics and Sociology, 11(1), 267-292. doi:10.14254/2071- 789X.2018/11-1/18.
Van Vliet, O., Been, J., Caminada, K., & Goudswaard, K. (2012), Pension reform and income inequality among the elderly in 15 European countries, I nternational Journal of Social Welfare , 21: S8-S29.
Seznam doporučené literatury
Andel, R. (2014). Aging in the Czech Republic. The Gerontologist,54(6), 893–900. https://doi.org/10.1093/geront/gnu047.
Barr, N.. & Diamond, P. (2009) Reforming pensions: Principles, analytical errors and policy directions. International Social Security Review 62(2): 5–29.
Godínez-Olivares, H., Boado-Penas, M. D. C., & Haberman, S. (2016). Optimal strategies for pay-as-you-go pension finance: A sustainability framework. Insurance: Mathematics and Economics,69, 117–126. https://doi.org/10.1016/j.insmatheco.2016.05.001.
Jang, I. (2018). The distributive impact of private pensions in the context of the institutional designs of public pension systems across OECD countries. International Journal of Social Welfare,28(2), 152–166. https://doi.org/10.1111/ijsw.12365.
Nepp, A., Larionova, V., Okhrin, O., & Sesekin, A. (2018). Optimal Pension System: Case Study. Economics and Sociology, 11(1), 267-292. doi:10.14254/2071- 789X.2018/11-1/18.
Van Vliet, O., Been, J., Caminada, K., & Goudswaard, K. (2012), Pension reform and income inequality among the elderly in 15 European countries, I nternational Journal of Social Welfare , 21: S8-S29.